SoniaShadow komentáře u knih
Zbožňuju tu knihu! Nečetla jsem si anotaci nahoře, takže to, že byla kyborg, pro mě bylo velké překvapení - ale v dobrém smyslu. Cinder jsem si hned oblíbila a to, co tam později vyšlo najevo, jsem si nějakou dobu myslela. Celkem jsem byla ráda, že mám pravdu :D Každopádně doporučuju maratón - vemte si všechny knihy, protože to potom pro vás bude smysluplnější (stejně jako u ostatních knih), zvlášť když to končí, tak jak to končí :) Podobnosti s Popelkou jsou tam hezky zakomponované a strašně se mi líbí ty malé citace! :)
Trochu souhlasím s komentářem od Pakuna, trochu. Autorky se inspirovaly od Harryho Pottera, ale podle mě je většina nápadu jejich. Sice jsem knihy nečetla, ale co jsem z filmů viděla, tak se tomu moc nepodobalo. Kniha se mi moc líbila a trojice mi jistě přirostla k srdci. Nejdřív jsem měla podezření, že to Call ovládá magii chaosu, ale ten zvrat.... To jsem nečekala :D :) Prolog byl rozhodně zajímavý, hlavně ta část s „Zabij to dítě". Další díly si přečtu. :)
Líbilo se mi to, ale nebyla jsem z toho unešená tak, jako jsem byla z ostatních dílů... Hlavně si předem připomeňte postavy (pokud jste četli už před nějakou dobou), jinak budete stejně zmatení jako já. Každopádně si přečtu i pokračování.
Humorné jako vždy, dobrá zápletka, spousta nových informací a Reyes - prostě paráda! Charley mě neomrzí.
Půlka ba tři čtvrtě knihy navazujícího sexu. Vážně Laurell?! U 60 stránky už jsem se začala nudit a v duchu si opakovala bla bla BLA. Jo, vyvolali divokou magii, navrátili se nějaké znamení moci, ale to tam bylo okrajově zmíněno zatímco to dělali.. a znovu.. a znovu. Když už jsem se tím musela probít, dost jsem si všimla podobností mezi Merry a Anitou. Kdyby to psala jiná autorka tak dobrý, ale jelikož to píše stejná autorka, tak mi to jenom navazuje pocit, že jsou Merry s Anitou vystavěny na podobných základech a jelikož se Anita hodně změnila během série, tak to teď očekávám i u Merry.
Jediná světlá chvíle byla, když se tam objevil Divoký hon a to, že vlastně Cel je na svobodě.. což jsem myslela, že autorka vymyslí víc dramatičtěji. A stejně tyto dva momenty v knize zabrali opravdu málo stran v poměru se sexem. Také se nevyřešila ta vražda v Říši kouzel, jenom tam bylo jednou zmíněno, že si královna udělala vodítko z toho chlápka vnitřností a že by se každý přiznal k čemukoliv za takový situace. To jsem chtěla vědět, jo. Nepřišlo mi, že se děj nějak pohnul a jsem z tohoto dílu fakt zklamaná.
Kniha byla zajímavá a velmi dobře zpracovaná. Odehrávala se ze dvou pohledů, což mi nijak nevadí. Osobně jsem si jí užila. Jen mě mrzí, že to vypadá, že se dalších dílů nedočkáme.. No co, kromě toho úplného konce s Jordanem by se to mohlo brát i jako jedna samostatná kniha.
Tuhle knihu jsem si užila. Nebyla úplně přebytá sexem, což bylo fajn. Většinou to začne být nudné, když je tam sex a zase jenom sex. Sylvain zkusil do svých románů přidat nadpřirozeno a já myslím, že se mu to fakt povedlo. Chování upírů se mi opravdu zamlouvalo. U Williama jsem si řekla, že je upír a tak se musí chovat trochu jinak, ale u Raven jsem si to takhle nemohla odůvodnit :D Ne že by se chovala nějak strašně, to ne, ale v některých situacích to nějak hned vzdala (já vím, láska není jednoduchá). Ale ten konec a potom ta ukázka.. O.o Doufám, že bude brzy další díl, protože chci vědět, jak to bude pokračovat :)
Jako vždy, zajímavé vidět příběh z druhého úhlu pohledu. Byla jsem ráda, že to bylo trochu osekané, protože upřímně číst to hned po sobě bylo pro mě trochu fádní. Každopádně jsem byla ráda za malé pokračování příběhu Travise s Abby na konci knihy.
