robotto komentáře u knih

Před pár lety jsem si s nadšením přečetl Norské dřevo, pak celkem se zájmem Na jih od hranic, na západ od slunce, ale do dalších Murakamiho knih se musím čím dál víc nutit - příliš mnoho slov, příliš mnoho až směšně vykonstruovaných pasáží a motivů. O co živější, působivější a syrovější jsou knihy jeho jmenovce Rjú Murakamiho...

5 16.05.2013

Sbírka jedenácti detektivních povídek nabízí poměrně pestrou ukázku z tvorby japonských autorů starší generace. Je zajímavé sledovat trendy v japonské detektivní próze a porovnat styly jednotlivých autorů. Rozsáhlý doslov ke sbírce přináší podrobný rozbor vývoje japonské detektivní prózy od úplných počátků až do současnosti. Rozhodně stojí za přečtení.
Detektivní příběhy se v podání japonských autorů tradičně pohybují na pomezí nejrůznějších žánrů a alespoň ojedinělé pokusy o detektivní prózu vystopujeme v tvorbě prakticky všech významných spisovatelů.

5 10.08.2012

Pro mě taky zklamání... zdlouhavé, často nudné a opakující se pasáže a pořád dokola stejné popisy hlavních postav... jako by autorka byla placena od řádku a chtěla vydělat co nejvíce... dost mi taky vadila naprosto neorganicky začleněná a neskutečně dlouhá, popisná a nudná pasáž s vyprávěním vraha o jeho životě v Číně před útěkem do Japonska... no, a s překladem jsem měl taky trochu problém - takový nějaký nejednotný styl s kombinací zbytečně vulgárních a hned zase nepřirozeně spisovných slov v přímé řeči... přitom v japonštině vyloženě vulgární slova ani nejsou... měl jsem co dělat, abych těch několik set stránek dočetl až do konce, který mimochodem jako by z oka vypadl nějaké perverzní červené knihovně... chvílemi jsem se i docela bavil, ale spíš krkolomností a hloupostí za vlasy přitažených zápletek

4 10.08.2012