stesti.s.knihou
komentáře u knih

Poslední slib je další knihou autorky Kathryn Hughes, která je u nás známá tituly Dopis, Klíč a Tajemství. Všechny příběhy jsou vystavěny obdobně, kniha obsahuje dvě časové linky, hrdina ze současnosti obvykle obdrží/najde/získá indicii, která mu napoví, že minulost probíhala jinak, než si doposud myslel. Do toho se prolíná děj minulý, jenž popisuje, jak vše ve skutečnosti probíhalo. Příběhy obvykle končí happy endem, autorka nenechává příliš mnoho prostoru pro představivost, na druhou stranu ale čtenář dostává ucelený příběh, obvykle s lehkým přesahem, který je dynamický, romantický a zasazený vždy do odlišného prostředí.
Poslední slib vypráví o hlavní hrdince Taře, která jako mladá přišla o matku. Ta odjela se svým přítelem na dovolenou, z níž se už nikdy nevrátila. Nikdo netuší, co se doopravdy stalo, když však po letech Tara obdrží medailon, který matce darovala k 30. narozeninám, rozbíhá se sled událostí vedoucích k šokujícímu odhalení.
Knížka se mi líbila, ihned po dočtení jsem ji ohodnotila 4 hvězdičkami, avšak při psaní dnešní recenze si říkám, zda mi tato knížka vůbec přinesla něco nového... Autorka píše bezpochyby skvěle a drží se schématu, které funguje, avšak při čtení se asi neubráníte jistému stereotypu, kterým jsou její knihy opředeny. Mně osobně se nejvíce líbil Klíč, hlavně kvůli prostředí psychiatrické léčebny, ve kterém se děj odehrával. Poslední slib nebyl špatný, ale nic, z čeho bych byla významně nadšená. Proto jsem nakonec hodnocení snížila na 3,5/5.


Je dobré sdílet životy dětí na sociálních sítích bez toho, aniž by si samy mohly říct, zda to opravdu chtějí? Jaké následky může mít to, když se malé dítě stane on-line celebritou? Je v pořádku využívat dítě jako prostředek pro výdělek peněz?Nejen nad těmito otázkami budete přemýšlet při čtení knihy Děti nade vše.
Kniha sleduje život jedné rodiny, která si žije v luxusu a blahobytu. A to vše díky tomu, že její děti jsou hvězdami YouTube kanálu, který spravuje jejich matka. Děti jsou pod celodenním dohledem kamer a foťáků, jejich matka sdílí každý okamžik života se svými fanoušky a dokonce i nechává sledující rozhodovat o různých věcech týkajících se života dětí. Jednoho dne toto pozlátko skončí; malá dcerka je unesena a nikdo neví, co se s ní stalo. Rozbíhá se vyšetřování únosu a pátrání po malé celebritě. Policie prověřuje velké množství lidí, kteří mohli mít motiv k unesení dívky, během vyšetřování analyzuje veškerá videa a obsah zveřejňovaný matkou dětí a my jako čtenáři se nestačíme divit, co všechno byla matka dětí schopna sdílet s fanoušky.
Kniha je skvělá. Ač obsahuje trhillerovou zápletku, linka únosu a vyšetřování zde není úplně hlavní. V popředí stojí zejména on-line svět sociálních médií a myšlenka toho, kam daleko jsme schopni zajít, abychom byli úspěšní.
Myslím si, že úplně každý z nás si vzpomene na minimálně jednoho influencera, který hojně sdílí fotky a videa svých dětí a nezdráhá se použít je k propagaci různých výrobků a značek. Otázka zní: je tohle v pořádku?
Pokud vás toto velmi aktuální téma a dopady sociálních sítí zajímají, rozhodně po knížce sáhněte. Za mě velké doporučení!


