rajen komentáře u knih
Divím se, kolik lidí kritizuje toto válečně svědectví jen kvůli tomu, že tam autor, potažmo vypravěč, zařadil i popisy sexu. Copak se to opravdu nedělo? Copak se i za války nerodily děti nebo to musely být děti plozené jen válečným násilím? Když čtu knihu z druhé světové války a obsahuje sexuální násilí, nikdo se nad tím nepozastavuje, každý ví, že se to dělo. Ale evidentně se děl i dobrovolný sex napříč znepřátelenými národy a já jsem naopak ráda, že i o tom někdo napsal. Navíc ten, kdo to fakt zažil. Ať už má tolik let, kolik má, některé věci se prostě nezapomínají a jisté věci se dělají pořád stejně. Kniha je pro mě opravdovým svědectvím o osudech zajatců dovlečených do zajateckých táborů na našem území a nad občasným přílišným hrdinstvím hlavního aktéra je prostě třeba se povznést. I tak vám ta kniha má hodně co dát a osvětlit něco z této kruté doby.
Tak nenápadná kniha a tak mě rozsekala. Brala jsem ji jako náhodný výběr a byla to trefa do černého. Bylo zajímavé vidět do nitra holky, co je "jiná" a jak jednoduše ji okolí kvůli tomu odmítá. Až kvůli tragédii se začne měnit a okolí začne vidět i pod skořápku. Je smutné, jaký osud hrdinku potkal, ale zároveň kniha přináší velkou naději, že přes všechno se dá přenést a že se dá žít dobře i dál, i když to na mě působilo v knížce až pohádkově. Nejvíc na mě v knize zapůsobilo to, jak se hlavní hrdinka vyrovnává se smrtí svých nejbližších, ty pocity, emoce, fakt síla. Doporučuji!!!
Když si vybavím tuto knihu, jako první mi v mysli vyvstane pocit marnosti. Ten asi nejvíc vystihuje život hlavní hrdinky. Nedokázala se přenést přes křivdu, která byla na ní dobou spáchána a zbytek jejího života byla prostě marnost. Je to skvěle napsaný román, který je o událostech, o kterých se nemluví. Ale i to je součást naší historie a autorce za to velké dík. Přes těžkost tématu je to čtenářský zážitek. Doporučuji všem všemi deseti.
Musím říct, že toto dílko mě moc neoslovilo. Těžko říct, čím to je. Nejsem za prvé asi moc cílový čtenář, za druhé jsem knížku četla "z donucení" kvůli čtenářské výzvě a tak si mě našla asi v nesprávný čas. Každopádně musím souhlasit s komentářem, že tato kniha byla pecka ve své době a dnes už takových zahradníků máme plný pytel a nikoho už to nešokuje. Určitě to není vyložený brak, ale pro mě je to prostě kniha, co stárne a ztrácí význam s měnící se dobou.
Pro mě nemilé překvapení. Jako chtěla jsem nějakou romantiku na odreagování, to jo, ale takhle hloupé knihy mě už číst nebaví. Už na to asi nemám věk nebo co. Za mě docela slátanina. Čtu ráda romantické příběhy, ale aspoň trochu tam musí být té možnosti, že se to v reálu může stát. Tohle ale fakt ne. Je to opravdu na úrovni harlekýnů. Asi mě zmátla ta pěkná obálka, být tam žena v rozevlátých šatech v náručí chlapáka, určitě bych si knížku z regálu v knihovně nevzala. Pro čtenářky inteligentnějších ženských románů nedoporučuji.
Nevím, jakými superlativy mám popsat tuto knihu. Byla jsem z ní celkem paf. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a zároveň chtěla, ať nikdy neskončí. Této autorce byl dán neskutečný dar psát. Tak propracované téma do hloubky, maximálně vykreslené postavy, skvělý jazyk, prostě pecka. Téma vlků je mi strašně blízko a morální téma této knihy - rozhodování o něčím životě či smrti - je skvěle popsáno z obou stran, kdy vás nutí zamýšlet se nad oběma stranami a dojdete ke zjištění, že nic není černobílé. Zkrátka pro mě velký čtenářský zážitek a velké doporučení všem.
Oddychový sladký předvídatelný a naivní (vše v dobrém smyslu) román, co se strašně dobře čte a nenutí vás zamýšlet se nad problémy světa. Ideální na proložení těžšího čtiva.
Parádní počtení. Tato kniha vás přenese do jiného světa, kterého jste během čtení součástí. Neskutečně dobře vykreslené postavy, děj popsaný tak, jak se prostě běžně život line, žádné velké přeskakování ani zbytečné popisy. Drsný život hlavní hrdinky je napsán opravdu věrohodně. Není to žádná milostná romance, ale román o životě a jeho temných stránkách.
