soupik2012 komentáře u knih
Za mě velké zklamání. Veterán se mi líbil opravdu hodně a tak jsem si pokračování vyloženě šetřila. Ale o to bylo mé zklamání větší. Pan Žamboch veškeré své nápady spotřeboval na knihu Veterán a v této knize již vařil pouze z vody. První polovina příběhu, ve které Max dohlíží na přesun tanků pomocí železniční dopravy, je jedna velká nekonečná nuda. Pozdější výprava do Pustiny je již zajímavější, ale nepřináší mnoho nového. Sice bych ráda věděla jak to celé dopadne, ale vůbec se mi do závěrečného dílu nechce a od Žambocha si teď dám minimálně rok pauzu. Audiokniha je načtena velice dobře a načetl ji pan Zdeněk Velen.
Na této knize mě nejvíc zaujalo prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Drsná severská příroda slibovala velký zážitek. Velice jednoduchý příběh, poklidné tempo vyprávění, to by mi nevadilo. Ale co mě málem přivádělo k šílenství, byl způsob jakým je tato kniha napsána. Kate pátrající po dvou ztracených lidech, obchází všechny známé z aleutské komunity, kteří by mohli něco o těchto ztracených lidech vědět. A všem pokládá stejné otázky. A oni odpovídají ve směs všichni stejně. Protože jsou tyto rozhovory jedinou skutečnou náplní příběhu, velice brzy, mě to přestalo bavit. Jednotlivá setkání a následné rozhovory, jsou poměrně zdlouhavé a tak mě napadlo, že by tato kniha šla sepsat jako divadelní představení. To by se mi asi líbilo mnohem víc. Po knize jsem sáhla především z toho důvodu, že měla velice pozitivní ohlas u lidí, které mám v oblíbených. No, pokaždé se neshodneme. Audiokniha je načtena obstojně a načetla ji paní Lucie Juřičková.
Není snadné psát biografie poutavým způsobem. V první řadě musí dotyčný člověk prožít zajímavý život. Protože prostor pro vlastní invenci je velmi omezený. Ale také je velmi důležité, zvolit správný způsob sepsání. A to pan Vácha umí. V knize se střídají fakta s napínavým dějem. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na občasné skoky v příběhu. Bylo zajímavé nahlédnout do tehdejšího profesionálního boxu. Přesto tuto pasáž považuji za nejméně poutavou. Závěr je ovšem strhující. Ať již vědomě, nebo podvědomě ovšem cítím, že se pan Vácha nechal inspirovat knihou Nebeští jezdci. Některé pasáže jsou jako části deníků, z této asi nejlepší knize o našich hrdinech ve službách RAF. To ovšem neubírá knize na její atraktivitě. Audiokniha je také povedená a opravdu velice dobře, ji načetl pan Martin Písařík.
Tato kniha je důkazem, jaký byl pan Gordon dokonalý vypravěč. Příběh postrádá napětí, je dějově velmi předvídatelný a přitom je to tak nádherně napsané. Sledujeme osudy druhorozeného syna Josepa, jehož otec vlastní malý vinohrad. Josep by na něm rád pracoval, ale jako druhorozený, musí jít hledat štěstí v armádě, nebo v církvi. Příběh je vyprávěn lineárně a částečně také retrospektivně. To mi trochu vadilo, protože je tím prozrazen děj budoucí. Byla to má třetí autorova kniha, mám vyposlechnutého Ranhojiče a Šamana. A i když jí musím označit za dosud nejméně povedenou, přesto dávám bez váhání plný počet bodů. Audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Dana Pilařová.
Byla jsem opravdu velice mile překvapená, že v dnešní době ještě někdo dokáže vymyslet vědeckofantastický příběh, který je zcela originální. Přitom se námět vyloženě nabízí a je s podivem, že snad až na Asimova, si na jeho zpracování nikdo netroufnul. Kdybych byla hnidopichem, najdu v příběhu několik nelogických pasáží. Přílišné důvěrnosti bioroida s člověkem. Existence léku prodlužující život. To jsou ale drobnosti, které nemohou zkalit mé celkové nadšení z příběhu. Pouze jsou příčinou, proč tuto knihu nezařadím na seznam těch, které doporučuji. Audiokniha je neméně vydařená a opravu velice dobře ji načetl pan Pavel Soukup.
