Susan94 komentáře u knih
Co se týče promyšlenosti a drastičnosti, se to vyrovná, ne možná to převyšuje Sněhuláka. Bylo to drsné, mrazivé, vyšetřovatelé celkem sympatický, jejích velitelka docela vtipná. Celkový příběh jen překvapuje. Byla jsem opravu příjemně překvapená, jediné co mě tam vadilo, že tam bylo tolik úžasných podnětů jako Mollie její otec, a spoustu další, a nic z toho se moc nerozvinulo.
Četla jsem Svědkyni ohně, Paganiniho smlouvu a Písečného muže přesně v tomhle pořadí. Musím říct, že tohle byla opravdu severská detektivka, v které bylo napětí, drsnost, prostě typický severský styl. Husí kůži jsem měla už od strany 9. Po přečtení mám z této knihy stejně rozporuplné pocity, avšak musím nakonec říci, že je dost dobrá, Jsou v ní zvraty, děsivě popsané situace a prostředí. A zajímavý otevřený konec. Jen jediná výtka.... ach bože opravdu se tam muselo objevit "parodování" Padesáti odstínů šedi?!?
Zase to byla bomba! Skvělý (ne) poslední díl. Harry mě zase bavil, konečně byl i lidský a moje sympatie k němu se tím jen zvětšili. Bylo to opět plné zvratů a tohle je po Sněhulákovi jediný díl, kdy jsem měla husí kůží. Pokud to čte někdo chronologicky, což jen doporučuji, Nesbo nás jen tak lehce neošálí a tak některé věci jsou předvídatelnější, ale i tak to ve mě zanechalo úžasný čtenářský zážitek.
Kulka – pořád jsem měla pocit, že to musela napsat nějaká náctiletá holka, která to bere tak trochu jako svůj deníček – neustále dlouhé popisy co si zrovna dala k jídlu toho tam je opravdu přebytek. A přesto někdo zabije vaše biologické rodiče, kulka projde vaší matkou a ještě vámi a tím jste živá. To je přece super téma, jenže se to v těch více než 300 stran někde ztratilo. Mě přišel skoro celý děj přitažený za vlasy a konec úplně scestný. Měla jsem větší očekávání.
Krátké kapitoly, málo postav, to jsou hlavní přednosti téhle knížky. Obecně ve mě vyvolávala rozporuplné pocity, jednu chvíli jsem byla nadšená, a v další jsem aplikovala "rychlé čtení". Hlavní dějová linie je zajímavá, jen to rozplétání není úplně podle mých představ a hlavně jak to celé dopadne je zřejmé už od začátku. Každá z postav je zvláštní, nějakým způsobem se provinila. No prostě Zmizelá nebo Dívka ve vlaku je úplně jiná liga.
Opravdu velmi povedené dílo české autorky. Mám z toho tak dobrý pocit, že jsem si přečetla tak dobrou knížku, která v člověku něco zanechá. Velmi dobře styl psaní. Úžasný děj. Ačkoliv tuto knížku chci jen chválit, nedokázala jsem se v celém jejich rodokmenu orientovat. Nicméně bych ji doporučila všem. Dozvíte se něco o části naší republiky, a ačkoliv pocházím z druhé strany republiky a miluju Krkonoše, Bílé Karpaty jsou moje druhé zamilované místo, tak moc na mě knížka působila a už teď vím, že se k ní po čase zase vrátím a ona mi předá zase něco nového čeho jsem si minule při čtení nevšimla.
Zatím poslední kniha od tohoto známého autora. První co bych chtěla rozhodně říci je, že těch 575 stran bylo zbytečně moc. Příběh byl zajímavý, ale bylo tam zbytečně moc odboček, které byly dost nudné a zbytečné. Některé kapitoly mi připadaly úplně nekonečné.... Nicméně nechci být k této knížce moc kritická, protože není úplně špatná. Zase zajímavé téma, ale už to není tak dokonalé jako Žena v kleci, nebo Složka 64. Kdo mě tam celkem zaujal byla Pirjo a její životní příběh. 75%
Tahle knížka je prostě ideální na cesty, na dovolenou. Je to klasický typ odpočinkové literatury. Žádný závratný děj, nic nečekaného a přesto nás knížka o něco obohatí a zkrátí třeba čekání u doktora, nebo při cestě ve vlaku. Obsahově je to prostě slabší, ale tak jako většina jsem si jí vybrala kvůli její grafice. Nikdy jsem snad neměla v ruce tak krásně ilustrovanou knížku. Myslím že sestra Aňi by měla být více medializovaná.
Jsem ráda, že jsem si zase po delší době přečetla, něco realistického. Nebyli tam žádné bytosti co dokáží nadpřirozeně nezemřít, jak to ve většině detektiv poslední dobou bývá, Moc vyvedený román, zajímavá zápletka, sice ne nic drsného a děsivého, ale něco to do sebe mělo.
PS: Nesnášela jsem postavu Flo, která mi tedy svými názory na rozlučku a Clare pila krev, nicméně ten její konec mě dostal.
Marušku jsem si oblíbila asi díky Stardance, tam byla opravdu skvělá. Její blog jsem neznala, ale tato knižní podoba jejího blogu - je to prostě super čtení. Píše velmi vtipně, zajímavě, s velkou dávkou přirozenosti. Její články jsou dost často vtipné. Formát knížky a super ilustrace zapadají do kontextu velmi podařené knížky se zajímavým obsahem.
