Silber komentáře u knih

(9/10) Přečteno na jeden zátah. Inteligentní detektivka ve sci-fi kulisách, která se krom vyšetřování zločinu zaměřuje i na problémy fiktivního budoucího světa, který na mě působí neuvěřitelně nesvobodně a depresivně. Pokud by takhle měla budoucnost skutečně vypadat, tak tedy díky Bohu za přítomnost, protože na této Asimovově představě vývoje lidstva se mi líbí snad jen přítomnost robotů, které v knize naopak většina lidí nenávidí, nebo je alespoň minimálně nemá ráda. A právě mezi ně patří i náš hlavní hrdina, který dostane za úkol vyšetřit záhadnou vraždu, přičemž mu je přidělen zajímavý parťák, kterého jsem si velmi oblíbil... (12. 11. 2013)

4 16.11.2015

(10/10) Musím potvrdit zvěsti, že Šest vran je (alespoň pro mě) lepší než Griša. Zatímco Grišou nás provází celou dobu nemastná neslaná Alina, tady se na příběh podíváme z úhlu více postav a světe div se, žádná není nudná. Dokonce i z počátku nepříliš sympatický Matthias vzbuzuje zvědavost a postupně se o každém z hrdinů (pokud se to tak dá říct) dozvídáme víc. Nakonec jsem si oblíbil víceméně všechny, ale zatím jednoznačně vede Inej.
Příběh je napínavý, poměrně akční a občas mě i docela překvapila brutalita některých scén. A bohužel končí otevřeně, takže musím co nejdřív začít druhý díl...

3 08.02.2025

(10/10) Autorku znám z Instagramu, kde ji sleduji a v její knize najdete ucelenou zkušenost s její prací ve věznici, která není nikterak jednoduchá - já bych na to tedy určitě neměl. Oceňuji sarkasmus a humor autorky, který nejen zlepšuje čtenářský zážitek, ale jistě přispěl i k tomu, že tuto pracovní zkušenost přežila ve zdraví.

3 06.02.2025

(SPOILER) (10/10, přidávám do Doporučených) Tak tohle byl zatím rozhodně nejdepresivnější díl celé ságy. Hned na začátku přijde smutný šok a doufat, že kniha bezprostředně naváže na předchozí díl a Jim bude rychle zachráněn, bylo také příliš naivní. A aby toho nebylo málo, za ty uplynulé roky se stihl ztratit Amos a zbytek posádky (až na Bobbie a Alexe) se rozdělí, což působí neuvěřitelně pochmurně. A ač jsem se u minulého dílu držel, abych ho nemusel označovat štítkem SPOILER, tady to vzdávám, protože mě tahle kniha emočně vyždímala - především bolestnou ztrátou Bobbie. Další bolestnou ztrátou je Amos, kdy jsem si musel odstavec přečíst dvakrát, abych vůbec uvěřil, co to čtu - to jako po tom všem umře takhle? A ano, ale vlastně ne, což byl druhý šok. Kniha narozdíl od ostatních poskytuje jen málo kapitol Jima a dává více prostoru ostatním. Vrací se Elvi, jejíž kapitoly jsou díky studiu protomolekuly opravdu zajímavé a objevuje se nová, rovněž zajímavá postava Terezy. Dostaneme v závěrečném díle odpovědi na všechny dotazy? Změní se nějak Duartův stav? Jakou cestou se vydá Tereza? Co se vlastně přesně stalo Amosovi a těm dětem? A jak tahle sága, která aspiruje na jednu z mých nejoblíbenějších sérií vlastně dopadne? Nezbývá jinak, než se zase dát do čtení...

3 11.09.2024

(10/10, přidávám do Doporučených) Trochu jsem se obával časového skoku, ale zdá se, že zbytečně. Ač se nám tu trochu opakuje předchozí téma (další samozvaný vládce) a vše se samozřejmě musí zvrtnout čirou náhodou zrovna ve chvíli, kdy Holden a spol. přistanou na Medině... ale vem to čert. Nesnesitelné napětí a protomolekula jsou zpět!
Potěšilo mě větší množství kapitol Bobbie a u Chrisjen fakt, že je ještě stále naživu. Situace působí na začátku zcela bezvýchodně, ale to by nebyla naše posádka, aby nenašla alespoň nějaké skulinky. Ovšem ani tak není zdaleka (spíš vůbec) vyhráno a závěr knihy tentokrát nepřináší žádnou úlevu - jsem jak na trní, co bude dál. Zatím jsem vyzdvihoval druhý a pátý díl, a tento se k nim může směle připojit.

