St. Jimmy komentáře u knih
Velmi kvalitní biografie jedné z nejvýznamnějších českých kapel. Lucii mě baví poslouchat a bavilo mě i o ní číst.
Velmi mě překvapila kompozice, díky které jsem téměř měl pocit, že čtu dílo od Faulknera. Pod zdánlivě neproniknutelným povrchem se však ukrývá sentimentální a v mnohém lidské a hřejivé vyprávění stárnoucího muže, který se ohlíží za svým životem a medituje nad tím, k čemu to tady vlastně bylo. Rozhodně to ale není četba do MHD, tento román díky své kompozici vyžaduje čtenářovu spolupráci a občas i notnou dávku trpělivosti.
Příjemné počtení na jedno odpoledne, škoda jen, že to bylo tak krátké a samotné cestování bylo vylíčeno poměrně stručně. Velmi sympatická mi byla postava Magova bratra, který se snažil brát věci s nadhledem a humorem sobě vlastním. Takoví lidé mají své místo i v dnešním světě. Vyprávění z pohledu malého černošského chlapce je určitě velmi zajímavý nápad.
Aneb kde Lennon údajně bral inspiraci. Pokud jsi fanoušek, nebo hudebník - zajímavé počtení.
Je to určitě zajímavá kniha, pokud se chcete dozvědět něco o tom, jak Lennona vnímají ostatní hvězdy show-businessu a jeho přátelé. Jinak se mnoho nového nedozvíte.
Tohle mi, jako fanouškovi Olympicu od narození, samozřejmě nemohlo uniknout. A můžu jenom pochválit. Kniha přináší Jandův pohled na to, "jak to vlastně bylo", stejně nefalšovaný a poctivý, jako sama hudba kapely Olympic.
Nikdy víc. Velmi zaujatý a bulvární postoj k Lennonovi, očividná snaha přijít s "šokujícími odhaleními". Jednu hvězdičku z nostalgie, že to byla první kniha, kterou jsem o Lennonovi přečetl. Jinak plné dezinformací, nepřesných údajů, dovršené naprosto nemožným překladem.
Do mafiánské tematiky jsem se pustil hned po dočtení knihy Kmotr. A je to velmi dobrá četba, ukazující světlé stránky mafie, ale i ty temné.
Knihu jsem si půjčil díky doporučení kamarádky. Některé povídky mě velmi bavily (Brýle, Ligeia, Morella), některé méně (Filosofie nábytku), ale vždy byly velmi zajímavé.
Zkusil jsem si přečíst po dlouhé době nějakou poezii… a tohle asi nebude ta správná pro mě. Celkově není na Kapitánových verších nic špatného, jen mi vadí ta nadnesenost a omílání toho samého pořád dokola. Je to dobré, pokud má člověk neustále hlavu v oblacích, jinak příliš nemůžu doporučit.
Skvělá práce, především co se týče postav, které působí tak lidsky, jak jenom mohou. Mají své názory, svoje pocity a problémy, jako každý jiný. Dále si Boyd velmi pěkně pohrál s popisem především předválečné Anglie, kdy jsem se opravdu viděl procházet ulicemi s hlavními postavami. Skutečně velmi dobré dílo.