Mám ráda kriminální příběhy, ve kterých vystupuje detektiv amatér. V tomto případě je jím knihkupec s policejní minulostí. Poutavý příběh, který má rychlý spád a nejsou v něm žádná hluchá místa. Jenom chválit ovšem nebudu. Hned na začátku vyšetřování, se policie zachová nelogicky a z Matěje se občas stává superman. Celkově ovšem převládá spokojenost a tak zapisuji 4,5. Audiokniha je načtena velice dobře a této úlohy se výtečným způsobem zhostil pan Martin Preiss.
Další nostalgická vzpomínka na knihu mého dětství. Pouštěla jsem jí dětem a měla jsem radost, že se jim líbí stejně jako se vždycky líbila mně. Příběhy malého rošťáka Toma, jsou dobrodružnou poutí, který nikdy neomrzí. Audiokniha je načtena naprosto dokonale a načetl ji pan Lukáš Hlavica.
Tak tato kniha se mi opravdu nehodnotí snadno. Na jedné straně si jí dovolím označit za zbytečnou. Protože popisuje to, co v mírné obměně zažívá každý z nás. A tím jsou rodinné hádky. Ať již partnerské, nebo při dospívání dětí. Paní Soukupové se podařilo dokonale vykreslit atmosféru velmi rozhádané rodiny, kterou do krizové, až neřešitelné situace, dotlačily nepříznivé životní okolnosti. Příběh máme možnost sledovat ze tří úhlů pohledu. Pohled matky a obou dospívajících dětí. Proč byl z této zajímavé sondy vyjmut manžel, je mi ovšem velkou záhadou. Až na tuto drobnost, nenacházím nic dalšího, co bych mohla této knize vytknout. Je napsána naprosto dokonale. I když mě kniha dějově příliš neoslovila, tak po literární stránce jí musím dát plný počet bodů. Audiokniha je velice vydařená. Každou hlavní postavu, čte jiný narátor. Matka: Tereza Marečková a děti: Andrea Buršová s Pavlem Neškudlou.
Hraničářův učeň po Česku? Tak přesně jím je Niedlova série Platnéř. V prvním díle v náznacích, ve druhém již zcela nepokrytě. Jednoduchá velmi zábavná dějová linka, která nepostrádá občasný humor, romantické dobrodružství a pohádkový děj. Moc mě pobavilo propojení s jinou velmi vydařenou Niedlovou sérií Hynek Tas z Boru. Druhá část je ještě vydařenější a tak se již teď moc těším na finálové rozuzlení. Hned na začátku jsem se zmínila o podobnosti s Hraničářovým učněm. Tento pocit ještě umocňuje fakt, že tuto audioknihu načetl velice dobře stejný narátor a to pan Matouš Ruml.
Tuto audioknihu musím rozdělit na dvě části. Zhruba do její poloviny, než dojde k finálnímu střetnutí na mostě, nemám žádných výhrad a velmi jsem se bavila. Netradiční příběh a pan Adams mě již v minulosti přesvědčil o tom, že opravdu ví jak napsat strhující thriller. Bohužel takto vysoko nasazenou laťku, tentokrát neudržel. Do děje se začne vkrádat velké množství náhod, až jsem nevěřícně kroutila hlavou. Děj se díky tomu stal zcela nevěrohodný a velmi předvídatelný. K audioknize mám také výhradu. Načtena je opravdu dobře. Pan Martin Stránský i paní Jitka Ježková, patří mezi nejlepší narátory. Ale dohromady to moc nefunguje. Protože paní Ježková čte mnohem rychleji než pan Stránský. Lze to pochopitelně vyřešit posunem rychlosti přehrávání, ale vydavatel na to měl myslet.
