svatas007 komentáře u knih
Tato kniha popisuje Zemi, která má po specifické katastrofě specifické problémy. Hlavní hrdinové řeší osobní problémy svého svědomí - pomáhat po katastrofě postiženým nebo se spíše soustředit na "zdravé" jádro civilizace?
Kniha o tom, jak vás malá osobní tragédie může ochránit před tragédii ohromnou a o vnitřní síle, která se vám v nově formovaném světě bude zatraceně dobře hodit.
Kniha je dobře čtivá a napínavá. Řadím ji ke klasickým dílům sci-fi literatury. I když je z roku 1951, příběh funguje i dnes.
Mám rád příběhy, které vás donutí uvažovat nad tím, že to, co bylo jednou bílé, by mohlo být vlastně i černé. Když čtete tuto knihu, skoro u ní křičíte - "zastavte tu tlupu, takhle to přece nejde." Tolik násilí přece nikomu beztrestně nemůže projít. A že na to máme parádní nástroj (myslím na ten trest)? A pak se to zvrtne. Miska vah hodnocení se zvrhne. Má krutý trest ospravedlnění? Já vím, trest má být, ale fakt krutý? A v momentě, kdy se zhoupnete po křivce grázlík - "hovado" - trestanec - oběť, jste u konce své poutě knihou. A uvědomte si, že vlastně pořád hodnotíte jednoho a téhož člověka! Předpokládám, že o to autorovi šlo...
Co se týká jazyka - pokud máte za sebou povinnou ruštinu na ZŠ (4 roky), spoustě věcí hned rozumíte, jsou to ruská slova. Překladatel si s tím dal hodně práce.
Speciálně bych chtěl upozornit i na velmi povedenou filmovou verzi Stanleyho Kubricka, kniha dostává ještě jeden rozměr navíc.
Práve jsem dočetl tuto knihu a jsem z ní velmi rozpačitý. Je nutno uznat, že dějová linka má jisté překvapující prvky, ale postupem času a ke konci, se neskutečně vleče. Humor je svérázný, ale v knize už není tolik "zajímavých" a provokativních líčení, jako v předchozích Vlhkých místech.
Vcelku jsem pochopil, že má hrdinka jisté psychické problémy a shledal jsem i paralelu se skutečnými lidmi z mého okolí, ale nějak mne to nebavilo. Mohu-li doporučit, odvážím se knihu spíše nedoporučit. Samostatně bych si ji asi nepořídil, takhle jsem ji získal v balíčku s prvotinou. Plný očekávání jsem se začetl, ale prostě to není ono.
Kniha je dobrá a zajímavá a úplně jiná, než všechny Kingovy ostatní. Je spíše bližší sci-fi než hororům, které King obvykle píše. Obsahuje základní a velmi jednoduchou premisu - co se stane, když budete moci cestovat v čase a jak se na tom všem projeví tzv, efekt motýlích křídel.
Příběh je velice poutavý a propracovaný a musím se přiznat, že mi trochu vadilo, že je v něm spoustu balastu, než se začne řešit to hlavní. Ale nakonec je to fajn abyste pochopili, že i hlavní hrdina trochu zestárne a co je za tím, že reaguje tak, jak reaguje.
To co mne vyloženě zklamalo, je vyprávění příběhu po hlavním aktu samotném. Mám-li být upřímný, docela bych to líčení zkrátil nebo možná i vynechal. Přišlo mi to úplně mimo původní osu příběhu a i vzhledem k tomu, že žijeme v době hodně vzdálené od té původní v knize, i nerealistické.
Knihu jsem si velmi oblíbil. Je v ní geniálně popsané jedno menší město v USA a charaktery jeho obyvatel. Staré křivdy, nové křivdy. Zároveň je fascinující, jak malé neplechy zapadnou do sebe a hned to vypadá tak, jak to vypadat má a naštve to toho, koho to naštvat má.
Princip přenesené odpovědnosti funguje a správná motivace je nadevše. Jen ten konec je takový až moc magický. Ale dejme tomu.
