Sonič112 komentáře u knih
Zaujal mne koncept knihy (sledování hrdinky prostřednictvím srpnů), také skvělý, ale opravdu skvělý jazyk, každé slovo bylo zcela na místě, v tomto ohledu mne kniha moc bavila a ohromila. Příběh byl také relativně zajímavý, ovšem nějaké velké překvapení se nekonalo. Přijde mi, že v anotaci je prozrazeno příliš mnoho... Zajisté, z četby je člověk celý nesvůj, určité momenty byly opravdu výživné, ale já jsem bohužel byla celou dobu v očekávání, které se naplnilo. Příběhu by dle mého názoru slušelo zpomalit, rozehrát více jeho možných variant.. Ale přesto se jedná o velmi zajímavý počin.
Naspáno řemeslně skvěle, ale spojení již dříve vydaných povídek v jeden román nebylo podle mě šťastnou volbou. Nejspíše mám v životě štěstí a také mi nechybí odvaha pro určitá rozhodnutí, proto se nedokáži ztotožnit s tím, že by se dva lidé tak dlouho trápili a nic s tím nedělali. Určité části jednotlivých kapitol jsou vynikající, autorka dokáže precizně popsat dynamiku komunikace manželského páru - ale páru, který byl ve své podstatě již od začátku v krizi a tuto krizi nijak neřešil. Příběh je velmi depresivní a vztahová nečinnost obou hlavních protagonistů mě ubíjela.
Mádl zde rozehrává zajímavá a nelehká témata, ale podle mého názoru opravdu jen "rozehrává". Jakoby (zajisté zajímavé) myšlenky nebyly dotažené... Příběh je roztříštěn do kratičkých epizod, ze kterých si čtenář skládá komplet. V některých případech tento postup funguje, Mádl umí čtenáře napínat a i zajímavě překvapit, ale jindy to na mne působilo nedomyšleně. Příběh Veroniky pro mne není uvěřitelný - zejména co se jejích pohnutek a motivů pro dané chování týká; vnitřní svět postav kolem Veroniky také není rozpracován, takže ani tam není čeho se chytit a osudu rodiny lépe porozumět. Martinův příběh byl zajímavější a myslím, že i lépe propracovaný. Přesto jsem z četby zklamaná. Vinu na tom nese nejspíš i anotace - čekala jsem, že hlavní hrdinové budou v kontaktu pomocí online nástroje více a hlavně průběžně. To je téma, které mě zaujalo, jak takový vztah ovlivňuje realitu. Hrdinové si ale píší jen na začátku a poté víceméně jen na konci knihy. Mám pocit, že potenciál toho tématu nebyl plně využit. Několikrát mě také nepříjemně překvapilo slovo, které na mne v dané situaci působilo nepatřičně, takže ani po jazykové stránce nemůžu hodnotit kladně. Přesto jsem knihu dočetla a pár myšlenek z ní ve mně zůstalo, proto 2/5.
Velmi klišoidní a předvídatelné, ale jako sváteční jednohubka se mi to vlastně docela líbilo. Formát povídek je stravitelný, za mě je rozhodně lepší, než různé vánoční romány, se kterými se poslední dobou roztrhl pytel, ale bývají dost zdlouhavé a nudné. Tyhle povídky skončí dřív, než vám začne vadit, že se nejedná o žádné literární veledílo :-)