stanlus komentáře u knih
Pozoruhodný autobiografický příběh indiána Louise Irwina zvaného Dva krkavci, který nás seznámí s těžkým údělem života indiána v majoritní společnosti bělošské Ameriky. Louis v dětství prošel hrůznou internátní školou, v mládí narukoval do války v Koreji, která ho traumatizovala, mnoho dalších let se pak potloukal v klasických problémech tak jako spousta dalších nešťastných indiánů v "moderní" americké společnosti. Nikdy však neztratil kontakt se svými duchovní kořeny a jakmile opět nastoupil na cestu duchovních tradic, stal se z něj uznávaný poradce, terapeut a duchovní průvodce nejen pro členy vlastní komunity, ale působil i jako učitel, který se zasloužil o vzájemné porozumění mezi původními Američany a přistěhovalci.
Strhující vyprávění o osobnosti a životním příběhu náčelníka Sedícího býka na pozadí období závěru indiánských válek. Sedící býk je jakýmsi ikonickým prototypem tradičního indiánského náčelníka, jehož osobnost neztrácí nic na své obdivuhodnosti a přitažlivosti napříč časem i kulturami. Vzhledem k velmi citlivě lidsky i poctivě historicky pojatému podání kniha slouží také jako autentický nástin indiánské mentality a spirituality, která svou bytostnou prostotou a přirozeností může být blízká kterémukoli současnému čtenáři.
Vynikající stručný úvod do problematiky osobnostní typologie enneagramu. Spíše než obsáhlé popisy vlastností typů zde najdeme heslovitá sdělení přesně vyjadřující podstatu problematiky jednotlivých typů, jejich kvalit, stínů či rozlišovacích bodů od jiných typů. Velmi přínosné jsou také zde obsažené popisy cvičení a pomůcek k vlastnímu rozvoji v rámci svého typu.
Pefektní úvod do historie i teologie biblických témat! Nejedná se o nábožensky vyznavačskou literaturu, jde zejména o naučný obrazový průvodce k bibli, který je vhodný jako základní studijní materiál pro objektivní seznámení se s částí našich duchovních a kulturních kořenů bez ohledu na víru čtenáře.
Ucelený a čtivý úvod do problematiky vzniku křesťanského mnišství, raně křesťanských duchovních hnutí a osudů a učení vůdčích postav ovlivňujících utváření křesťanských ideálů a formující se křesťanské tradice. Tato velmi cenná kniha je však bohužel již dlouhodobě na trhu nesehnatelná a i v mnohých knihovnách nedostupná.
Obsahově stručná ale tematicky ucelená publikace pojednávající o historii a současnosti tajuplné relikvie, která dodnes budí vášně a pozornost odborníků i laiků.
Od doby sepsání a vydání poslední verze knihy došlo k mnohým dalším významným objevům v oblasti výzkumu plátna, takže by se hodilo tyto novější poznatky opět aktualizovat (např. potvrzení, že radiouhlíhové testy z r. 1988 byly provedeny ze vzorků plátna obsahujících středověké záplaty, takže výsledky testů byly již definitivně shledány jako nerelevantní).
Je také škodou, že kniha se nijak nezmiňuje o "sesterské" komplementární relikvii plátna, kterou je potní rouška z Ovieda.
Na to, o jak starou publikaci se jedná, jde o obsahově i graficky velmi vydařenou a kvalitní publikaci dávající ucelený základní vhled do problematiky dobývání Nového světa.
Nestárnoucí klasika pro milovníky brdských hvozdů a pro všechny zájemce, kteří by se o této krásné, magické lokalitě rádi dozvěděli něco víc, než co se dočtou z obyčejných turistických průvodců.
Velmi kvalitní práce našeho předního znalce světa indiánů a šamanismu. Sice se encyklopedie u některých hesel neobešla bez notných zjednodušení a někdy možná až sporných generalizací, ale to je omluveníhodná daň za publikaci podobného omezeného rozsahu. Encyklopedie určitě plní svůj účel pro základní seznámení se s šamanismem, který prezentuje jako transkulturní fenoném, jenž nemusí být modernímu člověku západní kultury tak vzdálen, jak bychom si mohli myslet.
Tohle je opravdu jeden z pokladů duchovní literatury! Jóganandovy životní zkušenosti ze života v Indii i v západních zemích společně s jeho vzděláním a širokým rozhledem z obou kulturních světů dávají vzniknout úžasnému popisu bohatého životního příběhu, prostřenictvím kterého jsou zároveň odhalena mnohá tajemství duchovních zákonitostí, jež můžou být touto formou srozumitelné i běžnému laickému čtenáři.
