Susan94 komentáře u knih
Nutno říci, že Kepler nám zdrsněl a to dost. A to mě opravdu moc bavilo. Úžasný nástup hned od první stránky, ale pak to postupně ustávalo. Občas jsem prostě nechápala co to vlastně čtu. Zase to mělo skvělý námět, který se mohl odvíjet jinak, protože podobnost s Olsenovými Zabijáky tak opravdu je dost patrná. (Vážně, když je školní banda se pak musí mstít na nějakém lovu v lese?!?) Chtěla bych závěrem určitě říct, že ačkoliv nejsem nikdy s Keplerem úplně spokojená, četla jsem všechny díly a na Lovce Králíků jsem se hodně těšila - to taky o něčem vypovídá, člověk si i tak může vytvořit závislost a o tom to taky je ne?
Krásný ruský román. Celé mě to tak nějak připomínalo Tojstoje. Hořko-sladké životní osudy žen, které ve mě vyvolávaly hluboké pocity porozumění, opovrhování, empatie i velkého nesouhlasu. Autorka dokonale propracovala všechny hlavní postavy a nenechala nás čtenáře ani chvíli v klidu,díky neustále se měnícím časovým liniím. Překrásná kniha.
Pokud si dáte načas, můžete si touto knížkou zpříjemnit tyto jarní dny. Nic pro ty co čtou denně jednu knihu. Prostě občas nespěchejte, a nechce se upoutat zamilovanými muži, kteří jsou ještě ješitnější než my, ženy. Pro mě top milostný dopis od France Kafky.
Dokonalá kniha, dokonalý film. Pokud si myslíte, že tento příběh znáte dokonale díky filmu, přečtěte si knihu. Najdete tam nový rozměr, nový pohled,.... Díky knížce více všemu porozumíte a osobně já si o postavě doktoraLecterai i agentce Starlingové udělala nový obrázek.
Tato knížka rozhodně není pro každého. Má vcelku těžký styl psaní, a rozhodně člověka nutí k hlubokému zamyšlení. Není to klasické severské krimi, nemůžete tu knížku přečíst za den, chce to čas a porozumění, pak ji dokážete ocenit, aspoň tak bylo mé počínání s ní. Také vřele doporučuji Složku 64 od Adlera Olsena, ale pro zkušené čtenáře doporučuji i tuto.
Aristokratka je jakýmsi zrcadlem každého z nás, a toto zrcadlo odráží humor nám vlastní.
Takže tuhle knížku buď milujete a nebo prostě není pro vás. Já se u této knížky odreagovala, dost často zasmála. Díky její délce a nevšedním typu psaní jí vřele doporučuji. Jen snad nebylo nutné používat tolikrát závorky, kde je vtip vysvětlen tak, aby to opravdu každý pochopil, to si opravdu autor myslí, že jsme.... tak nechápající?
Autor nám představil postavu „nového“ vyšetřovatele Šimona Kéfase, s jeho pro mě nervy drásajícím „No což“, což je pro mě jediné negativum této geniální knížky. Ano, Nesbo pro mě přestavuje ztělesněním geniality. Pro mě to byla zase bomba, a jen další důkaz toho, že Nesbo se propracoval a nyní se delší dobu drží na velmi vysoké kvalitě psaní.
Originální nápad členit kapitoly opačným způsobem. Samotný příběh byl průměrný s obvyklými aspekty, které by měli okořenit děj, jako například žhavé milostné scény, milující muž, který opěvuje svoji ženu a udělá pro ni cokoliv. Jako oddychovka nebo klasické čtení pro nenáročné čtenáře ideální.
Pokud máte rádi akci, napětí, zvrat a máte zalíbení (zřejmě stejně jako spisovatel) v pitvání těl a opravdu hned několik a důkladně potom je tato kniha právě pro vás. Nicméně mě postava Lindy tam moc bavila, že se ta brutalita vcelku vyvážila. Ale stejně, nepřišlo vám to až moc "předimenzované"?
Doposud po přečtení nevím co bylo strašidelnější.. popis absolutní demagogie tehdejšího režimu v SSSR nebo samostatný příběh, který se v té době odehrává. Režim kde sledovatel se stává sledovaným, kde panuje každodenní strach z čehokoliv a do toho se objeví chladnokrevný zabiják, zákonitě musíte mít husí kůži a pocit, že čtete něco hodně dobrého.
