rubit
komentáře u knih

Jedná se o psychologické drama, než o klasický thriller, do něj to má opravdu daleko. Kniha mě vtáhla do sebe, stále jsem byla napnutá, co z toho všeho bude a najednou byl konec. A já si říkala, to bylo všechno? Oceňuji, jakou spisovatelka v knize vybudovala atmosféru, ale z příběhu se dalo vytěžit více. Pro mě prostě chyběl moment překvapení, kdy bych si řekla wow, takto to mělo být. Třeba tak, jak to bylo ve Zmizelé. Stále jsem nechtěla věřit tomu, že jak to po celou dobu knihy vypadalo, tak to také tak skončilo. Souhlasím plně ze Zónou, mám z knihy podobné pocity. Kniha se dobře čte, atmosféra super, moc se mi líbily popisy potápění pod vodou, ale za ten konec pouze tři průměrné hvězdičky.


Kniha mě mile překvapila. Spíše bych srovnala s filmem Lepší už to nebude, než se 100 letým staříkem. Moc se mě líbil autorův styl psaní i humoru, úsměvné pasáže střídají ty smutnější, velmi laskavý příběh, který ukazuje, že nic není černobílé, jak se na první pohled zdá. Čtenář si s z knížky určitě něco odnese a vzpomene si na ni i za pár měsíců po přečtení. ALE, k dokonalosti přece jen něco chybí, přišlo mě, že některé části už jsem někde četla, či viděla jinde, což mě zamrzelo - viz. např. zmíněný film Lepší už to nebude, kde také vystupuje homosexuál nebo Ove má koucoura, ve filmu je v podobné roli pes. Proto 4 hvězdičky místo pěti.


Po přečtení komentářů jsem to čekala horší. Číst se to určitě dá. Na knize musím vyzdvihnout zajímavé čínské prostředí, konfrontaci čínského a amerického pohledu na stejnou věc, zajímavé postavy, kniha se docela dobře čte. Co je slabší, pak samotný děj, který je ve finále opravdu přitáhnutý za vlasy. Kniha si také tak nějak pomalu plyne až do dvou třetin, pak najednou střih a máme tu divokou jízdu až do konce, nějak jsem nemohla uvěřit, že čtu stále tu stejnou knihu. Co mě mrzelo, že autor nechal, podle mě zbytečně, zemřít pár zajímavých postav. Tato kniha je takový průměr, ale určitě si přečtu druhý díl ze série, podle recenzí na další knihu se to teprve pěkně rozjede.


Moje první kniha od Mo Hayder. Děj byl dobrý, posledních cca 100 stran strhujících, i když jsem v poslední třetině knihy tušila, kdo...bavilo mě to...ALE...nějak mě nesedl autorčin styl psaní, ani děj v přítomném čase, několikrát jsem se při čtení přistihla, že myslím na něco jiného, než na samotnou knihu...proto jen 3 hvězdičky, ale přečtu další knihy.


Pro mě klasická průměrná detektivka, která neurazí, ale ani nijak zvlášt nenadchne. Čekala jsem víc dle toho, jakou reklamu měla. Kdyby knihu nenapsala Rowlingová, určitě by neměla takový ohlas. Knize by neuškodilo více dynamičnosti, propracovanější děj a zkrácení o pár desítek (stovek) stránek.


Připojuji se k těm, které kniha naprosto nadchla. Již jsem četla Poslední dopis od tvé lásky, což nebylo špatné, ale byl to takový klasický milostný příběh. Toto je o několik příček výš. Sice se jedná o smutné téma, ale samotná kniha vlastně vůbec smutná není, je napsána velmi laskavě, kolikrát jsem měla úsměv na rtech. Knihy lze rozdělit na ty, co si za půl roku člověk nevzpomene, o čem byly a na ty, co se vryjí do srdce a do paměti. Tato patří mezi ně. Moc pěkné.


Před přečtením této knihy jsem spisovatele neznala, knihu si v knihovně půjčila jen náhodou díky anotaci a musím říct, že mě to velmi mile překvapilo. Určitě mě zaujala více, než některé "rádoby" bestsellery. Děj je dobře vymyšlen, díky tomu, že se zde prolínají 3 příběhy, čtenář se nemá šanci výrazněji nudit. Líbilo se mě i to, že postavy nejsou ploché, mají své životy, kladné i záporné stránky, člověk se s nimi dokáže sžít. Určitě si přečtu další díl v sérii s Benny Griesselem. Jediné, co kazí dojem, je špatně odvedená práce hlavního redaktora, chyb a hrubek je tedy dost, to by se stávat nemělo.


