Seabeast
komentáře u knih

Na knihu jsem se vrhl s domněním, že půjde o hororově pojaté povídky, které měly vliv na tvorbu H. P. Lovecrafta. V příbězích je několikrát zmíněna ona pověstná prokletá kniha "Král ve žlutém" způsobující nepříčetnost (nemyšleno tento titul) a veškeré povídky spolu s mystickou postavou Krále ve žlutém a zlověstnou říší Carcosa, nacházející se v jiném vesmíru, jsou těmito prvky propojeny. Není divu z čeho Lovecraft čerpal pro své temné univerzum. Ovšem k mému zjištění všechny povídky nejsou hororového žánru a svoji vrstevnatostí mě překvapily. Bohužel mě většina silně nebavila. Snad jediná vyjímka a učiněná satisfakce bylo "Žluté znamení", které by měla milovníky lovecraftovsky pojatého hororu potěšit. Tím to ale pro mě hasne, protože jsem se musel hodně snažit knihu dočíst do konce.


Clark Ashton Smith jakožto jeden z "velké trojice" žánru Weird Tales by mohl být pro milovníky lovecraftovsky pojatého hororu velkým lákadlem. Zde se konečně dočkal prvního vydání svých fantaskních povídek. Z tohoto důvodu jsem se zvědavostí po knize sáhl a plně se ji oddal. Ale paradoxně mě nejvíc na ni bavila předmluva o autorovi, která byla plná zajímavých faktů a z hlediska žánru poodhalila věci, které jsem nevěděl. Medailonek je moc pěkně napsaný. Se samotnými povídkami už to tak slavné není. Určité fragmenty mě bavily, ale jako celek mi nepřišly tak konzistentní a poutavé, jak bych čekal. Možná povídkám dám někdy druhou šanci, ale očekávání tolik nenaplnily.


Vynikající výběr povídek z Howardova univerza, kde není vyloženě slabý kus! Náramně jsem si každou užil ve které je vám představena trojice rozdílných hrdinů. Jmenovitě Kull, Bran Mak Morn a Solomon Kane. Jasně, Barbara Conana zná asi každý, ale zmíněná trojice rozhodně stojí za probádání též, pokud máte rádi podobně nebojácné charaktery. Milovníkům konspirace o reptiliánských shapeshifterech udělá radost povídka "Království stínů", kde o nich zde vůbec poprvé padla zmínka. Vedle klasického fantasy světa, kde vládne meč a magie dojde i na horror a střelný prach z puritánovi pistole. Variabilita scenérií je vskutku rozmanitá. "Svatyně odpornosti" je znamenitý reprezentativní sborník!


Tenhle lovecraftovsky inspirovaný povídkový sborník bohužel nenaplnil moje očekávání. Jim Turner hned v úvodu pěkně shrnuje vliv HPL na moderní kulturu a glosuje zajímavé poznatky. Nicméně celkem jasně nastíní, že všechny povídky se buď o komplexní mýtus jen opírají anebo z něj vychází o něco více. To je sice pravda, ale pokud ke Cthulhu 2000 přístoupíte, stejně jako já, že se vám dostane notné dávky kosmické atmosférické hrůzy, tak možná s knihou neztrácejte svůj drahocený čas. Jen s velkým sebezapřením jsem měl co dělat, abych sbírku dočetl. Nedokázal jsem se zkrátka na jednotlivé příběhy naladit a plně si je vychutnat. Snad jen úvodní "Pustiny" a lapidárně pojmenovaná povídka "HPL" mě vcelku zaujaly, zbytek bohužel prosvištěl jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nemohl jsem se celkově ubránit pocitu, že veškeré lovecraftovo univerzum je zde převážně citováno na sílu, aby zapadlo do hororové antologie. Vlastně jich nemálo hororově nepůsobilo vůbec. To nemění nic na tom, že si své čtenáře třeba najde a přesně tahle stylizace jim sedne do noty více.


Řekl bych, že Stine už napsal silnější kousky. Možná je to částečně i tím, že mi téma volby královny školního plesu nepřipadá tolik atraktivní, ale měl jsem z příběhu dojem, že se maličko vleče a krom závěrečného vyústění není tolik napínavý.


"Dějiny magie" jsou takovým pěkným startem do historie okultismu. Mně stručnost vůbec nevadila, právě naopak. Vzhledem k obsáhlosti tématu se jedná o základní a ucelený pohled na dějiny magie. Řekl bych, že obsahuje všechno zásadní od počátků až do druhé poloviny dvacátého století. Pro nezasvěcené do problematiky se jedná o vcelku stravitelné počtení, které možná některými termíny zamotá hlavu, ale někde se zkrátka začít musí. Kniha nepostrádá spád a text je logicky uspořádán. Pro remcaly - z hlediska neúplnosti - přeci existují mnohem objemnější publikace. Za mě maximální spokojenost a "Dějiny magie" plní svůj účel na jedničku.