V roce 1993 jsem pracoval v knihkupectví, kde jsem tuhle knihu objevil. Byla moc tlustá a já do ní nakouknul. A koukal jsem do ní následující 4 dny a přečetl ji. Moc mne to chytlo a zajímalo, co se jako bude dít dál.
To byl stěžejní okamžik toho, že jsem knihu od té doby přečetl ještě několikrát. Příběh je dobře postavený a postavy vykreslené. Z knihy je cítit ta nálada, stres a napětí. Moc mne bavily dvě časové roviny příběhu.
Doporučuji ji přečíst, i když je vážně tlustá!
O téhle knize (a vlastně o celé trilogii) jsem toho moc nevěděl. Pak se u nás objevil Ježíšek a přinesl mi celou trilogii. Trvalo mi přesně 14 dní, než jsem dočetl poslední stránku. Tohle byl pro mne prvotní impuls začít se zajímat o "severské" detektivky.
Celý příběh je skvěle napsaný a první díl vás velmi rychle vtáhne do děje. V textu je neustále přítomno napětí a už když si myslíte, že je vše v pořádku, přijde zas něco. Ohlížíte se přes rameno, jestli vám něco nehrozí. Objevují se hrdinové, kteří jsou sympatičtí, ale ke kterým si vytvoříte takový nejasný vztah, protože to nejsou zrovna vzorňáci ve všem, co dělají.
A taky jsem byl párkrát ve Stockholmu a zamýšlel jsem se nad tím, kde jsou místa o kterých Larsson píše. Navíc se mi příběh tak líbil, že mám strach podívat se na zfilmovanou verzi. Určitě by mi tam něco chybělo.
Z mého pohledu je to zajímavá kniha, která je však zfilmovaná mnohem lepší. Kniha je v některých místech příliš rozvláčná. Je z ní cíitit, že se jedná spíše o psychologický román než horor. Zajímavější totiž je sledovat pohnutky pan Kopfrkingla než výsledky jeho "práce" - co a proč ho ke všemu vedlo. On je v jádru hodný člověk, který to s ostatními myslí dobře, ale průšvih je v tom, že se jiní lidé rozhodli jej zneužít a využít. Hodili na něj odpovědnost, které se zřekli. Strašlivé je, že po přečtení víme, že on za to vlastně nemůže.
Kniha je velice silná v tom, jak líčí příběh mladíčka, který se rozhodl bojovat za svou vlast. Z pohledu člověka žijícího po 2.světové válce, kdy se příběh odehrává, má jednu velkou smůlu - bojoval na špatné straně. Jenže to z něj nedělá špatného člověka. Do války a života námořníka šel proto, aby ukázal svou dospělost.
Příběh krásně popisuje všední starosti mladíka, který je v armádě. A je úplně jedno, jestli na té správné či nesprávné straně. Má své slabůstky a zároveň není moc připraven na hrůzy, které může zažít. A právě tohle je v příběhu to nejsilnější. Po přečtení si totiž říkáte něco o tom, co byste na jeho místě dělali vy?
Knihu mám moc rád a dostal jsem se k ní vlastně náhodou. Když rodina zjistila, že čtu Asimova, začala mne zásobovat.
Tahle kniha je úplně jiná než všechny ostatní, které jsem od autora četl. Pohrává si s myšlenkou, že štěstí a spokojenost vám může zajistit nadpřirozený tvor, který vám splní jakékoliv přání. Ale vlastně nic není tak jednoduché a pak máte dilema - chtěli byste něco takového nebo vám to za ty trable nestojí?
Je to nesmírně vtipné a pohodové čtení, které bych si s sebou vzal v klidu i na exotickou dovolenou do stínu slunečníku.
Tahle kniha je dobrá v tom, že ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby se jakékoliv společenství lidí, které je vystaveno extrémní situaci (zde ztroskotání na pustém ostrově), začalo chovat jinak, než velí (jakási) norma. Je úplně jedno, zda je to skupina malých chlapců či obyvatelstvo státu. Zkuste si třeba zjistit něco o Stanfordském vězeňském experimentu. Když máte dánu nějakou roli (nebo se v ní v extrémní situaci ocitnete), zvítězí to zvíře v nás. Prostě i tohle se může stát.
