Shanib
komentáře u knih

Má třetí kniha od autorky a bohužel musím říct, že zatím nejhorší. Poslední tři kapitoly stály opravdu za to a nestačila jsem se divit (ačkoliv to Bridgetino malé závěrečné překvápko jsem tak trochu očekávala). Bohužel se ale většina knihy táhla hlemýždím tempem a bylo to hlavně o tom, jak se na sebe Tom s Karen podezíravě dívají a o úvahách nad tím, zda si důvěřovat nebo ne. Za mě tentokrát nuda.


(SPOILER) Pro mě byl Jeho banán lepší. Tady mi přišlo, že příběh až příliš brzy ztrácí šťávu. S Williamem byla legrace, ale vydrželi byste být s někým, kdo nikdy nemluví vážně? Hailey nebyla špatná, ale zas tak moc mě taky nedostala. Nejlepší byl hod koláčem. Co musím zkritizovat je překlad, protože si myslím, že jeho vinou se místy v jednom odstavci často opakují ta stejná slova (obzvlášť jsem z toho kvetla u té části s maškarním).
A dále si neodpustím jednu citaci: "...dopustila jsem, abys mě emocionálně vysával několik dlouhých let. Byla jsem uvězněná v čase, který jsme spolu strávili, a pak zklamaná z toho, jak se nakonec věci vyvinuly. Dopustila jsem, abys mi zabránil poznat další příležitosti, zkoušet nové věc. Byl jsi jako balvan na mém krku, jako kotva na mém kotníku. A myslím, že sobě jsi způsobil totéž..." To jako vážně? Kdo takhle mluví? Takovýchto podobných pasáží tam bylo víc a působilo to hrozně nepřirozeně.
Jako milá oddechovka dobrý, ale žádný super příběh.


Na základě knihy bych Jakuba Szántó popsala jako hodně odvážného blázna s velkým štěstím. Smekám před ním a zároveň mi z jeho vyprávění vstávají chloupky na rukou. Jediné, co mi trochu vadilo a nepochopila jsem, proč tomu tak bylo, byla časová rozházenost cest.


První polovina mě bavila, kdežto ta druhá už moc ne a chtěla jsem to dočíst. Začínají mi pomalu vadit stejné vlastnosti hlavních hrdinek - sexy kočka s velkým sebevědomím na kterou kluci letěj jak vosy na med, vůbec se nestydí a ráda flirtuje. Docela bych brala, kdyby nám byl představený někdo s jinou charakteristikou. Pak mi taky nesedlo to, jak se furt omílalo, že je Demi částečně Kubánka a jaká kvůli tomu ona a její mamka jsou. Stačí to napsat jednou.
Jinak to bylo fajn. Vtipné a odpočinkové. Hunter byl k sežrání a bylo super zase si trochu počíst o hrdinech z Off-Campus.


Oba případy byly super, ale jejich vyřešení mělo trochu hořko-sladkou příchuť. Občas mi také přišlo, že by děj mohl být kratší.
Líbilo se mi nakouknutí do vztahu Seliny a Luca. Tuším, že spolu nevydrží, ale i tak mi je tato vedlejší postava daleko sympatičtější než Ava, kterou z nějakého důvodu všichni tak moc obdivují. Pak se nám tu rýsuje nová postava Paxe Grahama. Klidně se vsadím, že poleze Lucovi do zelí.


Po všech těch thrillerech a románech, které jsem s poslední době četla, jsem měla chuť na něco opravdu odpočinkového. Našla jsem přesně to, co jsem potřebovala a kniha splnila veškerá má očekávání. Seznámení se s hlavními postavami ještě před plavbou bylo zajímavé a samotné prostředí plavby atraktivní. Vraha jsem tušila už od začátku, ale pak jsem byla tak na pochybách, že jsem od myšlenky upustila. Nakonec se však ukázalo, že jsem měla pravdu. Líbilo se mi, jak jsem byla stále na vážkách a snažila se udržet krok s Poirotem. Uznávám ale, že množství postav a jmen mi místy taky dělalo trošku problém.


