Rony70
komentáře u knih
Od moře k moři
Ludmila Vaňková
Sérii knih o Karlovi IV. čtu postupně a už docela dlouho. Pokud jde o tento díl - v pořadí čtvrtý - trochu jsem se bál, že se u něj budu nudit, že v něm bude málo dobrodružství. Ale paní Vaňková do příběhu zařadila události z francouzsko - anglické války a tím udělala knihu mnohem zajímavější, než kdyby se zabývala jen osudy Karla IV. Ten se totiž snaží především diplomatickou cestou udržet mír.
Oproti předchozím dílům musím paní Vaňkovou pochválit ještě za jednu věc: přestala používat v jednom odstavci pět různých jmen a titulů pro jednu a tutéž osobu. To mě v předchozích dílech místy dost mátlo a ztrácel jsem se v tom. V tomto díle mi děj přijde o dost srozumitelnější, než v dílech předešlých. Kniha se čte dobře, nenudí a ještě se u toho čtenář dozví něco z historie. Tentokrát budu pokračovat bez přerušení dalším dílem Druhá císařovna.
Sicilián
Mario Puzo
Zajímavá kniha od začátku až do konce, po Kmotr se mstí od Winegardnera jsem si u ní zase spravil chuť. Jediné, co bych knize vytknul je, že v jedné části je až moc idealistická a naivní, podobná například slovenskému Jánošíkovi nebo španělskému Zorro mstitelovi - hlavní hrdina bohatým bere, chudým dává, je čestný a spravedlivý a vždy ví, co má dělat a co je správné. Naštěstí Puzo tuhle naivní linku drží jen část příběhu a pak pokračuje mnohem reálnějším směrem.
Nechci popisovat děj této knihy, ale doporučuji ji k přečtení. Kniha nemá téměř žádná hluchá místa a vůbec jsem se u ní nenudil. Prozradím snad jen to, že hlavní hrdina je nucený jako bandita se svým kamarádem odejít do hor a tam se rozhodne bojovat za sicilský lid proti italské vládě i proti mafii. Jenže časem zjistí, že to je boj, který se nedá vyhrát...
Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Zajímavá a poučná kniha, stejně jako předchozí dva díly. Mám ale problém, že už se ztrácím v té spoustě jmen, rodů, panovníků, vévodů, manželek, sester, dcer a tet. Jen papežů se v těch třech dílech vystřídalo snad už 10 nebo 15, další problém je, že spousta císařů, vévodů apod. se jmenuje Fridrich a kdo se pak má vyznat, který Fridrich je který? :-) Před Vondruškou ale smekám, protože je vidět, že má přehled a napsat takovéto knihy vyžadovalo asi spoustu času a studia. Nejen, že má přehled o politice, ale navíc i popisuje jednotlivé bitvy v jakém se odehrály terénu, jaké bylo počasí atd. Prostě spousta a spousta informací, které člověk nemá šanci si zapamatovat. Ale i tak se pustím i do posledního dílu, abych věděl, jak to s Přemyslem Otakarem II. dopadlo.
Arcibiskupův noční host
Jan Bauer
Od pana Bauera už jsem nějaké knihy četl, takže jsem věděl, co mě zhruba čeká. A nezklamal. Opět příběh o tom, jak jeden historicky anonymní člověk řídil běh dějin, zatímco člověk, kterého zastupoval (tady Karel IV., předtím Jan Žižka), vlastně nic kloudného nevymyslel a bez tohohle svého pomocníka by byl naprosto neschopný. Ale proč ne, příběh je to hezký a nikde není napsané, že historický román se musí řídit realitou. Navíc pan Bauer to má napsané tak, že každému "normálnímu" člověku hned dojde, že se nejedná o skutečný příběh a že je potřeba to brát s nadsázkou. Četlo se to dobře a jako oddechovka naprosto v pohodě kniha.
Zloděj času
Terry Pratchett
Pro mě trochu rozporuplná kniha. Hodně opravdu dobrých nápadů, ale v některých místech mi přišla poněkud překombinovaná a ne úplně srozumitelná. Každopádně je to kniha originální Moc se mi líbil nápad, kdy se auditoři vtělí do lidského těla a zjišťují, že tělo funguje nezávisle na tom, co si přejí oni svou vůlí. Jinak řečeno, člověk nemůže za svoje slabosti, protože jeho chování neurčuje rozum, ale potřeby těla. Zrovna tak nápady s navíjením času kunktátory, aby si člověk vytvořil zásobu času, pojmy jako plátkování času, aby se člověk časem pohyboval rychleji... Nebo jak jsou mýtické postavy - Hlad, Válka, Zuzana Stohelistá, Lobsang zkažení tím, že se chovají jako lidé... Prostě spousta originálních nápadů, ale něco tomu chybí a nedokážu to pojmenovat. Chvílema jsem byl z knihy nadšený, chvílema mi to přišlo nezáživné. Myslím, že v Zeměploše se najdou i lepší kousky...