Lemony je malá holčička, která žije v milující rodině v chaloupce uprostřed zasněžené krajiny. Na první pohled šťastný život má jeden zásadní problém: Lemony přišla o maminku a jakožto malá zvídavá dívka se snaží pochopit, co se s maminkou stalo a kam vlastně odešla. Kniha krásnou a citlivou formou popisuje pocity malé dívky, které chybí maminka, zároveň i ostatních rodinných příslušníků, kteří se snaží svou láskou vyplnit prázdno, které zůstalo po maminčině odchodu, ačkoli se sami musí vypořádat se svým zármutkem.
Příběh je doplněn o nádherné ilustrace a díky své hloubce a velmi citlivému pojetí tématu smrti je vhodný nejen pro malé čtenáře.
Opravdu nádherná éterická kniha, kterou mohu vřele doporučit všem


Pokud jste četli psychothriller Útočiště (který mimochodem vřele doporučuji), jistě jste se, stejně jako já, nemohli dočkat nové knihy autora.
Na první dobrou mě překvapilo, jak je kniha tenká. Útočiště bylo přece jen pořádnou knihou, proto mě Obr z mlhy s jeho 250 stranami celkem zarazil. Musím ale říct, že obecně mám raději tenčí knihy, ve kterých autor dokáže vystavět plnohodnotný příběh a nepotřebuje čtenáře zatěžovat zbytečnou omáčkou. A přesně to se zde povedlo.
Pokud bych měla říct něco krátce k ději: v Detroitu se vyšetřují záhadná zmizení malých dětí. Vyšetřování se ujmou dva detektivové Stan a Sarah, kteří mají, každý z jiného důvodu, svůj zájem na tom, aby byl neznámý únosce dopaden co nejdříve. Více prozrazovat nebudu, zacházela bych do zbytečných podrobností.
No a teď co se mého hodnocení týče. Jedná se spíše o detektivní thriller - spolu s policií sledujeme postup celého vyšetřování, seznamujeme se jak s minulostí případu, tak se soukromými životy hlavních detektivů. Autor je prolínáním časových rovin známý již z Útočiště a i v nové knize se tento postup opakuje. Z počátku mi jednotlivé dějové linky přišly trochu zmatené, nicméně postupem času jsem si vše srovnala a pochopila. Postavy hlavních vyšetřovatelů jsou sympatické, ale asi nic vyloženě originálního, stejně tak jako příběh mizejících dětí, který je použit ve spoustě jiných detektivek. Stejně tak mě trochu zklamalo, že na konci nepřišlo žádné wow, kterým mě naprosto nadchlo Útočiště a tak trochu jsem to očekávala i v této knize.
Celkově hodnotím 4/5. Není to top originální thriller, který jste ještě nikdy nečetli, nicméně v záplavě thrillerů jako takových tento rozhodně vyčnívá.


Tato kniha by vás neměla minout! Krásný příběh, zajímavá zápletka, napínavé kapitoly od začátku až do konce... Konečně kniha, která mě vytrhla ze čtecí krize.
Hlavní hrdinka Sarah pracuje na své první knize. Ta by měla být situována do prostředí psychiatrické léčebny a důvod je prostý - otec Sarah strávil v daném zařízení několik let. Sarah by ráda vycházela z jeho vzpomínek, avšak otec zarputile odmítá mluvit o minulosti. Sarah i přesto podniká výpravy do léčebny, která je nyní už polorozpadlá, a snaží se najít jakékoli vodítko, které by jí alespoň trochu přiblížilo fungování léčebny v minulých letech. Jednoho dne Sarah najde na půdě léčebny hromadu kufrů. Tyto kufry patřily bývalým pacientům a Sarah tak má konečně možnost získat zajímavé informace. Když v jednom kufru nalezne zvláštní vzkaz, vydává se pátrat po jeho autorce... Do děje v současnosti se prolíná příběh z minulosti, který nás seznamuje s pacienty, lékaři, mezilidskými vztahy v léčebně a podivnými lékařskými praktikami, ke kterým v léčebně docházelo.
Jak anotace napovídá, Sařino pátrání odhalí dávno zapomenutou minulost a dopomůže napravit zpřetrhané vztahy.
Příběh byl nádherný, přečetla jsem ho za dva dny, jelikož jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Čtenářsky lukrativní prostředí léčebny, prolínání časových linek, sympatické postavy, přesah, tajemství a nešťastná láska, to všechno jsou důvody, proč jsem si knihu zamilovala.