Popravdě jsem tuto knihu četla už před velmi dlouho dobou a děj jsem si musela připomenout v anotaci. Nicméně po jejím přečtení se mi děj vybavil, což se mi u jiných knih ani nestává. Není to ale ani takový ten román, na který se nezapomíná. Je každopádně skvěle napsaný a četl se velmi dobře. Za mě takový průměr.
Moc jsem od této knížky nečekala. Prostě romantický příběh, kde doba a prostředí nehrají moc velkou roli, ale opak byl pravdou. Tento román jde za hranice všedního románu o dvou lidech. Neskutečně jsem hltala pasáže z Malajsie, netušila jsem, že se něco takového opravdu stalo a tak mě kniha minimálně o tuto vědomost obohatila. Konec už byl takový pomalý a bez převratných událostí, ale těch si už oba protagonisté užili snad dost. Pro mě určitě příjemné čtení.
Skvělý román. Příběh se hladce linul, nevláčel se, ale ani příliš nepřeskakoval. Pro mě idální kniha na volnou chvíli - reálný základ, který je přiblížen čtivou románovou formou. Mám opravdu ráda tento typ knih, protože pak první co udělám po dočtení, je, že sednu k netu a hledám maximum dostupných informací a třídím, co v knize mohlo být reálné a co ne a především se zase něco nového dozvím o lidech a době. Určitě doporučuji.
Uf, tak toto byla pecka. Tušila jsem zhruba do čeho jdu, ale realita daleko přesahovala mé představy. Toto je prostě dokonalá kniha. Vyvolala ve mě tolik emocí, jako málokterá. Lásku, vztek, smutek, strach, ale i radost, chuť do života.. Tak hladce napsaná a přitom o nejtěžším tématu světa. Její hloubka daleko přesahuje svůj příběh, donutila mě k zamyšlení nad problémy, kterými se obyčejný člověk nezabývá denodenně. Vím, že jsem poslední kapitolu dočítala na zastávce čekající na tramvaj a měla pak celou cestu co dělat, abych nelkala nahlas, stíhala si utírat slzy a nebudila nechtěnou pozornost. Vzalo mě to za srdce, ale to asi každého, kdo dočetl na konec, přestože je mu od samého počátku znám. Knihu nemůžu doporučit asi jen přecitlivělým jedincům. Jinak by snad měla být povinná.
Tuto knihu jsem četla už snad před rokem a jen jsem se nemohla dokopat napsat komentář. Nicméně, vždy, když jsem na obálku pohlédla ve svém seznamu čtených knih, zavanul na mě teplý vánek vonící po tymiánu, rozmarýnu a suché trávy a přenesl mě do Francie. Neskutečně skvěle popsané prostředí francouzského venkova, pohoda, klid i úskali života na něm. Závidím hrdinovi jeho dětské zážitky, něco takového bych si přála taky zažít. Knihu asi nemůžu doporučit leda vegetariánům, protože v knize se loví a jí všechno, co ještě tehdy běhalo a létalo v přírodě v hojném počtu.
Knížku jsem si vzala z knihovny jako náhodný výběr bez znalosti hodnocení a přibližného obsahu. No, nebylo to lehké čtení. Teď nemyslím formu, ale právě ten obsah. Číst o trampotách malého dítěte, které svou situaci chápe prostě po svém dětsky a naráží u toho na pro něj nesmyslné fungování světa dospělých, bude pro mě asi vždy obtížné. Leon byl neskutečně statečný a se svou situací se popral jak nejlíp uměl, přesto ve mě po dočtení zůstal pocit zmaru, lítosti a smutku, že dospělí tvoří systém, který takto dětem jizví duše. Přes těžkost tématu je kniha hrozně moc čtivá a přestože mě doháněla k slzám, špatně se mi odkládala. Toto by si měl přečíst každý sociální pracovník jako povinnou četbu!
Přečteno jedním dechem a s trvalým úsměvem na rtech. Fakt jsem se hodně pobavila, nadto je kniha psána skvělým stylem, je inteligentní, jednotlivé situace jsou dokonale promyšlené a všechny detaily, co se v knize objeví, mají dřív nebo později svůj smysl, nejsou tam žádné zbytečnosti navíc. Taková miniaturní kaňka byla ta, že ke konci už mě to bavio méně, možná proto, že těch absurdních situací už bylo prostě moc. Ale na hodnocení to nemá šanci ubrat. Skvělá zábava a odreagování.