Meč králů
Bernard Cornwell
Moje druhá kniha z této série. Předchozí kniha Pohanský pán se mi líbila o něco víc, ale i tak se mi Meč králů četl dobře. Je možná škoda, že těch knih v sérii je 13, což mi přijde zbytečně moc a obávám se, že naprostá většina lidí (stejně jako já), přečte pár knih a pak se bude věnovat jiným autorům a tématům. Každopádně je dobře, že každá kniha je samostatný příběh, takže rozhodně není potřeba tuhle ságu číst celou. Naopak co bych knize vyčetl, tak je to, že Uhtred z Bebbanburgu je prostě nesmrtelný a kniha tím trochu ztrácí na napínavosti - člověk prostě už dopředu ví, že to pro Uhtreda stejně dobře dopadne, ať už se ocitne v jakkoliv složité situaci...
Pohanský pán
Bernard Cornwell
Moje první kniha od tohoto autora a musím říct, že ne poslední. Je to hodně čtivé, zajímavé, navíc pro mě jsou sasko - dánské války a anglická historie naprosto neznámé, takže jsem se i leccos nového dozvěděl. No a taky jsem zjistil, že podle těchto knih byl natočený seriál Poslední království. Kniha není sice nějak humorná, ale občas jsem se u ní i zasmál. Něco ve stylu: Chtěl jsem ho křížem bouchnout do hlavy, ale nevěděl jsem, že kříž je opatřený trnem na zabodnutí do země, takže se mu trn zabodl do lebky... V knize je i popis boje křesťanů a pohanů a obsahuje docela zajímavé úvahy o křesťanství (např. jejich bůh je žárlivý a proto nesnese žádné jiné bohy). Zajímavé je například i to, že Uhtred coby pohan bojuje vlastně na straně křesťanů proti jiným pohanům (Dánům). No a občas se v knize objeví i nějaký ten zvrat, kdy se ukáže, že Uhtred, aniž by to chtěl, udělal správnou věc (to se týká např. toho křížem zabitého kněze). Prostě mě kniha bavila a tak jsem si půjčil další z téhle série, která se jmenuje Saská kronika a do češtiny bylo přeloženo 13 knih z této série.
Návrat mistra
František Niedl
Kniha určitě zajímavá a plná děje, na nudu u ní není čas. Na druhou stranu je to takový naivní příběh, kterému asi nikdo neuvěří. Jednak musím souhlasit s komentáři níže, že Lukas Praghese je něco mezi Supermanem a agentem 007 a další věc jsou ty přímé, jednoduché dialogy, kdy Lukas vždy mluví pravdu a druhá strana mu tu pravdu vždy bez připomínek uvěří a odsouhlasí. Takhle to přece v reálném životě vůbec nechodí a musím říct, že částečně mi to připadalo úsměvné a částečně mě rozčilovalo, že chování postav je tak strašně nerealistické... V této knize je prostě vše buď černé nebo bílé a nic mezi tím neexistuje. A to je bohužel škoda, proto nemůžu dát plný počet hvězdiček.
Svatí kacíři aneb reportáž z Velké Moravy
Jindra Jarošová
Zajímavá a trochu nezvyklá kniha. Jste zvyklí, že v každé kapitole se něco zajímavého odehraje? Jste zvyklí, že na každé stránce se něco zajímavého odehraje? Tak v této knize se velmi často něco zajímavého odehrává v každém odstavci! :-) Kniha je doslova nabitá různými historickými událostmi a děje se v ní toho tolik, že absolutně nemáte šanci si to zapamatovat. Ale i tak rozhodně stála za přečtení, dozvěděl jsem se z ní spoustu informací, o kterých jsem neměl vůbec tušení. Jednu hvězdičku jsem ubral za to, že některé pasáže se až příliš zabývaly náboženstvím a u těch jsem se nudil, naštěstí ale tyto pasáže nebyly nějak přehnaně dlouhé. Kdo má rád historii, koho baví intriky, podvody a války tehdejších panovníků a vlivných lidí, ten se u ní rozhodně nudit nebude.
Pán stříbrné růže
Ludmila Vaňková
Tato kniha, jejímž hlavním hrdinou je Vilém z Landštejna, se mi hodně líbila. I když u prvních 20 stran jsem se hodně nudil a uvažoval jsem o jejím odložení. Pak se ale děj rozjel. Trochu jsem si zase rozšířil obzory o šlechticích z 13. a 14. století a osvěžil si historii z doby Jana Lucemburského a Karla IV. Navíc je tato kniha i dobře srozumitelná, což se o všech knihách paní Vaňkové říct nedá. Takže doporučuji jak těm, kteří mají rádi historii, tak těm, kteří mají rádi dobrodružství a dobu rytířů.
