rubit
komentáře u knih

V poslední době jedna z nejhezčích knížek, co jsem četla, i když to kolikrát nebylo lehké čtení, obzvlášť v kapitolách, které popisovaly Línin život v novém domově. Přiznám se, že se o indickou kulturu moc nezajímám, ale zde jsem hltala každý řádek, velmi mě to zajímalo (také je to dobře napsáno, spisovatelka je výborná vypravěčka) a umím si představit, že to takto vše funguje ještě v dnešní době.
A za ten závěr dávám naopak palec nahoru, pro mě daleko uvěřitelnější, než by byl ten, co se nabízel.


Po přečtení prvního dílu, Lotosového blues, který se mi velmi líbil, jsem se takřka v zápětí vrhla na tento druhý díl. Zde jsem byla ale trošku zklamaná. Příběh sice odsýpá neuvěřitelnou rychlostí od prvních stránek, čtenář (ani hlavní hrdina :-) ) nemá čas na vydechnutí, musíte neustále číst, ale je to všechno tak nějak vyhnané až do absurdna, pro mě až moc neuvěřitelné a překombinované. Asi v půlce knížky jsem se už jen cynicky usmívala a čekala, co na další stránce bude čekat na hlavního hrdinu. Kdo si potrpí na zvraty a "wow" momenty, zde si užije požehnaně. Knize bych dala 3,5 hvězdy, za čtivost (přečetla jsem za dva dny) zaokrouhlím na 4.


Z knihy mě bylo hlavně smutno. Popis hrůz mě přišel od autora někdy až prvoplánový, něco být vůbec nemuselo. Co se mě líbilo, tak "prozření" hlavního hrdiny i popis obyčejného života v tehdejší SSSR, co se mě líbilo méně, tak zcela nevěrohodný příběh (hlavně poslední třetina) a konec (motiv vraha). Nicméně kniha je velmi čtivá, nemohla jsem se od ní odlepit a jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst.


Mě se kniha líbila. Prostě sto knih, sto různých názorů, každý jsme jiný. Určitě si přečtu následující díl a věřím, že se dozvím odpovědi na všechny nedořešené otázky. Sice tu chyběl takový ten moment překvapení, ale knize ani ději to neublížilo. Také, jak psali jiní, sem tam skřípe to, že hlavní hrdina je chlap a spisovatelka žena. Ale nevadí, jako celek velmi dobré.


Chtěla jsem si v knihovně půjčit Dítě č. 44, bohužel zrovna nebylo k dispozici, tak jsem šáhla po Farmě. Po prvních kapitolách jsem si říkala, že je to přesně ten typ knih, co miluji, kdy čtenář vůbec netuší, kam bude kniha směřovat, co čekat a jak to vlastně může celé dopadnout. Když jsem dočetla do půlky a stále bylo pouze vyprávění matky, pomalu mě to přestávalo bavit, konec mě zklamal, čekala jsem nějakou lepší pointu, závěr a celé vysvětlení událostí kolem farmy mohlo být lépe vymyšleno a zpracováno. Kniha se dobře četla, měla nápad, ale konec je prostě nedotažený, proto za mě pouze průměr.


Moje první setkání s oddělením Q. Na knize musím vyzvednou hlavní postavy, Carla a Asada, jsou dobře vymyšlené a táhnou celý příběh, také se mi líbil lehký humor a čtivost knihy. Na druhou stranu, co mě zklamalo, je samotný příběh. Nebýt toho, že je žena zavřená v tlakové komoře (což jediné považuji za originalitu), tak se jedná o klasickou detektivku nevybočující z řady, kde od začátku tušíte, kdo, co, proč a jak to asi dopadne. Od knihy jsem čekala víc, za celou dobu u mě nenastal moment překvapení, příběh plyne a plyne, závěr trochu vygraduje a už je konec. Nicméně čtivé to bylo, tak se chystám na další díly.


Za mě naopak daleko lepší, než první díl, který považuji za překombinovanou nelogickou slátaninu. Mě se to tentokrát docela líbilo, přišlo mě to daleko uvěřitelnější, i když pár věcí by se našlo a pomalu začínám přicházet na chuť hlavním hrdinům. Ano, Akta Enzo jsou ze všech sérií nejslabší, ale byly první a nějak se začít musí, líbí se mě i to, že každá série si drží svůj styl, který je poznat. Po Výjimečných lidech se mě do další knihy nechtělo, dala jsem Kritikovi šanci a další díl si po tomhle určitě přečtu a dokonce se na něj těším.


Tentokrát, ač nerada, musím slevit z jedné hvězdičky oproti dvěma předchozím dílům. Sice i tento třetí díl byl čtivý, ale příběh mě tentokrát přišel takový obyčejný, prostě klasická detektivka nevybočující z řady, ničím extra nenadchlo. I přes to však mám tuto sérii s Benny Griesselem velmi ráda a těším se na další díly. Také bych si přála, aby tuto sérii a tohoto spisovatele objevilo více čtenářů, zasloužil by si to.


