Roselunda 1928 komentáře u knih
Úžasná trilogie! Přečetla jsem to za dva dny jedním dechem (myslím celou tu trilogii :-))...nemůžu to dostat z hlavy...prostě SUPER!!!
P.S.: Pro všechny, kterým se nelíbil konec: vymyslela jsem svůj a chtěla bych ho někdy sepsat!
Přírodní lyrika s mnoha milostnými prvky. Nejvíce mě na tomto díle zaujala forma - verše jsou krásné, čisté, jazyk krásně plyne, je zde množstí formou skvělých sonetů. Tematicky mi přišlo, že se obsah vyčerpal někde za polovinou - básně se pak staly poměrně statickými a jen málo přinášely do sbírky něco nového. Moc se mi ale umělecky líbily experimenty s přebásněním modliteb, líbilo se mi neotřelé propojení milostných obrazů s přírodou a neskutečně jsem si užila jazykovou formu.
První román, který jsem do Světlé četla, mě neskutečně překvapil. Je to velmi nadčasový příběh o domácím násilí, který obsahuje velmi zajímavé mezikulturní sondy a postřehy a otevírá nečekaná témata. Také se četl překvapivě lehce. Inspirovalo mě to, abych tvorbu Světlé prošla více do hloubky.
Moc mě zaujalo, z kolika různých úhlů pohledu se Kundera na motiv nesmrtelnosti dívá - každá dějová linie nabízí nové myšlenky. Oceňuji, jak nápaditě se jednotlivé dějové linie propojily. Nechronologičnost vyprávění byla trochu náročná na sledování, taktéž několikero dějových linií, nicméně exekuce byla výtečná. Také oceňuji metanaraci, přiznání fikčnosti postav, zařazení sama sebe mezi postavy - neotřelé, donutilo mě to dívat se na fikci a beletrii obecně z jiného úhlu pohledu.
Některá témata pro mě byla docela náročná na zpracování, takže nemohu stoprocentně říci, že by mi dílo sedlo. Jako myšlenkový a i narativní experiment je ale dílo skvělé.
Rozhodně bych neřekla, že to je nejslabší dílo Austenové. Sice se nečte úplně lehce, děj je trochu pomalejší a postavy někdy u strany 350 budete chtít uškrtit kvůli jejich zabedněnosti ale přesto, že jsem si říkala: "Tyjo, vždyť se tam jen chodí a mluví" mě kniha opravdu vtáhla a čtení jsem si užila. Austenová se opět vyřádila s charaktery - kolikrát jsem přemýšlela nad neodhadnutelným chováním sourozenců Crawfordových nebo nad prožíváním Edmunda - a krásně zpracovává jejich rozdílné morální hodnoty. Fanny sice nebyla zrovna nejvýraznější postava, ale zamilovala jsem si ji. Nesmím taky zapomenout na typický krásný jazyk a povedený překlad Evy Kondrysové. Celkově se mi Mansfieldské panství líbilo snad více než Rozum a cit. Nenechte se ovlivnit obecnými předsudky a dejte tomuto dílku šanci - pro mě to bylo příjemným pohlazením na duši.
První povídky byly trochu slabší než z první knihy, ale poslední tři včetně epilogu mě okouzlily. Příběhy se dobře čtou, moc se mi líbily detaily jako nářečí trpaslíků, celkově mám opravdu dobrý pocit a těším se na další knihy.
Ale Yennefer a Marigolda bych občas vylískala... XD
Na téhle sérii se mi strašně moc líbí, jak je čistá, uvěřitelná, vtipná, a zároveň chytrá. Nevím, jakých slov použít, abych vystihla to, co se mi nejvíc líbilo, jestli potřeštěnost Davyho, Anniny příhody ve škole nebo slaďounký konec - prostě jsem tím naprosto pohlcená a moc moc děkuji paní Montgomery, že tohle dílo napsala.
Fakt nevím, jak napsat komentář, aby dával trošku logiku ( a bylo v něm co nejmíň spoilerů), takže to rozdělíme do několika bodů.
