Sofie45
komentáře u knih

Musím říct, že tato kniha je naprosto úžasná záležitost.
Jedná se o neuvěřitelně poutavé, unikátní a inspirující vyprávění, jež mě prostě...dostalo. Když jsem pronikala stránkami této knihy, cítila jsem se tak strašně šťastná a nadopovaná konstruktivní energií, že to snad nelze ani slovy popsat. Myslela jsem si, že se snad rozplynu blahem.
Mnoho lidem připadají věci, o nichž tam mohou dočíst nejspíše neskutečné, jak z nějakého pomalu pohádkového příběhu, avšak já si osobně myslím, že člověk by se měl při té své všetečné honbě za stále větším majetkem a pomíjivými požitky zamyslet "A je toto vůbec ta ONA cesta, kterou bych se chtěl SKUTEČNĚ vypravit, když pominu tužby mého ega? A je toto vůbec ten pravý, naplňující smysl života?", samozřejmě, každý má právo na svobodnou volbu, takže konečné rozhodnutí je pouze a jen na něm, ale myslím si, že by takové zadumání do sebe sama každému jen prospělo.
No, každopádně, na tuto knihy mohu jen a jen vznášet ódy, doporučovala bych jí každému, kdo se chce trochu zamyslet nad životem a všemi těmi záležitostmi okolo... :)))


Úžasné, úžasné a ještě jednou ÚŽASNÉ! :3 Tato knížka plná krásných a uklidňujících mandal vám opravdu pomůže dosáhnout alespoň na malou chviličku vnitřní rovnováhy. Jedná se o skvělý odbourávač stresu a depresivních stavů, báječně se při vybarvování utřiďují myšlenky. V dnešním uspěchaném světě skutečný balzám na duši.
Lidi, nechce se unášet barvičkami, VYBARVUJTE! :)


Prázdniny mým knihomolským vášním příliš prostoru (a také hlavně nálady no) nedopřávají, a tak se mi četba knihy poněkud protáhla...ale to je jedno.
Od knihy jsem měla velká očekávání, už po přečtení ukázky jsem měla pocit, že se bude jednat o něco naprosto skvělého. A z toho důvodu jsem se byla neskutečně natěšená, až se mi dostane do rukou a já se do ní plně pohltím.
Upřímně, prvních 100 stran mi to nakonec až tak skvělé nepřipadalo, sice mě ihned zaujal styl vyprávění a humor v knize obsažený, ale na pořádný "nářez" jsem si chvilku musela počkat. Ale jakmile se příběh rozjel na plné obrátky a já se nadchla pro Alanův životní příběh, který mě najednou neobyčejně bavil a poskytoval mi prostor pro uvolnění myšlenek...vždyť není nic lepšího, než se na chvíli ocitnout v kůži Alana a řídit se jeho prostým životním pravidlem "Všechno je tak, jak je, a bude tak, jak bude". Postupem času mě začal dostávat i příběh odehrávající se v knižní "současnosti".
Nevěřícně jsem kroutila hlavou nad absurdními situacemi, z kterých se Alan (a vedlejší postavy) dokázali ještě absurdnějším způsobem vyplést a uvědomovala si následně, že toto je přesně kniha mého gusta. Když se ještě vrátím k humoru, na kterém byla kniha z velké části posazená, sedl mi taktéž prostě dobře...ne li výborně. Byly sice stránky, nad kterými jsem se až tak nesmála, ale také spousta těch, u kterých jsem chytala záchvat smíchu.
Knihu můžu tedy zaručeně doporučit, jako bezvadná chytrá odpočinková kniha mi posloužila naprosto úžasných způsobem a já jsem zvědavá na filmové zpracování a druhou Jonassovu knihu :)


Neobyčejně silná, emotivní kniha, která mi z hlavy jen tak nevymizí. Zpočátku jsem se do ní nemohla moc začíst, což nejspíš způsobil fakt, že jsem viděla první (moc povedené) filmové zpracování, ale zhruba od strany 80-100 mě začínala pohlcovat.
V knize se objevuje nepřeberné množství názorů a myšlenek, jež poskytují prostor pro zamyšlení a dokáží vás dostat svou velkou hloubkou. Často jsem jen nevěřícně pokyvovala hlavou nad tím, jak kniha dokáže výstižně popsat ŽIVOT.
Když knihu dočtete, určitě ve vás zůstane takový ten dojem, že jste četli něco opravdu velkého. Po čtení má i trochu depresi. Upřímně, nebrečela jsem, což způsobil fakt, že jsem prostě viděla jako první film, při kterém jsem slzy v očích měla. Možná kdybych přečetla jako první knihu, požitek bych z ní měla větší, ale to nic nemění na tom, že mě oslnila. Každopádně "jen" 4 hvězdičky dát prostě musím, ale jsou to vyloženě velikánské a krásné 4 hvězdičky :)


