Slezadav komentáře u knih

Lovecraftovy povídky v této sbírce mě příliš neoslovily. Nejlepší byla asi titulní hrobka, kde mi přišlo asi nejjednodušší sledovat děj. Dobrých povídek tam ale bylo víc. Bohužel se našlo i dost nezáživných, které s hororem (který jsem čekal) neměly vlastně nic společného nebo příliš krátkých na to, abych se do nich dokázal vžít. Občas jsem měl pocit, že čtu jen neurčité útržky Lovecraftových snů a vizí. Určitě dám šanci i další knize v pořadí a uvidím, jestli bude převažovat typ povídek, který mě zaujal, ten nudný, nebo ten nesmyslně chaotický.

04.03.2024

Pěkná antologie krátkých povídek ze světa Prvního zákona. Bohužel většina z nich je tak krátkých, že sotva mě vtáhnuly, tak byl konec. Druhá výtka u mě směřuje k řazení povídek, kdy celou dobu jsou chronologicky, až na poslední povídku. Nějaký důvod k tomu asi byl, ale mě unikl a přišlo mi to přinejmenším zvláštní. Někdy hrají hlavní roli nám již známé postavy, jinde známí jsou jen cameo a hlavní postava je nová (zejména povídky se Shev jsou výborné). Celkově je knížka skvělým doplňkem pro fanoušky Prvního zákona, ale čtenáři, který nečetl ostatní romány z tohoto světa bych ji určitě nedoporučil.

04.03.2024

Naprosto průměrné pokračování série o Audrey Rose. Tentokrát se děj odehrává na palubě luxusní lodi, jejíž plavbu doprovází putovní cirkus pravidelně pořádající představení.
Co mi vadilo asi nejvíc je v některých momentech naprostá absence logiky ve prospěch příběhu a naprosto zbytečně akcentovaná romantická složka příběhu. Naprosto jsem nepochopil absolutní pasivitu strýce Audrey, který v průběhu celé knihy nedělá naprosto nic, zřejmě aby se příběh mohl točit kolem mládeže. Stejně tak mi připadá, že motiv principála uzavírat dohodu s Audrey byl přinejmenším zcela pochybný, spíše naprosto absentující. Zřejmě jen proto, aby se vytvořila živná půda pro milostný trojúhelník.
Stejně jako předchozí díly i tato kniha se výživá v dialozích, které nikam nevedou a jen omýlají, co vše je strašně "skandální". Na toto slovo už jsem začal být alergický.
Přesto se kniha dá číst dobře, je nenáročná. Detektivní část relativně napínavá (i když není problém vraha odhalit, pokud chcete). Romantická část zabírá podle mého zbytečně moc prostoru. Plusové body přidávám i za atmosféru cirkusu na palubě a jednotlivé artisty, ti mě docela bavili. Celkově dávám 3/5 a považuji tuto knihu za naprostý průměr dovolenkové četby.

04.03.2024

Byl jsem velmi zvědavý, jestli mě Zjizvený král osloví podobně jako Šest vran, nebo půjde o zklamání ve stylu Griša trilogie. Nakonec se nekonalo ani jedno. Rozhodně jsem nebyl uchvácen, ale nemohu ani říct, že jsem byl vyloženě zklamán. Nicméně to je z velké části dílem toho, že má očekávání nebyla příliš vysoká.

Ve Zjizveném králi jsou předloženy dvě paralelní dějové linky, které se v rámci knihy nikde neprotínají (ačkoliv v pokračování na to téměř jistě dojde). Obě linie trpí velmi pomalým rozjezdem a častým opakováním témat rozhovorů mezi postavami. V důsledku toho mi první polovina knihy připadala dějově nezáživná a nudná. Pokusy o politické intrikaření autorce také moc nevyšly a všechny snahy působí ne příliš uvěřitelně a mělce. Mohly by to zachránit ještě postavy, ale ani ty mě příliš nepřesvědčily a prakticky nikoho z hrdinů jsem si nikterak zvlášť neoblíbil. Asi nejblíže k tomu byl Nikolaj, ale i tam by se dalo říct, že byl jednookým králem mezi slepými.

