smuma komentáře u knih
Románem bych to nenazvala, spíše povídkou se spoustou postav, rychlým spádem a jednoduchým dějem. Lehké čtení pro dívky a paní své doby...
Na začátku jsem se nemohla začíst, hrdinka mi neseděla, byla mi protivná, ale po čtyřiceti stránkách mě zaujal příběh, zajímavý nápad i celkem vtipné rozhovory hlavních hrdinů. Oddychovka na léto jako dělaná
Taková zvláštní směsice filozofie, fikce a historických záblesků. Četla se špatně, nejasné označení , která postava mluví, kde zrovna je. Nekonsistentnost vytvořeného světa.
Hmm, tak jsem se těšila a nakonec jsem měla problém to dočíst. Ze začátku zajímavá ich forma, mně po chvíli jájování začala lézt na nervy. Autorka postavě přisoudila obrovské sebevědomí, všechno vím, všechno znám, nebýt mě nedokážete nic, čímž mi hrdinku dost zrptivila, protože sama na začátku uvádí, že nemá zkušenosti a po čtrnácti dnech vše zvládá...
Čekala jsem napínavý děj, bylo tam pár slibných situací, ale bohužel se to rozplizlo v neustálem omýlání prázdných frází (jsem nejlepší detektiv, co by si beze mne počali) a pitvání pocitů (stále stejných) - je prostě potřeba naplnit stánky a líčení děje zjevně není autorčinou silnou stránkou. Tím, že se pokusila obsáhnout delší časové období , ději také neprospěla, nepřijde mi svižný, ale pokulhávající a závěr naopak zbrklý, jakoby jí nakladatel říkal: "Už je čaás..." Tak slibné téma, škoda...
Takové slibné téma a místo poutavého románu - na který se člověk těší - chaotické úryvky ze života, zalidněné spoustou postav, kterých se autorka dotkne aby posléze zmizely aniž by ovlivnily děj.
Prospělo by datování, jelikož autorka je schopná během jedné kapitoly přeskočit i šest let.
Čekala jsem román, spokojila bych se i s pseudo deníkem nebo strohým životopisem. Toto však není ani jedno...
Když člověk pomine těch pár agitačních pasáží, tak je to zajímavá četba, nahlédnutí do doby,kterou ve filmu a seriálech vídám z měšťanského pohledu (špína, bída, úzkost není vhodný námět)
To jsem v knihovně sáhla vedle, nedala jsem ani leden, nechápu, proč pořád nadává, je doma, manžel má práci, děti ve škole...Ne, nebudu to dočítat, nemám na to nerv
DominaCZ mi mluví z duše.
Nemohla jsem se přenést přes nemakačenko krávu, které vše spadne do klína...
Další díla autorky nemám chuť zkoušet
Jedna úsměvná hláška mi na humoristický román příjde málo, draci a duchové mě překvapili... Asi moje chyba, podle přebalu jsem čekala úsměvné povídání, možná i trochu satiry a dostavila se změť postav, spouta nedokončených motivů, skákání z tématu na téma - a velice rozpačitý pocit po dočtení...
Čtivě napsáno, čte se jedním dechem - čtenář promine i špatnou korekturu
Začátek a střed byl zábava, stále jsem čekala, že podrobněji rozvine téma rekonstrukce a hospodaření (ale Nepilova Jak se dělá chalupa po anglicku se nekonala) a náhlý, uspěchaný, pro mne i zmatený konec mě překvapil
Musíme se seznámit s hlavními hrdiny - šup s nimi do auta a vezeme čaj v kelímku na ranč aby nám hezoum neuschl žízní?! to jako vážně? A ty dialogy - bože....
Knihu jsem přečetla za šest hodin, na za začátku mi trochu těkaly myšlenky, ale pak se mi četla dobře, nepřišla mi, že by měla hluchá místa. Rozuzlení na posledních pár stránkách bylo nečekané:-)
Číst by se mělo. Kdybychom vypnuli televizi při každém programu, který sami shledáváme špatným, co knih bychom přečetli! M. Horníček
Přišlo mi to uspěchané, přehuštěné postavami jejichž chování a myšlení bylo zvláštní - jako cizímu chlapovi svěří byt a dítě? a přeslazené...
Začátek byl pro mně těžko stravitelný, hrdina nesympatický, skoro jsem to vzdala, ale pak jsem si asi na zvláštního Johana zvykla nebo co a šlo to
Skláním se před šíří jeho vědomostí a rozhledem...
Malá pohlazení, zamyšlení. Je úžasné zjistit, že se některé věci a rysy vůbec nemění:-)) Nejvíc mě pobavily Vánoce...
Zmatečné, nedotažené a křečovité, nevím proč se do toho tak vehementně snažil nacpat sex, když ho neumí uchopit....