Šetčet komentáře u knih

Nezpochybnitelný klenot záchodové literatury. Asi si u toalety zřídím knihovničku na podobné tituly, protože do té hlavní se už nevejdou. Význam publikace se těžko bude vysvětlovat něžnému pohlaví, ale už sám Freud znal důležitost falické fáze vývoje, která s čůraním neodmyslitelně souvisí. Experimentování s délkou, výškou, intenzitou, mířením, obkreslováním obrazců, stavění se vůči větru pod různými úhly, čůraní odrazem o prkýnko, čůrání ze štaflí, čůrání na pohybující se cíle (psi, kočky, sourozenci) a jiné utváří sebevědomí a charakter každého muže zcela zásadním způsobem. I proto je tato kniha vítaným materiálem, který nejen pobaví, ale i poučí. Jen ten product placement firmy Toi toi měl být na jednom listu, aby šel vytrhnout.

Kratší povídky jsou obecně dost rozpačité, delší lepší a za mě nejlepší novela. Mloka pro ptáky ale chápu. Některé nápady mile překvapily, jiné připomínají prach ze stokrát vymlácené slámy a další jsou prostě jenom divné. Trochu mě zarazilo, že ze 14 povídek je ve sborníku sci-fi a a fantasy jen jedna sci-fi (s přimhouřenýma očima 1,5). Takže celkově asi ok, ale nenašlo se nic, co by zanechalo hlubší stopu a na co bych si třeba za rok vzpomněl, jak mě to při čtení posadilo na zadek.

Tak silný příběh, který se skutečně stal, toho unese a snese hodně. Pochází z roku 1947 ze země, kde na jednu stranu za války byly vypáleny stovky "Lidic" a zemřelo 8,7 milionu lidí, na druhou stranu víc lidí pobili bolševici sami ještě dávno předtím. A proto když umírá "pravý bolševik", místo slz je cítit písek mezi zuby. Komu ta propaganda nevadí, tak ať si v hlavě prohodí strany a řekne si, zda by skousl, pokud by se v knize dočetl: "Ale ty to zvládneš, ty jsi árijec!" nebo, "Och, dnes umřel opravdový národní socialista." Jistě, dílo vznikalo za určitých okolností, ale i tak budou romány nahlížející na válku jako na tragédii, kde na obou stranách bojují ti samí lidé a všichni nakonec prohrají, vždy nadčasové a lépe stravitelné. Ale ten příběh je neuvěřitelný!

Rád bych zde ještě vyzdvihl dřívější komentář uživatele jadran.
ČV 2018, zmíněno v Tankovém praporu

10 18.10.2018

Několik dějových linek v drobné knížečce drží překvapivě dobře pohromadě, přestože se navzájem propojují jen okrajově. Na druhou stranu jsou okolnosti atentátu dobře známé a tisíckrát převyprávěné v obrazové i textové formě, takže jejich další přežvykování může leckomu připadat zbytečné. Obzvláště když hlavní motiv je dostatečně silný natolik, aby celý děj unesl sám.
Trochu mi vadilo mísení reálných událostí s fabulacemi; třeba snahy o ponor do mysli parašutistů nebo náčrt Heydrichova sexuálního života. To má v literatuře nepochybně své místo, ale těžko pak lze výsledek nezývat dokumentární rekonstrukcí.
Vzhledem k inzerci na obálce jednoho z novějších vydání a zároveň osobě autora předlohy a scénáře v jednom se nelze ubránit srovnání s filmem. Kniha má na své straně výhodu absence opravdu hrůzné hudby a hloupé úvodní pětiminutovky (probodnut nožem při krájení dortu - to jako vážně?), přesto u mě film vítězí právě kvůli zaměření se na Lidice a příběh jednoho z mála přeživších tragédie.
Je dobře znát, že Lidice jsou Mahlerovým celoživotním tématem. Nokturno ve mně vzbudilo chuť zajímat se víc o jeho tvorbu.

2 14.06.2018

Nic proti militantnímu ateismu a parodizaci model, ale tohle bylo hloupé a nedodělané. Snad se na Kainovi podepsal fakt, že jde o poslední Saramagovo dílo, jinak si neumím vysvětlit, proč je Slepota dokonalá a Kain dokonale fádní.

"Bylo by logické, přirozené a naprosto lidské, kdyby abraham poslal hospodina do prdele, ale on to neudělal."

Jako námět na porno asi fajn, jako svébytný román slabé. Nenávist a antisemitismus zřejmě samy o sobě k zanechání výraznější stopy nestačí. Opravdu netuším, jde-li o záměr překladatele, nebo o původní Saramagův nápad, ale přímá řeč a pravidlo o psaní velkých písmen mají svoje opodstatnění. Jejich okázalá ignorace a následný chaos v hlavě čtenáře je posledním hřebíčkem do rakve téhle nepodařené frašky. (revize: Aha, tak to dělá autor sám, ale u Slepoty jsem to přešel, protože to je skvělý román. Tohle není.)

1 06.05.2018

Zrádce vlasti dokonale vystihuje, co to znamená být Čechem v rakouském žaláři. Italové se za svoje lidi postaví, Maďaři se za svoje lidi postaví, jen Češi budou jako blbci dál hnít ve vězení.

1 06.05.2018

Doporučuji si sehnat v knihovně / antikvariátu starší vydání. Je přehlednější a fotografie z představení neruší tolik jako s dějem nesouvisející a těžko uchopitelné ilustrace vydání z roku 2003.

06.05.2018

Knihu jsem našel v odkladišti zleveněných titulů, tak jsem si říkal, že aspoň tolik neprodělám. A od začátku mě to chytlo. Daemon se čte úplně sám a první dvě třetiny jsou výborné. Ale pak se mi vrátilo logické myšlení. Geniální programátor a jeho AI volí jako nejefektivnější způsob likvidace svých oponentů rozjíždění samořiditelnými auty a motorkami se zabudovanými mačetami, to jako fakt? Obzvláště v porovnání s vystavěnými úmrtími v úvodu jde o obrovské zklamání. K téhle pasáži jsem se dostal ve tři ráno, čehož doteď lituju, že jsem se raději na to nevybod a nešel spát, protože mi nic nedokáže znechutit příběh víc než nelogické lapsy v kontinuitě děje a jednání postav. Dvě hvězdy jsou možná nezaslouženě málo, ale tak debilní konec aby člověk pohledal. Věčná škoda.

2 05.05.2018