Během prvních 100 stránek jsem si říkala, jestli si někdo nedělá srandu a jak tohle může být ten slavný thriller Den pro šakala, který se stal klasikou? Přišlo mi, jako bych četla jakýsi mišmaš, který připomínal satiru. Navíc ta přehršel jmen, leckdy zbytečných, které jsem si nedokázala zapamatovat. Ale vydržela jsem a jsem za to ráda. Už hodně dlouho jsme nečetla něco tak puntičkářsky propracovaného a smekám. Přistihla jsem se, že vlastně Šakalovi fandím, ale jelikož žádná z postav nebyla příliš citově vykreslená, tak mě konec nechal chladnou a jen jsem se pousmála nad dokonalým závěrem.


Já nevím, asi mám úplně jiný vkus, ale mě to taaaak děsně nebavilo. Hlavní hrdinka mi byla silně nesympatická a vůbec jsem se nemohla začíst. Ač to dělám velmi nerada, tak jsem své pokusy nakonec vzdala a knihu nadobro odložila. Dala jsem jí babičce a ta mi řekla, že ji dočetla spíše s jakési "povinnosti".

Líbilo se mi, jak se to lišilo od ostatních thrillerů. V podstatě to byl takový detektivní román. Ráda jsem se takto neotřelým způsobem dozvěděla něco o čínské kultuře, ačkoliv jsem se toho ze začátku trochu bála. Nakonec jsem se však těšila, co dalšího autor na následující stránkách poodhalí.
Vývoj vztahu hlavních postav byl tak nevinný, až jsem si říkala, jestli se to někdy konečně trochu víc rozhoupe. Od druhé třetiny se nám pak konečně začíná dostávat více emocí a závěrečná společná scéna mě mile překvapila.
Byla tam také detektivní linka, která byla napínavá, ale trochu upozaděna právě díky množství informací a poukazování na kulturní rozdíly. Ale vlastně mi to v závěru vůbec nevadilo.
Těším se na další díly.


Jee, to bylo hezký - byla moje první myšlenka, když jsem knihu zavřela. Už jsem pár titulů od autorky přečetla, většinou to nebylo tak špatné, ale ani nic super. A konečně jsem se zase dočkala! Mělo to skvělý spád, charismatické postavy, realistický slovník, originální vtipné hlášky a trochu romantiky. Po "V síti lásky" je to má druhá nejoblíbenější kniha od Lindy Howard.


David Slaton je zkrátka dokonalý zabiják. Moc se mi líbí, jak je vždy o krok napřed před svými nepřáteli, aniž by to samotný čtenář tušil, dokud nenastane na pravá chvíle. Propracované od začátku do konce, jsou zde staré i nové postavy, malá romantická linka a jedna akce za druhou. A ten konec? Páni!


Chci další díl! Honem. Bylo to super, stejně tak jako předešlá knížka! Přemýšlím, co bych tomu vytkla, ale nic mě nenapadá. Určitě doporučuji, pokud se chcete zasmát, trošku zasnít a vypnout.


Super čtivé, zábavné, romantické a odpočinkové. Kniha se mi moc líbila a už teď vím, že jsem ji nečetla naposledy. Ze začátku mi trochu vadilo, že spolu dva dospělí lidé mluví jako puberťáci, ale nakonec jsem si zvykla. Trochu jsem pořád čekala na nějaké větší drama, ale to se nekonalo. Nevadí, stejně to bylo výborné a plynule přecházím k druhému dílu WAGs.


Asi jsem už příliš zblblá z kriminálních seriálů jako jsou mé oblíbené Myšlenky zločince, ale Alex mi moc jako soudní psycholog nepřišel...jasně, bylo tam hodně úvah, ale vlastně pořádný psychologický závěr, než se samo všechno vyvrbilo, tam nebyl. A když říkám samo vyvrbilo, tak to vlastně i tak bylo. Bez informací od FBI by s tím nepohnul a najednou šlo všechno strašně rychle.


