renefer komentáře u knih
Tak to neeee. Tuhle spisovatelku mám ráda, ale tohle se nepovedlo. Hlavní postavy nejsou ani trochu sympatické, vyčuraná hradní paní a mladičký zloděj. Děj to ani nemá, prostě pobíhají od jednoho hradu ke druhému. Všechno jde do kytek a najednou jednou větou jsou všichni zachráněni a šťastni... prostě mi to nesedlo, ani se mi to nechtělo dočíst, ale kousla jsem se. Jedna hvězdička za spisovatelku a druhá za historický žánr, víc fakt ne.
Zajímavý námět, boj za práva robotů, pardon identit. Trošku děsivé, škoda zbytečných technických pasáží, které zpomalují děj.
Zajímavé fantazy ze zajímavého prostředí. Detektivní linka je chabá, jak už píšou v komentářích přede mnou. Prostředí Egypta, muslimů a džinů je bezesporu zajímavé. Co mě ale dostalo, je uvedení Egypta jako světové velmoci, před kterou padají na kolena všichni vládcové Evropy a líčení postav, kde všichni Evropané jsou banda neschopných pitomců, zatímco domorodci musí všechno zachraňovat. To je takový rasismus naruby.
Zajímavé vykreslení druhé manželky Karla IV. Nikde jsem nenašla, že by jejich vztah byl tak napjatý. Ale kdo ví, třeba to tak skutečně bylo. Autorka nás střídavě zavádí do věčného města, kde se k vládě dostává Tribun a střídavě sledujeme Karlovu cestu k císařské koruně, až se cesty obou postav protnou.
Zvonec a pohádky je konec. Tak nějak si myslím, že tento žánr už je někde jinde. Trochu to zachraňují vtipné dialogy, ale převládá takové to pohádkové směřování, které mi úplně nevyhovuje.
Zajímavý námět, ale nějak mě to nechytlo. Takové objasnění účelu Oblasti 51 jsem ještě neslyšela. Pořád jsem měla pocit, že jsem se ocitla v příběhu, kterému nevím hlavu ani patu, nakonec se všechny dějové linky propojily, ale stejně mě příběh neoslovil.
Tohle jsem četla už před dlouhou dobou a znovu jsem se k tomu vrátila, ale Clarke to umí i líp. Nehledě na to, že jsme v objevování Marsu pokročili, tady tomu chybí nějaká whow myšlenka, která by nás "uzemnila". Rámanská série je o level výš.
Tahle autorka už dlouhodobě patří mezi jednu z mých nejoblíbenějších spisovatelek historické romantiky a zatím co některé spisovatelky se mi léty vzdalují, tahle se mi spolu s Drake líbí pořád. Takže doporučuji.
Ze začátku jsem se opravdu bavila. Určitě 5*. Rekreační chata se sedmi obyvateli odříznutá neproniknutelnou stěnou od ostatního světa. Bylo zajímavé číst různé dohady armádních specialistů, co to vlastně způsobilo. Po týdnu stěna zmizí a armáda se vypraví zachránit rekreanty. Těm ale někdo dokonale vyčistil paměť, takže si ani nevšimli, že byli týden mimo. Jsou převezeni na psychiatrii, aby se jim lékaři pokusili dostat z mozku, co se tam vlastně dělo.
A tady příběh ztrácí grády (-1*). Jednotliví rekreanti popisují celé své životy, malují obrázky, hrají psychologické hry a tak nějak z toho vyprchává to napětí.
Finále je otázka jedné dvoustránkové kapitoly, kde se vlastně nic nedozvíme (-1*), takže celý příběh zůstává neuzavřený....
Chtěla jsem si přečíst nějakou historickou krimi z Brna. Detektivní zápletka tady není nijak zajímavá, autorka spíš popisuje prostředí města a postavení prostitutek ve středověku. Co mi hodně vadilo, bylo používání slova "patriciové". Patriciové mi evokují spíš prostředí italských městských států než český středověk.
Já si myslím, že tohle a další díl (Smrtící tanec), jsou nejlepší díly celé série. Anitu s její reverzní logikou bych v reálu nedala ani náhodou, ale v knize to funguje a vyvažují to ostatní spoluhráči, jako Lawrence, Magnus a dokonce i Jean-Claude tady působí daleko lidštěji než Anita.
Poslouchala jsem jako audio načtené autorem a zaujalo mě to. I když je pouze nastíněné, co se vlastně stalo v tomto post-apo světě. V popředí příběhu je vztah Terezy a Edy.
Já mám Anitu ráda. Sice občas řeší hrozný blbosti, jako co kdo řekl nebo jak se zatvářil, ale nezabíjí tím polovinu knihy, jako v pokračování této série. Tady to zatím šlape, Anita snad ani nespí, jak jde z akce do akce a detektivní linka je taky dobrá, protože - kdo by to do toho cukrouše řekl? :)
Jack řeší více případů najednou, do toho se snaží zachránit parťáka, kterého obvinili z napadení přítelkyně a své soukromé vztahy. Je to spíš jako "jeden běžný měsíc v detektivní kanceláři pro horních deset tisíc" než povedená krimi.
Bylo to zajímavé. Člověk si musel zvyknout na svět fungující na úplně jiných základech, pochopit je a potom je příběh zajímavý. Já jen dávám přednost příběhům, které jsou víc propojené s realitou.
Souhlasím s ludek.n, je to strašně prvoplánové, sekla jsem se ve finální části, kdy ani s vybavením neprošli přes armádu "pouhých" lidí, protože věhlasná čarodějka Molly dostane pažbou po hlavě. Tak ještě poslední díl, který mám v knihovně a pak se vracím na Noční stranu.
Autorka jede pořád ve stejném levelu, takže parádní detektivka, jen těch podezřelých je opravdu dost. Eike se chová dost divně, ale asi to v Dánsku mají nastaveno jinak :)
Hvězdička dolů za prostředí "doprovázejících, opravdu se mi v dušičkovém období nechce číst o tématu umírání.
Tohle jsem četla opravdu dlouhooooo. Sice se pořád něco dělo a protože nečtu anotace, tak mě vražda matriarchy překvapila a nemůžu říct, že příjemně. Bylo to tak pěkně nastavené, matriarcha se svými intrikami a Eddie, nezávislý a vzpurný, bojující proti autoritám a najednou konec...Navíc jsem zjistila, že moje kniha končí na straně 160 ve chvíli, kdy zrychlení lidé útočí na sídlo Droodů a následující stránka je titulka a jedeme zase od znova:-( V zoufalství jsem se musela uchýlit ke stažení zbývající části z netu. Konec byl překvapivý. Ale pořád se mi tato série nedaří nějak uchopit, jako by autor sám nevěděl, pro koho vlastně píše, chvilku to působí dost pohádkově, až za hranu (hlava draka) a pak by se zase děti červenaly (možná v této době už ne:) - třeba při vymýšlení způsobů využití duplikátoru. Uvidíme, co dál.
Vtipné i smutné povídky ze života židovské rodiny. Jako povinnou četbu jsem vynechala, ale viděla jsem v televizi, tak mi při čtení teď naskakovaly jednotlivé výjevy.
Líbí se mi spojení reálných historických skutečností s fikcí do čtivého příběhu. Asi už se nikdy nedozvíme, jak to opravdu bylo, tak proč by se to nemohlo udát zrovna takhle?