Rakwaak komentáře u knih

Když poslouchám třeba Příběhy 20. století plné drsných detailů, občas mě napadá, zda pamětníci něco zapomněli, vytěsnili, zamlčeli, překroutili...

Skleněné ztráty naznačují, že tomu tak být může. A taky ukazují, že popření vlastní tragické minulosti pravděpodobně dříve nebo později povede k další tragédii. Pravdivost, integrita a schopnost odpuštění jsou vlastnosti nezbytné pro důstojné žití (a přežití a dožití).

Já vím, píšu to z domácího tepla pohodlného ušáku, tak se mi to kecá, že jo...

2 18.01.2022

Netypický protagonista s poměrně netypickou motivací ve velmi netypických situacích. Možná je to dobou vzniku, ale mě to celé přišlo opravdu dost originální a zábavné, mnohdy až mile absurdní. V dobrodružných příbězích na mě ich-forma často působí poněkud lacině, ale tady mi vysloveně sedla, zejména díky způsobu vyjadřovaní hlavního hrdiny. Obzvláště popisy naprosto všedních momentů s naprosto všedními lidmi se čtou krásně. Třeba při nákupu lodě: "Očividně jsem se mu nelíbil a nehodlal se se mnou dohadovat. Z okna ložnice se najednou rozlehl křik: »Prodej mu tu loďku, idiote!« Vzhlédl jsem. Přes parapet se vykláněla rudolící tvář a působivé poprsí, obojí se podrážděně chvělo. Poklonil jsem se jí s formálností vesnického učitele a ona sešla dolů. »Prodej mu , co chce, ty pitomče!« rozkázala. Útlý, vřískavý hlas zněl u tak mohutné postavy nanejvýš divně. Představuji si, že manžel té netrpělivé ženy vyháněl její hlas do stále vyšších poloh, až se natrvalo usadil v té nejvyšší". Mimochodem, první část anotace je v detailech včetně jména poněkud mimo, neboť zjevně nepopisuje knihu, ale její (jinak asi poměrně věrnou) filmovou adaptaci s Peterem O'Toolem z roku 1977.

2 14.04.2018

(SPOILER) Čtivá knížka s dějem cynickým až za hrob. Oceňuji práci s morální nejednoznačností snad všech členů policejního sboru, o které se příběh třeba jen krátce otře. Vadila mi ale jistá, někdy možná až odflákle působící neuvěřitelnost (jak některých detailů, tak občas i celého dění) a ke konci i autorova přílišná snaha tlačit na tu opravdu nejsyrovější a nejbrutálnější pilu. POZOR, mírný SPOILER: Závěr se navíc docela rozpadá. Nepříliš dobře připravený a provedený hon na hlavního záporáka chvílemi působí jako otravná přehlídka fungování Murphyho zákonů a autorova sadistického "fuck 'em all" přístupu. Následně puštěná hlasová zpráva od šéfinspektora je stylem jak z jiné knížky a v daný moment zcela nadbytečná, třebaže sama o sobě dost vtipná. V podstatě happy (byť zároveň bitter sweet) end mi pak připadal jako příliš okatý záměr autora (či někoho, kdo do toho autorovi kecal) vynahradit čtenáři těch několik desítek předchozích stránek, na kterých byli protagonisté vláčeni v co možná nejhlubších sračkách...

2 09.07.2017