1) Obrovská poklona autorům, protože napsat knihu tímhle způsobem tak, že mě dokonale vtáhla do děje, musela být ohromná dřina. Při všech úryvcích z mailů, chatů, dokumentů, jsem viděla hlavní hrdiny, jako by byli přede mnou a zrovna ta slova psali. Dokázala jsem si jasně představit každý jejich pohyb, úšklebek, a to neskutečně oceňuju.
2) Dokonalé grafické zpracování. Obdivuju ty lidi, kteří se s tím piplali jen proto, aby z toho měli čtenáři co nejlepší dojem (jen mě bolelo, kolik papíru a inkoustu vyplýtvali - ach jo, na co myslím).
3) Hlavní hrdinové jsou úplně jiní, než jsem já, ale vůbec mi nelezli na nervy a docela jsem si je oblíbila.
4) Ano, byly tam drobné nelogičnosti, bez kterých se sci-fi tohoto rázu neobejde, a i když si o tématu umělé inteligence myslím své, SPIRO byl nádherně vykreslený.
5) A hlavní, co na knížce oceňuju, je to, že ve mně vzbudila spoustu emocí, i když jsem si říkala, že s těmi nakaženými to lehce přehnali (opravdu, nedoporučuju číst před spaním...).
Řekla bych, že to není knížka pro každého, nicméně já jsem si čtení... no, je mi blbé říct užila, chvílemi mi to opravdu nedělalo moc dobře, ale zaujalo mě to a nemůžu se dočkat pokračování. A těm dvěma to strašně přeju :3 :)
Křišťálový meč se mi líbil o dost víc než první díl. Ano, možná to nebylo po dějové stránce tak zajímavé, ale neskutečně se mi líbilo to, jak si autorka vyhrála s psychikou hlavních postav. Mare jsem chápala a dokázala jsem se s ní docela dobře ztotožnit (a to mě docela děsí...). Zaujalo mě, jak se snažila všechny chránit a vymýšlet plány, jak zachránit novokrevné a že to všechno dělala v přesvědčení, že dělá to nejlepší. Snažila se páchat dobro a ostatní na tom vždycky našli všechny chyby, co se tam najít daly, a bylo na ní vidět, že ji to zmáhá a že má co dělat, aby se z toho všeho nezbláznila. Nebyla žádná hrdinka, která by všechno zvládla levou zadní, ale vlastně mladá holka, která na sebe vzala obrovskou tíhu celého povstání, a snaží se tvářit, že je v pořádku. Ano, v mnoha chvílích jsem s jejím chováním nesouhlasila (já bych se s Calem takhle škaredě nepohádala. Já bych mu prostě s brekem padla do náruče!), ale vlastně pro ni mám pochopení a myslím, že patří mezi hrdinky, které bych ráda potkala a popovídala si s nimi. Zvlášť kvůli tomu konci.
S Calem to mám podobně, v prvním díle jsem ho neměla ráda, zdál se mi nezajímavý, ale myslím, že děje v tomhle díle mu konečně vytvořily nějaký charakter, díky kterému získal moje sympatie jako Mare.
Maven je podle mě jeden z nejlepších cooboovských záporáků, té osůbky, jenž zemřela na straně 366, je mi neskutečně líto, zvlášť kvůli Dianě, a opravdu se nemůžu dočkat dalšího dílu. Podle mě se autorka neskutečně zlepšila a jestli bude pokračování stejně zdařilé jako Křišťálový meč, tak se mám na co těšit. Pět hvězdiček za to, že je to jedna z nejlepších Young Adult knih, které jsem v poslední době četla.
Podle textu na obalu očividně chtějí, aby se kniha srovnávala s Hunger Games, tak jim přání vyplníme.
