tereza1198 komentáře u knih
Osudy tajných panovnic. Některé sice panovaly, ale většinou stále dokola rodily dědice a blížily se k předčasné smrti. Velmi zajímavé čtení, které rychle uběhne.
Na knihu jsem se strašně těšila. Nalákala mě obálka a anotace, takže při čtení jiné knihy už jsem mlsně pokukovala po téhle. Takže jsem byla trochu zklamaná. Čekala jsem větší útok na city. A velmi mě vytáčelo stálé opakování životních osudů postav, popisu kavárny a tak. Přišlo mi to dost zacyklený. Měla jsem pocit, že mě autor podceňuje a nevěří, že si zapamatuji detaily a pravidla.
Tak jsem všechno přesadila a zasadila. S touhle knížkou v ruce a vraženými trny v té druhé věřím, že tentokrát některé tu moji péči přežijí.
Čekala jsem detektivku a dostala jsem vztahové drama. Vzpomínky na neradostné dětství, pekelně studené rodinné vztahy, ptačí genocidu (ale ochutnat guga bych chtěla), deštivý a strohý ostrov. Popis krajiny super. Ale ty vztahy. To nikdo s nikým o ničem nemluvil? Jako nikdy? To by to ani jednomu člověku neuklouzlo? Tam bylo všechno 300 let zpátky. Knihu jsem pořád odkládala s pocitem absolutní nudy. Vysoké hodnocení mi říkalo, že se to zlepší. V mých očích ne. Konec vyřešený horkou jehlou. Finn má asi největší poststresovou poruchu všech dob. Vražda tam sice byla, ale o ní to nebylo vůbec.
Cože? Indiáni nebyli čistí a hrdinní lidé z plání, kteří v míru uctívali Velkého ducha? Že se navzájem mučili už dávno před příchodem bělochů a pak se v tom jen zdokonalili? Že vraždili mimina a nemyli se? To kdyby věděl Vinnetou?! Jako Apačovi by mu Komančové totálně nakopali.
A teď vážně. Historie národa Komančů jako celku a pak příběh unesených bělošských žen z rodu Parkerových a jednoho jejich slavného potomka. Drsné čtení a překvapí, co všechno může člověk vydržet.
Trochu pomalejší rozjezd, ale pak se mi to velmi líbilo. Takový starší typ detektivky, kde všetečný chlápek chodí a moc se vyptává. Postava Strika mi přišla trochu moc složitá - slavný otec, nespořádaná rodina, psycho ex snoubenka a ještě je po amputaci. Na jednoho chlapa docela síla. Jdu mrknout na seriál.
Poznámka: Seriál C.B. Strike má tři série. První série Volání kukačky má tři hodinové díly. Cormoran je tam větší hezoun než v knížce (herec Tom Burke) a má protézu na druhé noze. Robin je skvělá. Trochu okleštěné oproti knize, ale moc pěkné.
Znám divadelní hru, ale i tak kniha překvapila. Sranda i smutek. Prostě život. Skvělé.
Kdo miluje drsňácká klišé? Já! Takže osamělý cizinec v dlouhém kabátě se deštivou nocí dostane do jižanského města, kde je okamžitě zatčen. Následuje výslech, kde se ukáže že tulák je vlastně bývalý voják a drsoň, kterému není rovno. To ukazuje celou knihu. Ať v budovách, lesích, domech nebo vězení všude každému nakope. Taky vládne skvělou intuicí a hromadou štěstí. Dále je tu sexy diva, co je z něj omdlévá při prvním pohledu, hnusné vraždy, padouši, obří spiknutí a osobní pomsta. Líbilo se mi to. Moc jsem se v tom nehrabala a nechala se unášet dějem, takže jsem si to užila.
Moje dětství mi poškodilo pohled na piráty. Takže při slově pirát se mi vybaví obraz romantického chlapáka v rozhalence, co opírá svalnatou nohu o sud. K orlímu zraku má přiložený dalekohled a mořský vítr si mu pohrává s vlasy.
Tohle je ale vážně myšlená kniha. Kde se setkáte z drsnými seveřany, řeckými vrahy, muslimskými otrokáři, alžbětinskými zloději se šlechtickými tituly, zlotřilými Číňany a neřády z Karibiku (o kterých se točí filmy a seriály). Nechybí ani novodobí vrazi se Somálska. Dlouhá linie vraždění, mrzačení, vydírání a zabírání všeho, co není přibité. Žádná romantika, jen krev. Skvěle napsaná kniha. Literatura faktu která vůbec není nudná. Popisované příběhy a osudy jsou zajímavé, nechybí mapy a tak si můžete přestavit všechna ta místa. Cartagena, Santo Domingo, Hispaniola, Cádiz, Santa Lucia, Havana......