Za dveřmi tma je thriller, který vás bude držet v napětí až do posledního momentu. Hlavní zápletkou je zmizení sedmnáctileté Abigail; nikdo z jejich blízkých netuší, co se s ní stalo. Odešla dobrovolně? Byla zabita? Někdo ji unesl?
Postupně je nám odhalován příběh malého městečka. Vztahy mezi obyvateli jsou velmi propletené, vše navíc zastírá jejich temná historie. Ve městě to nemá jednoduché nikdo, kdo se jakýmkoli způsobem vymyká standardům - ať už přistěhovalci či lidé, kteří chtějí žít jinak, než je požadováno.
Při čtení knihy postupně objevujeme tmu za zavřenými dveřmi, tedy momenty, které si každá z rodin drží pod pokličkou a neventiluje je mezi ostatní. Postupně se dozvídáme, kdo z obyvatel měl důvod Abigail ublížit, zároveň ale poznáváme i toxicitu jednotlivých rodin a jejich vztahů.
Příběh skvěle graduje, na konci už jen hltáte stránky a čekáte, co bude.
Pokud jste milovníky thrillerů, tahle kniha by vás rozhodně neměla minout.


Tajemná zahrada je krásným pohlazením na duši, které potěší děti i dospělé.
Hlavní hrdinka, osmiletá Mary, žije v bohaté rodině v Indii. Od malička je zvyklá dostat všechno co chce a z toho důvodu je i pěkně rozmazlená. Její okolí ji nemá rádo a Mary to vlastně ani nevadí - sama nemá ráda lidi; a nejen to, nemá ráda vlastně vůbec nic. Nerada chodí ven, nerada si hraje, všechno ji rozčiluje a ve svém krátkém životě zatím nepoznala moc radosti.
Vše se začne měnit ve chvíli, kdy Indii zachvátí epidemie, která způsobí smrt Maryiných rodičů. Dívenka je proto nucena odstěhovat se do Anglie ke svému jedinému žijícímu příbuznému, panu Cravenovi. Zde se ale začne všechno postupně měnit. Pan Craven žije v obrovském sídle mezi rozlehlými vřesovišti, jeho dům navíc obklopuje obrovská zahrada. A tato zahrada má i jedno velké tajemství, které se Mary rozhodne vypátrat. V sepětí s měnící se přírodou se postupně mění i Maryina nevypočitatelná povaha. A kouzlo přírody nezapůsobí pouze na tuto malou dívku...
Příběh je krásnou oslavou nevinného dětství, přírody a jejích kouzel, přátelství a naděje. Vězte, že vám tato kniha několikrát vykouzlí úsměv na tváři a vsadím se, že stejně jako já budete mít nejednou chuť přenést se do Tajemné zahrady a spolu s Mary vdechovat vůni rozkvetlých růží.
Krásný skvost, který by neměl chybět v žádné knihovně.


Tenhle thriller byla naprostá paráda!
Hlavní hrdinka Faye žije na první pohled dokonalý život. Její manžel je majitelem úspěšné firmy, oba patří mezi stockholmskou smetánku, bydlí v nádherném bytě v centru města a mají krásnou dceru. Faye je ženou v domácnosti, jejími povinnostmi jsou akorát péče o dceru a dýchánky s ostatními bohatými manželkami. Tato idylka je však záhy narušena. Faye si začne všímat, že se jejímu muži Jackovi líbí mladé krásné dívky. Faye si je moc dobře vědoma toho, že po třicítce a dítěti už nesplňuje Jackovy představy, stále však žije v domnění, že jí manžel miluje a nenechal by jí na holičkách. Asi nikoho z vás nepřekvapí, že si Jack nakonec najde mladší milenku a Faye opustí. Kvůli předmanželské smlouvě Faye nedostane ani korunu a z veškerého přepychu padá na dno. A právě v tuto chvíli se Faye rozhodne, že to tak nenechá. Začne plánovat pomstu, jejímž cílem je Jacka zničit. Nejen v osobním, ale i v pracovním životě. A zda se to Faye podaří, to už si přečtěte sami :)
Já jsem knihu přečetla jedním dechem, hlavní hrdinka byla extrémně sympatická, navíc si myslím, že příběhů, kdy žena povstane z popela silnější a sebevědomější než dříve, není nikdy dost. Kniha zabíhá také do minulosti - současnost totiž dává tušit, že Faye má za sebou nelehké dětství a mladí, které se postupně odhaluje.
Perfektní, napínavý příběh, garantuji vám, že se nebudete nudit ani chvilku. Kniha má ještě druhý díl s názvem Stříbrná křídla, který je dle všech informací minimálně stejně dobrý jako Zlatá klec. Já se na druhý díl stopro chystám.


