renefer
komentáře u knih
Věž zajatců
Thomas Thiemeyer
Druhý díl rozhodně lepší, trochu to nabralo spád. Jen mi to připadá spíš jak výlet žáků základní školy ne už téměř dospělých lidí. Jediná trochu vyprofilovaná postava je Marek. Ostatní působí spíš jak parta zmatených dětí nechaných sama sobě napospas.
Město přeživších
Thomas Thiemeyer
V první řadě musím říct, že nejsem cílovka. Žádná z hlavních postav není tak popsaná, aby byla možnost se s ní ztotožnit. Celkový nápad je dobrý, obálka volá přečti si mě, za to dvě hvězdičky, ale jinak jsem měla trochu problém, vydržet u příběhu do konce.
Spálená země: Kniha první
Jakub Hoza
Možná to je tím, že jsem vynechala druhý díl, ale první díl byl jednoznačně lepší. Nesmrtelný Strašák se dvěma manželkama a rodinou v trezoru se mi moc nelíbil. Putování českou kotlinou bylo daleko zajímavější, ale stejně to nedokázalo přebít nově pojatého Strašáka a jeho nadlidské vlastnosti. Zabiják Strašák s kamarádem Jaroušem se mi prostě líbil daleko víc.
Třikrát Mel Craigová, detektiv z donucení
Betty Rowlands
Byla bych dala plný počet, kdyby nebylo prostřední povídky, kde se nám spisovatelka detektivek zamiluje do jednoho z podezřelých a od té doby působí, jako mdlá duchem. Jinak jsou to hezké poklidné detektivky ve stylu A. Christie.
Útok obrů
Kevin Hearne
Zajímavě rozpracovaný fantazy svět s vlastní mapkou a portréty hlavních postav. Což je potřeba, protože formát knihy (bard na sebe bere podobu různých postav a vypravuje jejich příběhy), protože za chvíli nevíte, kdo je kdo. Škoda jen, že jsou zatím dva díly, tento nový svět by si zasloužil víc prostoru.
Bez frází
František Suchan
Četla jsem pouze kapitoly se sportovci, které znám. Ale i tak jsem byla překvapená, jak se s mnohými osud nemazlí.
Pojídač stínů
Kai Meyer
Tak tohle bych označila termínem "gotický román". Shodou okolností jsem četla před touto knihou Sedmikostelí, které má označení "gotický horor", ale musím říct, že pokud hledáte nějakou tu gotiku, tak tohle je to pravé ořechové.
Honba za Atlantidou
Andy McDermott
Což o to, kniha je opravdu akční, konec překvapivý, ale postavy se chovají jak banda z mateřské školky, obzvlášť s Ninou mám velký problém. Je to prostě trdlo. No a ani Chase mi k srdci nepřirostl. Autor chtěl zřejmě vykreslit nějakého bodrého maníka a místo toho máme stoupu tupouna. Vyzbrojení všemi technickými vymoženostmi vyrážejí do akce, aby většinou dostali na prdel od nepřítele, který zničí úplně všechno. Tak to mě bolelo. Jediná postava, která se mi líbila, byla Kari. No a ten konec....
Ženy na pranýři
Naďa Horáková
Bylo to dost nezáživné. Nějak jsem se nemohla začíst nebo se ztotožnit s některou z postav. Nikdo mi nebyl vyloženě sympatický, vlastně mi bylo úplně jedno, co se s kým stane, hlavně, aby se to už stalo. Kdyby to nebyl historický román z Brna, tak bych ty tři * nedala.
Poutník
Elaine Cunningham
Četla jsem pouze tento závěrečný díl trilogie, ale i tak se to dalo. Je to taková holčičí fantazy, nic moc krve a násilí, spíš dobrodružství, akce a na závěr i doják.
Temná hlídka
Clive Cussler
Tak jedeme, teda vlastně plavíme se, dál. Opět několikanásobná zápletka, tentokrát ale celkem rychle vyřešená, nebylo tam tolik komplikací jako v předchozích dílech a pokud byly, tak byly rychle vyřešeny. Číst tyhle knihy je jako sledovat akční film.
Temný mlýn
Pierre Asier
Román má zajímavý formát. Začínalo to celkem slibně. Dívka ze sirotčince zdědí starý mlýn po někom, kdo má být její příbuzný. Tím vlastně zjistí, že pochází ze šlechtické rodiny. Mlýn na spadnutí, holka bez peněz, co s tím? A pak se vracíme zpátky v čase k jejímu zrození. Pořád dokola, jenom pokaždé pohledem jiného účastníka příběhu. A každý k tomu příběhu přidá něco svého. Takže nakonec dostanete ucelený příběh, který už vás vlastně nezajímá, protože se nikam neposouvá.
Ďáblův stůl
Lincoln Child
Možná trošku překombinované - mimozemšťané, tajná vládní agentura, špióni všude, kam se podíváš, ale i tak čitelné.
Kasino Infernale
Simon R. Green
Green jede pořád ve stejném stylu, tj. na dřeň resp. na maso, krev a kosti. Číst se to dá, ale vidět to jako film, byl by to jeden velký masakr. Některé scénky jsou úsměvné, třeba valkýry SS na pterodaktylech... Nějak se mi pořád nedaří uchopit styl tohoto autora, je to něco mezi Kingem a Harry Potterem.
Jen pro nebeské oči
Simon R. Green
Vždycky, když si řeknu, že si dám pauzu od této série, protože mě rozčilují ty hektolitry krve a nezničitelní Droodové, tak to autor ukončí tak, že hned sáhnu po dalším dílu :( Stejně se mi ale víc líbí Noční strana.
Dvojí trůn
Ludmila Vaňková
Tuhle spisovatelku miluji, ale tady převážila červená knihovna. Ještě navíc zcela nerealisticky postavená na osobě mužatky Kateřiny. No co už, historická část románu byla opět skvělá.
Špion, který mne strašil
Simon R. Green
Tento díl se mi zatím líbil nejvíc, neb měl hlavu a patu. Eddie se s bandou jemu podobných utká v takovém špiónském mortal kombat o informace po jednom z nejlepších špiónů všech dob. A zatím, co jsou teleportováni od jednoho úkolu k druhému, jeden z nich je postupně likviduje. Problém je, že Green neumí psát detektivky, takže pachatel je jasný už na druhý pohled, ale i tak se mi to líbilo.
Démoni jsou věční
Simon R. Green
Eddie mě trochu děsí, rozpoutá převrat, ale pak si není úplně jistý, jak z toho vybruslit a nemuset to, co způsobil, řešit. Takže já jsem fandila Matriarše, která je všechny uměla pěkně srovnat a i uzemnit nejobávanějšího bojovníka budoucnosti.