St. Jimmy komentáře u knih

Okomentovaná sbírka dopisů jednoho z nejvýznamnějších hudebníků 20. století, Johna Lennona, nabízí další pohled na vztahy k jeho nejbližším a k fanouškům. Zajímalo by mě, jak by John Lennon vnímal e-mail, facebook, nebo takový twitter. Zda by, za předpokladu, že by se dožil roku 2017, vyšla třeba sbírka tweetů, nebo statusů na facebooku.
Dopisy jako takové jsou většinou zajímavé, ale někdy vyloženě zbytečné - tedy ne že by mě nezajímal nákupní seznam J. Lennona, ale do obchodů chodíme všichni... co je tedy na tom? I když na druhou stranu i krátký seznam může o člověku prozradit hodně, pokud je čtenář profesionální grafolog.
Uvítal bych víc dopisů Yoko, či ostatním členům Beatles. Jinak skvělá četba.

1 28.12.2016

Ach jo, tohle mohla být tak dobrá knížka!
Autorka by však musela poškrtat prvních pár kapitol, kde víceméně jen očerňuje ostatní životopisce, kteří ovšem, stejně jako ona, Mercuryho neznali a tak jakékoli pokusy o jakousi charakterovou analýzu tohoto legendárního umělce vyznívají trochu jako hraní šipek poslepu.
Dalším mínusem je neustálé opěvování Freddieho. Ano, autorka je fanynka, ale to my také - jinak bychom o tu knihu nezavadili ani pohledem. Takže dobře víme, jakým nenahraditelným umělcem Freddie byl. A co dělal/nedělal v posteli, je mi srdečně jedno. Je to soukromá věc každého z nás, takže obhajování Freddieho sexuálního života snad není zapotřebí.
Důvodem, proč knihu nehodnotím nakonec tak záporně, jsou autorčiny znalosti zoroastrizmu, který nepopiratelně měl vliv na Freddieho přinejmenším raný život (jak to bylo dál, můžeme jenom spekulovat, ale předpokládám, že svou víru neopustil, když v ní byl pohřben). Rozbory textů Queen jsem též neviděl u žádného jiného životopisce, zde jsou poměrně kvalitní a nabízí tak další pohled do již tak pestrobarevné tvorby této legendární skupiny.
S kapitolou o víře ve tvorbě Queen můžete buďto souhlasit, nebo ji popřít. Mně však, jako aktivně věřícímu člověku, přišla jako nejzajímavější čtení z celé knihy.

1 23.12.2016

Jednoznačné zklamání - o konkrétní řeči těla, významu gest, posunků a výrazů se zde nedozvíte prakticky nic, celá kniha stojí na odborných definicích a teorii. Vypadá to, jako by někdo psal diplomovou práci a pak se rozhodl ji vydat knižně. Nedoporučuji.

1 25.01.2016

Pohádková kniha mého dětství. Bylo krásné se k ní po tolika letech vrátit a zavzpomínat.

1 18.01.2016

Co napsat... od Hypnotizéra jsem si sliboval o trochu víc. Příběh je zajímavý, hlavní postavy jsou více či méně sympatické, Joona Linna je takový sympatický komisař. Pro mě se ale kniha prostě potýká s určitou nekonzistentností - to jsem takhle zhltnul 70 stránek jen tak, abych se následujícími třiceti jen protrápil. Od bestselleru prostě čekám víc, čekám, že mě popadne za hlavu a donutí mě zírat do knihy a nadšeně hltat každou stránku, nebo alespoň většinu. To je tady pravda tak z půlky, tak proto i nižší hodnocení. Možná příště.

1 21.10.2015

Kdo by to řekl, že by Love story dokázala chytit za srdce i takového antiromantika, jako jsem já? Krásný příběh. Většinou se podobným románům vyhýbám, ale tohle je krátké, svižné, nenáročné a kupodivu příjemné čtení.

