shimice komentáře u knih
Tak za mě šest hvězdiček z pěti bez ohledu na tiskové chyby :-D "Mate tu knihu o těch zpívajících vousatých chlapících? Myslíte Hobita? Ne, ZZ Top!" :-D
Bez ohledu na validitu historických údajů to pro mě bylo před těmi lety strhující čtení.
Tři hvězdy za první dvě třetiny knížky, kdy to mělo spád, i když dva viníky jsem tipla zhruba do strany sto. Kdyby to skončilo někde kolem strany 350, bylo by to za plný počet. Ale zbaštit tak neuvěřitelně překombinovanou poslední třetinu už mi dělalo dost potíže, navíc je s podivem, že při tolika dějových přemetech zůstaly ještě některé věci nedořešené.. Můj první Nesbø, snad bude ten příští (aspoň pro mě) uvěřitelnější ..
No, nevím.. Constance Schwarzenegger Greenová, to už je trochu moc..
Souhlasím, Šest vran je za plných pět, proto je nemůžu dát prvnímu dílu Griši, i když se mi taky četlo samo, navíc si je nechávám pro další díly :-) Fantasy normálně nečtu, ale jsem zvědavá na další díla autorky.
Na rozdíl od Zmizelé jsem přečetla za odpoledne a večer na jeden zátah. Žádná z postav sice není vyloženě sympatická, a co pořád táhne některý ženský k chlapům, který se k nim chovají hnusně, nechápu (hlavní hrdinky mi bylo spíš líto, než že bych si ji oblíbila ), ale za mě dobrý :-)
Tak tohle budu moci komentovat, až to pochopím :-) Souhlasím, že je to úplně jinej level, a dávkovat se musí postupně, aspoň já jsem nezvládla číst v kuse, jako jiné knížky. Ale časem se k ní zase vrátím.
Skvělá knížka, je potřeba přečíst víckrát (jako většinu dobrých knih týkajících se osobního rozvoje).
Pro zdravotníka luxusní záležitost, řada z nás by to přesně tak napsala, kdyby to uměla :-)
Souhlasím, ve srovnání van Gulikem jedno "velký špatný ". Společné s původním dílem jsou zřejmě jen místo děje a jména postav, nebavil mě ani děj, ani jazyk vyprávění, ani popis postav.
Za jak dlouho si Constanz vzpomene, že má někde dítě a podaří se znovu zresuscitovat Diogena?
Pro mě tedy utrpení, dočetla jsem jen proto, že jsem podle vzoru Cimrmanových diváků byla zvědavá, jestli druhá polovina bude slabší než ta první. Základní děj by se jistě vešel do třetiny rozsahu díla, pak by to mělo spád a správnej zvrat, ale z toho balastu informací mi třeští hlava ještě teď..
Překvapivě tentokrát nic nadpozemského, skvělá čtivá detektivka. Za mě by byla škoda tuhle chemii mezi nuceným parťáky nevyužít i v budoucnu.
Škoda, autor si ukousl větší sousto, než zvládl - začátek mi přišel na čtyři, průběh, kdy se autor snaží skloubit neskloubitelné a nemá to žádný spád, na tři, a vzhledem k dále klesajícím tempu, zbytečným odbočkám a závěru nakonec za dvě, přišlo mi to spíš jako deník než detektivka..
Četla jsem až po Krvi prvorozených, ta se mi líbila o něco víc, ale tohle se taky četlo dobře, už jsem pořídila celý zbytek série :-)
Až na první cca čtvrtinu, kdy jsem měla trochu problém s množstvím postav a někdy zbytečných odboček, se mi knížka četla sama. Sympaťák Joona se sympaťákem chudákem Erikem a jeho nesympatickou "manželkou roku" Simonou, všechny vystupující děti zřejmě vychovaný v americkým kultu dítěte.. v rodině Erika lži a nekomunikace, řada vztahových věcí nedořešená, proč a jak takové manželství ještě funguje, nechápu. A konec spíš pro Chucka Norrise ;-)
Moje nejoblíbenější "Marlittka". Pro někoho červená knihovna, pro mě vzpomínka na dětství a babičku, která knížky autorky milovala, a já si v nich tehdy to svoje taky našla (nechci úplně srovnávat s Jane Austenovou, ale taky to není klasická červená knihovna:-) )
Jedna z mých nejoblíbenějších pro lepší náladu :-)