Opozdilec je malá útlá knížečka, kterou zřejmě zhltnete za jeden den. To ale neznamená, že požitek z knihy bude o to menší.
Příběh pojednává o třiasedmdesátiletém muži, který je natolik znaven životem a svou manželkou, že se rozhodne předstírat stařeckou demenci. Pečlivě si prostuduje veškeré příznaky nemoci a postupně je začne implementovat do svého každodenního života. A daří se mu to natolik dobře, že je doktory opravdu shledán nemocným a následně přestěhován do domova důchodců.
Je zajímavé, a vlastně i poměrně vtipné, sledovat chování ostatních seniorů očima naprosto bdělého a zdravého muže, který se snaží pozorovat okolí za účelem zdokonalení příznaků své vlastní nemoci. Co už však tak zábavné není je změna chování jeho nejbližších rodinných příslušníků - ku příkladu jeho dcera se dokáže otci otevřít a svěřit až ve chvíli, kdy si myslí, že jí tatínek nepoznává. Jeho syn vzdá vztah se svým otcem úplně, no a manželka, na tu si asi raději utvořte názor sami :)
Na to, jak je kniha útlá, dokáže čtenáři navodit spoustu emocí - od smíchu až po melancholické úvahy nad pomíjivostí lidského života.


Hvězdy na cestě je kniha z prostředí mediálně známých osobností - hlavními hrdiny jsou postarší český herec a jeho dcera, která se živí jako spisovatelka, moderátorka a influencerka. Je jasné, že autorka se v tomto prostředí velmi dobře orientuje a na vykreslení chování postav je to dobře znát. Otec s dcerou mají komplikovaný vztah - Igor od rodiny odešel, když byla jeho dcera malá, bývalá manželka v sobě nedokázala pocit křivdy potlačit a dceru celé její dětství a mládí “očkovala” proti prostopášnému tatínkovi. Po letech se dcera s otcem setkávají na Krétě, kde je potřeba vyřešit pozůstalost po Igorově zemřelé mamince. Oba si na Krétu vezou své komplexy, nikdy nevyřčené emoce a křivdy. Podaří se jim napravit jejich toxický vztah, nebo už navždy zůstanou ovlivněni událostmi minulými?
Přiznám se, že jsem od knihy neměla moc velká očekávání. O to větším překvapením pro mě samozřejmě byla. Krásná, citlivá, zároveň ale všední, člověk si při čtení nemůže neuvědomit pomíjivost lidských životů oproti nepomíjivosti lidských emocí. Dějová linka z pohledu pejska mě naprosto dostala a v závěru rozplakala. Ač byly v knize některé momenty předvídatelné, na celku to vůbec nic neubralo. Krásné, lehké, čtivé, ale zároveň hluboké, zasáhlo přesně na těch místech, na kterých mělo.


Hlavní hrdinkou je třicetiletá Elle Fieldingová, která se živí jako spisovatelka. Je mladá, úspěšná, její první román se ihned stal světovým bestsellerem. Elle žije v nádherném velkém domě na útesu, který jí nejedna čtenářka závidí. Zdánlivě jedinou vadou na kráse v Ellině životě jsou podivné události, které se v domě, ve kterém žije sama, dějí. Elle během jedné své služební cesty pronajala dům přes AirBnb a od té doby v něm nalézá podivné vzkazy, které jí jasně dávají najevo, že do jejího domu někdo chodí. Retrospektivně sledujeme také jistou událost z Ellina dospívání, která velmi poznamenala její následující život. Je všechno, co se okolo Elle děje, realita, nebo se pouze unavená spisovatelka nechává příliš unést svou fantazií při psaní thrilleru?
Zajímavá zápletka, velmi mrazivá atmosféra, která vás nutně vtáhne a pohltí, a rozuzlení, které zřejmě nebudete očekávat. Za mě jednoznačně stojí za přečtení!


