Tapeworm
komentáře u knih

Většina receptů není špatná, ale autorka často doporučuje úplně zbytečně sůl, pepř, worchester a další pro děti ne úplně vhodné suroviny.


Knížka i nový přístup k věci se mi moc líbí, v praxi zatím nevyzkoušeno, ale už se těším :)


Recepty, jejichž dietnost je založená na používání umělého sladidla a dia kečupu, takže fuj :(

Film byl hrozný, kniha o něco lepší, ale k autorce chovám antipatii od dob, kdy jsem četla její editorialy v Harper's Bazaaru a tato kniha ji nevylepšila.


Soubor přiblblých "pravd a zákonů" většinou bez jakékoli humorné nadstavby prošpikovaný opravdu odpudivými ilustracemi. Dočteno jenom díky mému náběhu na obsedantně kompulzivní poruchu (musím dočíst všechno, co začnu číst) :D

Já jsem byla naprosto nadšená, od Browna jsem ještě nic nečetla (což se rozhodně změní) a tahle kniha mě uchvátila. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, děj byl napínavý, popis historie a památek mě nerušil, spíš naopak a rozhodně se někdy chystám podívat do Florencie a nemít strach, tak i do Istanbulu (pokud to byl záměr, tak u mě zafungoval). Trochu mě zklamala ta obří konspirace proti Langdonovi, to už mi připadalo přehnané, ale nečekané rozuzlení mi nadšení z knihy zase vrátilo.


Bála jsem se, že kuchařka bude samé chilli a kari, ale je tam spousta receptů i pro odpůrce ostrých chutí (i když kari je tam dle očekávání spousta).


Takové oddechové shrnutí už známých věcí o mateřství, trochu mi připadalo, že se autorky snažily knihu nafouknout, aby nebyla moc tenká (písmo velké jako v knížkách pro děti, až moc nic neříkajících fotek, velká tabulka léků vhodných a nevhodných v těhotenství), ale pro někoho internetovými diskuzemi a jinými knihami o dětech netčeného proč ne...


Knížka čtivá, ale na mě trochu moc depresivní, nejspíš zčásti autobiografická, připadá mi, že hodně aspektů se v knížkách Simony Monyové opakuje a bohužel to nejspíš značí autorčino nízké sebevědomí a stavění vzhledu a sexuální touhy nad všechno ostatní, což mě osobně mírně leze na nervy...


Knížku jsem sice neshltla tak jako Vejce a já, ale stejně se mi líbila moc :) Kdokoli může dělat cokoli asi nejmíň, Morová rána byla sice mírně depresivní, ale nejzajímavější a Dusím se ve vlastní šťávě byla úžasná oddychovka. Je hrozná škoda, že toho Betty nestihla napsat víc, ale podle všeho si ten ne moc dlouhý život užila naplno :)


Poměrně nepoužitelné recepty převážně na zeleninu posypanou strouhankou a politou máslem :D Ale aspoň se člověk dozví, jak vypadala gastronomie za komunismu.


Fajn kuchařka, jako většina z Edice Apetit, jenom výroba jedlých věnců na dveře mi připadá trochu uhozená.


Knížka naprosto skvělá, přelouskala jsem ji při nočním kojení a uspávání a na další stránky jsem se těšila tak, že by mimčo mohlo vstávat i po hodině a vůbec by mi to nevadilo :) Vtipně popsané občas i banální události, trocha rasismu vůči indiánům, nepohodlí a dřina popsané s takovým nadhledem, že vám autorka prostě musí být sympatická. Doporučuju všem ženám, budete rády, že žijete tak, jak žijete :)


Začátek mě šíleně nudil, děj mě vůbec nebavil a měla jsem co dělat, abych knihu neodložila, druhá třetina knihy už mě zaujala a bavila a tu poslední jsem přečetla za jeden večer, protože jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Takže v souhrnu fajn knížka, i když to zakončení bylo trochu naivní a až moc neuvěřitelné, ale happy endy mám ráda, takže proč ne... :)


Příjemná oddychovka, dala jsem ji na jeden zátah :) Děj zajímavý, rozuzlení poměrně nečekané, takže za mě super.


Knížka jako obvykle skvělá, trochu mi lezl na nervy podrobný popis Milošova života, ale to jenom proto, že už jsem se nemohla dočkat, až se do děje vrátí Anka. Každopádně zbytek knížky mi to bohatě vynahradil a konec byl bezkonkurenční!


Knížku jsem zhltla skoro na posezení, hrdinku jsem sice naprosto nechápala (což je u knížek paní Kolárové pro mě pravidlem), ale o to víc mě zajímalo, jak se bude situace vyvíjet.


Po velkém zklamání Drákulovým zlověstným douškem mě tahle kniha překvapivě bavila, fajn oddychovka :)