Na základě některých komentářů, jsem měla mnohem větší očekávání. Dějově příběh nepřináší vůbec nic nového. Zápletka je jednoduchá, dialogy vedené převážně v holých větách a jsou dost monotónní. Předvídatelné chování všech aktérů příběhu, předurčuje napsat pohádku ve stylu pana Vondrušky. Ale paní Koubková chtěla napsat skutečný historický příběh. K tomu by bylo zapotřebí, vykreslit postavy mnohem přesvědčivějším způsobem. Také audiokniha je pouze průměrná. Načetl ji pan Filip Jančík, který u četby přímé řeči zbytečně přehrává. To se hodí na divadlo, ale určitě ne do audioknih.
Charlie je neurodivergentní podivín, který na sebe zákonitě přitahuje v okruhu svých vrstevníků, posměch a šikanu. Aby unikl samotě, hledá pochopení u starších studentů. Kouzelné, něžné, citlivé, ale jenom těžko věrohodné. Příliš nevěřím tomu, že by o pouhé tři roky starší student, byl o tolik chápavější a citlivější. Jeden možná, ale celá parta? Víc se mi líbil film, protože příběh vyprávěný pouze pomocí psaných dopisů, je ochuzen o skutečný děj. Na druhou stranu, se dokážeme mnohem lépe vcítit do Charlieho pocitů. Můžeme příběh vnímat tak, jako ho opravdu vnímal Charlie. Audiokniha je načtena slušně a načetl jí pan Jiří Miroslav Valůšek.
Těžko hledat ta správná slova, když jsem si právě přečetla komentář ke knize, který napsal pán s nickem: TomHr. Jak se tak říká, nehodlám nosit dříví do lesa a psát něco velmi podobného. Novelu jsem neznala a jsem vděčná vydavatelství Tebenas, že ji uvedlo na trh ve formě audioknihy, kterou naprosto dokonale načetl pan Igor Bareš.
U této knihy nejvíc oceňuji správně zvolený počet stran. V ten moment, kdy mě začal příběh nudit, protože ono je to pořád stále stejné, tak byl konec. Odpykávat si vězeňský trest ve formě avatara v RPG hře, ve které hráč cítí přesně ty samé emoce, jako jeho avatar, je docela originální a zajímavý nápad. Příběh sliboval napínavý a netradiční příběh. Ale bohužel napsáno je to ve stylu Vondruškových detektivních románů. Stále stejné, dějově velmi předvídatelné, navíc pohádka. Je to velká škoda, mohlo vzniknout něco ve stylu Ready Player One, nebo Metro. Ale díky značné předvídatelnosti děje, se to k těmto knihám ani nepřibližuje. Kniha se bude líbit především dospívající mládeži a počítačovým hráčům. Stejně tak jako si čas od času ráda pouštím Vondrušku, tak si ve správný čas s chutí, pustím pokračování této RPG hry. Audiokniha je velice vydařená. Děj čte pan Richard Wágner. Informace ze hry paní Anita Krausová.
Ohnivý sloup je zatím z této série nejméně vydařený, přesto to stále s velkým přehledem stačí na plný počet hvězd. Tentokrát bohužel nesledujeme žádného geniálního stavitele, ale na pozadí známých historických událostí, sledujeme příběhy bezejmenných lidí, žijících v období náboženských válek. Jsou zde dvě hlavní dějové linky. Jedna sleduje boj protestantů o možnost volby vlastní víry. V té druhé sledujeme katolíky, kteří jsou nesmiřitelní a nejraději by upalovali každého, kdo má odlišný názor na víru než oni. Pan Follett v této knize, až příliš jednoznačně definuje zlo. Tak to ve skutečnosti není a je to jediná drobná výhrada, kterou k této jinak naprosto dokonalé knize mám. Audiokniha je hodně povedená. Jednak jí načetl můj stále oblíbenější narátor pan Vasil Fridrich. Ale vyzdvihnout musím také hudební podkres, který navozuje správnou atmosféru a nepůsobí nikterak rušivě.
