Snofru komentáře u knih

Jedním slovem..wow! Málokterá kniha mě dokáže totálně přizdít a přilepit ke stránkám, kdy nemůžu přestat číst, i když mi rozum říká: Koukej to zaklapnout a spát, ráno vstáváš do práce! Tolik zápletek a nevyřčených tajemství, člověk hltá každou stránku, jen aby se dozvěděl víc. Obě předchozí série se mi ohromně líbily, v obou jsem měla své oblíbence, ale tato je pro mě zatím nejdrásavější...láska mezi parabátai, to je něco, co tu ještě nebylo. A jak z toho ven, když lásku ze srdce nelze jednoduše vytrhnout.Čekání na poslední díl pro mě bude utrpení. Za mě 5 hvězd, a jednu navíc *.

3 30.06.2018

Fajn prequel, ale nic nového jsme se nedozvěděli.

Judith opět nezklamala a vytvořila strhující příběh, který vtáhne do děje a úplně vás pohltí. Nemůžete se od knížky odtrhnout a v mnoha pasážích nevíte, zda se smát nebo plakat. Po Jaceovi a Jemovi jsem myslela, že nelze vytvořit dalšího lovce stínů, který mi tak přiroste k srdci, ale Julián je svojí nedokonalostí tak rozkošný, že si ho prostě nelze nezamilovat. Knihu jsem přečetla jedním dechem a odmítám čekat na český překlad druhého dílu dalšího půl roku...Lord of Shadows, let's go. :-)

5 18.06.2017

K téhle knížce jsem se dostala v rámci Čtenářské výzvy a rozhodně nelituji. Moc pěkný příběh o lásce, o přátelství a hlavně o upírech...to je moje, a i když jsem o pořádnou kapku starší než autorka, perfektně jsem se bavila a těším se, až se vrhnu do dalšího dílu. U knížky si chci odpočinout a tento styl psaní mě opravdu baví, i když někdo namítne, že je to hodně naivní, mě to nevadí.

Skvěle napsaný cestopis. Nejdřív mi to přišlo jako pěkné sci-fi, pustit se v roce 1947 do takového šílenství, bez doprovodné lodi jako bezpečnostní pojistky a bez techniky, kterou známe teď, na neovladatelném plavidle, které je závislé jen na vrtošivém větru a mořských proudech. Když jsem na vlastní oči viděla v Oslu v muzeu, že ten vor Kon-Tiki vážně existuje a jak je malý a na pohled křehký, přišlo mi to ještě šílenější. Jak už tu psal elcapitano, div, že se těch 6 chlapů, co se v podstatě vůbec neznali, za ty tři měsíce nesežralo zaživa. Tak sem si řekla: "To si fakt musím přečíst, jak to vlastně dokázali." Nelituji, knížku, kterou jsem hltala jedním dechem jsem už dlouho v ruce neměla a tahle opravdu stojí za přečtení.

8 17.03.2016

Tahle trilogie se mi moc líbila, takže když jsem měla možnost si tuhle útloučkou "doložku" přečíst, neváhala jsem ani chviličku. A rozhodně toho nelituji. Tobias je můj oblíbenec. Dokud nebyl s Tris, tak to byl fakt drsňák a díky citům k ní se změnil. Nevím, zda k lepšímu, ale tahle knížka ukazuje jeho stránku předtím, než se poznali...a proč byl takový, jaký byl, a proč se mi zdál tak rozporuplný v Divergenci. Jo, jeho hlava mi je mnohem bližší než hlava Tris a možná proto je mi tahle knížečka ještě milejší než předchozí tři.

6 04.03.2016

Očekávala jsem něco jako Pět neděl v balónu, nebo z novějších Labyrint - Maze Runner, ale nijak mě to nenadchlo. Ano, když nad příběhem člověk začne víc přemýšlet, najde v něm spoustu zajímavých poznatků a protikladů, ale že bych knihu četla bez dechu, to by muselo být jinčí kafíčko. Nejsem na tento druh "těžké" literatury, čtení beru jako oddech, proto jsem se k této knížce dostala až v rámci Čtenářské výzvy. Přečteno, odfajfknuto, ohodnoceno, ale vracet se k ní asi nebudu.

2 02.03.2016

Tentokrát jsem jako první viděla film,takže jsem měla z knížky trochu strach,ale předčila mé očekávání. Skvěle napsaný příběh, který mě nutil číst stále dál a dál a polykat strany světelnou rychlostí. Mark Watney je dokonalý vtipný a inteligentní, u jeho sarkastických poznámek jsem se skvěle bavila a i když nejsem chemik ani nijak trchnicky zdatná, vážně jsem se snažila pochopit všechno, co tak skvěle popisoval. Myslím, že já bych na Marsu nepřežila ani jeden jediný Sol, ale mít za parťáka Marka...to už by stálo za zkoušku.

