Radka1727 komentáře u knih
No, bylo to jako " S pozdravem Carter " přes kopírák. Tentokrát velké zklamání.
To Výpověď a Důvodné pochybnosti jsou jiný level. Evidentně autorce sedí postavy nad 30 let už s nějakými životními zkušenostmi.
(SPOILER) Po Bavettových trochu zklamání ....... Marvin (Pavel) byl sympaťák
v každém směru, ale Markéta byla často "na pěst", její ztřeštěnost (a to je ještě slabý výraz) mi k ní neseděla. Jinej chlap by se asi víckrát neptal, jestli je to dítě jeho ....... Mrázová a Winter (zima) mi nepřišlo bůhvíjak vtipný.
Mount začíná odkrývat svoji černou duši a už to není jen o přitažlivosti těla ale
i srdce....
Wow..... tak to byla jízda. Keira není žádný béčko a Mount je alfasamec se vším všudy. Zajímavé prostředí palírny. Otevřený napínavý konec prostě nutí jít do druhého a třetího dílu ( ještě že jsem četla všechny najednou ....)
Příběh nebyl špatný, začátek vypadal slibně, ale pak mi to přišlo jako kdyby se autorka nemohla rozhodnout mezi erotikou a romantikou ... "domácí mazlíček" to už jen dorazil.... k 50 odstínům šedi se to nedá přirovnávat ani náhodou .
Zdlouhavé, uměle natahované, tentokrát to mělo hodně harlequinský "nádech".
První díl byl určitě čtivější. A celé to "kundičkování" a "těhofilie" bylo fakt levné
a zbytečné ....
Sebastian de Braie byl asi nejcharismatičtějším příslušníkem rodu de Braie a to míň uvěřitelná byla zápletka s Olivií a její následky ..... Příběh Christiana a Michel byl takový nemastný,neslaný .....
No moc se mi nechtělo číst stejný příběh, ale možná se mi líbilo
vyprávění z Leova pohledu víc. Epilog určitě ......
Celkem se mi to líbilo, i když to bylo zatím to nejslabší, co jsem od autorky četla. Hezky rozepsané pocity a emoce hlavních postav. Hodně nudná byla kniha kterou napsal Elec a dal přečíst Gretě - jsou to vlastně jen opsané pasáže příběhu s nepatrným dovětkem, jak situace vnímal Elec ( to už bylo ale stejně jasné z knihy). Závěr- klasický slaďáček .......
Naštěstí jsem viděla první film, kdybych četla knihu jako první, tak jsem na film nekoukala a to by byla škoda ......
(SPOILER) Po tom všem co Emily zažila s partnery své matky snad mohla prokouknout Dillona dřív. Vadila mi ta nerozhodnost ukončit vztah s Dillonem a nechat to zajít tak daleko. Gavin byl prostě "božský", jak je v tomhle žánru zvykem. Kdyby autorka pár stránek přidala, mohl být happy end už v této knize. Druhý díl byl jen taková "nastavovaná kaše", raději bych si přečetla příběh Olivie nebo Trevora.
...nejslabší co jsem v tomto žánru četla. Některé povídky jsem přeskočila, jiné jen prolistovala ......
Na harlequinsku slušnej "level", tak jako všechny autorčiny knihy. Jó pro temperamentní íčka mám prostě slabost.
Zajímavá zápletka, napínavý děj, překvapivé rozuzlení ............... .
Ze série Westmorelandovi je tohle moje srdcovka. Zatímco pubertální Whitney bezhlavě dětsky zamilovaná do Paula dospěla v rozvážnou, inteligentní a sebevědomou ženu, hormonální bouře udělala z rozumného, citlivého, chápavého, velkorysého, něžného, ochranitelského a dlouho trpělivého Claytona žárlivého egoistického kreténa, který se z prvního nedorozumění nepoučil a rozjížděl to dál ..... Nakonec, jako v každé správné romanťárně, rychle prozřel a dal si všechno správně dohromady, aby svoji životní lásku neztratil navždy.... Konec je dost useknutý, chyběl mi epilog ve kterém se dozvíme, jak jejich život pokračoval. Naštěstí se s celou rodinkou ještě (i když okrajově) setkáme v dalším díle série věnovaném bratrovi Claytona Stephenovi.
... začátek je takový nijaký a dost mi vadili vulgární výrazy. Pak se to trochu rozjelo. Jake byl ze začátku dost velký "macho", ale byl fakt sexy a k tomu ta uniforma ...... Líbili se mi pasáže z nemocnice a střešní párty. Epilog byl povedený a napsaný zajímavým stylem. Ze všech knih, které jsem od autorky četla je ale pořád nejlepší Výpověď. Možná proto, že jsem jí četla jako první a protože nasadila "vysokou laťku", mám teď u ostatních knih větší očekávání......
(SPOILER) Tak to bylo bohužel to nejslabší, co jsem od Sandry Brown četla.... Žádný vývoj, málo postav , strohý, předvídatelný děj, jednoduchá zápletka, zbytečně přeslazený a s betlémem i kýčový konec.
I když je Ria adoptovaná a může mít vlastní děti, musí své první dítě adoptovat prakticky hned po potratu ??? Co takhle epilog - o pět let později : Ria a Taylor mají tříletého chlapečka a právě zjistili, že budou mít další dítě. Ria je držitelka několika architektonických ocenění , pokračuje v úspěšné kariéře a podporuje Taylora ve snaze stát se nejmladším senátorem státu Texas .......