Z této knihy mám rozporuplné pocity. Hodně jsem se na ni těšila a vybrala si ji kvůli loňské výzvě. Nakonec na ni došlo až letos. Musím říct, že mě moc nevzala, resp. ten styl vyprávění. Holčina to byla pozoruhodná, pěkně bylo vykreslené i prostředí, ale jinak mi to prostě moc nesedlo. Taková slepenice různých událostí bez vazeb mezi nimi. Hovory s bohem a o bohu mi nic neříkají, ale co na tom bylo zajímavé, byly myšlenkové pochody malého dítěte a jeho chápání věcí, pohled na svět. Shrnuji to tak, že jsem to sice ráda přečetla, ale knihu s díky vracím a už číst nebudu.
Skvělá kniha. Jakožto "vlastník" tří dětí mi mnohé osvětlila a také pomohla. Musím říct, že charakteristiky vykreslené autorem sedí na mé dětičky jako by byly jeho. Proto mi knížka pomohla i ve výchově, resp. uvědomění si, proč má dítě některé vlastnosti a jak s tím pracovat. Rozhodně si tuto knížku časem zase přečtu.
Silná kniha. Odhalí kus Lotyšské historie, ale především osud jedné Lotyšské rodiny, která skončila ve vyhnanství na Sibiři. Je kruté sledovat, jak jim ten zrůdný režim zničil život, zpřetrhal rodinné vazby, jak byla vlastně tato země dvakrát násilně okupována. Detaily ze života ve vyhnanství jsou fakt silné kafe. Ukazuje se zde v plné míře, jak komunismus opovrhoval životem, důstojností a lidskostí. Pro ty, koho zajímá tato část historie je kniha velmi čtivá a odhalí málo známá fakta. Doporučuji.
Dost jsem se na knihu těštila, protože Mawerův Pád se mi neskutečně líbil. Ale přišlo zklámání (ne tím, že bych tyto knihy porovnávala). Kniha mi přijde tak nějak zvláštně "nakouskovaná". Nejdřív je to kniha o domě a každém kousku cementu v něm. Pak se ponoříte do života jeho obyvatel, aby vás autor zase svedl zpět na cestičku domu a ještě k tomu nakousl osud dalších obyvatel, ale to už jen tak povrchně, že vás to už ani nebaví. Některé osudy autor dotáhl do konce, ale tak útržkovitě až kýčovitě, že mě to zklamalo. Na konci jsem vlastně nevěděla, jestli je to vlastně o lidech nebo domě nebo taková podivná směska. Ale abych jen nehanila. Ve srovnání s jinými autory je pořád Mawer nadstandard a jeho styl se mi líbí. Myslím, že snad každého čtenáře donutí kniha najít si informace o skutečných majitelích, protože se vám nechce věřit, že tam žili lidé, kteří mají na starosti jen sex a řešení sexuální orientace (jiné problémy tam jsou jen okrajově, spíš chybí úplně). Určitě čtenáře donutí si najít fotky skutečné vily a podnítí touhu se tam půl roku dopředu objednat na prohlídku. Já jsem osobně měla to "štěstí" vedle makasarové půlkruhové stěny 5 let obědvat, neboť jsem ji ještě neobjevenou zažila v menze právnické fakulty a opírala si o ni batoh :-)
Když to shrnu, knižka na mě udělala takový dojem zvláštní směsice osudu lidí a domu, jakoby se autor nemohl rozhodnout, o čem bude psát. Asi ho tato vila fascinovala a tak si prostě vzal reálný barák, do kterého nastěhoval naprosto smyšlené lidi. Jenomže ten barák je bohužel tak známý a jedinečný, že ten příběh o falešných lidech, kteří se v ničem nepřibližují těm opravdovým, vás zklame. Proč je osud domu na základě faktu a lidí už ne? Proč je to tak zvláštně namíchané? Řekla bych, že toto mě nejvíc na knize štve a snižuje hodnocení. Ale ještě jeden kladný poznatek, na to, že je autor cizinec skvěle vystihl českou náturu v poválečném vývoji, viz Laník.
Aljaška je moje srdeční záležitost a tak s velkou chutí čtu vše, co se jí nějak dotýká. A s touto knížkou rozhodně neuděláte chybu, pokud vás jen trochu zajímá téma musherských závodů a veškerého pozadí kolem. Děj se odehrává na Aljašce, autorka se na ni odstěhovala jen kvůli závodům a tak popisuje jeden krátký úsek svého života, kdy tam žila s rodinou proto, aby mohli absolvovat závod psích spřežení Yukon Quest. Je to člověk plně oddaný psům a vše včetně rodiny tomu přizpůsobuje. Různé detaily života na Aljašce mě hodně zaujaly. Určitě doporučuji k přečtení. Tato kniha vás rozhodně obohatí a možná i inspiruje k většímu odhodlání si plnit své sny a tužby.