Purple7 komentáře u knih
Asi obrečím ten poslední díl, achjo! Finále jsem čekala famózní a dočkala se. Richelle Mead dokonale skloubila na první pohled nepodstatné a snadno přehlédnutelné drobnosti z předchozích dílů do jednoho úžasného bodu, který měl smysl, logiku a wow efekt! Moc jsem si to užila a nejradši bych Richelliny knihy četla stejně jako Georgina ty Sethovy - 5 stránek denně.
Dávám 5* i přes to, že sem tam byly nudnější pasáže, trošku předvídatelné pasáže a také takové ty kýčovité úryvky. Nicméně u této knihy to velkoryse dokážu přejít! Navíc Carter forever! :-*
Do háje, proč těch dílů není víc?
S těžkým srdcem za 3, neboť jsem se dobrou polovinou knihy protrápila. Bavily mě vlastně akorát Krkavcovy kapitoly, naopak Eliase jsem nemohla ani cítit - k čemu tohle celé? Stačilo zkrátit na dvě - tři kapitolky a každý mamlas by to jeho břemeno pochopil. Totožnost kuchty mi byla jasná prakticky hned, takže jsem ráda, že jsem se nespletla, na druhou stranu máme to tu opět, jako kdyby jiné dějové zvraty v YA už neexistovaly. Posledních 200 stran jsem ale přelouskala prakticky za chvíli, tam už to mělo ten úžasný spád, který znám z prvního dílu. Čtvrtý díl bohužel v nedohlednu a ač jsem dnes byla poměrně kritická, těším se na něj jako malé děcko na Vánoce.
Fakt, podoba s Písní ledu a ohně je nezpochybnitelná, jen tedy pro mladší čtenáře. Se všemi svými intrikami, zvraty, ale i mouchami. Baví mě to, baví, i když začátek (nebo spíš první polovina) byl takový táhlejší. Každopádně stále je na co se těšit. Líbí se mi zde i typ fantasy postav. Vžycky si při džinech a ifritech vybavím své dětství s hrou Heroes. :) :)
Obecně nemám ráda pohádky, protože nemusím očekávaný happy end a mravní poučení. Ale tyto byly jiné kafe. Kdybych četla více takových, možná bych pohádkám přišla víc na chuť. Nádherná záležitost i graficky. Čtyři pohádky se mi líbily, dvě ne, tak dávám 3,5*.
Nezklamalo, ale nic nového pod sluncem. Kellen milý ňouma, který nakonec není tak hloupý. Vše se opět v dobré obrátií a fajn humor. Jen stále mi tam něco chybí, asi silnější moment překvapení.
U nás dospěláci milují Rok v lese a i jsem na něj dost vsázela, ale pro mého skoro dvouletého syna je topovka tato kniha. Hledá důvěrně známá zvířátka, vyžívá se v traktorech a tak. Zvířátka v lese jsou pro něj až moc cizí a nepředstavitelná. Předpokládám, že až bude starší, bude tato kniha už nuda, ale v tomto věku pro něj naprostá tutovka. Za nás spokojenost.
Snad ještě lepší než první díl. Trošku ve stylu Smrtonosné pasti, ale ten film miluju, takže jsem si to užívala. ;) Přibyl text, technické termíny (což mi teda nevyhovovalo), ale ubyly oplzlé kecy puberťáků (což mi teda vyhovovalo). :) Docela jsem se pobavila, že do kosmu vystřelila Leigh Bardugo, Victoria Aveyard a další, vtípek se povedl!
3,5* Dvojka mi zas tak moc nesedla. Vůbec to nebylo špatné, oproti jiným YA růže mezi trním co se akce, nového prostředí, romantické "ne-linky" a samotného konce týče. Nicméně kdyby měla tato kniha o 100-150 stran méně, prospělo by jí to. Některé kapitoly tam byly totální vycpávky. Celou dobu stejně všichni ví, že je jen klid před bouří. K nějakým nečekaným objevům nebo k neodkladným záležitostem tam nedocházelo, tak proč to sáhodlouze protahovat?
Jinak všimli jste si, že v každé 2. YA knize je nějaký homosexuální pár? Tak tady sice ne, ale i tak jde autorka s dobou, protože jedna postava je středního rodu. Ehm, nic proti tomu, ale číst, jak "ono přišlo, nebo ono řeklo", mě v textu dost rušilo a za celou dobu jsem si na to nezvykla.
Z mé strany šlo naprosto o neplánovanou četbu způsobenou vypjatou situací, kdy jsem se na uklidněnou šla zašít do knihkupectví.
No... Tuto knihu bych ocenila víc, kdybych měla o 15 let a o jedno dítě méně, nicméně jako náctiletá slečna bych to milovala. Trochu mi to připomnělo Lanczovku, ale tohle bylo o dost lepší. Svůj účel kniha splnila, zklidnila jsem se a na pohodu super. Druhý díl ale odkládám na neurčito, třeba si mě zase najde, jako si mě našla tato kniha.