Řeknu na rovinu, že těch 5 hvězd není úplně čistých. Na druhou stranu se jedná o jednu z mála young - adult knih, která mě dokázala zaujmout už po přečtení anotace a nezklamala. To se mi nestává moc často. Většina knih pro mládež, které jsem měla v posledních asi dvou letech možnost přečíst, se mi jevila jako něco nesmírně jednoduchého a prvoplánového, leckdy až na pomezí braku.
A to není ani zdaleka případ Erebosu. Děj knihy byl dle mého mínění opravdu originální a napínavý, do knihy jsem se začetla velice rychle. Na můj vkus byla možná kniha příliš jednoduše napsaná, ale co taky čekat od YA, že...a navíc se kniha alespoň lehce četla a ubíhala vyloženě bleskově.
Někdy jsem moc nechápala postavu Nicka a jeho bezmyšlenkovité plnění úkolů zadaných poslem, vlastně mi občas přišel v tomto ohledu celkem hloupý. Nevím, zda to nepramení z toho, že už nějakou dobu nejsem velký příznivce PC her a jejich hraní spíše odsuzuji, neboť vím, jakou závislost mi kdysi způsobila světoznámá hra jménem The Sims...ale ani moje "minulost" mi neumožnila Nicka pochopit :D Každopádně to nic nemění na faktu, že PC hra je dle mého názoru výborný námět na knihu.
Ale jak už zmiňuji ze začátku, těch 5 hvězd prostě udělit musím. Kniha je to totiž vážně chytlavá a čtivá, s podobným dějem jsem se doposud nesetkala, takže ji považuji za něco svým způsobem výjimečného. Jeví se mi jako taková "květinka" mezi plevelem té zoufale stejné a neoriginální YA četby. Moc se těším na další díla této autorky a věřím, že se postupem času zařadí na seznam mých oblíbených spisovatelů :)


Co na to tak říct. Byla to taková typická oddechová slaďárnička. Chvílemi mi přišlo, jako bych právě ukusovala cukrovou vatu. Ale vážně (SPOILER!!!), co čekat od knihy, která končí tak, že si ženuška, která se v důsledku Alzheimerovy choroby nachází na sklonku života, zázračně vzpomene na svého úžasného manžela a na stará kolena u nich (zjevně) dojde k poslednímu (neuvěřitelnému) vzplanutí vášně...jako za mlada (KONEC SPOILERU). Na druhou stranu, já na zázraky věřím a na sílu lásky stejně tak, takže si v hloubi duše beztak myslím, že i toto je možné, a nejen v pitomých amerických romantických filmech (a knihách). A i kdyby ne (čemuž odmítám věřit, haha), proč se na chvíli nezasnít? Vždy přeci v tom spočívá kouzlo knih, v odpoutání se od šedivé reality dnešního světa :)
Celý ten příběh mi přišel celý takový docela klišoidní a chvílemi i nudný, avšak...díky milému a jednoduchému stylu psaní kniha rychle ubývala a má očekávání vlastně splnila. Sice nevím, zda se ke spisovatelově tvorbě někdy ještě vrátím, neboť takové "harlekýnové" (všem fanouškům Sparkse se moc omlouvám za toto označení) laskominky mým šálkem čaje zrovna nejsou...ale v konečném důsledku jsem vážně spokojená :)

Scafatiho ilustrace mě vážně uchvátily, převelice ráda jen tak otevřu tuto útlou knížečku a kochám se jimi. Co se povídek týče, nejvíce se mi rozhodně líbila Jáma a kyvadlo, měla bezkonkurenční "děsivou" atmosféru a četla se naprosto krásně. Povídka Černý kocour ve mně zanechala velice mrazivý pocit a také mě velmi zaujala. Naopak poslední povídka už mi přišla slabší a působila trochu "nezáživným" dojmem.
Čisté čtyři hvězdy :)


Někdy v mých 11-12 mi byla kniha skvělou rádkyní a i teď do ní sem tam s chutí nahlédnu :)


Byla pro mě samozřejmost, koupit si jí, vzhledem k tomu, že Tomáš je můj nejoblíbenější zpěvák a neuvěřitelně ho mám ráda i po osobnostní stránce.
Nevím, nevím, jedná se o poměrně hezkou knížku, sem tam jsem se i něco nového dozvěděla, ale přijde mi, že svým způsobem pohlížím na Tomáše jiným úhlem pohledu.
Dle mého názoru by se publikace dala zpracovat...lépe, nějak jsem tam nespatřila tu jiskřičku.
Teď netvrdím, že je to napsané celé vyloženě špatně, jsem i ráda, že někdo Tomáše poctil tím, že o něm sepsal lichotivou biografii. Knížky si vážím a jsem proto ráda, že můžu mít v knihovně právě ji...jen se trochu ztrácím v těch rozpacích, jež v sobě po přečtení nesu. Umocnil je i fakt, že Barbora je z nějakého, mně neznámého důvodu udávána v knize za jeho maminku...no nic, splést se může každý...ehmmm...