Dnes při procházce jsem doposlouchala audioknihu Oběť bez tváře od Stefana Ahnhema. Musím přiznat, že jsem doposud s audioknihami jen lehce koketovala. Při poslechu knih mám vždy problém se soustředěním - občas se nachytám, jak mi myšlenky ubíhají úplně jiným směrem a vůbec netuším, co se v knize zrovna děje. Možná i z toho důvodu byla zrovna Oběť bez tváře se svou délkou a velkým množstvím postav celkem velkým soustem. Knihu jsem poslouchala (nebo spíš neposlouchala a vracela se k ní - nesuďte mne prosím) devět měsíců :D Ano, jsem ostuda, ale řekla jsem si, že do nového roku s ní už nevstoupím a dnes jsem ji tedy s velkou pompou dokončila.
Jedná se o klasickou severskou detektivku (předpokládám, že Ahnhemovy knihy většina z vás zná), hlavní hrdina Fabian Risk je novým členem helsingborské policie a ihned je přidělen k případu sériového vraha, který postupně zabíjí spolužáky ze základní školy. Není náhodou, že jedním z těchto spolužáků je i Fabian, který se snad dokáže vrahovi dostat na stopu dříve než ostatní.
Já vám nevím, ale mně ty severské detektivky připadají všechny na jedno brdo. Ani v tomto případě jsem neobjevila nic, co by mě vyloženě nadchlo. Ač byl motiv vraha, který zabíjí své bývalé spolužáky, poměrně neotřelý, a rovněž i vražedné metody byly místy celkem mrazivé (připomínaly mi vraždy v hororu Saw), nemohu hodnotit vyšším počtem hvězdiček.


Jedná se o vánoční romantický příběh (což je asi patrné na první dobrou). Hlavní hrdinkou je novinářka Jane, která je po rozchodu s partnerem emočně nevypořádaná a proto ji šéfová posílá do Norska, kde má Jane za úkol napsat reportáž o kácení vánočního stromu pro Anglii. V Norsku se Jane seznamuje s novými lidmi a, nečekaně, dochází k jejímu přerodu z vystrašené a smutné bývalky v silnou sebevědomou ženu, milostný vztah included.
A teď mé hodnocení. Já vám nevím, ale myslím si, že i romantický příběh se dá napsat dobře. Jasně, vždycky to bude tak trochu brak, ale i ten může být v jistých ohledech originální a vyvolávat ve čtenáři emoce. Což se téhle knížce vůbec nepovedlo... Zápletku a rozuzlení jsem odhadla do posledního detailu v polovině knihy, atmosféra Vánoc na mě vůbec nedýchla a o emocích se krom antipatiích s hlavní hrdinkou také nedá moc mluvit. Možná, že kdybych před měsícem nečetla Hotýlek na Islandu, nepřipadalo by mi to tak hrozně patetické a nudné, ale Strom splněných přání mi bohužel ve finále připadal jako chudý příbuzný Hotýlku.


Bokovku jsem přečetla za dva dny - jedním z důvodů bylo, že se jedná o poměrně útlou knížku (nemá ani 300 stran), druhým byl děj, jehož dynamičnost a gradace čtenáře udrží v pozornosti.
Podle názvu můžete získat poměrně jasnou představu, o čem kniha bude. Anotace tuto představu ještě rozšíří a předesílám, ať od knihy nečekáte nic moc víc, než co se dozvíte na jejím přebalu.
Karolína je třiatřicetiletá svobodná, bezdětná žena, která se na firemním večírku zaplete s kolegou Markem, ženatým čtyřicátníkem se dvěma malými dětmi. Myslím, že už z téhle věty si mnoho z nás dokáže představit, o čem kniha bude, jaká bude zápletka a vyvrcholení. Marek je znuděný manželstvím, proto je pro něj Karolína, která se snaží splnit každou jeho představu, příjemným odpočinkem od manželky a dvou malých holčiček. Oceňuji vykreslení psychologie postav a jejich postupnou proměnu - emoce, se kterými vstupují do jejich společného “vztahu”, se záhy mění. Zprvu lhostejná Karolína se brzy stává nadšenou, zamilovanou milenkou, Marek si však začíná uvědomovat rodinné kvality... Nejtypičtější klišé, jaké známe z jiných knih i filmů :)
Kniha se čte dobře, uteče vám to, ani nevíte jak, ale žádný překvapivý moment opravdu nečekejte. Gradace v posledních kapitolách ve vás vyvolá pocit stresu z toho, jak autorka může stihnout vyřešit takovou patovou situaci během pár stránek, které zbývají do konce, a - no víte co, nechte se překvapit :))


