Stolda komentáře u knih
Začal jsem ji číst proto, že když ji četla doma žena, tak jsem neslyšel nic jiného, než "to je bombastická knížka", o tom, že jsme měli ten víkend k obědu zemlbábu, pak ohřádou žemlovku , to vůbec nekomentuji, protože vím, co to s člověkem udělá, když se začte a najednou ho někdo prudí. Fakt jsem se těšil, až to dočte a předá mi ji- proto jsem ani kupodivu neprudil s nedělní ohřívanou žemlouvkou. Ale nějak mě to nešlo, nakonec jsem ji nedočetl a vrátil do knihovny nedočtenou- což se u mě fakt nestává často. Ovšem Smrt jako vypravěč knihy je opravdu skvělý nápad- možná i proto jsem se prokousal do téměř poloviny knihy.
Souhlasím s komentářem u knihy a bohužel , poslední postavou to nekončí - bohužel pro nás , pro všechny,
Jak je zmíněno, jedná se o úplný přehled bojových střetnutí, systém vedení válek, která změnila moderní historii, počínaje rokem 1792 a konče rokem 1995. Smůla pro lidstvo že to nebyl definitivní konec všech bojů?!? Ale určitě stojí za to si ji alespoň prolistovat a zamyslet se nad tím, co -my lidi -jsme za pitomce.
Už v úvodu se V.Liška zmiňuje, že mu nešlo o to, psát vědecké pojednání, ale provést záhadologickou sondáž , která by odrazila i ty skutečnosti, které v žádných dějepisných učebnicích nenajdeme. A má pravdu i v tom, že záhada hrobu staroměstských mučedníků je jednou z nejkontroverznějších záhadologických caus současnosti.
Je zcela nepochopitelné, čím se lidé na této zemi mezi sebou trápili a trápí. Rozumně uvažujícímu člověku to mozek nebere, přesto mě však tato kniha zaujala a určitě doporučuji k přečtení
Četl jsem ji, když jsem byl hodně mladý, postupem let jsem se ke knize dostal a znovu si ji s chutí přečetl. A měl jsem z ní při čtení naprosto totožné pocity. Kniha je k zamyšlení, ke vzpomínání, k rozjímání....Krásná
Číst Waltariho je jako jít do neznáma, kam se ale těšíme, protože víme, že nás nejen na konci, ale i v průběhu čeká něco úžasného.
Zažil jsem pár nocí i dní u vody u a kdo to nezažil, netuší o jaké kráse v přírodě u vody tady Ota Pavel píše. Nicméně je to nádherné čtení- jak jinak u Oty Pavla
Objevila se doma na nočním stolku, jen tak jsem si ji chtěl prolistovat a musím zkonstatovat, že nám škola nalila do hlavy povinnost o knihu mít zájem-proto mě nenapadlo ji v době školní docházky číst- ale opravdu stojí za přečtení.
Kde se v lidech bere ta nenávist k lidem? Pane Bože, jak se může člověk chovat k člověku s takovou zrůdností? Kniha je úžasná, ale chvílemi jsem se styděl za to, že k lidem patřím . Ani hyeny se takhle vzájemně netrápí. Nejhorší je, že zas někde ve světě někdo přišel s další nesmyslnou teorií a další a další tomu věří.Po dočtení této knihy mě napadlo jen jediné- A co bude dál s námi, s lidmi???
Nejdříve jsem viděl film a pak teprve viděl knihu a oboje bylo supr
Vančura se opět úspěšně předvedl, jaký to byl PAN SPISOVATEL. A Hrušínský s Menzlem tomu ve filmu dali formu - par excellence-.
Nejdříve jsem četl Loukotkovou- "Není římského lidu", pak teprve jsem se dal do Sienkiewicze. Překvapila mě drsnost jeho pojetí požáru Říma, ale nezklamala, pouze překvapila. Dávám plný počet hvězdiček
Moc pěkná kniha, určitě si zaslouží plný počet hvězdiček
Úžasná knížka, nedílná součást naší knihovny
Sáhl jsem po ní, protože se najednou objevila doma- objemná kniha a v televizi zrovna nic nedávali...tak co s časem. A netušil jsem , že pro další dny bychom mohli televizi prodat a já budu závidět našim nezaměstnaným sousedům, kteří mají čas na čtení, zatímco já musím do práce- to mě od čtení této knihy v této chvíli velice zdržovalo. Pochopil jsem manželku, která, když má rozečtenou knihu se vším spěchá, jen aby vyšetřila čas. V tyto dny byl u nás klid, mír a oba jsme seděli nad svými knihami - já neprudil s fotbalem, manželka neprudila s Ulicí...... idyla. Děkuji ti Egypťane,
Symbol zla byl a do dnešních dnů je nacismus, symbol krutosti v dobách míru je bezpochyby komunismus ...jakkoli vykládaný, jakoukoli formou- ať nenásilnou, pořád z toho krutost a násilí vyčuhuje a volá do světa. " Jsem tady a pořád vás budu strašit"