radusak9806 komentáře u knih
Rozečteno, nedočteno. Nemohu si pomoci nějak mě to nebaví. Úplně se mi vybavili vzpomínky na čtení Hordubala. Čtu, čtu a po 2 stránkách zjistím, že nevím co.
Chápu poselství knihy, ale nějak mě to nechytlo. Neříkám, zatoužila jsem si přečíst asi dalších X knih, ale nějak mi tam chybí to něco, co mají ostatní knihy. Nicméně ten "jazykolam" jsem si výborně užila.
Výborně rozebrání myšlenek jednotlivých směrů. I když někde jen se v textu trochu ztrácela, asi v dnešní době nemluvíme tak vznešeně a honosně.
V tomto případě je hodnocení spíš hodnocením čtenáře, je prostě příliš jednoduchý xD
Každý z nás je v podstatě student demokracie, nebo by alespoň měl být. Jak řekl TGM sám: Neumíme to ještě!
Neumíme to stále a dnes znovu více než jindy se hlásí o slovo demagogie, populismus, hesla. Politika za Masaryka byla pochopitelně jiná než dnes, ale na pojmu demokracie to nic nemění.
Je to přesně ta kniha, kterou nemůžete odložit, ale chcete si ji zachovat co nejdéle. Je to paradox! Čím více ji čtěte, tím více chcete, ať neubývá.
Tohle by si prostě měl přečíst každý, stejně jako hovory s TGM. Hned z prvních stránek mrazí, pokud čtete věty o eliminaci ze strany komunistů a uvědomíte si jak Jan Masaryk skončil. Přesto jsou to prosté a krásné nebo taky prostě krásné myšlenky a postřehy o základních tužbách, lidech, národech, smýšlení.
Přeji naší zemi více Masaryků a méně vulů :)
Nikdy nepochopím, jakože jsem se ke knihám R. Fulghuma nedostala dříve. Nicméně jsem ráda, že přece.
Mám zvláštní slabos pro přebaly, které vypadají jako tisknute bramborovým razítkem.
Jen tam mimochodem, zkoušel jste někdo číst knihy po kouskach jak radí sám autor? Povedlo se to někomu? Mě zatím ani jednou.
Četla jsem lepší, četla jsem horší.
Jako jednohubka do tramvaje je to dobrý.
Musím říc, že si nejsem jistá do jaké míry jsou nynější Hovory s TGM spojením této knihy a hovorů.
Myslím, že kdybych ty knihy četla v opačném pořadí hodnocení by dopadlo jinak.
Každopádně Čapkova čeština jako vždy úžasná :)
Po dlouhé době mě Čapek skutečně bavil. Mám s Čapkem drobnou nesnáz v souznění. Miluji jeho češtinu, nic se tak pěkně nečte, ale ty knihy mi jaksi unikají. Skutečně silný zážitek, který pretrval mám jen z pár. Tohle coby oddechovku doporučuji.
Nějak nevím jak tu knihu zhodnotit. Ano, v pohledu optikou viktoriánské Anglie to musela být sodoma, ono to po pár kapitolách jaksi zevšední a jediné co je změnou je prostředí a osoby.
A je super recese si tuto knihu dát jako odraz mé osoby do čtenářské výzvy, tak zvrhlosti zdar xD
Co více k té knize napsat, průřez fotografií odkazující na hry a osobu Ladislava Smoljaka :)
Já bych tu knihu potřebovala rozdělit, protože samotné hovory jsou úžasné a baví mě. Mlčení jsem brala jako super intermezzo před další částí.
Ale ten samotný průřez články už mě příliš nebavil, nemálo na tom, že se některé odstavce opakují a to v těsném sledu.
Každopádněje to poprvé co jsem u čtení knihy držela barevnou pastelku a podrhavala myšlenky, které nechci zapomenou, nebo lépe, které chci náhodně přečíst, když otevřu knihu.
Miluji Jana Wericha a hodnocení hnedle vysvětlím. Vadí mi to, že je tato kniha vlastně jen okleštěnou kopií Janouškových Hovorů s Janem Werichem, Zabalená a nafouknutá do pěkného balení s písmem pro školáky a s velmi velkorysou gramáží papíru, aby za ty peníze čtenář přece jen na první dobrou neměl pocit, že koupil zajíce v pytli.
Neříkám moudra Jana Wericha jsou platná dnes jako tehdy a přestože je čtu již po x té tak není důvodem nízkého hodnocení právě tento aspekt. Pokud bude toto první, do jisté míry druhá až 3 kniha budete nad míru spokojeni. Pokud jako já budete mít za sebou už knihy M. Horníčka, V. Škutiny a i samotného J. Janouška už to nebude takové terno.
Přestože mám radši jiné knihy z hovorů, jsem ráda, že tato kniha sedí v mé knihovničce.
Musím říci, že po přečtení této knihy jsem prostě neskutečně nakrnutá na knihu Jan Werich Za oponou, která je jen okleštěnou variantou této knihy na hrubším papíru a písmem pro předškoláky.
Neříkám samotné rozhovory pro přečtení x knih začnou splývat a nějak se už neorientujete, jestli jste už četli v této knize nebo v jiné. Přece jen rozhovorů s Janem Werichem je nespočet.
Jsou pasáže, které jsem už měla jen jako berličku, protože je znám skoro zpaměti z cyklu Co tomu říkáte, pane Werichu?
Člověka mrzí, že moudrý klaun a filozof nezažil 89 rok a že zemřel zlomený a smutný.
Situace mu nebyla vždy nakloněna, ale k projevům Jana Wericha se utíkám schovat, když je mi nejsmutněji ze situace, která chodí kolem.
Děkuji a mohl by konečně někdo přijít s tím vápnem!
Už nepočítám kolikrát jsem forbiny Horníčka s Werichem viděla, můžu je vidět, slyšet a konečně i číst stále dokola. Pořád se chechtam!
Nic víc dodat netřeba :)
Nemusíme se tu asi dlouho bavit, že kdyby se hodnotila čtivost a estetika napsaného, nemá prostě Čapek konkurenci. Je to nádherná čeština, která se dobře čte a i popis obyčejného parku se prostě dobře čte.
Proč ty 3 hvězdy? Inu asi to skutečně je nefér, ale prostě si nemůžu pomoci čekala bych něco víc. Chápu, hodně z toho dělá fakt, že návštěvu Anglie už mám za sebou a nejsem jako lidé v roce 47 omezena jen na Čapkův popis, abych si ji dokázala představit.
Velice se mi líbí shrnutí britské povahy.
Je to zajímavý vhled do koloběhu a rituálů v nás. Do všednosti, která by nás měla spíše děsit, ale svým způsobem ji potřebujeme.
Knihy R. Fulghuma jsou tím, čemu v pravém slova smyslu říkám oddechovka :)