Literární gamebook ve kterém sami rozhodujete v počínání hlavního hrdiny sice není špatný, ale působil na mě tak trochu nemastně neslaně. Sice jsem příběh dohrál jen do jednoho konce, ale vyloženě chuť prozkoumat další varianty mě moc nepřepadla. Možná, že se v knize více najdou dámy než pánové, protože zápletka se zdá být jaksi romantická, ale na nějaké to strašení taky dojde. Pro mě nehraje roli jestli je gamebook určen pro děti, protože si i v tomto žánrovém zařazení může dospělý najít to svoje a rozptýlit se hrou. Ale zkrátka "Nejhorší večírek tvého života" mě popravdě tolik nebavil a trochu jsem se do čtení nutil.


Prý jde o "stručný" výcuc z oblasti okultismu, ale jedná se o řádně napěchovanou bichličku! Přiznávám, že jsem některé pasáže přeskakoval a knihu je spíš lepší číst jako encyklopedii - tzn. nečíst od začátku do konce jako román, ale brouzdat si v ní po zajímavostech. Ale každopádně pro začínající zájemce o magii, pěkná publikace u které je potřeba vypnout racionální uvažování a být otevřený nepoznanému i nehmatatelnému.


Rozjezd je poněkud delší než jsem čekal, ale dávkování napětí je o to zajímavější. V podstatě větší akce se dočkáte až na posledních stránkách, ale ve výsledku fajn příběh, i když docela předvídatelný.


Ze začátku docela nezáživné a dlouho jsem se nemohl začíst, i přesto, že počet stran není kdovíjak velký. Pak už to při konci konečně nabralo obrátky. Nejedná se moc o horor, ale spíš o temnější thriller s tajnou společností či sektou. A navíc s několika zvraty, ale daly se celkem předpokládat. Slabší průměr.


Lobo je zkrátka dokonalý antihrdina a svoji buranskou a nekorektní náturou mě neskutečně baví! Doslova všechno je tak perfektně nadsazené a ujeté, že se nelze ubránit ironickým úšklebkům či smíchu. Moc se mi ale nezamlouvala jaksi neučesaná ilustrace, která místy hraničí s menší čitelností. Nic to ovšem nemění na tom, že jsem se opět královsky chrochtal blahem!


Fascinující kniha doslova přetlakovaná zajímavými poznatky a vědeckým bádáním. Všechno z ni nelze úplně vstřebat hned napoprvé, takže si zaslouží i opakovanější přečtení. Jedná se o bravurní výcuc Sitchinových knih o Annunacích, navíc doplněný o další materiál. Především se mi na knize líbí fakt, že nejde o vyloženě "senzacechtivý" a vědecko-fantasticky pojatý text a předkládá nám spoustu relevantních důkazů a výsledky bádání k zamyšlení o vývoji celé naší civilizace. Rozhodně skvělý start do Sitchinových objevů!


Pěkná sbírka hororových povídek od autorů z tohoto děsu plného žánru. Za skvělý krok považuji chronologické rozdělení od prvopočátků hrůzy až po současnější autory. Lze tak krásně porovnat mezi sebou jednotlivé styly a slohy obsažených spisovatelů. Ke každému z nich Ivan Adamovič napsal kratičký medailonek, který autora o něco více přiblíží. Jediná nevýhoda antologie je pro mě ta, že jsou povídky kvalitativně nevyrovnané. Polovina je průměrných až slabších a druhá polovina nadprůměrných až vynikajících. Ale i přesto "Hlas krve" stojí za to přečíst a několik zásadních žánrových perliček se určitě vryje do kůry mozkové jakbysmet.


Svižná jednohubka, která je rafinovaně vystavěná a má solidní zvraty. Nabízí se zde mnoho otazníků, jež jsou bohudík nevysvětleny a tím je celý příběh o to záhadnější. Záleží pak na čtenáři, jaké straně uvěří a jak si poskládá mozaiku dohromady, protože je všechno doslova otevřené. Možná proto se zde hodnocení liší, protože Gillian Flynn si se všemi hraje jako kočka s myší a holt tu existují tací, co potřebují mít všechno do puntíku vysvětlené a popsané. V tom je ale kouzlo této povídky, že je těch interpretací hned několik dohromady.