Nápad dobrý, opět greenovsky čtivý a humorný styl psaní, ale nějak zde chybí výraznější přiběh.


Já mám z knížky rozpačitý dojem. Přiznám se, a nestydím se za to, že jsem knihu nepochopila. Ano, je zde spoustu vět k zamyšlení, citátů, atd., ale po přečtení knihy ve mě nezůstalo vůbec nic. Kniha je psána velmi čtivě, s nadsázkou, líbil se mě mírný humor, postavy, ale příběh moc ne. Navíc mě přišly všechny ty tři hlavní části k sobě nějak násilně přilepené, prostřední část mohla být více propracovanější. Prostě nenadchlo...


Kniha se mi velmi líbila, vůbec ji nepovažuji za slabou, naopak, prostě takový Deaverovský standart. I když měla cca 600 stran, četla se dobře. Děj příběhu je trochu odlišný, než obvykle, ale to knize spíše přidalo. U mě za 4 hvězdy a už se těším na Sběratele kůží.


Pro mě standartní Tess Gerritsen, co dodat...Její knížky ze série Rizzoli a Isles prostě můžu, obshaují vše, co má standartní detektivka mít. Jen tedy poslední díly mě přijdou míň uvěřitelné a více překombinované, ale nevadí...


Mě se tento díl velmi líbil, nevadil mě ani ten konec, naopak spíš překvapil. Obdivuji autorku, že dokáže pro každou knihu vymyslet nové téma, nové prostředí, novou zápletku a i když se přece jen dodržuje podobná koncepce děje, přesto je každá kniha jiná.


Velmi dobré, neobvyklé, temné, nemohla jsem se odtrhnout, konec strhující. Jak se tu již psalo, spíše psychologicko-detektivní román, než klasický thriller, což knize přidává na zajímavosti. Líbilo se moc.


Červenka se mě velmi líbila, klobouk dolů, vymyslet takový příběh. Zařadila se mezi mé nejoblíbenější v sérii s HH. Také je zde obrovský skok v kvalitě od prvních dvou dílů. Kapitoly z druhé světové války mě nevadily, naopak knihu zpestřily a byla jsem zvědavá, jak to vlastně s těmito osobami dopadne. J. Nesba obdivuji v tom, že je každá kniha jiná, z jiného prostředí a velmi dobře se to čte.


Přečetla jsem všechny 4 díly, které u nás vyšly a Noční lovec se mě s Dvojitým křížem líbil nejvíce, i když zde už byla pro mě brutalita vražd na hraně snesitelnosti. Kniha se velmi dobře čte, určitě si přečtu i další díly, které u nás vyjdou. Doporučuji.


Velmi slušná a čtivá knížka. Nějaké mouchy by se našly, ale myslím, že Felix Francis navázal na svého otce se ctí a určitě si přečtu i další knížky.


Toto byla moje první kniha od J. Moyes. Romantickou literaturu ani červenou knihovnu nečtu, ale u této knihy mě zaujala obálka a také pozitivní recenze, tak jsem si ji vypůjčila v knihovně. V polovině knížky jsem si říkala, že je to sice pěkně a čtivě psané, ale hodně předvídatelné a samé klišé, že takových knih je spoustu. Ve dvou třetinách přišel zlom a autorka mě naprosto dostala a díky tomu si určitě přečtu i její další knížky (zejména na Než jsem tě poznala - se už teď těším). Sice je to červená knihovna jak vyšitá, ale Moyes ji dokázala vyzvednout do nadprůměru.


Sochař smrti byla moje třetí kniha od Ch. Cartra. Z Dvojitého kříže jsem byla nadšená, z Popravčího méně a toto už mě nebavilo. Přijde mě to všechno na jedno brdo, podobné zápletky - sériový vrah, brutální vraždy, honba za nepravým, ze kterého se ale také stane nějaký zločinec a nakonec dopadení skutečného "nepředpokládaného" vraha, který se mstí za minulost...prostě žádná změna...


Opět velmi čtivé, ale Dvojitý kříž mě přišel víc propracovanější, tento díl je o trochu slabší, hlavně konec, čekala jsem trochu víc, odhadla jsem oba vrahy. Také to bylo s Dvojitým křížem dost podobné. Ale jak jsem psala, čte se to velmi dobře, moc mě to bavilo a určitě se vrhnu na další díly.