3 10.09.2024

(SPOILER) (10/10, přidávám do Doporučených) Kde vůbec začít - z téhle knihy jsem nadšený a prozatím patří společně s druhým dílem mezi mé nejoblíbenější. Jakmile se příběh trochu rozjel, nenechal mě ani na chvíli vydechnout a doslova mě mučil napětím. Ač pořád toužím po kapitolách Bobbie a Chrisjen, zde se nám do příběhu vrátily alespoň skrz pohledy jiných postav, které tentokrát zahrnují celou posádku Rocinante, což je přesně to, co mi v dřívějších knihách chybělo. Odpadlo tedy nějaké větší seznamování se zcela novou postavou a konečně jsme měli možnost nahlédnout do myšlenek našich oblíbených hrdinů, kde nejvíce překvapí Naomi, kterou dohnala minulost. Protomolekula zde ustoupila do pozadí, ale byla to prostě supermeganapínavá jízda a ani Clarissa mi zde nevadila. Sice pořádně nevím, jak došlo k tomu, že se si tak začali rozumět s Amosem, protože se to stalo někdy v čase mezi dvěma knihami, ale s nastalou situací se už nedivím, že ji vzal s sebou a třeba dostane příležitost udělat něco dobrého. Předpokládám, že Marco Inaros naší posádce v dalším díle ještě pořádně naloží, takže jsem napjatý, co bude dál.

3 02.09.2024

(SPOILER) (10/10, přidávám do Doporučených) Opět neskutečně napínavé. Posádku i všechny okolo stíhá jedna pohroma za druhou a problémem jsou samozřejmě i vztahy mezi jednotlivými týmy a celá lidská podstata, kdy se místo zkoumání dalších světů lidé handrkují o jednu konkrétní planetu, protože jsou na ní zásoby vzácného lithia. Nejhorší na tom je, že mi to ani nepřijde nerealistické. Z nových postav mě asi nejvíce zaujal Basia, který se snažil bojovat za svou rodinu a nový domov, ale věci se mu poněkud zkomplikovaly, když u toho zabil lidi, které zabít nechtěl. S mou oblíbenou Chrisjen a Bobbie jsme se bohužel setkali jen v prologu a epilogu a rád bych je ještě někdy viděl jako hlavní postavy. Jediné, co mě trochu zklamalo je to, že jsem čekal nějaké větší odhalení o tvůrcích protomolekuly a o tom všem, co se kdysi stalo, ale bohužel jsme se toho moc nedověděli. Jinak opět skvělé, potěšil i Havelock a opět se těším na další díl.

3 31.08.2024

(SPOILER) (10/10, přidávám do Doporučených) Tak jsem si dal den volna, který nakonec vyústil ve čtenářský maraton a knihu jsem přečetl v jeden den. Tahle série se mi teda pěkně zažírá pod kůži...
Kniha je hodně napínavá i přes to, že posádka Rocinante je poněkud upozaděná a chybí mi postavy z předchozího dílu, hlavně Chrisjen a Bobbie. Uvítal bych alespoň nějakou zmínku, jak se jim daří, to samé platí u Praxe a Mei. Z nových postav mi byl vyloženě sympatický jen Bull, Clarissa byla taková rozpolcená záporačka, což bylo vlastně celkem zajímavé a Anna mě až trochu štvala svou přehnanou "kladností", i když i to se ukázalo občas jako užitečné. Ale ten její boj za Clarissu a to, že to vlastně nakonec vypadalo, že je s tím posádka Rocinante prakticky úplně v pohodě - to bylo divné. Ale to je jediná výtka a těším se na další díl.

