Ruzaaa
komentáře u knih
Prach snů
Steven Erikson (p)
To zase bylo něco. Spousta nových objevení, trocha toho filozofování. Bohové si hrají svoje hry a smrtelní lidé se musí mít na pozoru. K tomu navíc dokonalé vyobrazení několika bitev. Těším se na finále této ságy.
Daň pro ohaře
Steven Erikson (p)
Musím souhlasit s komentáři pode mnou, jelikož tento díl byl o něco obtížnější na čtení. Bylo místy potřeba se opravdu soustředit, ale tato sága se podle mého ani nemůže brát jako oddychové čtení. Co se týče příběhu, tak ten byl opravdu velkolepý. Vím, že to píšu u každého dílu, ale ono čím víc se blížím ke konci, tím se mi ty knihy snad líbí čím dál víc. Ač bylo v tomto dílu víc smrtí oblíbených postav, než by se mi líbilo. Nicméně kniha je naprosto skvělá, hlavně poslední část v Dárudžhistánu.
Vichr smrti
Steven Erikson (p)
Jako už tradičně skvělá kniha plná zajímavých scén, postav a prostředí. Čim víc se blížím k poslednímu dílu, tím víc to hltám. Hlavně se tedy těším na Icaria, až to konečně rozbalí. V tomto dílu mě zase nejvíc pobavil Tehol Beddikt s Buggem a slepicemi :D a naopak překvapení v podobě Karsy Orlonga v souboji s Rhuladem.
Dóm řetězů
Steven Erikson (p)
Příbeh Karsy Orlonga je zkrátka parádní, nezničitelný válečník odolávající magii. Tavore, u které jsem si nebyla jistá, jestli ji mam ráda nebo ne. Ša'ik, která v opojení pomsty na sestře zapomíná na vlastní rozum a nevidí, co se kolem ní děje. SPOILER: Ale co ten konec? Tavore přijde a prostě ji zapíchne? Ještě jsem doufala, že Lostara s Perelem jí odkryjí sestřinu totožnost, ale nebudu předbíhat, dílů je ještě dost a možná se toho dočkám.
Stormrage
Richard A. Knaak
Jedna z nejlepsich warcraft knih. Pribeh zasazeny do Smaragdoveho snu a Nocni mury me velmi bavil svou vaznosti a misty ponurosti. Provazani s pribehem Valky prastarych je dalsi bonus k teto knize a pro fanousky sveta warcraft ji vrele doporucuji.
Malováno krví
Pip Vaughan Hughes
Na této sérii se mi líbí její faktická správnost. Člověk se dozví spoustu drobností z historie. Pro mě jako fandu tohoto žánru super čtení.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Po tom, co byla tato kniha představena jako román ve stylu sado-maso, jsem byla zvědavá a začla ji číst. Nicméně toho SM tam opravdu mnoho není a postupem času se kniha zvrhává v červenou knihovnu.