Ve znamení Lva
Jan Šmíd
Tuto knihu jsem četl již několikrát a vždy jsem s ní byl spokojený. Je to zajímavě a věrohodně podaná historie, navíc mě baví sledovat, jak každý spisovatel má na stejné osoby a stejné události jiný náhled a jak si je každý vykládá po svém. Např. Jan Šmíd popisuje, jak Jan Lucemburský hrdinně padl v bitvě u Kresčaku, zatímco Lion Feuchtwanger v knize Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá píše, že padl naprosto zbytečně a nesmyslně v bitvě, ve které neměl co dělat :-) Je to jen jeden příklad z mnoha a ti, co čtou historické knihy, určitě ví, o čem tady píšu. Víc se nebudu k této knize vyjadřovat, protože komentáře pode mnou jsou dostatečně výstižné.
Boj slepého krále
Jaromír Jindra
Abych pravdu řekl, tak po prvních stránkách jsem přemýšlel, jestli nemám knihu vrátit zpátky do knihovny. Chování a vyjadřování Jana Lucemburského mi přišlo hodně nereálné, připadal mi spíš jako sedlák, než jako král. Naštěstí to byl jenom začátek knihy. Jinak se mi ta kniha dost těžko hodnotí. Příběh je pěkný, zajímavý a líbil se mi. V knize je i hodně historických faktů, které jsem četl např. i v knihách od paní Vaňkové. Nicméně tohle je na rozdíl od paní Vaňkové takové lehké, odpočinkové čtení, taková pohádka na dobrou noc...
Křižák
Michael Alexander Eisner
Zajímavá a dobrá kniha, ani nevím, jestli jsem se u ní aspoň někde nudil :-) Příběh o přátelství, o podrazech, vydírání a o rozhodování se mezi ctí a kariérou. Do toho popis způsobu středověkých bojů a dobývání hradů a tehdejších krutých způsobů zacházení s lidmi. Navíc to není zrovna pohádka s dobrým koncem, ale nechci předjímat. Docela se divím, že ještě nikdo podle této knihy nenatočil film (aspoň myslím) a rozhodně doporučuju k přečtení.
Dravec
Wilbur Smith
Moje první kniha od tohoto autora. Po přečtení sta stran jsem přemýšlel, že ji asi odložím, protože mi připadala spíš jako pornografie, než jako dobrodružný román. Kolega z práce má ale tohoto autora hodně rád a přesvědčil mě, abych to nevzdával. No a nelitoval jsem, sexuálních scén ubylo a příběh byl už potom mnohem zajímavější. Takže nakonec se z toho vyklubala zajímavá a napínavá kniha, ve které se téměř na každé stránce něco zajímavého děje. Je teda pravda, že je dost dlouhá a zabrala mi dost času, než jsem ji přelouskal, ale stálo to za to.
Smrt si počká
Michael Palmer
Myslím, že to je jedna z nejlepších knih, co jsem přečetl. A ještě je tak dobře napsaná, že čím víc se blíží ke konci, tím je zajímavější. Ke konci se prostě na každé stránce děje něco zajímavého a navíc se propojí osudy všech tří hlavních postav. Místy je děj poměrně dost drsný, rozhodně to není nějaký růžový románek, a místy umí docela překvapit. Některé události jsou naopak docela dobře předvídatelné, ale ani tak kniha neztrácí na zajímavosti. Jen mě mrzí, že všechny knihy tohoto autora jsou z lékařského prostředí (spisovatel je totiž sám lékař) a tak si od něj přečtu ještě jednu knihu a pak si najdu zase něco jiného.
Střet králů 2
George R. R. Martin
Z prvních čtyř dílů Hry o trůny je tenhle jednoznačně nejlepší, zvlášť ve druhé polovině knihy je snad v každé kapitole nějaký zvrat a překvapení. Každopádně to není kniha pro romantiky a čtenáře červené knihovny, tady prostě teče krev ve velkém a smrt a těžká zranění se nevyhýbají ani záporákům, ani klaďasům :-)
Hra o trůny 2
George R. R. Martin
Skvělá zábavná kniha, která dál sleduje osudy postav z prvního dílu. Jediné, co bych autorovi vytknul, tak jsou časté popisy hlavně toho, kdo měl na sobě co oblečené. To mi nepřijde ani moc zajímavé, ani důležité a jenom to zdržuje děj. Jinak ale fakt super a těším se na třetí díl.
Soudné sestry
Terry Pratchett
Ze začátku mě kniha moc nebavila a myslel jsem, že ji odložím. Pak se ale děj rozběhl, zaujal mě a vydržel jsem bez problémů až do konce. Zdá se mi, že humor v této knize je trochu jiný než v prvních dílech a že jsou to spíš takové ironické narážky na to, s čím se setkáváme v běžném životě.
Čaroprávnost
Terry Pratchett
Další dobrá kniha z cyklu o Zeměploše. Top pro mě z těch prvních dílů je Lehké fantastično a Magický prazdroj, ale i Čaroprávnost se nečte špatně a nenudil jsem se.
Druhá císařovna
Ludmila Vaňková
Velmi dobrá kniha, vůbec jsem se u ní nenudil a přečetl jsem ji i poměrně dost rychle. Občas jsem se sice v některých věcech ztrácel, ale na to už jsem si u paní Vaňkové zvykl :-) Bohužel poslední díl má někdo půjčený, takže si ho nemůžu přečíst hned.