Opravdu obdivuju jak autorka dokáže pomocí okolí a vedlejších postav navodit tu vhodnou atmosféru k tomuto příběhu. Líbily by se mi scény z minulosti s "Čarodějkami z Asher Falls", ale nijak zvlášť si nestěžuju, protože i tak jsem bez dechu četla knížku až do konce. Jestli jsem nějaké závěry tušila... jasně, ale i když jsem nebyla šokovaná, když to Amelia úplně s jistotou odhalila, při těch náznacích, kdy mi to došlo, jsem šokovaná byla.
Víte, ono je docela těžké napsat spletitý příběh, kde jsou velká odhalení a napsat nápovědy pro čtenáře takové, aby na to nepřišel, aby mohlo být to velké odhalení s napětím atd., protože někdy se stane, že si to čtenář nedá dohromady a pak zmateně kouká. Takže za mě nápovědy, díky kterým na to odhalení přijdu sice o něco dřív (ale ne hned) a hlavně že si dám věci do souvislostí.
Plusem a zároveň mínusem Merry Gentry je to, že se tam toho hodně děje. Mám ráda propracované spletité děje, ale vadí mi, když se něco na začátku načne a opět se s tím (pořádně, žádná omáčka okolo) setkám až skoro v půlce knihy. Líbí se mi, že zde nenajdu delší pasáže, které jsou o ničem. Nicméně v určitých částech na mě bylo až moc sexu hned po sobě. Chápu, že je potomek 7 božstev plodnosti, pak jí využívá Bohyně atd. (což je i v příběhu řečeno), ale někdy jsem si říkala, kdy už se posuneme od sexu dál. Moc se mi líbilo, že autorka pořádně zapojila Andaise do příběhu, přece jenom je to Královna (a to s velkým K jako krutá). Velké mínus pro mě ale byla situace s vraždami. Když už je tam autorka dala a staly se více méně hlavním tématem pro tento díl, tak ať to autorka dotáhne do konce. Merry si vydupala v Říši kouzel policii, tak ať to vyřeší, nebo jí alespoň dají vyhodnocené důkazy. Byla jsem opravdu zklamaná, jak to autorka ukončila - vraždy nevyřešeny, plánovaná zrcadlokomunikace Merry, Královny a Taranise se nekonala a také celkové umístění konce se mi nezamlouvalo.
Opět oddechové čtení, i když je tam víc dramatu než v prvním díle. :)
Po asi polovině knihy mě to přestalo bavit, protože jsem maratónovala a tudíž jsem to všechno měla v čerstvé paměti, takže kromě těch mála okamžiků ze součastnosti jsem si to moc neužila - určitě si tuhle knihu můžete vzít do rukou s tím, které pasáže si chcete přečíst z Remyho pohledu, ale jinak.. Stejně jako Cassi24 jsem čekala, že se dozvím něco o Remym před Brook či něco jiného, ne zkrácené dvě předchozí knihy z Remyho pohledu..
P.S.: Knihu jsem dočetla celou
Když jsem jí začala číst, tak jsem si představovala jakej to bude thriller a co všechno se tam nestane, ale nakonec ne.. Není to špatně, vyklubala se z toho kniha, která se velmi dobře čte (za pár hodin) se zajímavým a myslím, že i originálním námětem (zatím jsem nikdy nic podobného nečetla). Jediné z čeho jsem byla lehce zklamaná byl ten konec. Možná to tak autorka zamýšlela, že ho nechá otevřený, ale mně by se u téhle knihy o něco víc líbil "ukončenější" konec - co se stalo s tou školou - bude v tom ta ženská pokračovat, nebo ne?; skočila ta holka z okna?; co se stalo s ostatními?; atd...