Zoja je pro mě velmi nepřístupná a nesympatická postava. Přestože má v knize hodnost generálky (což je neustále opakováno), rozhodně jako žádný generál nepůsobí. Spíše jako králův bodyguard a sekretářka. Má problémy respektovat lidi s jiným názorem, než má sama a její diplomatické schopnosti jsou na bodě mrazu. Často někomu "odsekává". Opravdu nevím, proč bych si tuto postavu měl oblíbit.

Nina je o něco sympatičtější hlavní hrdinka, ale trpí řadou velmi podobných neduhů. Nedokáže respektovat autoritu, nedokáže uposlechnout rozkaz, ze zcela malicherných důvodů před svými nejbližšími spojenci zatajuje a lže. Přestože jsou nám její volby předkládány jako morálně správné, po zamyšlení jsem dospěl k tomu, že Nina není o moc lepší, než její "zlí" protivníci. Pokud bych měl být velitelem armády nebo špionů, Ninu bych kvůli jejímu chování a disrespektu jako svého člověka nechtěl, ať by výsledky měla sebelepší. A nutno říct, že spousta jejích úspěchů je velkým dílem štěstí a náhody.

Dá se říct, že knihu z pohledu postav drží nad vodou Nikolaj, který jako jediný působí dojmem, že dokáže přemýšlet a jednat i bez vlivu aktuálních emocí. Ve druhé polovině dostává i děj trochu spád a dá se říct, že k závěru mě kniha začala i bavit. Samozřejmě kladné body je nutno přičíst za skvělý svět, kam bych se velmi rád vracel, ovšem k o něco lepším příběhům. I přes moje výtky na adresu postav v této knize, které ač věkem dospělé si uchovávají charakteristiky a chování typické spíše pro teenagery, je potřeba říct, že nikdo nebyl tak otravný jako Alina a Mal z původní trilogie. Autorka se dokonce zvládla vyvarovat většiny běžných a otravných YA témat jako hledání vlastní identity, první lásky a žárlivosti atd. Tenhle subžánr zůstává zachován skrze jednání hlavních hrdinek a fakt, že vlastně jakékoliv jednání či chyba nakonec skončí dobře.

První polovina knihy byla zralá na 2*, závěr se blížil ke čtyřem. Celkově dávám takové průměrné 3*. Zjizvený král je rozhodně lepší a vyspělejší, než Griša trilogie. Oproti Šesti vranám, ale prohrává jak v ději, tak zcela jednoznačně postavami.

04.03.2024

Poslední Duna série od Franka Herberta do puntíku dodržela kolísavou kvalitu série, kdy "sudé" díly jsou výrazně slabší, než liché. Doufal jsem, že po Kacířích, kteří nebyli špatní se povede úroveň alespoň udržet. Bohužel Kapitula byla pro mne jednoznačně nejhorší knihou série a to s velkým odstupem.
Hlavní problém je fakt, že kniha prostě nebaví. Spousta nudných rozhovorů, spousta inteospekce do myšlenek postav. Až komická snaha o hloubku. Proč postavy přemýšlejí v metaforách? Kdo tohle dělá? Bylo cílem čtenáře zmást nebo unudit k smrti. Některé myšlenky a rozhovory dávaly asi tolik smyslu jako texty Kryštofa.
Naprosto tragická světotvorba. Rozhodně jsem neměl pocit, že čtu sci fi odehrávající se ve vesmíru. Planety vykreslené optikou, že se tam nenachází nic kromě par budov a zahrad. Jako by neexistovali lidé, jen dvě znesvářená sesterstva žijící v izolované láhvy.
Ano, jsou tu stále myšlenky a témata, která mají co nabídnout a dokážou zaujmout. Jsou tu i poměrně sympatické a dobře napsané postavy (ale také některé zcela zbytečné). Ale celková prezentace příběhu je otřesná a kvůli těm několika perlám se nevyplatí prohrabat tu obří hromadu hnoje.
Za mě tato kniha byla naprosté zklamání. Dočetl jsem silou vůle a dávám slabé 2/5. Jsem rád, že mám sérii od původního autora za sebou. Určitě z universa Duny ještě něco zkusím, abych viděl, jestli se po převzetí Brianem Herbertem změnilo něco k lepšímu. Hrozná škoda zakončit sérii zdaleka nejhorším dílem.

