rajen komentáře u knih

Skvělá kniha. Vzhledem k tomu, že můj děda se živil stejně jako hlavní hrdina, mám k celému tématu bližší vztah. První část z dolů byla naprosto úchvatná. Popsaná tak, jak to prostě bylo, horníci i práce. Nejlepší exkurz do tohoto světa. Druhá část je diametrálně odlišná, ale nemůžu říct, že by mě bavila méně. Je to každopádně čtivě napsané, takže to, že se tam vlastně nic moc nedělo, mi nevadilo. Člověk zase více pochopí, jaký chleba emigranti měli a každý měl jiné možnosti se s tím poprat. Nejdřív jsem si myslela, že je hrdina tak trochu hloupý, nesnažil se řešit svou situaci a čeká, kdo co udělá za něj, ale po dočtení jsem názor změnila, protože ta frustrace a bezmoc dolehne velkou měrou a není pak jednoduché se z toho vybabrat, když není naděje na světlo na konci tunelu. Jediné, co mě dost zarazilo, je lehkost, s jakou opustil manželku a dcery, které zanechal tady a určitě to potom neměly také lehké. V podstatě se tam tomu autor nevěnuje a to ve mě zanechává právě ten pocit, že ho to moc sil nestálo. Těžko říct, jak to ve skutečnosti bylo. Každopádně autora nesoudím a jsem ráda, že svůj osud takto skvěle napsal a já si ho mohla přečíst.

3 03.03.2018

Z knihy se nakonec vyklubal takový "obyčejný" příběh utečenců. Nenechte se zmást, není to obyčejná kniha, přinese vám spoustu zajímavostí ze života v Íránu. Ale co mi z ní zůstalo nejvíc v duši, je situace a pocity emigrantů v cizí zemi. Ty dva protipóly, mezi kterými takoví lidé snad už nadosmrti oscilují. Na jedné straně jejich vlast, ve které už nemohou žít, ale stesk po ní neubývá ani s léty, na druhé straně země, ve které žít mohou, ale nikdy se nezačlení tak, aby ji brali za svou. Jsem rozhodně ráda, že jsem si ji přečetla.

4 03.03.2018

Pro mě každopádně krásná kniha. Neotřelý styl a pohled na svět. Přestože jde o jakousi pohádkovou fikci, snadno jsem se do toho ponořila a sžila se s hrdinkou, jakoby se příbeh odehrával ve skutečnosti. Hrdinka mi přes její jinakost byla velmi sympatická. Velmi mě zaujalo téma lovu tuňáků a s tím spojené nechtěné zabíjení delfínů. O tom jsem netušila a jsem víc než ráda, že o tom vím. A proto když jsem nedávno v marketu vybírala konzervu tuňáka a našla na jedné z nich značku s přeškrtnutým delfínem, volba byla jasná a hned jsem si vzpoměla na tuto knihu. Už jenom proto zůstane tato kniha v mém povědomí a nebude zapomenuta. A to má podstatně více kladů než jen tento.

1 03.03.2018

SPOILER
Před hodně lety jsem viděla film, resp. horor. Kniha ale rozhodně tak hororová není. Spíš mi to připomělo detektivku a to hlavní poselství "pošli smrt dál a zachrániš se" na mě z knihy nedýchlo tolik jako z filmu. Ale četla se každopádně dobře, rychle, člověk se k ní vracel každou volnou chvilku. A takové knihy čtu nejraději, ať už jsou o čemkoli.

3 03.03.2018

Vzpomínky na drsné a kruté dětství. Ačkoli se na přebalu tvrdí, že román přes všechnu tu špínu a hnusotu vyznívá optimisticky, netuším kde to tam kdo vyčmuchal. Beznaděj na mě z tohoto románu přímo tryská. Je to záznam nějaké doby a nějakého světa, chápu, že ne vždycky a všude se měli lidi dobře, ale nechápu ženu, co se k dětem chová jako ke zvířatům a pak se ze ztráty jednoho zblázní a ty živé už pro ni neexistují. To už bych spíš čekala přístup stylem nevadí, uděláme si další. Za sebe tuto knihu můžu doporučit jen úzkému okruhu lidí, co snesou krutost, mají zájem o reálnou historii Maďarska a ideálně nemají malé děti.

