teepe
komentáře u knih

Knihu jsem si koupila, když byl kolem ní největší hype.... takže je to tak 4 roky? Anotaci jsem si přečetla, až když kniha byla doma a říkala jsem si, kapela, drogy? no to není pro mě a založila knihu do knihovny, že možná jednou se k ní dostanu. Každopádně po sedm manželu Evelyn Hugo jsem si řekla, že to zkusím. A musím říct, že autorka vážně umí. Bavilo mě to, ač se jedná o téma, které mi není ani trochu blízké a je to mimo můj obvyklý žánr. Doporučuji.


(SPOILER) Je to poprvé co píšu komentář k rozečtené knížce. Ale já vážně čtu tuhle slátaninu už 3 týdny a ještě pořád mi chybí 100 stran do konce. Opět jsem podlehla recenzím na tiktoku. To je takový utrpení svatého Šebestiána. Popíšu děj. Na prvních dvou stránkách se vezmou. Pak následuje 100 stran, kdy ona v noci nemůže spát, ráno vstane, jde do kavárny, pracuje, on ji večer vyzvedne, ano toto se děje celých 100 stran. Na straně 150 jdou na první společnou večeři. Na straně 213 si dají první pusu. jsem na straně 341 a pořád nedošlo na věc. Navíc kapitoly jsou dlouhý jak týden před výplatou, takže moje nucení do: přečti ještě alespoň jednu kapitolu je naprosto nadlidský výkon. Formát stránek je taky podivný, vždycky mi srdce poskočí, že na konci nějaké stránky bude konec kapitoly a ono ne, je jen odskočený text na další stranu. Ale jo vlastně ta kniha má jeden plus. Když kapitola skončí na liché straně, je sudá strana celá prázdná! Počítám, že za 14 dní bude mému utrpení konec. Od autorky už nikdy nic číst nebudu. Aby někdo spotřeboval tolik papíru na psaní o ničem, to jsem snad ještě nezažila.


Krásná obálka a krásná ořízka. New York Times bestseller? To jako vážně? TikTok senzace? Proč? Dobře, když knihu rozdělím na dvě částí, kdy jedna část je o smiřování se smrtí blízkého a neschopnosti pohnout se dál a telefonních hovorech... no dobře, to by ještě šlo, ale ta druhá část, kdy se psychoticky skákalo z místa na místo a byly to sny nebo vzpomínky, to bylo něco tak otřesného, že jsem ráda, že to mám za sebou a už nikdy se k tomuhle příběhu vracet nebudu. Žádné emoce to ve mě nevyvolalo, nemělo to žádnou přidanou hodnotu, že by ve mě po příběhu něco zůstalo. Pokud chcete emoce tak raději čtěte tisíc polibků. Tam si můžete postavy i oblíbit.


Ještě, že jsem si v akci v Dobrovském koupila několik dílů téhle série. Nevím co bych dělala jinak se svým životem, než se nudit nad takovou kravinou. Knihu jsem si vzala na dovolenou a k ní ještě další dvě. Bohužel to byla taková nuda, že jsem nepřečetla za týden ani tuhle jedinou. Dočteno s vypětím všech sil.


Nebylo to špatné, ale něco tomu trochu chybělo, ta síla, která by mě nutila číst a číst abych zjistila jak to dopadne. Ono to víceméně bylo vše jasné už od začátku. Každopádně 4*.


Musím říct, že tohle mi vážně sedlo. Miluju střídání časových rovin, kdy jedna osoba je v minulosti a druhá v přítomnosti a časové roviny se střetnou až na samotném konci. Kniha mě nutila číst dál a dál a upřímně, jsem doufala, že to dopadne, tak jak to dopadlo, takže za mě spokojenost.


Půjdu proti proudu, pomocnice, byla fantastická a chytla mě od první stránky, tady jsem se prostě nemohla začíst, relativně dlouho trvalo než se něco začalo dít a konec... no tak ten jsem odhadla už hodně brzy.


Knížku jsem si objednala, protože jsem zahlédla nějakou ubrečenou recenzi na tiktoku, ani anotaci jsem nečetla, takže jsem vůbec netušila o co půjde. No... a musím říct, že tohle byl vážně masakr. Já sama jsem brečela už na patnácté stránce a pak ještě několikrát v průběhu knihy. Bylo to smutné, ale bylo to krásné. Hlavně to smíření hlavní hrdinky mě vzalo za srdce. Za mě 5*. Před lety jsem četla hvězdy nám nepřály a to se nedá srovnat.


Začátek se vlekl, myslela sem, že nedočtu, nakonec jsem se donutila a získalo to zajímavý spád.


Čtivě napsáno, po dlouhé době sem sáhla po knize, která mě okamžitě vtáhla do děje.


DMILY jsme žrala, tady jsem se musela vyloženě nutit dočíst... bohužel už jsem si koupila i zbylé dva díly... asi jsem stihla zestárnout a už to není pro mě.


Trošku slabší než nesnášim tě, chybí tam ty vtipné dialogy, které předpokládám dodává druhá autorka...


první kniha tohohle žánru, kterou jsem nedočetla, postavy mi byli nesympatické, prostě to nešlo... a to jsme se na tu knihu tak těšila a nejsem extra náročný čtenář, který by hodnotil jako brak tuto literaturu

celou serii přečetla za 5 dní! neuvěřitelný, samý zvrat samý děj, nemohla jsem odložit dokud jsem ve 2 ráno nedočetla knihu a ráno hned začala číst další!


Za me rozhodne lepsi nez prvni dil, jen jako kde ke ten 3a 4 dil? :-O jsem napnuta na toho tatu....

Skoda toho konce. To zabilo cely smysl knihy. Z knihy jsem nebyla nijak zvlast nadsena a cetla ji temer 3 tydny, coz asi vypovida o vsem. Prumer. Vracet se k ni nebudu.


(SPOILER) Druhá kniha od autorky, první se mi líbila trochu více. U této knihy jsem očekávala, že dostanu klasické schéma, poměr manžela s chůvou. Ale k mému překvapení o tohle v knize vůbec nešlo, i když se nás o tom ze začátku snažili přesvědčit. 4*


Tak pro me obrovske zklamani. Treti kniha od autorky a musim priznat, ze me absolutne nebavila a to jsem po ni sahala jako po tutovce. Prilis mnoho postav, u kazde postavy popsany cely zivotni pribeh. Nina ve sve puberte se stara o sourozence a nikdo nezavola socialku… jedina cast, ktera me bavila byla minulost s June.


Knihu jsem měla již nějakou dobu doma, většinou si čtu recenze, před čtením, tak jsem neměla očekávání a počítala s tím, že se budu nudit a nutit do čtení. Ale to se vážně nekonalo. Čtivě napsáno, byla jsem napnutá, kam to povede. Bylo to psycho? Bylo, ale vtáhlo mě to do děje, že jsem ještě včera v noci musela dočíst. Jinak co se týká chování postav, zejména rodičů, kteří mají dceru, která má evidentně trauma, to je pro mě naprosto nelogické, ale i takoví lidé žijí mezi námi. Hodnotím 5*.