Krátký, ale pro základní seznámení dostačující životopis našeho velkého génia, který svými myšlenkami a velikostí svého ducha dalece předběhl dobu, v níž žil. Spis navzdory době svého vzniku netrpí až na pár drobných náznaků žádným dobovým ideologickým přibarvením, takže jej lze bez problémů číst i dnes.
Tato kniha je plná rozporuplností. Na jednu stranu lze ocenit samotný nápad, jak přinést čtenáři poznatky o indiánské problematice - formou rozhovorů dvou fiktivních postav: indiánského stařešiny a mladého "bělošského" studenta se zájmem o jinou a hlubší pravdu o světě, než jaká je mu servírována standardy jeho konvenčního vzdělání a mainstreamem jeho kultury. Je tím nasimulována situace, která zapadá do procesu získávání porozumění u běžného laika naší kultury (snadno se ztotožníme s mladým studentem a napadají nás přesně ty otázky, na které stařešina odpovídá). Celá kniha, její příběh i její vyznění, se přitom nese v určitém spirituálním hávu, který poměrně autenticky odpovídá indiánské duchovnosti, smýšlení a životní filosofii.
Mnoho zde nastíněných témat je velmi zásadních a určitě přínosných pro vlastní zamyšlení nad životem, pro revizi životních hodnot a reflexi našich běžných společenských konformních standardů. Nastavuje se zde vcelku poprávu a nemilosrdně zrcadlo našemu zarytému etnocentrismu a nechvályhodné historii i současnosti chování a smýšlení naší civilizace. To vše je velmi cenné a za to kniha zaslouží chválu.
Pokud však chceme knihu brát jako fundovaný zdroj informací o dějinně-kulturní problematice střetávání nativních národů Nového světa s kulturou bílého muže, indiánské historii i obecně indiánské problematice zasahující až do současnosti (za což se kniha také snaží vydávat), v tom kniha bohužel docela selhává. Zaprvé pro množství faktografických chyb (a také chyb gramatických a chyb pocházejících nejspíš ze špatného překladu), za množství nejasností a zavádějících poznatků a vůbec za podivný způsob nakládání s informacemi, které nutí čtenáře brát celý obsah knihy velmi rezervovaně. Zadruhé svou tendenční jednostranností, která věrně stojí na mýtu o černobílé a dobro-špatné povaze dvou kulturních světů: národ ušlechtilých, moudrých, mírumilovných a duchovních indiánů vs. kultura krutých, zákeřných, hamižných, bezcitných a bezduchých bělochů.
Příklad jedné z podivných chyb za všechny:
"... když Mojžíš vedl Židy pryč z Izraele a 40 let putovali pouští, než se dostali do Země zaslíbené." (str. 28)
Kniha představuje jakýsi úvod do základních principů filosofie, spirituality a životního stylu severoamerických indiánů. Vznikla jako výsledek setkání "bělošského" zájemce o moudrost a spiritualitu indiánské kultury, který se v indiánské rezervaci Pine Ridge setkal s lakotským stařešinou a šamanem nazývaným Děd. Jemnou, čtivou formou a s upřímnou sebereflexí sepsané životní zkušenosti objasňující podstatu indiánského pojetí světa se jistě dotknou srdce každého čtenáře, který je schopen poodstoupit od našeho běžného etnocentrismu a nazřít hodnoty a poklady, jež nám může kultura původních Američanů zprostředkovat.
Strhující vyprávění českého emigranta, rodáka z Holýšova na Plzeňsku, který se bez jakýchkoli předešlých příprav a jazykové vybavenosti vydal vstříc novému životu do Kanady. Byl by z toho obstojný scénář dobrodružného filmu, který by se vyrovnal námětu Jacka Londona :)
Obsahově skromné, avšak významově zásadní dílko starověkého indického básníka Kálidásy se stalo na Západě známé díky prvním překladům do evropských jazyků již od konce 18. stol. Zaujme svým nadčasovým odkazem věrnosti romantické lásky, která dokáže překonat útrapy osudu a nástrahy nepřejícných sil. Bezpochyby významnou službu tomuto dílu musel vykonat Fr. Hrubín, který přebásněním do jazykově vytříbené češtiny dokázal skloubit ducha vzdáleného orientu s poetickou ladností lyrické češtiny srozumitelné dnešnímu čtenáři. Dílko by si určitě zasloužilo svou realizaci do podoby divadelní hry.