1 02.01.2018

Další kniha, kterou jsem četla jen díky výzvě, jinak by se mi do užšího výběru asi nedostala. A musím říct, že mě ho dně překvapila. Nejdřív jsem to tipovala na klasickou středoškolskou lovestory, ale v knize jde o hlubší poselství. Autorka má nadání na psaní, četlo se to skvěle, postavy perfektně propracované, do hloubky, máte tendenci se s postavami ztotožňovat a hledat tam kus sebe. Konec je jaký je, už mi rozhodně není náct, ale zamávalo to se mnou. Doporučuji.

2 02.01.2018

Četla jsem na střední a tenkrát jsem z knihy byla nadšená. Tentokrát jsem ji četla kvůli výzvě a jde vidět, že holt jsem už po letech někde jinde. Nebo je to tím, že jsem ji už prostě četla a pro mě toto není kniha na vícero čtení. Takže hodnotím průměrně. A doporučení je určitě pro ty, co rádi válečnou tematiku a mají smysl pro humor.

4 02.01.2018

Skvělé počtení. Četla jsem kvůli výzvě a díky za to. Jinak bych si ji asi nevybrala. Hodně mě to bavilo, úplně jsem se při čtení procházela uličkami staré Prahy. Je to kus románu i historie. Ani nemusíte být nadšenec do aut a stejně vás to baví. Doporučuji velmi.

4 02.01.2018

Potřebovala jsem zabít 4 hodiny ve vlaku něčím fakt oddechovým. Kniha mě zaujala obalem, přece jen jsem měla v knihkupectví na výběr 10 minut, než mi jel vlak. A účel to splnilo dokonale. Četlo se to samo a hltavě, cesta uběhla jako nic. Nicméně, jsem asi velká realistka... těch náhod, co se sešlo, aby vůbec mohli hrdinové přežít, na mě bylo moc. Konec jsem asi odhalila dříve, než měl autor v úmyslu, ale nevadí, jen to nemělo takový bombastický účinek. Prostě trochu moc amerika, ale komu to nevadí, tak je to velmi příjemné čtení, co fakt chytne.

8 02.01.2018

Tuto knihu nehodnotím kladně. Vůbec se mi nelíbil styl psaní. Strohý, stručný, plytký jako novinový článek a ne román. Proto jsem možná ani nedovedla pochopit hlavní hrdinku, její zamilovanost mě spíš dráždila naivitou a hloupostí, jako by se ta ženská neměla ani trochu ráda. Její "láska" už mi přišla za hranicí normálnosti, to už byla spíš posedlost. Dočetla jsem to jen díky tomu, že se to dalo číst fakt strašně rychle a přece jen mě zajímalo, jak to dopadne.

02.01.2018

Pro mě jednoznačně pecka. Nikdy jsem tento žánr nečetla a k této knize mě dovedla čtenářská výzva. Díky za to. Kniha mě neskutečně vtáhla, fantazie pracovala naplno. Hledala jsem každou volnou chvilku, kdy se můžu ke knížce vrátit. Hodně krát jsem se i zasmála, skvělý humor v tom celém hnusu. Skvěle napsáno. Tak to vidím já, která fakt není v této tematice doma a nikdy nic o zombíkách ani jiné postapo nečetla.

3 30.08.2017

Ráda si přečtu pěknou romantiku, která není hloupá a nezavání příliš červenou knihovnou. To tato kniha splňuje a mě se moc líbila. Nadto čtu ráda válečnou tematiku, takže jsem si přišla na své. Formu dopisů autorka zvládla dobře, děj na sebe pěkně navazuje a nechyběla mi tam přímá řeč. U romantického čtení nepředpokládám, že nebude předvídatelné, naopak, ráda sleduji cestu, kterou si dva musejí k sobě prošlapat, přičemž od začátku vím, kdo to bude. Nečtu detektivku, abych měla odhalení na poslední stránce. Takže za mě spokojenost, můžu doporučit jako lehké nenáročné a velmi příjemné čtení.

