Sianka komentáře u knih
Ani nevím, kolikrát jsem v dětství a dospívání tuto knížku četla. Pak jsem po letech narazila na elektronickou verzi a neodolala jsem. Zpočátku jsem se trochu podivovala nad tím, že byla zjevně upravená (asi by bez toho nově nevyšla), takže z Bulharska je Španělsko, romadúr a čedar chybějí úplně, historicky je jakoby posunutá do popřevratové doby, ovšem s tím, že tudíž některé věci stejně museli tak trochu nechat, jinak by se příběh už skutečně dějově rozpadnul. To mě opravdu zarazilo. Vím, je to knížka pro mládež, tato doba je zase úplně alergická na cokoli z doby před převratem, ale mně to přijde bohužel poněkud pokrytecké. Chápu, že bez této úpravy by kniha už neměla šanci vyjít. Jen je bohužel fakt, že jako se dnes někdo bije do prsou svobodou projevu, tak co tedy si myslet nyní. Spousta knih je výpovědí doby. Pravda, Reportáž psaná na oprátce také vyšla s vysvětlivkami, ale... Vysvětlivky bych brala, přepis mi přijde prostě jako příiš velký zásah. Chalupáře také nikdo nepřetočí... Ale protože knížku jako takovou mám skutečně ráda a vzdor režimům se prostě povedla, nechávám jí plný počet. Její poetika na mě působila tak jako tak.
Občas sáhnu po nějaké oddechovce tohoto typu, i když mě popravdě řečeno nejvíc baví to prvotní oťukávání a jiskření. A tady se mi ten způsob zamlouval. Obě postavy mi byly sympatické. Pak byly pasáže, které jako obvykle se opakují, až na samotný konec, který se mi také líbil. Snad jen podotknu, že alfa samec v tomto případě snad není úplně přesné označení. Spíš taková soft verze alfa samce, ale tím víc mi to vyhovovalo. Očekávání splněno.
Stále jsem odkládala čtení, až budu mít náladu na tento typ knížky, a dobře jsem udělala. Zhltla jsem ji velmi rychle a začala pokukovat po dalších dílech. Zajímavé reálie, drsné okamžiky, šifry a tajemství, vše do sebe umně a čtivě namícháno. Doporučuji.
Až pár posledních stránek poněkud snížlo mé prvotní nadšení z příběhu. Hltala jsem stránku za stránkou, všechno začalo pomalu "vystupovat z mlhy" a jedno či spíš dvě má tušení se ukázala jako oprávněná. Postupné odhalování různých tajemství mě bavilo. Celou dobu mě autorka udržela v napětí různých hypotéz a touhy číst dál a dál. Ale když došlo "na lámání chleba", tak to náhle poněkud zaskřípalo, anebo jsem měla zkrátka jinou představu, jak to mohlo být. Do očí bijící byla především jedna již zde v komentářích zmíněná okolnost, která by fungovala jedině tehdy, kdyby k ní bylo směřováno jinou cestou. Škoda, ale i tak se určitě ráda vrhnu na další díl, až vyjde. Ten vypravěčský talent a neotřelé nápady se mi moc líbily.
Opravdu originální příběh a nápad. Snadno jsem se začetla. Tušila jsem, že čtu knihu z oblasti, kde si nemohu být jistá, jestli pro ni jsem "cílovka", což (jak se ukázalo) skutečně tak úplně nejsem. Každopádně jsem od začátku byla zvědavá, jak to s těmi zřídly je. A odpovědi jsem se dočkala. Těžko se mi hodnotí. Vždy trochu nadržuji českým autorům a autorkám, pokud váhám, hlavně proto, aby našli své čtenáře, a tak dávám plný počet. A budu zvědavá, co na knihu řeknou další.
Po dlouhé době mě zase baví číst. Snad je to díky tomu, že (ač věkově už nějaký ten pátek mimo) jsem se přestala bránit objevování nápaditého světa literatury pro děti a mládež či moderně YA. Opakovaně jsem překvapována, obzvlášť příjemné je to ve chvíli, kdy narazím na něco zajímavého od českého autora či autorky. Tak jsem sáhla i po Zmizení Edwina Lindy. Téma šikany bylo zpracováno místy až mrazivě. Vznikající kamarádství, napětí a tajemství v tomto případě fungovalo. Váhala jsem, jak knihu ohodnotit, když mě (nejen) na YA literatuře už poměrně unavuje cílené a často neskrývané vytváření sérií. A tady je ten otevřený konec více než výmluvný. A tak jsem za to chtěla ubrat hvězdičku v hodnocení. Vzhledem k tomu, že mě kniha zaujala a pokračování chci dát šanci, stejně jako zajímavě se v této oblasti uvádějícímu českému autorovi, nechávám plný počet. Určitě si tato kniha zaslouží zájem čtenářů, tak snad jí kladné recenze pomohou.