"Možná že je ten pán, který neustále cituje latinská přísloví, král vyšetřovatelů"... no spíš asi ne. Je to ale sympaťák. Celá koncepce knížky má hodně pomalý rozjezd, ale v poslední třetině jsem skoro přeskakovala slova, abych co nejdřív zjistila jak to všechno je. Škoda, že sám autor některé zajímavé věci z minulosti nechtěl vysvětlit. Nejdřív jsem myslela, že mu nedám další šanci, ale řekla bych že Kruh a Tma budou v mém seznamu pro rok 2017!
Theorin opět nezklamal se svým specifickým popisem krajiny ostrova, který v člověku vyvolává touhu vidět ho na vlastní oči. Od všech severských spisovatelů se odlišuje, v jeho knihách není drsné násilí, ale duchovno, které je velmi působivé a na atraktivnosti příběhu rozhodně přispívá část odehrávající se v "Novém světě", která byla opravdu neuvěřitelná. Z této série pro mě však jednoznačně vyhrávají Mlhy Olandu.
Překrásný příběh. Především části z první světové války jsem četla se zatajeným dechem. Dokonalá propojenost, vypsanost příběhu do úplného detailu. Mělo to vše. Krutost i části, které vás úplně pohladí po duši.
Prolog byl naprosto geniální, očekávala jsem úžasný, zajímavý děj. Musím však říci bohužel. Bylo to trošku chaotické, a Bjork se zbytečně zabývá detailně více postavami což je spíše k neprospěch celého děje, který je jinak geniální. Postav je tam bohužel více než by bylo potřeba, také návaznost na V lese visí anděl je velká a proto, když čtete knihu v delším časovém úseku se hůře orientujete. Nicméně věřím, že tenhle autor ještě dokáže předčíst jeho V lese visí anděl :)
Nebylo to jen o Stalkerovi, ale také o Hypnotizérovi, a taky tam bylo trochu ze 120 dní Sodomy. Podle mě se to moc nepovedlo. Díky krátkým kapitolám se to sice moc nevleklo, ale bezmála 600 stran je moc. Nicméně tento manželský pár není nijak podprůměrný, nejvíce se mi prostě líbila Svědkyně ohně - vážně top severská detektivka, tohle byl takový ani ne zlatý střed.
Byla jsem uchvácena. Je to tak moc dobrá knížka, není to komplikovaně dokonalé, je to jen dokonalé. Vtipné, čtivé, děj se žene dopředu mílovými kroky a nelze skoro přestat číst. Nesbo mě osobně dokázal, že není známý a oblíbený díky HH. A přesto jsem tam cítila něco co odkazovalo právě na Harryho, už jen to, že je také nesmrtelný....
Tato knížka mě docela potrápila. Měla jsem na ní pořád se měnící názor od toho, že je to něco hrozného až po to, že je to vlastně hodně geniální, musíte si jí prostě přečíst až do úplného konce a pak budete nadšení. Přesto nemohu dát 100% z důvodu toho, že mi to občas opravdu přišlo šílené, ale stejně jako popis Johnova života, o kterém je celá druhá část, tak úplný konec mě vtáhli do děje a moc mě to bavilo. Nakonec tedy chápu to její vysoké hodnocení....
Mé očekávání nebylo valné, ale tuhle knížku není radno podceňovat. Ten úžasný styl psaní, to bylo asi to nejlepší, hned potom tak zajímavý popis Prahy. Ach.... Trochu horší, byl život Květoslava a jeho životní trable. Vraždy jako takové jsou popsány zajímavě, nicméně jsem měla nejradši popisy Prahy a ty jeho výjevy, kdy se dostal do jiné doby.
Co se týče promyšlenosti a drastičnosti, se to vyrovná, ne možná to převyšuje Sněhuláka. Bylo to drsné, mrazivé, vyšetřovatelé celkem sympatický, jejích velitelka docela vtipná. Celkový příběh jen překvapuje. Byla jsem opravu příjemně překvapená, jediné co mě tam vadilo, že tam bylo tolik úžasných podnětů jako Mollie její otec, a spoustu další, a nic z toho se moc nerozvinulo.
Četla jsem Svědkyni ohně, Paganiniho smlouvu a Písečného muže přesně v tomhle pořadí. Musím říct, že tohle byla opravdu severská detektivka, v které bylo napětí, drsnost, prostě typický severský styl. Husí kůži jsem měla už od strany 9. Po přečtení mám z této knihy stejně rozporuplné pocity, avšak musím nakonec říci, že je dost dobrá, Jsou v ní zvraty, děsivě popsané situace a prostředí. A zajímavý otevřený konec. Jen jediná výtka.... ach bože opravdu se tam muselo objevit "parodování" Padesáti odstínů šedi?!?