Asi se vykašlu na to, že to Hunger Games a Divergenci bylo příšerně podobné, to už jsem se tu dočetla, a navíc, když chcete napsat dystopii pro mládež, už nic moc lepšího nevymyslíte, jenže narozdíl od Zkoušky mělo Hunger Games hlubší myšlenku a bylo uvěřitelnější. Vraždy v HG měly sloužit k něčemu smysluplnému, tady mi to přišlo jako nesmyslné plýtvání nadanými lidmi. Nicméně, bylo to napsáno čtivě, do děje jsem se lehce vžila a přečetla za jedno odpoledne, ale HG to nesahá ani po kotníky a čtyři hvezdičky dávám s vědomím, že bych tím byla před pár lety bezpochyby unešená.
Jen kdyby to nemělo tak nezajímavý začátek... Příběhu jsem přišla na chuť až po nákaze, pak jsem se ale od ní nemohla odtrhnout. Velmi příjemný příběh a mrknu se po dalších dílech :)
Moc se mi líbí, jak se Tandy během vyprávění příběhu obrací ke čtenářům. K ději snad jediná připomínka, zdálo se mi to místy až moc chaotické. Jinak pěkné, četlo se to rychle a opravdu jsem nečekala, že by Angelovi zemřeli právě takhle...
(spoiler)
Je jedna věc, co nesnáším víl, než když si hlavní hrdinka nemůže vybrat mezi dvěma kluky - když si vybere toho, se kterým já nesouhlasím. Will byl tak neskutečně "dokonalý knižní hrdina", že jsem ho ze začátku nemohla vystát. Ke konci se to trochu zlepšilo. (Aspoň Jacinda nebyla nerozhodná, no.)
Strašně mě dožíralo to věčné: "Ty se k němu nehodíš!" "My stejně skončíme spolu, Jacindo!" a tak dále a tak dále a tak dále. Jejdamane, Cassian je prostě lep... no, stejně to nemá cenu.
Kromě toho mi tam přišla spousta věcí nelogických, možná proto, že jsem některé odstavce jen tak přelítla očima, protože jsem tu knihu (a hlavně Jacindu a Willa!) už chtěla mít z krku.
Ano, pořád jen kritizuju, ale jedna věc se mi tam líbila, a to Tamra a Deghan. Ti dva byli sladcí. Takže sorry, ale tři hvezdičky a dál ani ťuk.
Kdyby tam nebylo těch posledních čtyřicet stran, které byly zbytečné, tak by to mohlo být i lepší než Brisingr. Ale vůbec se mi nelíbilo Eragonovo rozhodnutí na konci. A celé to bylo strašně natahované a četlo se to pomalu. A taky mě štve, jak všichni chtěj všechny zabíjet. Takže ty tři hvězdičky.
Tahle série není špatná. Je dobrá. Autor má úžasné nápady, jen jejich zpracování trochu pokulhává.
Mám fakt ráda Murtagha.
(spoilery!)
Tenhle díl... už mě neuchvátil jako předchozí, ale bylo to nejspíš proto, že jsem v předchozích dnech četla téměř jen Pokrevní pouta. Nicméně byl dobrý, některé až moc dobré "náhody" přebila překvapivá zjištění ((drobný spoiler) doufám, že Rose nebude s datem moc čekat) a.. prostě, autorka má dokonalý, čtivý styl psaní. Nebo to je překladem? :D
Je mi moc líto, že už jsem to dočetla, opravdu chci vědět, jestli bude mít Declan v nejbližší době "sourozence" (byla jsem smutná, když jsem se v epilogu dozvěděla, že zatím ne...), jestli se (drobounký spoiler, u kterého ani nevím, jestli vám něco prozradí, nebo ne :D) Dimitrij dočká dítěte (ach, zajímají mě jen děti :D) a jak dopadnou Jill a Eddie... neěkde jsem četla, že Richelle jseště nehodlá svět Vampýrské akademie opustit, a tak doufám, že to nebude jen fám :) Jo, a byla tam věc, co mě fakt zaskočila. Adrian učí??? :DD
4,5*
Už na straně 20 jsem vážně pochybovala o svém duševním zdraví. To o téhle knize hodně vypovídá. Zoey je fakt kráva. Vůbec se nedivím Erikovi a jejím kamarádům. Lorena mi vůbec líto nebylo, zasloužil si to, zmetek jeden, a taky jsem si celkem oblíbila Afroditu, ale tenhle díl mi přišel zatím nejhorší. Mnohem víc mi vadilo, jak z věřících pořád víc dělají fanatické potrhlíky bez špetky citu. Co ale musím ocenit je celkem čtivý styl psaní. Jo, a Jack byl dost divný, co se na něm Damienovi líbí? 1,48*
Mám audioknihu. Jako malá jsem ji strašně ráda poslouchala před spaním. I teď si ji ráda poslechnu.