7 15.02.2017

Knihu jsem četla už před velmi dlouho dobou, abych si pamatovala detaily, takže můj komentář nebude takový, jaký bych napsala hned po dočtení. Nicméně, kniha mi stále vězí v paměti. Je podle skutečné události a vykresluje život jedné dívky a to, jak jí režim změnil život. Je to kruté a drsné čtení, ale taková ta doba byla. Kdo se zajímá o období kulturní revoluce v Číně, tak mohu silně doporučit.

15.02.2017

Kniha má poměrně nízké hodnocení a já se tomu divila. Pro mě to bylo zajímavé téma, nic jsem o Stalinově dceři nevěděla (jen o osudu jeho syna Jakova) a těšila se, že se dozvím víc. To jsem se samozřejmě dozvěděla, ale musím říct, že je tam bohužel i to ALE. Za klady této knihy vyzdvihuji především to, že otevírá téma, které mi bylo dosud neznámé a rozšířila jsem si obzory. A to je třeba ocenit. Přesto mi nabízené informace nenabídly tolik, kolik jsem očekávala a donutilo mě to hledat v dalších zdrojích. Potenciál této knihy zůstal strašně nevyužit. Celá knížka mi přijde strašně nevyvážená, něčím se autorka zaobírá neskutečně dlouho a pak skáče nepochopitelně v ději a spousta věcí je povrchních a čtenář pak nechápe, proč Světlana udělala zrovna takovou věc. Vzhledem k tomu, že vlastně celý její život je vylíčen již v anotaci na obálce, tak bych očekávala, že se v knize právě dozvím, proč se její život odvíjel tak jak se odvíjel.
K samotné Světlaně, je těžké ji chápat a přesto ji nejde odsuzovat. Byla pronásledovaná minulostí. Neustále rozervaná mezi dvěma póly. Chtěla žít obyčejný rodinný život, ale její původ jí to neumožňoval. Trpěla předčasným odchodem její matky a přitom svým dětem udělala to samé. Chtěla lásku a sama jí nebyla schopná (s výjimkou Bradžéše). Chtěla žít svobodně, ale neuměla to. Chtěla na západ, ale necítila se tam doma, vrátila se do Ruska a doma se necítila ani tam. Není lehké narodit se jako Stalinova dcera a je to jako žít s vypáleným cejchem na čele.
Tato kniha je román. A takto je třeba k ní přistupovat. Pokud chcete biografii Světlany Allijujevové, sáhněte po jiném zdroji. Každopádně mě se četla dobře, inspirovala mě k dalšímu poznání, ale výše zmíněné nedostatky to sráží. Hodnotím tedy průměrně.

2 15.02.2017

Jakožto žena na mateřské jsem si na této knize pochutnala. Je o mateřství, problémech s tím spojených, změnou životní role. Tyto radosti a strasti popisuje věrně a reálně, bála jsem se, že to bude utažené za vlasy, ale není. Jediné, co mi vadilo, bylo hrozné sebepodceňování hlavní hrdinky, no ale každá jsme jiná. Popravdě takový klub bych brala všema deseti, nepokládám se ale za nas... rodiče, ale spíš za rodiče, který si občas potřebuje pokecat s jinými dospělými tvářemi a vědět, že není jediný, kdo má velké trable. A takový klub mi přijde fajn a mohl by fungovat, aby nám ženám to o děckastarární nepřerostlo přes hlavu. A nejen ženám samozřejmě.. Doporučuji, hlavně rodičům.

2 07.02.2017

Válečnou tematiku čtu hodně. Nevím, proč, byla jsem k této knize skeptická, ale nakonec mě mile překvapila. Dva příběhy, současný a minulý. Ten současný se zdá být nudný a ne tolik záživný, ale je třeba si uvědomit, že v moderní době lidé neřeší otázku přežití, ale "jen" všednodenní hlouposti, práci a vztahy a tak vedle napínavého příběhu z války je jasné, že tolik neobstojí. Ale mě se líbily oba příběhy. Doporučuji.