Jedna z nejlepších divadelních her. Drama, které v sobě má všechny prvky. Přečetla jsem to jedním dechem a ten krátký děj mě opravdu tolik bavil. Maryšu známé spíše z parodií, ale myslím že by každý měl znát základní a nejznámější díla jakéhokoliv žánru, protože to rozšiřuje naše obzory.
Pokládám si otázku, napsal tohle opravdu stejný spisovatel, který napsal třeba Carrie? Tato kniha nelze hodnotit jako horor. Je to spíš červená knihovna - zamilovaný příběh - sympatická Annie a její syn. Jejich osud je smutný a hororová zápletka s vrahem jsou jen jako lehké odbočení. Pro mě zklamání .
Bavil mě Harry, bavil mě i Gusto společně s "Atamanem". Komplexně mě to úplně nepřišlo jako dokonalá severská detektivka. Nesbo je sice vypsaný, a jeho HH je geniální, já ale z příběhu úplně odvázaná nebyla. Vadí mi a nejen u Nesba, že hlavní hrdinové jsou schopní přežít úplně všechno stejně jako třeba Larssonova Lisbeth. Stejně tak se zamýšlím nad tím jestli je opravdu potřeba dávat do každé detektivky perverzní sexuální minipříběhy. To severské detektivky opravdu stojí na nereální nesmrtelnosti hlavního hrdiny a *ukání na každé třetí stránce?
Myslela jsem si, že "černá ovce" Olsenovi tvorby jsou Zabijáci, ale po přečtení měním názor, je to Marco, který opravdu není vůbec záživný, ale co Zabijáci. Zlo vytváří další a další zlo, autor si opět vybral velmi zajímavé a reálné téma a dokázal ho velmi dobře zpracovat + kladně hodnotím odkazy na kultovní Mechanický pomeranč. Kimmie a parta kluků, kteří se baví hnusným násilím, ikdyž ona byla záporná postava, oblíbila jsem si jí proto, že ona zlo dál šířit nechtěla... 80%
Larsson, Milénium, Lisbeth je pro mě základ pokud o sobě říkáte, že máte rádi severské detektivky. Je to dokonalé, většina věcí je dokonalá, pokud jejich autor nemá obyčejný životní osud, Larsson je a bude legenda v literatuře a žádné pokračování jako je Dívka v pavoučí síti nemůže nazávat na jeho trilogii. Protože to není už ten stejný Mikael, Lisbeth a ostatní...
Chtěla jsem u Nesba a jeho Harryho číst všechny jeho příběhy od začátku vzhledem k celkovému počtu HH. První díl mi dal nejvíc zabrat, dalo mi práci se dostat do děje, pochopit celého Harryho. Netopýr je takové seznamování, které pro mě bylo celkem trápení, moc mě to nebavilo. Teď mě čeká už jen Přízrak a Policie a rozhodně bych všem doporučila si tím vším společně s Harrym projít od začátku, pak totiž dokážete prožívat co to prožíváte u čtení Červenky - Sněhuláka - Levharta - to je ta sladká čtenářská odměna dokonalé knížky.
Greye jsem musela číst stylem rychlo čtení. Po přečtení mám na Christiana nový názor, zajímavé pasáže z jeho dětství osvětlují celé jeho chování, a dost věcí se tím vysvětluje. Nic nového tam ale neobjevíme, víme že jeho pohled je ovlivněn tím, že nemyslí mozkem ale jiným mužským orgánem už od prvního setkání s Annou... Jeho pocity, potřeby a chtíče.. nic co by jsme nečetli už v prvním díle... ale pokud má někdo oblibu o tom spíše číst než to sám provádět (samozřejmě v odlehčené formě) tak jako oddechové čtení... why not
"Největší přání vyváží pouze ta nejhorší noční můra" Není to přímo dokonale promyšlená detektivka, ale já osobně jsem si tam našla oblíbenou postavu - Alexe, kapitoly, které popisují jeho život jsou to nejvíce záživné na této knize. Výhoda jsou obecně krátké kapitoly, které urychlují děj a také prostupování různých dějových linií a příběhů různých postav. Celkem povedené.
Harry a jeho nálady, osudové ženy a hlavně jeho počateční ignorace cokoliv řešit, mě na začátku každé knihy trochu nudí, škoda že víme kolik má kniha stran a proto, když se vrah najde na str. 200 z 700 je už předem jasné jak to bude pokračovat. Oproti Sněhulákovi mi tam chyběla trochu brutálnější a vypsanější popis vraždění, ale Nesbo si v tomhle díle našel něco jiného čím nás uchvátil..
Tak jsem se vrátila do dětských let, kdy jsem četla Harryho a žila tak trochu ve světě fantazie. Upřímně řečeno, taky mi takhle knížka přišla do ruky kvůli tomu, že její filmovou verzi režíroval můj milovaný Burton, a už se těším až budu knihu a film srovnávat. Co se týká knihy, začátek byl skvělý, příběh společně s úžasnými fotkami vás přímo vcucne do děje, měla jsem i mrazení a taky jsem se i nudila (konec příběhu je trochu šílený v špatného slova smyslu). Jako odpočinková literatura i pro dospělé ideální, pokud ve svém srdci ochraňujete kousek svého dětského já.