Má to ale háček. Když jsem si ji chtěla na "příkaz" :D kamarádky přečíst, nešlo mi to. Kvůli audioknize jsem všechno věděla dopředu. Nedokázala jsem se do toho úplně ponořit. A je mi to líto.
Příběh je okouzlující, proto dávám těch pět hvězdiček. I když jsem knihu vlastně nepřečetla, ale naposlouchala :)
Hele... já fakt nevím, jak to ohodnotit. Má to velice zajímavý a promyšlený nápad. Ale chyběla tomu větší zápletka. Četlo se mi výborně, autorka má skvělý styl psaní, ale chtělo by to ještě třešiňku. Něco mi tam chybelo, ale stačí to na 4,5 *.
America je zlatíčko, byla mi hrozně sympatická. Je jedna z mých oblíbených hrdinek, sice jsem se občas nad jejím chováním div nepočurala smíchy, ale... prostě úžasná :D.
Maxon...ze začátku na mě působil jako nesamostatný maminčin miláček. V průběhu četní mi byl více a více sympatický. Mám ho radši než Aspena. Je to sice nemotorné ťululum, ale... prostě úžasný :D
Aspen mě naštval tím, co provedl Americe. A potom, co dělal, když sloužil v paláci... no nevim nevim :D Prostě, je celkem v pohodě, ale Maxon je lepší :* :D
Celesta je fakt divná, nejvíc jsem si z Američiných konkurentek "překvapivě" :D oblíbila Marlee. Moje nejoblíbenější postavy? America, Maxon a Lucy, Anne a Mary, nebo jak se jmenovaly ty její služky.
Zkrátka, mám chuť zaškrtit cooboo :D
trocha spoilerů...
Mě se tahle kniha líbila nejmíň. Jsem teda ráda, že Kišan skončil s Anamikou. Konečně holka jeho úrovně :) Mimo jiné mi děsně vadily ty kecy o osudu, co se pořád opakovaly }:(
Nejlepší byla asi svatba. I když, přišlo mi dost divný, že jakmile Kišan zmizí ze scény, Ren týden sbírá odvahu a pak požádá Kelsey o ruku.... a ještě divnější, že Kelsey přijme :) Jsem trochu ráda, že si odpočinu až do vydání dalšího dílu od jejich myšlenkových pochodů hodných blondýny :D
Kišana mám pořád ráda. Anamika ujde.
Ti zombíci byli děsní. Dvojčata jsem neměla ráda.
Lokeš je fujtajblhnusbleble. Pro strašnou a zákeřnou smrt pana Kadama si víc slov nezaslouží. Zase mě ale napadá jedna nelogičnost, a to jeho zabití v minulosti. Kdyby ho zabili v minulosti, nemohl by být v přítomnosti, a tudíž by se o něm Kelsey a spol nikdy nedozvěděli a nemohli by ho porazit. Obálka je ale nejlepší ze série. Sunilovi přeju, ať se mu podaří Nilimu sbalit :P :D
Koupě prvního dílu nelituju a na rozdíl od mého taťky, za jehož výdělek tuto ságu mám doma, nelituju ani koupě dílů dalších. I když je tento nejhorší, aspoň dle mého mínění, určitě se k nim nekdy vrátím. A už přeštanu mluvit takhle odborně, irituje mě to :)
3,50, 00001 :D
P.S.: Taky vám tam něco na konci chybí? :D