3 27.08.2024

(9/10) Tak tuhle sérii mi doslova vnutila kamarádka a dobře udělala! Ač jsou postavy trochu pubertální a technika cestování vesmírem v tomto příběhu se mi moc nezamlouvá (protože bych ji už kvůli věku nemohl využívat a díky autorům jsem se v relativně mladém věku začal cítit jako důchodce), rozjíždí se nám tu velice zajímavý děj, kde nechybí záhady ani napětí. Největší sympatie u mě mají Finnian a Zila (která by nejspíš vyhrála soutěž o nejkratší kapitolu ever).

3 08.02.2024

(2/10) Tuhle knížku mi vnutil nějaký pán od hnutí Hare kršna. Sám možnost reinkarnace nevylučuji, ale to, co je v této knize, mě upřímně děsí. Tedy v případě, že by to skutečně mělo být pravdivé. Kniha paradoxně vzbuzuje více otázek než odpovědí. Ve zkratce káže, aby se člověk vzdal snad veškerého potěšení (skoro bych řekl, že všeho, pro co stojí za to žít) a jen tak se vyhne dalšímu utrpení v podobě dalšího zrození. A co hůř - pokud budete žít "špatně", holt se v příštím životě narodíte jako zvíře nebo třeba kytka. Také mě dostalo, že je nutné vyhledat nějakého "učitele", který vám s tou seberealizací pomůže, takže kdo ve svém okolí nikoho takového nemá a nemůže si dovolit cestovat, tak má asi smůlu. Dále mě pobavil ten příběh o člověku, který páchal hříchy a byl očištěn jen proto, že před smrtí vykřikoval jakési posvátné jméno (a to ještě z nevědomosti) a to ho "očistilo". Takže když budu celý život ubližovat lidem a páchat zlo a pak budu vykřikovat nějaké očistné mantry, bude to v pohodě? No nevím. No a taky mě dostal ten zákaz drog - respektive bych to ještě trochu chápal, kdyby mezi to nepočítali i kávu a čaj. Dal by se pochopit požadavek na nejezení masa a živočišných výrobků, ač nejsem vegan a nejspíš nikdy nebudu, tak chápu, proč to někteří lidé dělají. Ale abych si kvůli víře nedal ani kafe? Tak to je na mě vážně moc. Jednoduše, pokud by tohle byla realita, jsem v háji :D

3 14.09.2016

(10/10, přidávám do doporučených) Tenhle díl mě asi bavil ještě o trochu víc než ten předchozí, nejspíše proto, že se zaměřuje více na Hannibala samotného. Ta postava je prostě fascinující. Po znovuzhlédnutí filmu, který jsem už celkem dlouho neviděl a myslel si, že se mi všechny filmy líbily zhruba stejně, jsem ale došel k závěru, že druhý film za tím prvním poměrně pokulhává. Možná to bylo dost i díky tomu, že jsem se konečně dostal k předloze, protože se mi moc nelíbily různé změny a třeba vynechání postavy Margot (bavil mě ten jejich vztah s Barneym) a oceňuji, že se danou postavou inspiroval alespoň seriál, i když v poněkud jiné podobě. Knižní konec je sice docela zvláštní, ale i tak se mi líbil, víc než ve filmu.

3 02.08.2016

(9/10) Je to zkrátka taková milá až pohádková knížka o tom, jak se jeden hobit a několik trpaslíků vydá pro poklad, přičemž je z nesnází musí věčně tahat buď Gandalf nebo právě hobit Bilbo, jinak by nedošli ani do půlky cesty :D Film jsem odkládal na dobu, až budu mít přečtenou knížku a teď mě trochu děsí, nač z toho dělali tři filmy.

3 02.08.2016

(7/10) K téhle sáze jsem se poprvé dostal, když mi bylo asi tak 12 nebo 13. Pamatuji si, že mě to šíleně nadchlo, ale asi po druhé půlce ságy jsem se nějak nedostal k dalším dílům a nikdy se nedověděl, jak to dopadlo.