Když jsem kolegyni vyprávěla o této knize, shrnula jsem to slovy: skvěle se mi četla, to téma bylo zajímavé a provokativně uchopené, ale jako film bych to nikdy nechtěla vidět. Nepatřím totiž mezi fanynky hororů a nedokážu si představit, že by se to dalo natočit natolik decentně, aby to neztratilo svůj náboj, a současně tak, abych tu vizuální stránku snesla. Vlastně se mi nechce věřit, že jsem právě tuhle knížku zhltla jako malinu a to téma mi nadlouho uvízlo v paměti. Čtivé a fascinující.
Téma knihy mi přišlo jako rukavice vhozená do ringu, který hrozí aktuálností. Přesto jsem čekala, že to bude uchopeno trochu jinak. Třeba někdo tu rukavici v budoucnu zvedne a udělá to o trochu lépe. Tím ale vůbec neříkám, že by kniha byla špatná. Ve srovnání se Smrtkou se však už nedostavil ten pocit výjimečného uchopení tématu. Věk hrdinů by mi ani tak nevadil, ale konec byl jiný než bych čekala. V tomto případě to neznamená plus, ale malé mínus.
Asi jsem se pletla, když jsem si myslela, že patřím mezi tzv. "mainstreamové" čtenářky (a divačky), což v mém pojetí znamená, že sahám po knížkách, které jsou podle komentářů tzv. čtivé "oddechovky". Asi jsem ale v posledních letech vážně mimo a holt už mi není dávno -náct, ačkoliv mnoho z YA se mi naopak moc líbí, ale tohle je na mě vážně už moc. Jistě už není doba, kdy muži padají do mdlob z cudně odhalených kotníčků, jen jsem si potvrdila, že ač některé nápady i slovní přestřelky se mi vlastně líbily, je mi líto, že místo oťukávání se na vše hned bez obalu skáče a půlka knihy není o ničem jiném. Sice mi vůbec nevadí, že takové knihy jsou, ale asi jsem holt přece jen mimo tento proud.
První díl Prašiny jsem pro sebe objevila náhodou a popsané tajemné místo mě hned zaujalo. Neotřelý nápad, hezky a čtivě napsáno nejen pro děti a mládež. Proto jsem byla zvědavá i na pokračování. Opět se mi hezky četlo, na samém závěru jsem pochopila, že je nakročeno na další díl, takže zůstalo několik otazníků. Není lehké psát další díl příběhu, který by za mě mohl být jedničkou uzavřen. Některé nové linie mě zaujaly a musím je obdivovat, jiné mi přece jen přišly přidané proto, aby mohla "dvojka" vzniknout, a musela jsem se nad nimi pousmát, ale tak už to bývá. Ale přiznávám, že jednak nejsem zamýšlená "cílovka", kterou to nepochybně bude bavit, a určitě si ráda přečtu i pokračování, protože líčení atmosféry je opravdu poutavé. Kniha se skvěle čte a koho bavila jednička, ten si rád přečte i pokračování.
Myslím, že napsat zajímavou knihu pro děti a mládež tak, aby se líbila i starším čtenářům, je umění. A tady se podle mě zadařilo. Také bych řekla, že krom atmosféry temných křivolakých uliček kniha nemá s "foglarovkami" příliš společného, třeba se naopak jednou bude podobně někdo odkazovat na knihy pana Matochy.
Nevěřila bych, že mě zrovna tato tématika tak zaujme, ale je to asi jako se vším, hodně záleží na nápadu a umění ho předat dál v té správné formě. Samozřejmě každému sedí něco jiného, mně rozhodně sedí tento způsob vyprávění.
Bylo to Inferno a současně spousta naděje, která nechává očekávání na další/poslední díl. Postupně se doplňují dílky andělské skládačky, zůstává napětí, co bude dál. Super kniha od super autorky. :-)
Když jsem četla Prokleté détě poprvé, tak mi stále něco chybělo, bylo to divné. Po čase mi kniha - hra padla do oka podruhé, a už jsem si přece jen našla pasáže, které mě bavily. Ale vznik této knihy - hry už mi přijde jako nadbytečný počin. Nicméně ostře negativní být nemohu. Vlastně se to četlo dobře.
Z celé série jsem se vracela jen k této knize. Ovšem vracela jsem se ráda. Člověk při čtení zapomíná na celý svět a ocitá se v jiném světě, vlastně spíš v takové romantické a jen lehce mrazivé pohádce svého druhu.
Kroužila jsem kolem této knihy nejprve zpovzdálí, chvíli jsem váhala. Protože mám ale zrovna "čtecí" období, nakonec jsem po knize sáhla. Po trochu pomalejším začátku jsem se rychle začetla a postavy se pro mě začaly zhmotňovat a už jsem to musela zhltnout do konce a samozřejmě vyhlížet další díl. A těšit se. Zatím je pokračování přede mnou, ale skutečně jsem natěšená a zvědavá. :-)