První setkání s autorem. I jeho jméno mi bylo neznámé a teď koukám, že je docela v kurzu. Kniha byla zajímavá. Musím přiznat, že jednání hlavního hrdiny mě štvalo. To jak tajil amnézii a nešel do nemocnice, ani na policii. Karen byla psycho a začala jsem jí trochu fandit až na konci. Chudák její matka. Ta toho v životě musela vydržet dost. A říkám si, co je to za konspiraci, když vás najde puberťačka? Největší frajeři knihy jsou včely. Kéž by se jim v našem světě dařilo.
Jo a ne po každé ráně do hlavy upadne osoba do černé mrákoty. To jen ve filmech a knihách.
Výborná a vyčerpávající publikace. Vše co jste chtěli vědět o kokainu a báli jste se zeptat. Dejte lidem bezva lék na bolení zubů a oni ho začnou zneužívat. Jdu si dát coca colu a mrknout na seriál Narcos.
Knihu mi kazilo to, že jsem životní příběh královny Lakšmí znala. Ale i tak to byla pěkná kniha o boji Indů proti zlotřilým Britům. Kam vlezou kolonizovat, tam sto let tráva neroste.
Nakonec to byla dobrá kniha. Četla jsem ji dlouhé tři měsíce a začetla se až na straně 280, takže bohužel se necítím na vyšší hodnocení. Prostředí Japonska, zvyky, domlouvání manželství, čtyři sestry a jejich problémy - úplně jiný svět. Sestřičky jsou opravdu živoucí postavy. Takže jsem jim občas fandila a jindy bych je nejraději profackovala. V doslovu je Jukiko popsaná jako hlavní postava. Byla sice obětavá, ale hrozně zakřiknutá a na nervy mi lezla asi nejvíc.
Příběh pokračuje. Krev stříká, kulky létají, svět magoří, Michálek bojuje, hláškuje a občas si vrzne. Prostě Kotleta.
Úžasné zpracování. Moc hezké fotky. Měla jsem chuť ohryzat stránky. Přísady opět náročnější na sehnání, ale určitě něco zkusím. Plus jsou stránky o koření a vzpomínky na rodinu a vznik některých receptů.
Podle knih by člověk řekl, že s těmi Tudorovci nebylo všechno úplně v pořádku. Asi byli nenapravitelní romantici. Jindřich VIII. hledal stále dokola lásku a matku dědice. Jeho sestra Marie utekla s Brandonem. Sestra Markéta si vybírala za partnery ambiciózní sexy Skoty. A další generace to neměla lepší. Marie I. a Alžběta I.- jedna nešťastně vdaná, druhá nešťastně neprovdaná. Lady Douglas pro lásku v Toweru, Marie Skotská po sérii hrozných vztahů na špalku.
Markéta se mi v knize líbila. Prožila si své. Hodně si toho také zkazila sama. Nedala si poradit a trvala si na svém pohledu na věc. To bylo velmi lidské.
Kniha se mi těžce četla. Nudila jsem se a občas netušila, kdo mluví s kým. Ale líbil se mi zajímavý sloh a celkové zpracování. Nakonec jsem ráda, že jsem se prokousala nakonec. Síla čtenářské výzvy.
Kniha by se mi víc líbila, kdyby byla víc rozpracovaná. Působí na mě spíš jako úvod do příběhů. Chtěla bych vědět, jak to dopadlo. Chápu, že ženy prošly určitým zlomem a našly sílu postavit se osudu. Pokračování tam není, aby jsme v sobě přiživili fantazii a optimismus. Ale navzdory všemu bych chtěla vědět, jak to bude dál.
Ládík tentokrát kromě svých nohou, posiluje i játra. Opět skvělá a odpočinková četba. Připíjím mu na další cestu.
(SPOILER) Opakovaný popis osob a událostí mi vadí. Vyprávět to třikrát pokaždé z jiného úhlu mi často přijde zbytečné. Líbila se mi část z Ineverou. Ale tu magii jsem čekala drsnější. To se pořád ohýbala jako palma a vadnoucí květ. Nedokázala jsem si představit tu akčnost boje. Stále jsem viděla drsnější jógu. Arlen by měl hodit Rennu do Jádra. Ta holka je totální magorka a její osobnost mě irituje. Další problém mám s démony. Dřív to byla temná noční hrozba a teď vždycky někam naběhnou a.... umřou. Doufám, že budou mít nějaký teambuilding s démoním Princem o taktice, protože jinak budou dál nablble nabíhat na chrany. Lidé se mezitím pobijí mezi sebou - je vidět, že k masakru démony nepotřebujeme. Konec kritiky. Kniha je super čtivá, intriky zákeřné, je tam dost charakterů, kterým přeji smrt a zajímá mě, jestli ji dostanou. A ten konec... takže vzhůru na další díl.