Na znovučtení jsem se tedy celkem těšil, ale teď, po více než deseti letech jsem si při čtení často uvědomoval, že je kniha určena daleko mladšímu publiku. A pokud řeknu, že je chování Darrena nerozumné, je to ještě slabé slovo. Pro děti fajn, pro dospělé poněkud naivní, ale jako nostalgická oddechovka stále dobré. K těm čtyřem hvězdám jsem se tedy skutečně přiklonil spíše z té nostalgie, ale co si pamatuji, tenhle díl byl spíše seznamovací a ty další už byly zajímavější, takže rozhodně budu pokračovat.

3 29.02.2016

(☆10/10) Jednoznačné nadšení. Co tak (znovu)čtu Asimova, tak když si srovnám jeho povídky (nebo původní Nadaci, kde se každou chvíli mění postavy) a romány, tak si říkám, že ty kratší věci má sice zajímavé, ale jsou to většinou právě ty romány, kde propadám bezmeznému nadšení. Proto mě možná více bavila ta pozdější Nadace a teď i Předehra. Příběh jako takový v podstatě ani není moc akční a je spíše o cestování a poznávání různých kultur na Trantoru, ale je to psané neuvěřitelně chytlavě a hlavně ke konci jsem se od knihy vůbec nemohl odtrhnout. A naprosto jsem se zamiloval do Dors :)

3 06.01.2016

"A tak se stalo, že když jsem přišel o byt, jel jsem se ožrat s kamarádem. Což je běžná ruská varianta vývoje událostí a bylo by zvláštní očekávat něco jiného."

(☆10/10) Ani nevím proč, ale od knihy jsem prostě tak nějak čekal, že bude dobrá a nic víc. Na tom by asi nebylo tak nic divného, kdybych neznal sérii Hlídek, která mě nadchla, takže jsem mohl čekat ještě mnohem víc. A i kdybych čekal víc, rozhodně bych nebyl zklamán. Tahle knížka mě prostě jednoduše chytla a nepustila, stejně jako u Hlídek mě nadchl ten svět, ve kterém se děj odehrává a postupně jsem objevoval, co se to kolem hlavního hrdiny vlastně děje a představoval si, co bych asi tak dělal na jeho místě a zda by mě takový život lákal. Prostě super a jsem vážně rád, že mi tahle kniha padla v knihovně do oka i přesto, že jsem tam původně šel pro něco úplně jiného.

3 11.12.2015

(10/10) Tahle knížka je skvělá i hrozná zároveň. Skvělá pro to napětí, čtivost a problém se od ní odtrhnout (nevstávat do práce, tak to snad dám v kuse), hrozná kvůli těm věcem, co se tam dějí. Společně s Paulem jsem Annie opravdu nenáviděl a moc si přál, aby se jí přihodilo něco opravdu ošklivého :)
Jinak díky Paulově spisovatelskému zápalu jsem si opět všiml, že tak trochu podobně funguje i moje psaní, což mi mimochodem připomnělo Kingovu knihu O psaní, kde vyzrazuje i to, jaký konec pro toto dílo původně zamýšlel. Kdyby to takhle opravdu skončilo, tak mě asi klepne :D

3 24.11.2015

(8/10) Tohle jsem si chtěl přečíst už jen z důvodu, že se to mému oblíbenému sci-fi autorovi (Isaac Asimov) příliš nelíbilo a zajímalo mě, jaký pohled na to budu mít já. Jsem totiž celkem fandou pokroku a představa běžného využívání robotů se mi líbí, ale rozhodně se nebráním dílům, kde se tahle představa trochu zvrtne. (Komentář obsahuje spoilery a moje další úvahy kolem, takže čtěte jen na vlastní nebezpečí.)

K většímu nadšení by u mě asi přispěl fakt, kdyby kniha byla napsána "knižněji" (je to divadelní hra) a ještě více dopodrobna (a možná i akčněji, ač chápu, že to by zase nešlo dohromady s tím divadlem), ale dojem je veskrze kladný. Překvapilo mě, že ač jde o dílo takřka století staré, je vlastně velmi aktuální a určitě ještě nějaké to desetiletí nebo možná i to století bude.