Po menším přemítání musím nakonec ohodnotit přísněji. Nebýt cca 5ti povídek, tak se s prominutím ukoušu nudou. Většina se nedala vůbec číst a kvalitou hodně kolísala. Jako úvodní soubor do série "Černá křídla Cthulhu" se pro mě jedná o dost veliké zklamání, které sice v mnoha elementech na Lovecrafta navazuje, ale drtivá většina povídek se dokonce čte hůř než ne tolik vyvedené a "hledající" mistrovi prvotiny. Měl jsem co dělat se dostat do konce, ale naštěstí víc k závěru už se jednalo o čtivější zážitek. Trochu se bojím, jak na tom budou ostatní kousky ze série, ale i tak si je s jistotou přečtu.


Skvělý komiks! Tedy pokud jste fanda H. P. Lovecrafta. Není zde žádné zobrazení mistrových povídek, jako třeba u Kriekova komiksu "Z neznámého světa a další příběhy", ale nabídne pohled do jeho života a inspirace. Určitě se nejednou k němu vrátím, abych se pokochal vkusnou a decentní ilustrací, která je přehledná a nebolí z ní oči. Ztvárněny jsou také myšlenkové pochody HPL a dokonce i jeho charakterní vlastnosti - ať už letmo nebo slovně. Jako stručná obrazová umělcova biografie se jedná o kousek hodný pozornosti.


Zápletka se mi vcelku líbila, a také rozvětvení příběhu na různá časová období ze kterých se průběžně skákalo. Ale tím výčet kladů u mě bohužel končí. Vermontské psycho doslova přetéká omáčkou, která děj až moc rozmělňuje a spoustu věcí bych s radostí vynechal. Jennifer McMahon je příliš popisná a namísto dynamického vyprávění krouží kolem dokola. Docela rychle mě příběh a postavy přestaly zajímat. Nicméně jsem se kousl a poctivě dočetl, ale i tak mi přišlo, že se ukrutnou dobu nic moc zásadního neděje. Text se sice čte rychle, ale mě naneštěstí nudil. Konec mi svým pojetím ani tolik nevadil, jak tu většina zmiňuje. Problém vidím hlavně ve vyprávění a podání příběhu. Nicméně, jednalo se o mé první setkání s autorkou a třeba Zimní lidé na tom budou o poznání lépe. Slabší průměr.


Naprosto skvostné a originální vydání několika zásadních povídek od Lovecrafta. Určitě jedna z mála publikací, když tápete, jak s Lovecraftem začít. Grafické zpracování perfektně vykresluje pochmurnou atmosféru a knížka se dá vcelku rychle přelouskat. Bohužel se ale hůře shání (okamžitě berte, pokud na ni narazíte), ovšem pro fandy je to moc pěkné zpestření knihovničky.


TWIN PEAKS jakožto kultovní seriál první poloviny 90. let zná asi dost lidí - minimálně o něm slyšela (poslední třetí řada je z roku 2017). O čem ví málokdo, že vedle režiséra Davida Lynche (mého nejoblíbenějšího vůbec) je spolutvůrce Mark Frost, který má na svém kontě i několik knižních počinů. U nás jich vyšlo celkem 8 a Seznam sedmi je jeden z nich. A jde o mimořádně zapeklitý, tajemný a dobrodružný příběh. Hlavní postavou je historicky reálný spisovatel Arthur Conan Doyle, který je autorem proslulého Sherlocka Holmese. I v této knize Mark Frost na detektivní prvky nezapomněl a snoubí je spolu s okultismem, Viktoriánským obdobím Britského impéria a nějakého toho světového spiknutí. Zatraceně mě to bavilo, i když je pravda, že pár míst se nevyhne více podrobnějšímu popisu, který lehce odbočuje od hlavní dějové linky. Možná by tam nemusely být, ale pro hlubší pochopení knihy mají funkci doplňujících informací. Jako třešnička jsou na konci dva zalepené listy, které se mají odtrhnout až po přečtení poslední kapitoly - epilog příběhu. Má pointu, kterou nehodlám vyzradit. Kniha se dokonce dočkala volného pokračování s názvem Šest mesiášů na kterou se brzo s chutí vrhnu, protože Seznam sedmi mě dostatečně namlsal. Parádní mysteriózní čtivo!


Apokalyptický sci-fi román z pera Alexe Scarrowa byla teda řádná jízda! Pojednává o velmi zákeřném viru z Afriky, který zasáhne celý svět. Řadí se prý do dětské literatury, ale po přečtení mám pocit, že je pro děti zcela nevhodný. Proč? Protože docela explicitně popisuje působení viru na jedince a obsahuje docela drsné a smutné scény. Téměř 400 stránkový rozsah je ale dost čtivý, napínavý a má odsýpající tempo. Konec by možná někomu přišel useknutý, ale pravda je taková, že se jedná teprve o první díl ze série a další překlady se teprve chystají. Ehm, pokud bude tedy prodejnost uspokojivá. Tak jako tak, budu se těšit na další!