Nemám slov! A z Rolanda jako takového jsem byla celkem na větvi.. Setkání taťka s dcerkou bylo něco! :D Epilog byl sice krátký, ale přesto úžasný - ten konec! :D Tahle série je dokonalá a Kate s Curranem si snad nikdo nemůže neoblíbit. :) Doufám, že se nakladatelství podaří získat práva na další díly, které autorka na začátku knihy slibuje(i když hlavní dějová linie bude jiná). :) Nemůžu se dočkat!
Vážně skvělá knížka! :) Andrea je hustá - nejlepší bylo, jak rozčísla ten spor u té dopravní fronty, když jela na místo činu :D Rafael a Andrea... :) Překvapilo mě, že byla novela na konci, ale nebylo to vůbec na škodu! :)
Musím říct, že první kniha nastavila laťku celkem vysoko. U téhle knihy mi nepřipadalo, že jsem si to užívala tak jako u té první.. Nevím. Uvidíme jak si povede třetí díl - kombinace postav, které by se měly dát dohromady je zajímavá. Každopádně neříkám, že tento díl je špatný - není. Jen není tak skvělý jako první :) Vím, že hlavní děj se měl točit okolo toho Kvapíku, což se točit, ale asi proto mě nějak neuspokojil... :/
Tahle kniha na začátku obsahuje i novelu a myslím, že i ta novela by mohla dát na samotnou knížku, protože jsem si ji užívala a prostě mě překvapilo, když jsem v půl jedné ráno zjistila, že jsem vlastně ještě nedostala na začátek knihy (narazila jsem na list, který oznamoval začátek knihy). Takže si myslím, že i kdyby byla ta novela vydaná jako kniha, nebylo by to na škodu. Teď k ději knihy. Moc se mi líbil a ten začátek v katakombách, no jo.. :) Lachlaina jsem si hnedka oblíbila, ale to proto, že jsem věděla, co prožívá, kdybych byla v Emmiině kůži taky bych se ho bála. :D
Souhlasím zčásti s motokatty - další díly budu číst :D
Naprosto úžasné. Stejně jako Cinder! :) Trochu jsem se bála, že tam Cinder nebude a že příběh o Cinder skončil u první knížky, ale naštěstí ne. Cinder byla skvělá a teď, jak to pokračuje a zamotává se to do dalšího příběhu a u Cress do dalšího, je to ještě úžasnější. Postavy jsou podle mě výborně udělané. Už čtu Cress (kolem str. 100) a pane bože, doufám, že to dopadne nějak dobře. :D :) Každopádně, Scarlet jsem si užila o malinko víc, protože tam bylo více toho napětí a akce okolo... no, kdo četl - ví. ;)
Tohle byla moje první kniha v žánru psychologie. A opravdu musím říct, že jsem si nemohla snad vybrat líp. Sice bych upravila komentář na knize z „Tato kniha vás fascinuje" (či něco takového) na „Tato kniha vás zcela ohromí!", protože celá ta kniha je prostě dokonalá. Celé je to psané tak skvěle. Mám pocit, že díky ní jsem se začala více zajímat o psychologii, protože to co Liz Coleyová napsala, mě prostě dostalo.
Lepší než předchozí díly. Konečně méně sexu. Problém je, že i když se tam zase toho spousty událo, nebyla jsem spokojená. Autorka všechno roztahuje do dalších dílů. Přijde mi, jako by jsme se v ději posouvali a zároveň se nikam nehnuli. Také jsou zde ještě nezodpovězené otázky. To, že jsme se nedočkali zrcadlohovoru Merry a Andais s Taranisem, ještě beru, ale nedozvěděli jsme se, jak je to s tou vraždou. Dále jsem čekala, že autorka bude pracovat trochu s Celem, když ho konečně osvobodila, ale ne. Jsem ráda, že Merry a Doyle se jakž takž dali dohromady, ale čtyři otcové a jeden trůn. Hmmm. Zajímavá bude taky situace v Požehnaném království, a vlastně celkově v Říši kouzel. Teď jenom jestli autorka využije potenciálu.