07.02.2017

Od autorky jsem jíž četla knihu Ostrov a musím říct, že obě knihy jsou pro mě pecka. Nechci je srovnávat, jediné, co k oběma řeknu, že je na nich poznat autorčin styl, který je hodně podobný. Návrat je o občanské válce ve španělsku, líčí osud jedné rodiny. Opět mi autorka poodkryla oblast, o které jsem toho moc nevěděla a já si pak vyhledávala další historická fakta. Kniha skvěle vykresluje zrůdnost občanské války. Ze dne na den se pro vás soused stane nepřítelem schopným vás zabít, přestože jste spolu prožili celé dětství. A nejen soused, mnohdy i bratr.. V občanské válce není nepřítel oděn do jiné uniformy a nemá třeba jinou barvu pleti či typický vzhled, v tom vidím tu hlavní zákeřnost. Samozřejmě se i tam později vyprofilovala odlišnost v oblékání, ale nebyla to povinnost jak bývá u armády. Je to hodně čtivá knížka a doufám, že se ještě nějaké od této autorky dočkám.

07.02.2017

Knihy od tohoto autora jsou prostě prudce čtivé. Popravdě je to už nějaká doba, co jsem ji četla a stále vím, o čem byla, jak skončila a že jsem ji četla hltavě a těžko od ní odcházela. Přestože mi to přišlo moc americké a moc středoškolské. Jestli na mě někdy jukne z regálu v knihovně další jeho kniha, tak si ji určitě k přečtení vezmu bez jakéhokoli očekávání a srovnávání s jinými jeho díly. Vím, že dostanu kvalitní čtení.

4 06.02.2017

Tato kniha přínáší zase jiný pohled na válku a koncentrační tábor, pohled malého německého dítěte. Netuší, kdo je Fíra a proč se nemohli rodiče rozhodnout nestěhovat se z Berlína. Chce žít své dětství tak jak byl dosud zvyklý a to je pohled, který chtě nechtě nemůže být dospělý. Často jsem četla v komentářích, že je to příliš jednoduché, ale nedovedu si představit, že by devítiletý kluk mluvil složitěji, že by věci chápal více, postrádalo by to pak na věrohodnosti. A přitom je v knize tolik náznaků, tolik doslova nevyřčených věcí, že je může pochopit jen dospělý. Nechápu, proč je kniha zařazena do kategorie pro mládež. Já ji brala normálně v dospělém oddělení a bráním se stejně jako autor tomuto zařazení. Copak to, že to vypráví dítě znamená, že je to pro děti? Copak jednoduchý styl vyprávění nemůže být geniální? Přestože je příběh víceméně nereálný, vykresluje realitu tehdejší doby naprosto přesně a to dělá tuto knihu prostě skvělou.

6 06.02.2017

K této knize píšu komentář asi po roce po jejím přečtení. Dřív jsem toho nebyla schopná. I teď jsem stále na rozpacích. Především je nutno říct, že je kniha krásně napsaná, vtáhne do děje a do míst, kde se odehrává tak, že jste tam s hlavními hrdiny. Ale to téma bylo pro mě už příliš těžké. Možná sehrálo roli to, že jsem četla knihu měsíc před porodem a vnímala tyto otázky mateřství asi o dost citlivěji. Když přečtu knihu, jsem buď spokojená, jak to dopadlo nebo si přeju, aby to dopadlo jinak. A toto je první kniha, na kterou nepasuje ani jedna varianta. Myslím, že od té doby, co padne první a zásadní rozhodnutí, neexistuje "dobrý" konec. Dokonce ani lepší či horší. Určitě bude mít kniha jiný dopad na matky (otce) než na ženy bezdětné. Četla jsem i jiné knihy, kde se řeší dost zásadní morání dilemata, ale tato jediná ve mě zanechala něco hořkého a byla bych možná radši, kdybych ji nečetla. A nebo jsem jen možná prostě naštvaná na autorku, že vůbec něco takového napsala. Protože její Dceru sněhu přímo zbožňuji.

06.02.2017