(SPOILER) Hlavní hrdinka Maya se vypořádává s neobjasněnou vraždou manžela. Krátce po jeho smrti si do domu pořídí kameru, čistě pro jistotu, aby viděla, zda se v její nepřítomnosti neděje něco podezřelého (třeba když chůva hlídá její malou dceru). Jednoho dne na kamerovém záznamu objeví něco, co ji doslova vyrazí dech - na kameře se objevuje její zemřelý manžel Joe, jenž si s úsměvem hraje s jejich dcerkou. Maya okamžitě konfrontuje chůvu s dotazem, co se vlastně děje, ale chůva ji fyzicky napadne, uteče z domu a vezme sebou pro jistotu i flashku s uloženým záznamem. Maya tak nemá žádný hmatatelný důkaz, to jí ale neodradí od pátrání po tom, co vlastně na videu viděla.
Když se k pátrání přidá možná souvislost mezi úmrtím její sestry, ke kterému došlo před pár lety, celá situace se začíná komplikovat. Maya jakožto bývalá členka armády má díky svým kontaktům přístup k mnoha důležitým informacím, které ji krok po kroku odhalují události minulých dní.
Thriller se mi moc líbil, jednoduché napínavé čtení, které vtáhne do děje a zároveň není tuctové. Coben je prostě sázka na jistotu.


Musím přiznat, že zpočátku to pro mě bylo trochu rozporuplné počtení - chápu, že v takto mladém věku je prostě strašné bojovat s rakovinou a všemi dalšími nabalujícími se zdravotními potížemi, a že to člověku asi zrovna nepřidá na pozitivních myšlenkách. Někdy mi už ale přišlo, že toho negativismu bylo v knize přespříliš :( Denisa měla pocit, že se jí dějou ty nejhorší věci na světě - špatný přítel, špatný šéf, všichni dostali dovolenou jen ona ne, nezvládla zkoušky, protože byla nemocná a byl na ní nepříjemný otec. Ustřihnutí vlasů kvůli operaci brala jako katastrofu, někde v příběhu bylo dokonce napsáno, že to každá žena pochopí. Pardon, já tedy žena jsem a nějaké vlasy by mi asi byly ukradené v souvislosti s mým zdravím. V tomto výčtu bych mohla pokračovat dlouho. Je pravda, že osud se s Denisou nemazlil, ale podobných příběhů je kolem nás plno a kdyby se měl každý chovat takto negativně, daleko bychom to nedopracovali.
Každopádně mi připadá, že na konci příběhu autorka došla k jistému prozření a sama přiznává, že všechny věci se nám dějí z určitého důvodu. Ten závěr to tedy v mých očích trochu zachránil, nezpozorovala jsem však žádný postupný progres myšlenek v průběhu vyprávění.
Příběh jako takový mě ale “bavil”, pokud takové slovo mohu v souvislosti s léčbou nemoci vůbec použít. Je zajímavé, jak je člověk vlastně zdravý, dokud se nedostane do rukou lékařů a ti do něj nezačnou ládovat jedny prášky za druhýma (sama vím o čem mluvím). Přírodní léčbě fandím a gratuluji autorce, která vše ustála, a přeji hlavně hodně dalšího zdraví!
Kniha v závěru obsahuje spoustu zdravých receptů, některé z nich určitě vyzkouším.