Příběh je velmi čtivý a nutí vás číst "furt pryč".
Po přečtení knihy mi v hlavě nejvíce rezonovalo - je to detektivka nebo psychologický thriller? Vzhledem k tomu, že v knize o detektivní práci moc není, tak je to asi ten thriller. Autor se snaží v knize popsat příběh "ajťačky", která se rozhodla vyřešit svůj partnerský problém z minuty na minutu a otočit list. Pustila si k tělu osobu, která to s ní nemyslela úplně dobře a využít ji ve svůj prospěch.
V příběhu je naznačeno několik linek, některé zůstávají nevysvětlené či nerozvinuté. Ale je pravda, že vyloženě překvapivý moment v příběhu není.
Kniha se čte dobře a jako oddechovku lze doporučit. Jenže seveřani to nejsou...
Kniha mne bavila hned od začátku, ale neskutečně zklamala na konci. Celý děj se pomalu táhne a rozplétá. To je fajn. Takže očekáváte velké finále, které se... jaksi nekoná. Celý děj je podáván hodně v náznacích, ale na konci se vlastně vůbec nic nestane. Je použito hodně hororových prvků, jenže dle mne je strašně cítit doba prvního vydání knihy. V roce 1978 to mohlo být zajímavé a neotřelé, v dnešní době v éře velikána Kinga či severských detektivek působí kniha trochu bezzubě.
Navíc kniha v ateistickém Česku ztrácí punc "dloubání" do církve, protože nás to nemůže šokovat - my si u nás dovolíme dloubat více a nikoho to moc nešokuje. Ale chápu, že v katolickém Polsku nebo USA to trochu kontroverze přidá.
Takže tajemný církevní hodnostář, jeho rada starších či církevní škola v malém městě, kde každý očekává, že se církev bude do dění ve městě tak nějak míchat asi jo, ale za mne je v příběhu příliš mnoho nevysvětlených záležitostí a navíc ten hodně rychle provedený konec bez špetky nějaké speciální invence...
Na druhou stranu přímé srovnání se starší knihou S.Kinga - Carrie (vydána v roce 1974), přesně ukazuje, že podobné prvky se dají zpracovat mnohem lépe a s mnohem propracovanějším dějem a dobou vydání to nutně nemusí být vyčpělé.
Kniha vyšla před lety a četl jsem z ní jen nějakou ukázku. V rámci akce nejmenovaného e-shopu s elektronickými knihami jsem se k ní teď po letech dostal. Zakoupil jsem ji a začal číst. Šlo to rychle. Děj knihy je v podstatě banální - dívka se snaží stmelit rodinu skrz starost o její zdravotní stav, když pár dnů leží v nemocnici. A u toho si jen tak přemýšlí. V podstatě formuluje to, co si mnoho z nás myslí v hlavě a nikdy by to nahlas nevyslovilo. A taky provádí věci, které děláme v soukromí a nijak se k nim "nehlásíme". Na přetřes se dostanou nechutné, ale přece jen přirozené pochody/produkty lidského těla. Průšvih je, když se ze své intimní zóny rozhodne vykouknout do zóny veřejné (například scéna ve výtahu).
Kniha zaujme a hodně lidí šokuje svým barvitými líčeními a protože každý máme "hranici hnusu" posunutou jinde, buď se vám to líbí, nebo knihu s odporem zahodíte. Rozhodně to není příjemná četba na dovolenou nebo pro relaxaci...
Pro mne jako kluka, který přišel na chuť sci-fi byla tohle dost zásadní kniha. V podstatě se nejedná o klasickou "hvězdnou" sci-fi, ale spíše příběhy plně matematiky a fyziky. Některé věci vysvětlí povídky přímo geniálně např. Möbiovu pásku nebo geometrii čtyřrozměrného prostoru. Máte-li doma malého vědce, předhoďte mu knihu k zamyšlení.
Vlastním knihu v prvním českém vydání a až po letech jsem zjistil, že z ní bylo vypuštěno pět povídek. A tak huš, huš do knihkupectví pro poslední vydání...
