sajanka
komentáře u knih

Pro mě to byla a je jedna z knih, která mě jako matku tří synů zasáhla snad nejvíce. Proto absolutně nesouhlasím s komentářem Forestwalker přesně před rokem napsaným, ohledně chování matky Davida. Nikdo si nedovede představit to bezbřehé zoufalství a urputného avšak zbytečného boje za záchranu syna. To pak všechno jde stranou a samozřejmě se zapomná na vše ostatní.
Ne, neomlouvám matku, že se tak nevěnuje dalším dětem, ale chápu ji.
Jen člověk, který nemá děti nebo je má bezproblémové může odsuzovat chování těch rodičů, kteří bez vlastní viny celý život bojují za své děti, jež se dostaly na šikmou plochu. Taky si takový člověk nedovede představit, jaké to je, když dítě od malička pláče a pláče a nepomáhá nic.
Vždyť ta matka Davida od malička čelila jeho konfliktnímu chvání a povaze.
Pro mě je ta knížka strašně silná.

Jako první jsem viděla film, na který se můžu dívat opakovaně. Je to silný příběh, který ve mně zanechal hluboký dojem. Jakmile jsem natrefila na knihu, hned jsem po ní drapla. Jsem ráda, že ji mám. Opět jeden ze skvostů literatury.


Jelikož mám moc rády psy a zažívám s nimi taky všelijaké chvíle, je tato kniha pro mě jednou z nejlepších knih mého života. A koukám, že to má i druhý díl, to jsem nevěděla.
Bohužel tuto knihu už jsme měli doma dvakrát, někomu se půjčila a už ji nevrátili. Budu muset shánět znovu.


Pro mě jedna z nejnádhernějších knih, které jsem kdy četla. První jsem viděla film, a to si člověk pak při čtení vždy představuje hrdiny v podobě herců, kteří je ztvárnili. K této knize i filmu se mohu vracet opakovaně.


Gabrou a Málinkou jsem žila od svých dětských let, sotva jsem se naučila číst. Nádherná kniha plná lásky a vážných i úsměvných příhod.


Toto je další z knih, ke které se vracím. Velmi dobrá a na svou dobu odvážná kniha o lesbičce Štěpě, jejích zmatcích, boji sama se sebou...


Vinnetou mi nesměl v knihovně chybět. Klasika, která nás provázela celým dětstvím a filmové zpracování nemá chybu. I když to v dnešní době není vzácné, Vinnetou je zkrátka jako nějaká součást našeho života. Kdo by ho neznal? Jako děti jsme sbíraly a vyměňovaly si pohledy s obrázky z filmu a taky mám z té doby někde záložku do knihy.
Vlastním po rodičích tlustou oranžovou knihu ve slovenštině, kterou jsme rádi v rodině četli dokola. Dneska už se k ní nevracím, ale zavzpomínám. Je to taková nostalgie.


Pamatuju se, jak jsem se jako holka vžívala do situace Blaženky, které zemřela maminka. Moc jsem jí fandila i litovala ji. Na film se podívám kdykoluv znovu.


K této knize se mohu vracet neustále. Je to úžasné dílo plné humoru a nářečí nemá chybu.
Mně se zase nejvíc líbil Obušek "Orlího drápu" a teď nevím, jak se příběh jmenoval, ale bylo to o tom, jak Jura nebo kdo, zastřelil divočáka a šel si půjčit saně k hajnému.
Vlastně, člověk neví, co je lepší. Výborná kniha.


Kniha opravdu úžasná, četla jsem ráda. Film jsem neviděla, ale tištěnou knihu musím sehnat, měla jsem ji od někoho vypůjčenou. Je to jedna z těch, kterou bych ráda přidala do mé knihovny.


K této knize se opakovaně vracím od dětství. Řadí se k jedné z mých nejoblíbenějších. Vlastně bych řekla, že je na prvním místě.


Tato knížka o už dospělé Málince je i trošku smutná, když si člověk uvědomí, jak jí muselo být v cizím světě, daleko od rodiny. Ale měla sou práci, kterou si vysnila a kterou milovala. Jsem ráda, že i tuto knížku mám.


Nádherná knížka plná laskavosti, humoru, ale i hluboké lidskosti. Ráda jsem četla už jako malá holka, měli jsme doma právě první dva díly a další si myslím pak zakázali, teď si nejsem jistá, jestli jsme třetí a čtvrtý díl nesehnali až po revoluci nebo jsme je už měli, ale je fakt, že jsme byli rádi za ty ostatní, když mohly znovu vyjít. Jsem ráda, že jsme pak sehnali další šásti knihy.


Když jsem byla malá, sousedka mi o této knížce vyprávěla, jak ji měla ráda. A já ji nemohla sehnat, byla jednu dobu kvůli náboženské tématice zakázána. Podařilo se mi ji koupit až v pozdějším věku. A musím říct, že se mi moc líbila a líbí dosud. Občas se k ní i dneska vracím.


Kniha se mi nelíbila.
Jako první jsem viděla film, který mi vnucovala moje sestra. Ani ten mě nenadchl. Naopak od jejího tvrzení, že nám něco odkazuje, mi připadal nesmyslný. Ano, najde se tam několik poučných odkazů na zamyšlení, ale jiné věci se mi zase krutě nelíbí. Proč by se měl člověk smířit a pochopit vraha svého dítěte?
Byla jsem vychována ve věřící rodině, postupem času jsem se změnila, v něco věřím, ale sama nevím, v co. Jen doufám, že něco mezi nebem a zemí existuje. Ale tato kniha mě neoslovila, asi jsem babar.


Pro mě nejlepší kniha od autora. Četla jsem ji jako první a od té doby jsem vyhledávala jeho knihy, bylo to dost těžké, vzhledem k tomu, že byly zakázané.
Byla jsem strašně ráda, když jsem sehnala ještě dvě: Jak chudná moc a Opožděné reportáže.