Zaujala mě i myšlenka, že se díky tomu, že lidstvo žilo v blahobytu a mělo všeho dostatek přestávaly rodit děti, protože si myslím, že se to už v malé míře děje. Ne kvůli blahobytu, ale spíš díky možnostem, které dnešní doba nabízí. Člověk se může věnovat tolika věcem a má nekonečně mnoho informací díky internetu, což dříve nebylo. Není pak divu, že se někdo rozhodne dát přednost vlastním koníčkům a pohodlí před dětmi. Na druhou stranu, tenhle pud bývá u většiny natolik silný, že pochybuji, že by zcela vymizel.

A pak tu máme klasickou myšlenku, zda si umělá bytost může uvědomit sama sebe. Ač tomu spíše v praxi nevěřím, tak mě tohle téma fascinuje a baví mě, navíc člověk nikdy neví a třeba se něco podobného opravdu někdy stane (a potom bych doufal, že to dopadne lépe než tady).

Takže - do divadla bych na to klidně rád zašel a od Čapka si v budoucnu určitě ještě něco přečtu.

(30. 6. 2015)

3 16.11.2015

(10/10) Ač se mi film líbí a vzbuzuje ve mě nostalgické pocity, po přečtení knihy už tak trochu chápu, proč s ním autor nebyl spokojen. V knize některé věci vyznívají jinak a hodně se mi třeba líbilo odůvodnění, co se stane s bytostmi z Fantazie, když je pohltí nicota. První film také vypouští druhou půlku knihy zaměřenou na Bastiena, což je docela škoda, protože ač byl chvílema tak trochu na zabití, tak mi jeho proměna přišla relativně pochopitelná a líbilo se mi, jak to nakonec celé vyústilo (matně si pamatuju, že tenhle námět sice byl později zfilmován taky, ale nedosahovalo to kvalit původního filmu a ten třetí už pak byl taková slátanina, že mi přišel divný i v tom dětství, takže hádám, že dnes by už pro mě ten film byl čirým utrpením). (22. 6. 2015)

3 16.11.2015

(8/10) Tak na tohle jsem se chystal už hodně dlouho. Tušil jsem, že se mi to bude líbit a nemýlil se i přesto, že se z daného tématu možná dalo vytřískat ještě o něco víc. Přijde mi, že na knize je tak trochu znát, že cílí spíše na teenagery, ať už stylem psaní, přítomností lovestory nebo tím, že to není zase až tak brutální, jak by se dalo čekat, ale na druhou stranu tam byly nakousnuty zajímavé myšlenky a hodně na mě zapůsobila jistá scéna v Aréně, kde Katniss vyjádřila určitý (ale nenásilný) vzdor vůči tomu, co jim tamní režim provedl. Další bod k dobru má u mě kniha za to, že jsem se od toho nemohl odtrhnout, takže jsem ji s pár přestávkami dal prakticky na jeden zátah. (26. 5. 2015)

3 16.11.2015

(10/10) "Seldonův plán je nesmysl."

Wow. Nečekal jsem to, ale tahle kniha mě do děje vtáhla mnohem více, než předchozí díly. Za což nejspíš může to, že tentokrát obsahuje jeden souvislý příběh, má více stran a v neposlední řadě vzbuzuje zvědavost, jak to celé dopadne, která s přibývajícími stránkami jen sílí. A to natolik, že ač jsem se dnes měl věnovat něčemu úplně jinému, tak jsem to stejně MUSEL dočíst. Takže ti, Asimove, dík, že zase nic nestíhám a těším se na další díl, i když ta očekávání po tomto díle nejsou úplně malá.

"Nedělej nic, pokud nemusíš, a když už musíš jednat, neukvapuj se". - Motto Druhé Nadace

"Mám pocit, že civilizační pokrok není nic jiného než čím dál větší omezování soukromí." - Janov Pelorat
(Tuto větu jsem vypíchl proto, že mi bohužel přijde pravdivá. Technický pokrok mě sice fascinuje, ale bojím se, že nakonec bude v rámci "bezpečnosti" použit proti nám, což se už vlastně v menší míře děje.)

(12. 12. 2013)