Kniha o neutuchající touze přežít i za nepříznivých podmínek. Když se celý svět spikne proti vám a vy se rozhodnete bojovat s podporou rodiny, která je to jediné, co máte. A pak vám to zkazí někdo zvenku...
Dobře se to čte a hodně rychle vtáhne do děje. A začnete se zabývat tím, jestli je dnešní společnost nastavena správně. Na začátku příběhu je zcela totiž přirozený strach právě ze společnosti a jejich nástrojů pomoci.
Když jsem byl malý kluk, kniha mne děsně bavila. Je plná humoru a legračních scének, které jako malý kluk můžete prožívat. Máte-li doma kluka, který jeví zájem o čtení, podstrčte mu tuhle knihu. Trochu jsem ze začátku tápal v tom, jak funguje vzdělávací systém ve Francii, ale pochopit se to dá a rychle.
Knihu jsem vždy četl kvůli příběhům, až později jsem se dozvěděl, že je cenná také svými ilustracemi.
Ke knize jsem se poprvé dostal hned po jejím 1.českém vydání. A vzpomněl si pak později, když nás komerční televize začaly zásobovat různými soutěžemi a reality show.
V knize je krásně popsán svět rozdělený dle jednoduché logiky. Máš peníze - žiješ, nemáš peníze - zemři. Chceš-li si peníze vydělat, zkus to v naší show. Kniha má spád a úvodní ličení životních útrap hlavního hrdiny se silným sociálním podtextem, který dokáže ospravedlnit jeho (zoufalý) čin - účast v mašinerii zábavy. A na jednom lidském životě vlastně vůbec nezáleží, hlavně ať pobaví masy.
Až později jsem se dostal k filmu s Arnoldem. Ten film má s knihou společné jen některé věci - soustředí se na akční stránku příběhu a kompletně odsunuje sociální složku do pozadí.
Jsem ročník narození 1974 a mám jakousi zkušenost s minulým režimem, i když jen jako dítě. Když jsem se ke knize někdy v devadesátých letech dostal a přečetl jsem si ji, poznal jsem, že i já jsem byl pomocí podobných praktik popsaných v knize manipulován.
To, z čeho mne mrazí nejvíc je fakt, kdy byla kniha napsána - v roce 1949. Autor s tím zjevně nemohl mít žádnou zkušenost, byla to jen jakási vize. Jak blízká, to se ukázalo až později.
Příběh je poutavý, poučný a kniha se dobře čte. Pokud se k ní dostanete z nutnosti, moc vás neosloví. Pokud vás však kniha zajímá, je perfektní. Je to ale pořádný psychologický nápor. Nejhorší je si uvědomit, že zvrácenost systému vidíte jen vy, jako čtenáři. Pokud vás obklopuje, zase tak podivné vám to nepřijde.
A nejhorší na všem je, že i po více než šedesáti letech od zveřejnění je ta kniha stále aktuální a stále hrdinům příběhu rozumíme.
Tato kniha, ke které jsem se dostal v podobě šesti pidi svazků, ve mne vůbec nevzbuzovala důvěru. Mám rád tlusté svazky Stephena Kinga. Ale jak jsem se začetl, bylo to něco nepředstavitelného. Příběh vás velmi rychle vtáhne a není vůbec jednoduše odhadnutelný. Navíc je to téma atraktivní - kdo by si nechtěl přečíst o masových vrazích čekajících na trest smrti...
Co se týká závěrečné pointy - je vcelku nečekaná a právě to dává příběhu tu tajemnost, protože pokud o konci nic nevíte, máte skládačku složenou jinak, ale nakonec se to změní. Vím, že se to s knihami obecně moc nedělá, nicméně filmové zpracování téhož (s Tomem Hanksem v hlavní roli jako Paul Edgecombem a Michaelem Clarke Duncanem v roli Johna Coffeyho) je jedna z mála výjimek, kdy je film lepší než kniha. Film vznikl za bedlivého dohledu Stephena Kinga a je to znát. Takže pokud jste knihu nečetli, máte slušné dilema - kniha nebo film? Ve chvíli kdy neznáte pointu, je příběh skvělý. Když už to víte, není to taková zábava. Musíte si prostě vybrat.