Nějak nevím, já jsem se u třetího dílu hodně nudila, pro mě tento díl postrádal kouzlo těch dvou předchozích. Začátek slibný, prostředek nuda, konec to trošku zachránil. Ale jsem ráda, že jsem to přečetla, trilogie jako celek se mě líbila.


Na prvotinu velmi, velmi dobré, i když pár nedostatků by se našlo. Co musím vyzdvihnout je autorčin styl psaní, dokázala jsem se sžít dokonale s hlavní hrdinkou, s ní jsem se bála o Bena a byla jsem opravdu napnutá, jak to vše dopadne. Líbil se mi i ten závěr, epilog, kdy čtenář musí trošku nad dějem zapřemýšlet - dopadlo to vlastně dobře, špatně? Je to vše v hlavních aktérech dořešené? Také musím ocenit, že žádná z hlavních postav nebyla typicky kladná nebo záporná (jak v podobných knihách bývá), každý dělal chyby a né pro všechny to dopadne dobře.
Co naopak nemuselo být, ten dějový "zvrat" v půlce knihy, kdy se Rachel o sobě dozví to, co nevěděla, přišlo mě to zbytečné, také kniha v některých místech ztrácela tempo a děj nabral na rychlosti až tak cca 130 stránek před koncem, i samotný konec mohl být více propracovaný, přece jen moc náhod a vše takřka v poslední kapitole.
Ale na prvotinu výborné, palec nahoru!!


Naprosto se ztotožňuji s komentářem Izu. Námět dobrý, do poloviny knihy jsem byla velmi napnutá a z pomyšlení záměny dítěte mě mrazilo, pak to všechno nějak vyšumělo a poslední kapitola byla pro mě naprosté utrpení, byla jsem ráda, že to skončilo. Policie místo řešení případu řeší své osobní problémy, z Davida se stane z ničeho nic surovec (bez dalšího vysvětlení), i když byl do té doby milující manžel a otec a Alice si "náhodou" vzpomene, kde je hlavní důkaz...tohle prostě ne, takto by Světový bestseller vypadat neměl...


Na knihu jsem se velmi těšila, ale byla jsem trošku zklamaná. Děj je sice krásný, ale nedokázal mě pohltit, nedokázala jsem se sžít s hlavními hrdiny. Také konec mohl být více vygradovaný, příběh plynul, až byl najednou konec. Dávám přednost Zlodějce knih, ta se mě líbila více.


Tentokrát nedám hodnocení (poprvé), protože bych tím knize ublížila. Nejsem technický typ a prostě mě nebavilo stále dokola číst, co kam zapojíme, kolik čeho vyprodukujeme, apod. Autora ale oceňuji, že to měl dobře nastudováno a určitě to nebylo jednoduché to všechno napasovat do knihy. Jinak se mě ale zápletka líbila, i humor hlavní postavy, nicméně se příště raději podívám na film, než bych si znovu přečetla tuto knihu.

Standartně dobrá detektivka. Margaret a její chování včetně popitých pár sklenek mě začíná čím dál víc bavit, večeře u rodičů Mej-Ling byla fakt povedená :-) Už se těším na další knihu ze série.


Musím napsat, že to tedy bylo velmi čtivé, autor dokáže čtenáře dokonale vtáhnout do děje, vše jsem prožívala tak, jako bych sama byla v kůži hlavního hrdiny. Pár kapitol před koncem jsem vůbec nedokázala odhadnout, jak to může skončit. Je fakt, že doba technologií za ty roky možná pokročila už někam dále, ale vůbec to nevadilo. K dokonalosti ještě něco málo scházelo, ale byla to super jízda, proto 4 hvězdy. A je škoda, že kniha nemá větší podporu, zasloužila by si jí.


Kniha je sice velmi čtivá, v rychlém tempu, ale připomínala mě pohádku o tom, jak pejsek a kočička vařili dort. Prostě je tam miš maš všeho, po dočtení ve mě nezůstalo skoro nic. V jedné z posledních kapitol jsem nevěřila vlastním očím, kam to autor zase obrátil, přišlo mě to zbytečné. A také mám v poslední době pocit, že hlavní hrdina v novějších severských krimi musí být buď feťák, alkoholik, počítačový hacker, psychicky narušená osoba nebo nejlépe všechno dohromady, jenže už je to obehrané a nepůsobí to tak, jak by mělo.


Musím pochválit autorku za to, že dokáže na čtenáře připravit v půlce knihy velké překvapení, ale jinak průměrný příběh.


Moje třetí kniha od M. Hayder a musím říct, že konečně jsem spokojená. Četla jsem Ptáčníka, ten byl na můj vkus až moc a zbytečně sadistický, druhá byla Panenka, ta mě přišla zase nechutná, děj trošku předvídatelný a brzy jsem odhadla vraha a teď Vlk, který vše vyvážil a já se dobře bavila. Vůbec jsem neodhadla vývoj děje ani konec, poslední třetina knihy je opravdu velmi napínavá, prostředí starého domu vás nenechá v klidu. Jen jsem teda čekala, že to pro některé osoby skončí lépe, ale to by zase nebyla Mo Hayder :-) Super !