04.03.2024

První plnohodnotný román v sérii o Robokatovi nebyl úplným zklamáním, přesto musím konstatovat, že ani nikterak příjemně nepřekvapil.
I v tomto díle platí, že Robokat je velmi zábavná postava s různými úchylkami, jejíž antisociální poznámky jsou často naprosto brilantní. Stejně jako i u předchozích dílů série jde i tady o akcí nabitou knihu, kdy se neustále něco děje a na oddych není čas. Hodně dobré závěrečné rozuzlení a vysvětlení "záporáků" tomu dodává i trochu hřejivého pocitu navrch. Trochu mě to donutilo i zapomenout na první části knihy, které mi připadaly trochu chaotické.
Bohužel celkový recept se už začíná trochu přejídat. Autorka ždímá osvědčenou formuli úplně do sucha. Snad kromě antagonisty tohoto příběhu a možná několika nápadů s Robokatem 2.0 tady nepřichází s ničím novým. A i těch pár konceptů, které nové a zajímavé jsou trochu zanikají v překotné akci. Myslím, že by rozhodně prospělo občas trochu zpomalit a donutit čtenáře se trochu zamyslet. Potenciál tam k tomu je.
Už jsem si u této série zvyknul, že z technologického hlediska obsahuje plno nesmyslů, které se v podobě různého nahrávání kódů neustále opakují. V tuto chvíli už tento problém dokáži ignorovat skoro stejně jako sérii definující omýlání fiktivní seriálové názvy a scény.
Celkově nejde o špatnou knihu, ale přináší jen málo nového a i u toho nevyužívá svůj potenciál naplno. Nejspíš budu se sérií pokračovat. Ale hlavně proto, abych zjistil, jestli autorka dokáže Robokata někam posunout nebo se z něho stane jen její tupá dojná kráva. Ačkoliv se Střetu myslí povedlo sérii mírně posunout ze zcela repetitvního rybníčku, nebylo to na můj vkus zdaleka dost. Zanechávám průměrné 3/5

31.12.2023

Past na ďábla bohužel potvrdila mé obavy ze sestupné tendence této série. Podle mne jde s přehledem o nejhorší díl a jsem rád, že série jím končí. Do dalšího dílu bych po tomto fiasku určitě nešel.

Kniha je tematicky rozdělena na dvě poloviny. Ta první neobsahuje nic z toho, co se mi na této sérii líbilo. Žádné pitvání, žádné vtipné postřehy, skoro žádné mysteriózní zločiny. Řeší se šaty, jídlo, vztahy, zásnuby apod. To vše "okořeněné" pasážemi, kdy si postavy několik stran vyznávají lásku. Proč se autorka rozhodla udělat z toho viktoriánskou telenovelu fakt netuším, ale bylo to tak hrozné, že jsem vážně uvažoval o odložení, což já nedělám skoro nikdy.

Ve druhé části se z nějakého důvodu jede od začátku, jako by první polovina knihy ani neexistovala. Jiné místo, jiné postavy, nic z předchozího už není důležité. Jakože cože? Proč ta první část vůbec existovala ? Pokud bych tuto knihu začal číst až od poloviny, dostal bych alespoň trochu to, co jsem čekal.

Myslím, že moc neprospělo vyprávění v první osobě. Zatímco v prvním díle ještě šlo nějak přenášet na čtenáře znechucení z krve, vnitřností apod. Tady už to nefunguje, protože ve chvíli, kdy se o to autorka snaží už to působí zcela nevěrohodně. Proč by se Audrey měla cítit zhrozeně nebi znechuceně, když se ji autorka snaží prezentovat jako zkušenou pitevnici ? Tenhle rozpor zcela znemožňuje aby jakkoliv fungovaly hororové prvky.

Z naprosto podivných důvodu se v příběhu začnou objevovat postavy z předchozích dílů, které samozřejmě všechny zcela náhodou přijely přesně tam, kde se vyskytuje ústřední dvojice. Trochu to působí jako závěr muzikálu, kdy je povinná písnička všech účastníků. Dost trapné.

Doufal jsem, že dojem zachrání alespoň detektivní zápletka. Bohužel je odbytá a slabá jak čaj. Hlavní záporák je určitě nejslabší ze záporáků série a nepřijde ani žádný nečekaný zvrat.

Za mě jde o naprosto tragickou knihu, která jen dokončila zhoršující se sérii. Svoje fanoušky si to asi najde, ale za mě toto fakt ne. Dočetl jsem docela se sebezapřením a je to tak na 1,5*. Dávám velmi milosrdné 2* a s touto autorkou končím.

29.12.2023