Asi jsem měla až moc velká očekávání. Půlka knihy se mi vysloveně dost líbila, ale některé kapitoly byly nudné a zbytečné. Jako kdyby autorka nevěděla, jak dál. Romantický prvek mi zde vůbec nesedl. Konec byl takový... hm... ehm... no tak nic. Také jsem postrádala slovník, cizími slovy se to jen hemžilo a já se občas nechytala. S láskou jsem v tomhle vzpomínala na Naslouchače. Druhý díl si přečtu, ale kdy vyjde, je mi upřímně jedno, poněvadž se do něj nadšeně nepohrnu.
Já jsem spokojená, žádné velké očekávání jsem totiž neměla. Pohodová jednohubka, kde sice chyběl akční děj, ale i tak mi kniha docela příjemně plynula. Jen ta "chemie" F s R už netáhne tolik jako dřív.
"Wintersong" zní opravdu pohádkově a zhruba do půli knihy se opravdu jednalo o kouzelnou pohádku. Ideál na zimní počasí, deku a horkou čokoládu. Vůbec mi nevadil styl autorčina psaní, docela jsem si to užívala. Jenže pak přišla 2. polovina, ze které jsem byla čím dál tím zoufalejší. Děj, jestli se tomu dá tak říkat, byl čím dál tím víc zbytečně natahován, přecpaný na oko vzletnými frázemi s hudební tematikou. Hlavní "hrdinka" čím dál tím víc brečela po svých sourozencích a hudbě. Projevil se u ní stockholmský syndrom, což mi ze všeho vadilo asi nejvíc, protože tím zmizel můj první pozitivní dojem o pohádce. Sex se tam prostě nehodil, ne, tady fakt ne.
A konec? Od konce vždy čekáte nějaké to vyvrcholení děje, že se konečně dozvíte vše podstatné, že prostě... NĚCO! Jo, tak tady nic moc, spíš nic. Jak jsem ze začátku nechápala, proč má celkově tak nízké hodnocení, jo tak teď to chápu. Bylo to zkrátka patetické v tom nejhorším možném slova smyslu. 2* dávám jen za tu první část.
Po pětce krok zpět. Nové prostředí a noví lidé si zřejmě žádali předlouhé popisy a vysvětlení. 500 stránek skoro o ničem, nicméně jako vždy silný závěr.
Dnešní trend v YA fantasy je vymyslet co nejlepší superschopnosti hlavní hrdinky a promakaný nový fantasy svět se složitými pravidly. Už mi to všechno přijde natolik stejné, a proto jsem si Nádherné bytosti opravdu užila, konečně příjemná změna s obyčejným klukem a s reálný světem. Lepší 3*.
Jo, tomu říkám zaujetí GoT. Recept z chřestýše nebo z kobylek? Konečně nekonvenční kuchařka! V nejbližší době budu muset něco zkusit. I když se nechystám vařit nad ohněm a žádnou kožešinu či paroží doma nemáme. ;)
Z celé trilogie mi nejvíc sedl první díl, ten měl nápad. Zbylé dva už mi tak skvělé nepřišly. Nenudila jsem se, akce byla, ale že by mě to táhlo číst dál a dál? Tak to se nekonalo. Jsem asi nějaká přesycená, nedávno jsem přečetla 3 díly Rudé královny a přijde mi to už všechno na jedno brdo. Pořád jsem čekala, že milostný trojúhelník nakonec skončí jinak, závěr byl takový až moc jednoduchý a vlastně i nelogický. Za mě průměrný děj, hvězdu navíc dávám za nádhernou obálku.
Budiz autorovi odpustena ta vybajena vata kolem, cetlo se to jinak samo!
S prvním dílem mě tento bavil nejvíc. Užila jsem si záhady, užila jsem si odkrytí části Abrahamovy minulosti a konečně(!) snad pro mě pozitivní změna u Jacoba a Emmy. Přišlo mi to o něco více dospělé, o něco méně zmatené, a tak akorát podivné. Amerika mi sedla a moc se těším na další díl. Snad vyjde. ;)
Zklamani. Uz i mne to silne pripominalo HP avsak chyběla propracovanost a moment prekvapeni.
Normálně bych byla asi nadšenější, ale zřejmě jsem po knize nesáhla v ideální dobu, nějak extra mi to nesedlo, neměla jsem náladu na něco drsnějšího (rozuměj dospělejšího) než obvykle. Čekala jsem, že knihu přečtu o dost rychleji. Když už jsem se začetla, nebylo to tak zlé, ale sotva jsem knihu odložila, trvalo mi dost dlouho, než jsem opět dostala chuť se do příběhu ponořit.