1 26.08.2015

Kniha 1 a Kniha 2 se četly opravdu svižně, i když Murakami místy popisoval jednoduché a prosté informace vyloženě zdlouhavě, rozhodně jsem se nenudil. Příběh totiž postupoval neustále kupředu, každá postava měla svůj příběh a svoje poslání. A to nejdůležitější – někam směřovala. U Knihy 3 je právě toto její hlavní nedostatek. (Pro mě chvílemi otravné a nudné) detailní popisování zůstalo, ubylo však ono strhující tempo příběhu, přítomné v prvních dvou knihách. Asi na dvěstěpadesáti stranách se děje jen velmi málo. A kde autor zapomněl Fukaeri? To je druhá věc, kterou si neodpustím.
Tak či tak, jde o kvalitní četbu, ale škoda Knihy 3. Takhle jsem akorát rád, že je za mnou a že mohu začít číst něco dalšího.

1 05.04.2015

Při četbě jsem měl často pocit, že nečtu thriller, ale dokument, popisující boj tajných služeb s drogovými kartely, v závěru připomínající donkichotský boj s větrnými mlýny. Forsyth skutečně zručně popisuje celé to ohromné soukolí, obří mechanismus, zcela skrytý očím běžného občana.
Nicméně nedokážu říct, že jsem při výběru této knihy měl šťastnou ruku. Často jsem se do četby musel nutit, nedokázal jsem se zkrátka začíst. Scházela mi akce, zvraty. Je mi jasné, že každý příběh o akci a zvratech není. Ale zde mi konečný výsledek přišel poměrně suchý a bez výrazu.

1 10.05.2014

Kniha nepřináší příliš mnoho nových informací, ale od toho tady koneckonců není. Nejhlavnější jsou zde naprosto skvělé fotografie, přičemž mnohé z nich jsem, i přes svůj fanatický zájem o Beatles a Johna Lennona, v životě neviděl.

1 05.05.2014

Jako mávnutím kouzelného proutku jsem se rázem vrátil do období vlastního dospívání – i když jsem ročník ´91, tak adolescencí mě provázela právě skvělá a jedinečná hudba The Beatles. Počítejte s tím, že během četby budete mít nejednou silné nutkání si je znovu pustit, protože celý román (a zvlášť jeho druhá část) je skrz na skrz prostoupen oním legendárním duchem doby, souvisejícím s hnutím hippies, experimentováním se vším možným i nemožným a válkou ve Vietnamu. Nelze zde vypíchnout jedinou zápletku, právě změny a vývoj postav je na celém románu tím nejvíce vzrušujícím aspektem.

1 28.07.2013

Pravidla moštárny mi zezačátku moc nejela, nemohl jsem se pořádně začíst a ponořit se do příběhu, v čemž možná hrálo roli blížící se absolutorium. Děj však získal rychlý spád poté, co Homer odcestoval ze St. Cloud’s, po této události mě čtení bavilo mnohem více, než zezačátku. Poslední třetinu jsem přečetl jedním dechem. Rozhodně však musím ocenit propracovanost děje a psychiky postav, kdy je každá postava vykreslena opravdu tak dopodrobna a zdařile, že se v celém románu snad nevyskytuje postava s „plochým“ charakterem. Jen škoda toho začátku.

1 26.06.2013

K četbě této hry mě dohnal poslech podařeného stejnojmenného alba Tomáše Kluse. Předloha tohoto hudebního díla je však neméně inspirativní a hluboká. V rozhovorech je vylíčeno neuvěřitelné množství citů a emocí, Čechov k tomu v podstatě ani nepotřebuje další popisy děje (i když přečíst si Racka v románové formě by bylo nepochybně zajímavé). Samotná metafora racka, prostupující skrz na skrz celým dílem, jen dodává hře na výjimečnosti.

1 21.05.2013

Po dlouhé, opravdu dlouhé době, jsem si chtěl dát zase jedno science-fiction. Vybral jsem si tohle a zklamán rozhodně nejsem! Už jenom nápad, že po jaderné válce je lidstvo nuceno žít v metru, je opravdu vynikající. Arťom je sympaťák, není to žádný superman, čas od času udělá pořádnou botu, ale rychle jsem si ho oblíbil a celou knihu jsem mu fandil. Putování po stanicích metra je vylíčeno opravdu bravurně – na každé stanici prakticky něco nového, autor si s popisem zkrátka opravdu vyhrál (což však neznamená, že bych rok 2033 rád strávil někde v metru). Jediná věc, která mi trochu vadila, že toho chvílemi bylo moc – nejdřív fašisté, pak revolucionáři, jehovisté, satanisté, kanibalové... ale to je spíše otázka osobních preferencí a ne chyba autora. Jakékoli drobné šmouhy na tomto díle však smazal konec. Ten totiž předčil jakákoli má očekávání. Super.

