Qetuo komentáře u knih
Z celé série jsem přečetla jen tento díl, a abych pravdu řekla, vůbec mě nezajímá, co se stalo v předešlých knihách. America je naivní a otravná husa, Maxon bezcharakterní trouba. Ani jeden z nich si nesvede pořádně srovnat žebříček priorit.
Je fakt, že se dá příběh zmáknout klidně za den, nicméně výsledný pocit po přečtení je asi tak příjemný, jako pálení žáhy. Ten humbuk, který kolem celé Selekce víří, mi připadá naprosto zbytečný. Jsem zklamaná.
Jedna z nejhorších knih, které jsem kdy četla. Ani jednu postavu bych neoznačila jako sympatickou. Příběh byl kýčovitý, přeplněný dramaty a sebelítostí. Jediné, co bych nevytkla, bylo, že autorka neměla úplně špatný styl psaní. Nicméně jinak nedoporučuji.
(SPOILER) Jakmile se prokoušete nepříliš zajímavou částí na začátku, děj už pak plyne sám, ani nevíte jak. Autor dává dost prostoru k tomu, poznat hlavní hrdiny a vybudovat si k nim vztah, pročež vás závěr bezpochyby chytne za srdce. Kniha nenásilně předává některá důležitá témata a připomíná, abychom žili svůj život pro sebe, ne pro někoho jiného.
Celkově pro mě tedy bylo čtení příjemným zážitkem. Z příběhu jsem si i přes některé smutné pasáže odnesla dobrý pocit.
Místy praštěné a naivní, ale jinak sympatické a čtivé. Moc dobře jsem se bavila.
(SPOILER) Velmi emocionální kniha. V jednu chvíli se usmíváte, pak jste naštvaní a chce se vám brečet a knihu zahodit. Naštěstí je završena tím, že největší mrcha příběhu dostane, co si zaslouží, a tak máte z četby nakonec dobrý pocit.
Části s osudy čarodějky Kendry bych však z příběhu úplně vynechala. Možná by pak byla kratší, zato by se ale rychleji četla a ubyl by jeden z těch faktorů, který vás od čtení odrazuje.
Závěrem: Jsem ráda, že jsem si knihu v knihovně propůjčila, rozhodně v tom byla určitá kvalita. Na druhou stranu byla hlavní příběhová linie příliš stresující a povídky o Kendře zdlouhavé a nudné.
Svižný, milý, nicméně trochu nepravděpodobný a naivní příběh. Taková oddechovka.
(SPOILER) Autorka možná měla na začátku dobrý nápad, ale výsledný příběh není nic moc. Celou dobu se mlží kolem toho, co vlastně Zoe provedla tak příšerného, že se domnívá, že ji může pochopit pouze vrah odsouzený k trestu smrti, přitom nakonec vyjde najevo, že to je spíš jedno velké nedorozumění a nebylo třeba kolem toho dělat takové haló.
Není zde téměř žádná postava, s níž by mohl člověk sympatizovat. Hlavní „hrdinka“ byla sobecká a ulhaná. Neměla jsem potřebu litovat Maxe, poněvadž se většinu času choval jako Hulvát. A Aaron byl naivní tím, jak něco očekával od vztahu s o tolik mladší Zoe. Zkrátka se postavy (nebo aspoň většina) chovaly až iracionálně...
Líbilo se mi však, že kniha byla místy vtipná. Tu a tam jsem se zasmála i nahlas. Také chválím postavu malé sestry Dot, která trochu projasňovala atmosféru ponurého příběhu. Příjemnou změnou oproti jiným knihám je, že tato neskončila přeslazeně šťastným koncem.
Když to tak shrnu: Nelituji toho, že jsem knihu dočetla až do konce, ale rozhodně to není něco, k čemu bych se vřele vracela a co bych doporučila přátelům.