Vyděsilo mě tak nízké hodnocení a tak jsem si říkala, že v rámci čtenářské výzvy tuto knihu nějak přetrpím. Ale ono mě to až nečekaně bavilo. Kniha je psána ve stylu filmů, či seriálů: Sex ve městě, Bridget Jones a dalších podobných romanťáren. Já tento druh literatury nevyhledávám, ale tady se projevilo, že pan Bryndza zkrátka psát umí. Jediné co mi dost vadilo, byl způsob jakým tuto knihu napsal. Jsou to čtené emaily, což by snad tolik nevadilo, ale oni jsou bez odpovědí. Stále sledujeme pouze to, co Coco píše druhým lidem. Odpověď se dozvídáme, až díky jiným emailům, což občas působí, jako vytržené z kontextu. Nutno ovšem dodat, že to zároveň vytváří velmi často humorné situace. Já se už teď těším na pokračování, protože ono je to vážně zábavné. Audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Michaela Doležalová.
Dvě dějové linky s vhledy do minulosti. Ta z předválečného období je trochu lepší. Je zajímavější, ale především má napínavější děj. Popisuje chod v tehdejším obuvnickém podniku Baťa. Druhá dějová linka je mi velmi blízká, protože popisuje to co jsem nažila na vlastní kůži. Studentské demonstrace, které byly hlavní příčinou pádu komunismu. Přesně si vybavuji, jak nás ze všech podniků nejdříve vyháněli. Je to popsáno zcela věrohodně a autenticky. Ovšem dějově je tato linka velmi předvídatelná. Důvodem, proč tuto jinak velmi vydařenou rodinou ságu nezařadím na seznam knih které doporučuji, je příliš přeslazený, až nevěrohodný závěr. Je to drobnou kaňkou na jinak velice vydařené knize. Audiokniha by si možná zasloužila lepšího narátora. Ovšem pan Petr Florián ji načetl v podstatě dobře. To jenom kvalita audioknih jde velmi nahoru a tak jsou i mé nároky stále vetší a větší.
Při poslechu této audioknihy, mi opravdu běhal mráz po zádech. Slušný člověk, nováček u policie Krauz, velice brzy zjistí, že „kdo chce s vlky být, musí s nimi výt.“ Neustále opakuji, jak jsem šťastná, že jsem tuto dobu nezažila. Neodsuzuji vůbec nikoho, kdo to těm sviním podepsal. A ten kdo přes veškerý nátlak nepodepsal, je u mě polobůh. Kniha je napsána velmi autenticky, proto byl pro mě poslech této audioknihy nesmírně bolestivý. Čtyři dějové linky, které rozehrávají drama, na pozadí politických událostí, z období těsně před koncem socialismu. Detektivní příběh je zde upozaděný. Jedná se především o politický thriller. Audioknihu načetl naproto dokonale můj velice oblíbený narátor pan Martin Stránský.
Protože mě tato série zase tak moc neohromila, trvalo to několik let, než jsem se dostala k poslechu této závěrečné části. A jsem pravdu moc ráda, že jsem poslech této série nakonec nevzdala. Protože Síla je mistrovským zakončením. Kniha nepostrádá vůbec nic. Je napínavá, tajemná, zábavná, vtipná a má dost dobře vymyšlený, otevřený konec. Dvě dějové linky. Hirka ve světě slepých. A Rime ve světě Aetlingů. Obě dějové linky se nakonec propojí. Přestože v knize dostal mnohem větší prostor svět slepých, myslím si, že audiokniha měla mít dva narátory. To se bohužel nestalo. Audioknihu načetla pouze paní Magdalena Tkačíková.
Co napsat ke knize, jejíž děj díky mnoha různým zpracováním, musí znát úplně každý, včetně zapřísáhlých nečtenářů. Když zadám do Google rok 1844, ukáže se v tomto roce nejvýznamnější událostí, odeslání prvního telegramu. Ale hned na druhém místě je uvedeno, že pan Dumas starší, vydal první díl románu Tři mušketýři. Skutečně málo která kniha nachází takový ohlas, tolik let po svém vydání. Mě nejvíc bavily dialogy, které nepostrádají důvtip a notnou dávku humoru. Příběh je lehce povrchní, má jednu dějovou linku, která sleduje osudy chrabrého D'Artagnana. Tři mušketýři jsou oproti filmovému zpracování, vlastně popsáni jako takoví ochlastové a povaleči. To mi trošku vadilo a proto považuji filmová zpracování za vydařenější. Audioknihu načetl pan Jaroslav Plesl. To jak dokáže měnit barvu hlasu, dělá z poslechu opravdu velký zážitek.