1 10.03.2013

Nevím, zda za to může moje vysoké očekávání, nebo ne, ale příliš nadšen jsem nebyl. Neupírám knize její velikost, ani že se stala jednou z nejvýznamnějších děl Beat generation, ale asi nebude tak úplně pro mě. Velmi zdlouhavé popisy, skoro jsem si připadal, že čtu něčí deník – možná na tom něco bude, ale chvílemi mi to připadalo jako mlácení prázdné slámy. Vyzdvihl bych postavu Sala Paradise, u kterého je (snad jako jediného) patrný určitý osobní vývoj. Ale ani tak jsem se nemohl ztotožnit s jedinou postavou. Zcela určitě má život, vedený Deanem a spol. něco do sebe, ale mě to zas úplně neuchvátilo.

1 01.08.2012

V první řadě musím napsat, že tuhle knihu bylo extrémně obtížné vůbec přečíst, zvláště pak první dvě části. Potvrdilo se rovněž tvrzení, že kniha klade mimořádné nároky na čtenářovu spolupráci – často jsem se musel při čtení vracet a dumat nad souvislostmi, ukrytými ve vodopádech vnitřních monologů a ve velmi experimentálně řešené syntaxi.

Nicméně i přes (možná že i pro) velkou obtížnost je Hluk a vřava skutečně nezapomenutelné dílo. Faulkner zde popsal úpadek kdysi vznešené rodiny skutečně nenapodobitelným způsobem. Složité vnitřní úvahy a monology umožňují „skutečně“ nahlížet do myslí hlavních protagonistů. V určitém smyslu jsou tyto chaotické popisy skutečně věrným odrazem jejich myšlenkových pochodů. A ty, i když vždy matoucí a nikdy ne zcela jednoznačné, v sobě mají podobné kouzlo jako celá tato kniha.

1 13.05.2012

Tahle knížka si mě získala svojí bezprostředností a humorem. Stane se mi málokdy, že bych se u knihy vyloženě svíjel smíchy, zde se to však stávalo poměrně pravidelně. Zkrátka je to fakt sranda. Film je ovšem poměrně katastrofa.

„Pánové, doktor si uřízl prdel!“

1 17.04.2012

Další pohled na život tohoto osobitého a legendárního umělce, tentokrát očima jeho bývalé ženy, Cynthie. Určitě některé pasáže zajímavé, zvlášť z doby Johnova dospívání, kterým se většina biografií věnuje jen okrajově a když už, tak jsou většinou stylem "jak neposlušný John (ne)prospíval ve škole". I příchod Yoko Ono a následné události jsou vylíčeny velmi uvěřitelně a o to cennější je pohled Cynthie v roli podváděné manželky.

1 03.02.2012

Výborná "encyklopedie" Queenů. Obsahuje hodně zásadních informací, nádherných fotek a hlavně plno vložených materiálů, včetně kopií dopisů, plakátů a dalších memorabilií. Opravdu překrásná věc, která potěší. Jen škoda těch překlepů, ale za ty autor nemůže ;).

1 28.12.2011

Velmi bulvární pohled na život jednoho z nejlepších rockových zpěváků vůbec, plný nepřesností a dezinformací. Dvě hvězdičky za nostalgii (první kniha o Freddiem, kterou jsem přečetl) a za pěkné fotky.

1 17.12.2011

Bylo to první dílo z naturalismu, které jsem přečetl a přirovnal bych to k pocitům, jako když jsem si poprvé pustil psychedelickou hudbu. Občas velmi nechutné, zvlášť smrt Nany je popsána velmi drasticky. Ale jinak poměrně dobré dílo, dobře se četlo.

1 08.12.2011