Rup komentáře u knih

Nemohu si pomoct, klišé, byť solidně zpracované. Nicméně oproti severským detektivkám, kde potřebují vyšetřit především hlavní protagonisté (čti alkoholici a feťáci) a možná i autoři, hotová pecka. Pominu už stabilní chudobu slova, leč nepominu a neprominu slaďounký závěr. Chybí už jen snivé pohledy radostně upřené k východu slunce nad mořem (údolím, horami a podobnými artefakty). Lepší průměr.

6 13.01.2021

Jen je podivno, že autora komunisti hned po první kapitole nepopravili. Jinak výborné a především moderní autoři a překladatelé (ti obzvláště) by neměli dostat šanci, dokud neprostudují jazyk a větnou skladbu Žákova díla.

6 28.12.2020

V dnešní době duchaprázdných slátanin, kdy se může stát třeba takový Netopýr (Jo Nesbø) počinem roku, byť norským, a světovým bestselerem, je toto balzámem na knihomolovu duši. Vtipně psáno, hravý jazyk, jen mi chybělo víc dramatických částí. Zvláště polapení a usvědčení vrahouna jako by se snad ani neodehrálo. Strhávám tedy jednu hvězdu, ale s čistým svědomím doporučím.

6 08.03.2019

Hodně mizerný bedekr s detektivní zápletkou. Byl-li román v roce 1997 ohodnocen jako nejlepší norský detektivní počin a román, pak ochraňuj pánbůh norské čtenáře, potažmo celou norskou literární scénu. Těsně před dočtením (konečně) se mi dostal do ruky leták přiložený ke krému na boty. Zkusil jsem porovnat přínos obou textů, zda mě, byť nepatrně, jakkoli, obohatí. Krém na boty jednoznačně zvítězil.
Je-li panu překladateli čeština nerozluštitelným rébusem, měl by zkusit číselné hádanky, snad by byl úspěšnější. Použité fráze a obraty, slovosled a jazyková chudoba jsou naprosto tristní. Skutečnost, že již přeložil téměř 800 knih (dle DBK) a dosud se nenaučil česky, je na pováženou.

Osobně mi připadá 2010 lepší než 2001. Styl psaní filmového scénáře versus románu je zde velmi patrný. Autorova fantazie, byť vázaná jeho vědeckou erudicí, zde není tolik omezena filmovými možnostmi (tehdejšími), ani režisérovými záměry a produkčními limity (penězi). A zcela se ztotožňuji s Clarkovým poselstvím, že jako lidstvo nemáme nejmenší šanci skutečně proniknout do vesmíru, jako rozum však ano.

6 18.03.2015

Autor byl skutečně PAN spisovatel. Ať již v oblasti krimi, či ve "vážné literatuře" a tímto románem to zas a znovu dokazuje. Jeho pozorovací talent, schopnost vcítění se do jednotlivých postav, jejich chování, jednání i mluvy, jsou obdivuhodné. Jahůdkami na dortu jsou pak umělecké ztvárnění, bohatost jazyka a styl psaní. Dokáže nám krásně naservírovat skutečnost, která se nikdy nestala, ač se přesto děje dnes a denně. Pokud vlastníte vydání nakladatelství Svoboda z roku 1976, nezapomeňte si přečíst doslov pana Cmírala. To je také „lahůdka“.

6 26.02.2015

Romantika do historie oděná. Z každého řádku čiší klasické vzdělání, mimořádný kulturní a historický rozhled, ale i velká dávka fantazie. Přes již dost velký časový odstup a určitou dávku memorování je příběh napsán čtivě, děj i postavy jsou živé a uvěřitelné. Doporučuji.

6 27.10.2014

Klasika z hlediska proslulosti, unikát z hlediska žánru i vlastní autorčiny tvorby. "Záhada zamčeného pokoje" dotažená ab absurdum.
Doporučuji.

6 12.06.2014

Pohádková revoluce. Snová genocida, Báseň šílenství. Až dosud jsem netušil, že peklo může být poetické. Pohlcující. Vřele doporučuji.

6 16.03.2014

Jednoduché, přímočaré, zkrátka dobrodružné. Velmi hezky napsáno. Doporučuji všem "dobrodruhům" a "nostalgikům".

6 03.01.2014

Sice již uplynulo hodně vody v řece Nilu, kdy jsem Řeku bohů četl, ale musím uznat, že je napsaná skvěle. Příběh (mimochodem jsem někde četl, že je napsán dle jediné přeložené věty z jakéhosi objeveného svitku, to ovšem Viktor Hugo provedl se svým Zvoníkem od Matky Boží také - "Quasimodo" vyškrábaný do zdi zvonice), dobové reálie i charaktery postav vyznívají uvěřitelně, styl psaní je čtivý až strhující. Doporučuji.

6 20.12.2013

Ve své době to musela být úplná bomba, alespoň si nevzpomínám, že by to napadlo někoho jiného před ním.

6 18.10.2013

Jak jsem předeslal u předešlých dílů, styl je čtivý, nicméně úroveň sestupná. Pokud máte za sebou první dva díly (což lze předpokládat), nezbývá, než přečíst i díl poslední, nicméně k doporučení se nechystám ani náhodou.

5 04.07.2023

Využívaje staré legendy, zdařile a odvážně se pustil autor, byť poněkud zastřeně, do kritiky babských povídaček, kléru, německého živlu (doba obrození) a společenských poměrů vůbec. Želbohu nedotáhl své úsilí do zdárného konce a závěr až příliš kopíruje předlohu. Nicméně profesionalita, vtip a skvělý jazyk se upřít nedá. Ač nedávám plný počet, doporučuji.

5 10.05.2023

Poetika všednosti, poetika duše. Úvod pro badatele všednodennosti v celé své barvitosti. Pozorný čtenář má konečně možnost zjistit, že i vaši sousedé jsou lidé.

5 13.11.2021

Lituji, ale ne. Velmi chabé zpracování velmi silného tématu. Použité výrazové prostředky jsou směska soudobého "smartfonového" a prvorepublikového výraziva. Forma něco mezi biografií a popisem. Jsem už starý muž a jak známo, starým lidem i malý vánek dokáže vehnat slzy do očí, leč tady ani nefouklo. Paní Homolová Tóthová to zjevně nezvládla. Ještě jednou lituji, ale víc jak tři nedám.

5 18.07.2021

Pohodové optimistické čtení, laskavý humor. Doporučuji.

5 02.12.2017

Velmi, velmi romantické a tragické, melancholické až dojemné. Hluboký zážitek z příběhu i formy. Krásné. Doporučuji všem.

5 12.03.2017

Ačkoli psáno v předvečer druhé světové, stále ještě vyvolává reminiscence na „Belle Époque‟. Autorka je výborná iluzionistka, vše vypadá jako živé. I ti mrtví. Nezbývá mi, než dát opět absolutorium a doporučit.

5 10.11.2016

Myslím si, že se autorka nestala proslulou jen díky zajímavým rozuzlením příběhů, ale především využitím své fenomenální pozorovací schopnosti a inteligentnímu způsobu psaní. Všechny její figury i zápletky jsou vždy do detailu promyšlené a odmyslíme-li si určitou, povinnou, dávku básnické licence, pak zcela logické, uvěřitelné a životné. Nejen tímto románem to zas a znovu dokazuje.

5 13.04.2016