Na svou dobu velmi kvalitní a čtivé dílo o duševním vývoji člověka - jde vlastně o vývojovou psychologii prenatální, perinatální a mladého dětského věku. Dnes (2017) už však samozřejmě jsou mnohé zdejší poznatky zastaralé a kniha se tak pomalu stává spíše muzejním exponátem.
Nevyšlapaná cesta duchovního života každého z nás nikdy nekončí, ale literární Nevyšlapaná cesta Scotta Pecka už měla raději skončit. Autor se zde většinou jen vrací k dřívějším tématům, které navíc mnohdy cituje z vlastních předešlých knížek, a nepřináší nic převratně nového, ani nerozvíjí žádné výrazně nové myšlenky a postřehy, jež by představovaly něco, bez čeho by čtenář nemohl žít. Tento třetí díl Nevyšlapané cesty je poměrně chudým odvarem předešlých autorových výtvorů, a třebaže vkusně uzavírá celé jeho významné vědecko-literátní dílo, provádí to způsobem připomínajícím přetřesení prázdné slámy. Na závěr nám autor alespoň ještě zarecituje pár básní o jeho vztahu k Bohu a pak už dává tušit uchýlení se na zasloužený odpočinek.
"Nevyšlapanou cestou" byl známý autorův bestseller, který jej ve své době proslavil a u něhož mnoho čtenářů zajímajících se o psychologii a spiritualitu začalo i skončilo. Po 15 letech však Scott Peck na své nejslavnější dílo navázal a vzniklo pokračování, v němž jsou uloženy ještě větší poklady, které prozrazují autorovo duševní a duchovní vyzrání a vhled do mnoha oblastí, o nichž předtím pojednával sice trefné, ale někdy nepříliš ucelené úsudky. Tato kniha se dá bez problémů číst, aniž znáte původní "Nevyšlapanou cestu", a skoro bych řekl, že z pohledu moderního čtenáře ani není nutné se u té první zastavovat. Na druhou stranu Pecka mezitím jeho vlastní životní pouť přivedla ke křesťanství, a tak i jeho novější "Cesta" vykazuje určité tendenční křesťanské zabarvení, které některým čtenářům může poněkud překážet (může zabrnkávat o jejich případnou zaujatost vůči křesťanství). Avšak Peck vždy zůstal profesionál a jeho poznatky pokaždé primárně poukazují k tomu, co je zcela universální a co není a nemůže být plně postihnutelné jednotnou formou.
Zřejmě nejcennější, co jsem si z této unikátní knihy odnesl, je Peckovo pojednání o stádiích duchovního růstu člověka. Považuji to za přinejmenším stejně významné a přínosné pro bližší porozumění samotné podstatě lidství jako jiné modely, které se staly základem psychologického vzdělání a které dnes zná každý gymnazista - např. vývojová stádia podle Eriksona, Piageta, Freuda aj.
Scott Peck na základě vlastních zkušeností z terapeutické praxe zkoumá fenomén lidského zla z psychologického i teologického hlediska a navrhuje, aby "zlo" bylo zařazeno do regulérních psychiatrických diagnóz. Bez toho se totiž se stává, že jednoznačně zlí jedinci můžou nepostřehnutelně a nepostižitelně působit ve společnosti a přivádět ke zkáze celé společenské struktury a celky včetně sebe samých.
Autor jistým způsobem provokativně a možná poněkud nešikovně míchá psychologii s teologií, včetně příměsí vlastní dojmologie - což může být pro některé čtenáře těžko přijatelné, jak je vidno i z některých zdejších kritických komentářů. Tento prohřešek však je v očividném zájmu srozumitelnosti textu a podstaty celé problematiky, která je jinak striktně vědecky jen těžko postihnutelná.
V zásadě nadčasové dílko, které i bez znalosti kontextů své doby může být obohacující a pro rozvíjení vlastního myšlení inspirující pro dnešního čtenáře, stejně jako jím bylo pro celé generace středověkých a novověkých učenců i laiků. Význam tohoto nenápadného díla dávného arabského lékaře, filosofa a mystika Ibn Tufajla (latinsky Abubacer) na východní i západní myšlenkové proudy prozrazuje fakt, že se údajně jedná o druhou nejčastěji překládanou knihu z arabštiny do cizích jazyků hned po Koránu.