Knížek s tématem druhé světové války a koncentračních táborů je v dnešní době plný trh. Sama jich mám v knihovně několik. Na jednu stranu je fajn, že se o tomto odstrašujícím období mluví i po letech a našlo si "příznivce" i u mladé generace, na druhou stranu se z něj ale stalo poněkud komerční téma. Nejvíce mi asi vadí ty tituly, které napsal autor, jenž kolem koncentráku nešel ani oklikou. Mám tím na mysli mladé autory, kteří mají o životě v koncentračním táboře pouze načteno, ale oni sami, nebo někdo z jejich příbuzných, koncentračním táborem neprošli. Vždy mě pak napadá, že autor nedokáže vymyslet natolik silný příběh sám o sobě a musí si vypomáhat krutou atmosférou koncentráku.
Což ale není případ této knihy. Autorem je Felix Weinberg, jenž koncentrační tábor zažil na vlastní kůži a, jak je asi patrné, jej i přežil. Felix retrospektivně vzpomíná na své mládí prožité hned v několika táborech, počínaje Terezínem a konče Buchenwaldem. Na autorovi mi je velmi sympatické to, že se nesnaží své vzpomínky nikterak přikrášlovat či dramatizovat, ba naopak přiznává, že spoustu věcí zapomněl. Respektive nezapomněl je strářím, nýbrž je jeho mysl v rámci sebezáchovy cíleně potlačila. Autor na sklonku svého života pociťuje, že jakožto jeden z mála přeživších by měl o těchto hrůzách zanechat nějaký důkaz, ať už pro sve potomky či pro širší populaci.
V knize se zřejmě nedozvíte nic nového, co by o táborech v dnešní době nebylo známo. Stejně tak nečekejte žádné nervy drásající napětí. Pokud však chcete číst pravdivou zpověď člověka, jenž si prošel všemi hrůzami a i přesto se stal světově uznávaným fyzikem, rozhodně po knize sáhněte.


Nažluto je román Rebeccy F. Kuang, která je známá především svou fantasy tvorbou. Tu moc posuzovat nemohu, respektive četla jsem pouze Babylon, který měl dle mého názoru skvělý nápad, ale poslední třetina knihy mi celý zážitek zkazila. Ovšem Nažluto? To se mi líbilo moc!
Jedná se o dramatický příběh z prostředí knižního businessu, který výstižně ukazuje, jak se mohou lidé stát závislí na sociálních sítích a na základě komentářů vnímat a hodnotit sami sebe.
Athena a June, dvě kamarádky, spisovatelky, konkurentky. Jedna z nich úspěšná, bohatá, se zářnou budoucností, druhá s nejistou kariérou a bez nápadů. Co se ale stane, když se jejich role kvůli tragické události změní?
Ne nadarmo se v názvu objevuje žlutá barva - tematika asijské rasy, kultury a dědictví je zde skloňována ve velkém.
Tahle sonda do života současných bestsellerových autorů mě bavila moc! Bavil mě jazyk, bavila mě dynamika, bavila mě i ta “mysteriózní linka. Mám jednu jedinou výtku - připadalo mi, že autorka slušně nastartovala a rozjela příběh, v závěru už mi ale přišel takový lehce utahaný. Z toho důvodu jsem nakonec dala 4/5.


Obecně moc nemám ráda povídky. Obecně taky moc nemám ráda humoristické knihy. Přesto jsem Chudinky ohodnotila 5/5 a čtení si moc užila!
Pokud nemáte na čtení moc času, zvládnete jen pár stránek jednou za čas a na komplexnější příběh teď nemáte náladu nebo kapacitu, tahle povídková sbírka by pro vás mohla být to pravé.
Povídky jsou napsány s velkou dávkou sarkasmu a ironie, budete se u nich usmívat, zároveň ale nejsou hloupé - mnohdy bizarní situace vás možná donutí přemýšlet nad námi lidmi a často nesmyslnými rozhodnutími, která děláme.
Za mě jednoznačné doporučení!


Změní vám tahle kniha život? To netuším. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Jedná se o příběhy lidí, se kterými vede Aleš Palán rozhovor o tom, jaká kniha jim změnila život. Někdy se jedná o politické názory, jindy o změnu prostředí, přátel či doslova záchranu života.
Knihu doporučuji i nečtenářům, nebo třeba jako dárek. Každý si zde najde své, rozhovory jsou velmi čtivé a třeba někoho namotivují přečíst si právě tu danou knihu, která někomu jinému změnila život.