2 25.02.2016

Musím se na začátek přiznat,že Martin není mým nejoblíbenějším autorem.Tuto ságu jsem začala číst spíš ze zvědavosti,když přítel přišel se seriálem.Na ten sem nekoukala,seriálová nejsem a tak sem si řekla: Proč ne radši knihu.První kniha jakž takž, ale u druhé a třetí jsem měla při každé druhé kapitole chuť přestat číst.Martin boří veškeré hranice a musím souhlasit s jedním dřívějším komentářem-hlavně si neoblíbit žádnou postavu,jinak ji určitě odkrádluje.Teď čtu už jen ze setrvačnosti,páč má zvědavost mi nedá a chci vědět,co bude s Aryou (ma oblíbenkyně,ale pšt,ať to nikdo nezjistí :-)

Skládám ohromnou poklonu spisovatelce za tenhle výkon a myslím to zcela upřímně. Série Nástroje smrti mi učarovala a Pekelné stroje mi braly dech... úchvatné knížky a jen mě děsně mrzí, že už jsem obě série dočetla. Tenhle poslední díl sem doslova zhltla a na konci knížky jsem si říkala, že ze zoufalství snad začnu číst celé obě série znovu, protože po takových dechberoucích knihách si vybrat další na čtení bude utrpení. Jak už je tu zmíněno, po posledních řádcích mám pocit, že jsem něco důležitého ztratila a bude mi navždy chybět.
Nemohu říct, jestli jsem si víc zamilovala Willa nebo Jema. Byly pasáže, kde jsem zbožňovala jednoho, a pak se ve mně něco zlomilo a zamilovala jsem se do druhého. A tak to bylo celou sérii, dokážu si představit, že se do takového rozpoložení dostala i hlavní hrdinka Tessa...a upřímně jí to nezávidím. O to víc mě potěšil epilog...i když náznaky už jsem četla v TMI.
Přála bych si, aby se spisovatelka ještě k Nástrojům vrátila a v příbězích hlavních hrdinů pokračovala, protože za mě je to nezapomenutelný zážitek.

Musím se přiklonit k většině komentářů. Nástroje smrti jsou má oblíbená série (už jsem je přečetla celé v angličtině a následně i v češtině:), takže jsem byla mile překvapená touto sérií, jak moc se mi také líbila. Will, řekněme si to upřímně, je opravdu historická napodobenina Jace, a Jem...trochu tajemná postava. Doufám, že další díly o něm prozradí trochu víc. Tahle spisovatelka je prostě fajn a její knížky mě baví.

Detektivka, u které si člověk odpočine. Vrah v podstatě jasný už od začátku, ale nenudila sem se.

Tak poslední díl mě mile překvapil. Čteno v angličtině, spousta věcí se vysvětlila (byla jsem dost zmatená z druhého dílu) a nezůstala otevřená ve stylu "domysli si". Každopádně i s koncem jsem celkem spokojená, i když Thomas mi za celé ty 3 knihy k srdci příliš nepřirostl, Teresa mi lezla na nervy a Minho, který si mě získal svým "okouzlujícím" humorem, znovu nezklamal a bavil mě až do úplného konce.

Druhý díl je sice slabší, to je fakt, ale může to být jen můj dojem, protože mi tam strašně chyběl Minho a Newt, kterým se v této knize autor až tak moc nevěnuje. A Tereza...z té mi šly ruce do škrtící křeče, jen o ní byla zmínka. V prvním díle mi lezla v uvozovkách jen na nervy, ale tady jsem ji nemohla vystát.
I tak jsem však knihu v angličtině přečetla za 3 dny. V každé kapitole něco zajímavého a nového, každý konec kapitoly mě nutil číst dál a dál. Nakonec si říkám, že si ho určitě přečtu i v češtině, protože si myslím, že mi v cizím jazyce určitě nějaké ty špíčky unikají.
A ten konec, bože, infarkt, co to zase je? Vůbec si nedovedu přestavit, co s nima plánuje autor udělat dál a jaké další hrůzy si na ně ještě připravil.

Tak já sem si knížku chtěla původně koupit v češtině a přečíst dřív než uvidím film. Jenže při otevření knihy v obchodě a přečtení pár příšerných výrazů jsem koupi českého překladu zavrhla a radši si přečetla originál, který mě tolik nerve uši. "Rádobyslang" by mě v češtině odradil během pár stránek. Jinak námět super, rovnou se chystám číst další díl. Doufám, že film bude opravdu dobře zpracovaný, aspoň tak, jako už tady výše jmenované Hunger Games.