Sérii Crossfire jsem měla opravdu ráda, ale tohle byla katastrofa. Číst na každé druhé stránce o tom, jaká je Eva bohyně, mě hodně rychle omrzelo. Z Gideona, toho sexy charismatického týpka, se stal magor, který pokaždé přeruší schůzi jen kvůli tomu, že mu ó svatá dokonalá Eva zavolá kvůli nějaký blbosti. Nemluvě o tom, že ti dva nemají absolutně žádný vlastní život. Alespoň u Evy je sem tam nějaký ten náznak, když se vidí s Carym, který mi byl ovšem sympatický jen v prvním díle. A když už to vypadá, že se ne všechno točí kolem nich, jako třeba Megumi a její problém s přítelem, tak přijde Gideon a nějakým kouzlem z Megumina ohrožení najednou udělá hrozbu pro Evu (jak jinak). Hodně mi vadí, že druzí lidé jsou bráni jen jako figurky ála tvůj problém, ne můj, nejsi Eva, don´t care. Dřív byly postavy sexy a měly jiskru, teď je všechno už jen hodně otravné.


Tuhle knížku určitě doporučuji. Je zábavná, gradující a hlavní hrdinové jsou kouzelní (jiné slovo je snad ani vystihnout nemůže). Také se mi moc líbí, jak je Caroline lidská - nemine ji řada trapasů. Je ale pravda, že v jednu chvíli jsem ji nazvala káčou, a to když se ve Španělsku rozbrečela kvůli Óčku. Na základě děje jsem si také rozšířila svůj playlist písniček. Na konci je knížka možná trošku zbytečně zdlouhavá - asi aby byl čtenáři vynahrazen nedostatek erotiky


Už je to nějaká doba, co jsem knížku četla, ale pořád ji mám uloženou v pc s poznámkou TOP, což mluví za vše. Neotřelé a originální zasazení příběhu, skvělé gradování a výjimečná chemie mezi hlavními postavami. Bylo mi líto, když už jsem příběh dočetla. Doporučuji, nebudete litovat.


Jestli někdo umí vykreslit ne/dokonalýho grumpy bad boye, tak je to L.J.Shen...možná proto ji už několik let sleduji a s napětím vyčkávám každou její další knížku. Její hrdinky mají vždy velkou osobnost a to, jakou chemii dokáže pokaždé mezi ústřední dvojicí vytvořit, mě nutí knížky číst světelnou rychlostí, ale pokaždé mi je líto, když to mám za sebou, a tak si nejdřív vždy čtu originál a pak po vydání ještě českou verzi. Ne jinak tomu bylo i u Zlomené princezny. Příběh Hallie a Ransoma si nešlo nezamilovat.
Nicméně co mě překvapilo, bylo opravdu velké množství překlepů v textu...s něčím takovým jsem se dlouho nesetkala.


Tak trochu jsem tušila, jak to s Avery je...samozřejmě ne úplně, ale dost na to, aby mě vyústění příběhu příliš nepřekvapilo. Knížka se četla skoro sama. Spisovatelce se rozhodně nedá upřít skvělý vypravěčský um. Nicméně předchozí díly mě bavily víc. Ať už to bylo zápletkou nebo tím, jak mi jednotlivé postavy sedli. Je to na tři až čtyři hvězdičky, ale nebudu zlá...Další knížku si určitě přečtu.


Uff, hodně emocionální kniha s dobrým spádem a mými oblíbenými postavami. Ačkoliv bych už brala nějaký díl, ve kterém není nikdo z hrdinů osobně angažovaný, tak musím říct, že takový vztek jsem při čtení dlouho neměla. Vztek za Sáru a za ostatní ženy a zároveň obdiv, jak moc se v některých situacích držela. Za mě jedna z nelepších knih této série, protože to šlapalo hned od začátku a žádná z hlavních postav nebyla upozaděna. Zároveň mě bavila Amanda a její neobratné oťukávání svatby. A je to jen můj pocit nebo by se opravdu mohla do budoucna rýsovat nová série s Jeremym?
