Radka1911 komentáře u knih
Doporučuji jako jednu z prvních knížek pro mrňousky. Od malička miluji knihy, přivedla jsem k tomu i svou dceru a teď tohoto celoživotního koníčka předávám i svým vnučkám. A právě prostřednictvím takovýchto knih.
Kniha vydaná v roce 1984 mi dost pomohla v prvních obdobích mé samostatné domácnosti bez rodičů. Pro dnešní mladší ročníky z větší části nepoužitelná, jen zírám jak se doba mění a člověk si to ani neuvědomuje.
Autobiografický příběh vězeňkyně v Teheránu. Knížka zde má velmi nízké hodnocení, já dávám pět hvězdiček. Líbila se mi (pokud se toto dá napsat o knize plné pro Evropana nemyslitelných a nesmyslných hrůz).
Čtivá, napínavá kniha od první do poslední stránky. Moc se mi líbila.
Čtivá, napínavá kniha. Joy Fieldingová je moje oblíbená autorka, tento román o rozpadu manželství, rozvodu a boji o děti patří mezi její nejlepší díla.
Krásná dětská literatura. Do dneška si vzpomínám jak mě při jejím čtení dojímalo to přátelství a potřeba si pomáhat mezi různými ptáčky. Kéž by toto bylo vzorem i pro dnešní mladou generaci.
Hezký román z amerického Jihu odehrávající se v šedesátých letech minulého století. Kniha se četla dobře, ale autorčin Černobílý svět se mi líbil podstatně víc.
Velmi smutné, velmi krásné, a velmi uvěřitelné.
Krásný, fascinující životopis. Četla jsem již podruhé a doporučuji.
Čtivá, odpočinková, místy vtipná knížka.
Hned na začátku knihy dojde ke kriminálnímu činu, celý zbytek knihy líčí způsoby jeho vyšetřování. Kapitánka rozkrývá "panoptikum pokřivených duší". Ani jedna z postav mi nepřipadala příliš reálná, ani metodám takto vedeného policejního vyšetřování jsem příliš nevěřila. Knihu jsem přečetla za jeden večer, a víc času bych jí asi nevěnovala.
Povětšinou smutný a trochu nepravděpodobný příběh, ale číst se dá.
Lehké, oddechové, nenáročné vtipné čtení o smutných věcech. Knížka mne pobavila.
Odpočinková, nenáročná, pravdivá kniha.Ty čtenářky, které jsou ve stejné věkové kategorii jako hrdinka (i jako já), příběh vybídne k zamyšlení. Nelituji že jsem četla, a rozhodně souhlasím s komentářem bookcase - i já se v Manželce 22 občas a trochu, poznala.
Jednoduchá, nenáročná oddechovka. Naivitu hlavní hrdinky jsem sice nebyla schopná pochopit, ale, jako snad ve všech knihách autorky, mne kniha opět inspirovala kuchařskými výtvory.
Dojemný, smutný příběh. Knížka stojí za přečtení.
Autentický příběh francouzské občanky, která byla při pracovním pobytu v Dubaji znásilněna třemi cizími muži a protože se rozhodla podat na pachatele trestní oznámení, strávila několik měsíců ve vazbě, kdy jí hrozil trest za "mimomanželský styk". Otřesný popis soudní mašinerie a výkladu zákonů přizpůsobených islámskému náboženství. Ocenila jsem i pasáže z historie Saúdské Arábie.
Dívčí románek od ruské autorky z prostředí Sovětského svazu. A musím se přiznat, že ač jsem milovala Edici Veroniku s dívčími románky, ruské prostředí mne nikdy moc nebavilo. Žasnu a vzpomínám co jsem si tenkrát byla schopná koupit a číst (autorčiny další knihy Leninův život a Saša bude komsomolcem jsem nečetla).
Jsem generace která musela na střední škole k maturitě přečíst alespoň jedno dílo od Aloise Jiráska (a nesměly to být Staré pověsti české). Vybrala jsem si toto nejútlejší dílo a neskutečně jsem trpěla (a na to, že jsem od dětství hodně a všechno četla, opravdu velmi trpěla). Na některou klasiku prostě nemám. Když jsem nedávno při mém pátrání po historii mé rodiny zjistila, že Alois Jirásek se osobně znal s jedním z mých prapředků a že osobnost mlynáře byla částečně inspirována i jím (možná, ale internet ví všechno :-)), cítila jsem nutnost přečíst si tuto divadelní hru znovu, ale tak nějak to pořád mám za max. 3 hvězdičky. Jiráska prostě číst neumím.