TamaraKrejčí komentáře u knih

Přesně tak, osloveni “holka stará” by použil manžel jen jednou, jen by potom nebylo o čem psát.
Neříkám, že se kniha nedala číst, ale četla se těžkopádně. Některé dialogy mi přišly divné. Takové ano, ne. Nebo možná, určitě.
A dost mi vadí, když autor překvapí, ale nakonec je to neuvěřitelné klišé, fádní.

2 01.05.2020

Pro mě je stále neuvěřitelně kolik krásných knížek vzniklo “díky” světové válce. Tolik příběhu, tolik lidského zoufalství. A díky všem, kteří dokážou popsat těžké téma tak, že si z toho odneseme nejen zážitek na pár chvil, ale i zamyšlení, poznání, poučení.

5 24.04.2020

Bylo mi hlavních hrdinů moc líto a to z důvodu, že svou osamělost, jim způsobilo špatné rozhodnutí v dětství. Že postupem času věděli jak na ten “normální život” jak bych měl, měla reagovat, co říci, co udělat...ale nejde to, nejde odhrnout zástěna, zbořit zeť, nedechnout se.
Za mě velká škoda, že když autor nastínil možnost, že sestřička Mattiho by mohla žít. Že nevyužil a nerozvinul osud i této dívenky. Věděli jsme, že je postižená od narození a tito lidé mají svůj vlastní svět. Tak sledovat nejen Mattiho, ale i jeho sestru, jak žije by bylo hodně zajímavé. To porovnání obou světů.

6 09.03.2020

Za mě zajímavé, neotřepané téma. Složitá akce, kterou je třeba odhalit a ta přináší oběti i heppyend. Pro mě je těžké si zapamatovat jména postav, hlavně když jde o cizi jména, ale tady jsem se ještě stihla orientovat i v místech.

2 09.03.2020

Sáhla jsem po této knize a tomto autorovi jen kvůli výzvě. Né, že bych od něj nic nečetla, četla jsem Říjnový seznam a to bylo dílo. Ale když jsem si vybírala titul do výzvy, tak mě zarazily ty “bichle” ????????ale zvládla jsem jí a byla fakt dobrá, nelituji. A zase překvapeni a rozuzleni až na konci...
jinak velká gratulace pane Deaver ke kulatinám ????

7 22.02.2020

A také mě štvalo, neumím to asi přesně vysvětlit...ale jakési vymýšlení "přezdívek" prostě jména postav, např. Tereza a v další větě byla "žena na vozíku" která zrovna něco řekla...nebo dokonce, byl použit obrat, výraz "vozíčkářka"
Pochopím, že Marie byla řadová sestra, tak to beru, je to titul, tak jo, ale jinak??? Proč zaměňovat jména??
To mi přišlo hloupé.

16.02.2020

Těšila jsem se na nezávazné potlachání mezi přáteli z dětství. Kombinace bývalé Star a řádové sestry nabizelo a mohlo být fajn, ale nějak vše vyšumělo v nekonečném dialogu o ničem.

14.02.2020

Za mě jedno velké trápení, snažila jsem se začíst, najít si něco, ale nenašla jsem nic. Kdyby nešlo o naší nedávnou historii Časkoslovenska, tak knihu odložím.

2 09.02.2020

Dalo se to číst, pár příjemných večerů jsme spolu ztrávili. Ale taky jsem čekala zajímavější příhody z prostředí veteriny.

1 02.02.2020

Krásné čtení, od pana autora má prvni knížka a určitě se k němu ráda vrátím. Znám místo v Norsku, kde je uprostřed "pastviny" přez kterou vede pěšinka nevim kam, opodál burácí severní oceán a v tom to území je také poštovní schránka. Nikdy jsem nepochopila proč tam je, ale nikdy mě ani nenapadlo se do ní podívat....příště to udělám. Nejsem najivní, nenajdu další Spřízněnou duši, ale co kdyby??? ????????

8 30.01.2020

Už jsem tuto knížku musela v minulosti číst. Děj se přede mnou poodhaloval lehce napřed. Nebo, že bych viděla film? Bylo to vůbec zfilmováno?? Ať je to jak je, čtení jsem si vychutnala i dnes a tento silný příběh mohu jen doporučit.

1 24.01.2020

Dívčí románek, ale žádná růžovka.
Život s alkoholikem je peklo i pro úplnou rodinu, natož pro děti. Důležité připomenutí; čti mezi řádky, nebuď lhostejný. Ale pár stránek navíc by příběh snesl.

2 24.01.2020

Tak to jsem moc ráda, že mám tohle čtení za sebou. Hodně postav, do žádné jsem se nedokázala vcítit, žádné simpatie. Prostě mě to nebavilo.

1 22.01.2020

Krásné čtení. Tentokrát jsem nejprve přečetla tu novodobou část a až později tu historickou část. Nějak jsem na ní neměla odvahu, takže díky databáze a komentářům čtenářů jsem našla odvahu a také, zvědavost mě přemohla ????
Takže nelituji a doporučuji.

6 10.01.2020

Prvni díl se mi líbil o trošičku více. Se mi to zdálo takové rozvláklé.
Těšila jsem se na Lou, nezklamala mě, s tou svou nejistotou a co kdyby kdyby...až jsem se smála jak jí vpadla do života Lily, jako vichřice se svou drzosti šestnáctky..

7 06.01.2020

Poučné čtení a přitom i čtivé. Jen jsem ve věku snad neohroženého druha a děti??? Tohle všechno vědí (s trpělivostí danou puberťákům vytrpěli mé předčítání, a prý "to je jasné, to je staré, ale s mobilem na dohled) takže mě knížka obohatila o přecevzetí: více s dětmi trávit volný čas, aspoň o pár chvil, než doposud a taky obohatila mou letošní ČV: kategorie spisovatele kterého jsem ještě nečetla.

1 06.01.2020

Přečteno na jeden zátah, ani jsem nestačila dát knihu do "právě čtu" trošičku mi vadilo omýlání a vracení se do minulosti, ale určitě ocenil ten, kdo nečetl první díl a já nakonec ocenila, co kdo a proč, tak za mě příjemné čtení.

1 21.12.2019

Nela Rywiková se stala mou oblíbenou spisovatelkou už po přečtení Děti hněvu a to jen díky výzvy, protože krimi nemám ráda. A právě jsem přečetla Dům číslo 6, sice chce se mi až zvracet nad debilitou, nebo jak to napsat, že dokáže člověk, člověka zabít pro tak primitivní důvody!!! Vím, je to jen knížka, vymyšlený příběh, ale tak dobře napsaný, že jsem cítila nejeden "smrad" z těch gizdů zajebaných...

6 11.12.2019

Poklidné čtení, které mi pomohlo zkrátit pár nudných chvilek v čekárnách.

02.12.2019

Tato knížka mě potěšila hned 2x za to, že jsem jí našla ve slevě, a že se mi prostě líbila.
Je napsána svižně, stroze, někdy až dost...avšak téma není růžové, je to o zoufalých lidech, kteří dělají zoufalé věci. Mají k tomu své důvody a, že našli sílu se odrazit ode dna, jenom fajn. Celou dobu jsem jim držela palce.

3 15.11.2019