TerJac komentáře u knih
Moc pěkné. Možná i trochu nápomocné k strachu ze tmy ovšem jen pro děti s bohatou fantazií, které by i ve svých snech dokázaly putovat tajemstvím noční oblohy. :)
Pěkná knížka, která zajímavým způsobem pomáhá dětem překonat strach z odloučení při jejich putování do školky :)
Toto byla opět nádhera. Děkuji za příběh plný lásky, přátelství a očekávání. Moc pěkné!
Už mě nebaví, jak se v poslední době snaží každý autor cpát do knih poučení o tom, jak se nemáme bát přijímat "nové, neznámé atd ..." zvlášť když se tyto knihy objevily až od určité chvíle. Jen je mi líto, že to nefunguje i naopak. No, raději nebudu zabíhat do detailů. Kniha by mne jistě velmi oslovila, kdyby nebyla v pořadí už nevím kolikátá, která mne poučuje, jak se máme chovat. Přitom je zde to téma od nepaměti, a vztahuje se i na jiné oblasti našeho života. A kdo se chovat neumí a nikdy neuměl, kniha jej o tom nepřesvědčí. Ale nebudu zlá, a budu to tedy brát komplexně, že pointa příběhu odkazuje na náš každodenní život a vše, co nám do něj přijde.
Jsem příjemně překvapená, byť jsem knihu číst nechtěla. První dětská kniha paní Mornštajnové mne nenadchla, a celkově mě příběh moc nepoutal. Ale jsem ráda, že jsem to zkusila. Moc pěkně vyvedené, s krásným poselstvím, že každý z náš někam patří. A pokud hledáme, tak se dřív nebo později každý dozvíme, kam patříme :)
Je sice pěkné, že v televizní podobě je toto dílo oceňováno, ale co se hodnoty textu týče, naprosto o ničem. V televizi jsem zatím nezahlédla, a budiž, pokud to někdo posuzuje z grafické stránky, jak je libo. Ale vznik knihy byl dle mého názoru absolutně zbytečný počin.
(SPOILER) Autora mám ráda, příběh je bezpochyby napsán poutavě a zajímavě, ale obsahově mě trochu zklamal. Nemám prostě tuto agitaci proti masožravcům v lásce, mám k tomu hold svůj osobní postoj, a rozhodně to není kniha, kterou by zvolila pro práci s dětmi, natož ji doporučovala. Tím nechci říct, že děti nemají právo si ji přečíst. To rozhodně ne, ale myslím, že k takovéto knize, s tímto obsahem, si musí najít čtenář cestu každý sám, z nějakého svého přesvědčení. Jsem dost ekologicky smýšlející člověk, kniha mi byla proto doporučena, ale špatně. Tohle už beru dosti názorově osobně. Autora ale chválím, a to právě pro jeho odvahu tohoto tématu se vůbec dotknout i za cenu (jak on sám musel tušit), že si proti sobě poštve možná dost lidí. Já to rozhodně nebudu, ale na rozdíl od předchozí Zimní bitvy se už k této knize nevrátím.
Souhlasím s předchozím komentářem. Slovo vombat mě na konci už iritovalo. A výpovědní hodnota příběhu? Žádná. Sama jsem musela dovysvětlovat, proč vůbec les hořel apod. První vombat byl super, ta další pokračování už být nemusela.
Rovněž jako předchozí díly, moc pěkné. A jsem ráda za využití tématiky čtenářských klubů v příběhu :)
(SPOILER) Jo! Tak tohle mě opravdu velmi mile překvapilo. Místy mi to dokonce trochu připomínalo Sirotčinec slečny P. Bylo to tajemné, napínavé, mělo to spád, hlavu i patu, prostě mi to sedlo a bylo to moc fajn. Jen přeci jen mi neseděl nakonec ten konec. To je to jediné, co bych vytkla. Na to, jak tajemný příběh to byl, jsem prostě pořád čekala, že konec odkryje ještě něco wau - prostě šokujícího - co by doladilo celou tu onu tajemnou podstatu příběhu. Takže mě onen happyend prostě zklamal. Ale jinak povedené.
Příběh jistým způsobem myšlený asi dobře, ale mě zklamal a nesplnil mé očekávání. Zápletka a jakýsi "smysl či pointa" celého příběhu nebyla dotáhnuta do konce byť měla dobrý potenciál a myšlenku. Kdyby to autor trochu lépe propracoval, mohl to být dobrý příběh, ale takto to nedávalo hlavu ani patu. Za mě opravdu dost slabé.
Ano, příběh má potenciál. Přinesl dobrý námět, který se dá, zvláště s těmi nejmenšími, dost dobře využít. Ať už v rozpoznávání barev, či určování co je co. Úplně mě to neohromilo, ale rozhodně bych četla raději dětem tohle než jiné komerční tituly. Jen si myslím, že pokud někdo píše knihu, tak by si jako autor měl ověřit všechny fakta. Už jako dítě jsem rozuměla pořekadlu - "Až opadá listí z dubu". Proto mě příběh knihy na nějaké cca 4 stránce dost "nakrknul". A ať prosím nikdo neoponuje tím, že jsou i takovéto druhy. Ty, které máme okolo nás, plní ono pořekadlo. Je to pro děti prostě dost zavádějící.
Trochu zklamání. Tím, že je to klasifikováno jako příběhy pro menší děti, musím hodnotit záporně. Výrazy a styl podání příběhu je pro děti dost složitý. V příběhu se objevuje dost slov, které menší děti podle mě nechápou. Ano, také vysvětluji při čtení synovi některá slova, ale všechno má své meze. Za mě nic moc.
Trochu zklamání, mohlo by to být více "rozvinutější", aby v tom byla i ta motivace na nočník.
Upřímně jsem od této autorky asi čekala trochu víc, vzhledem k jejím předchozím knihám, ale i tak je to pěkně popsáno. Řekla bych, že vhodné opravdu pro ty nejmenší.
Kniha pěkná, s pěknými ilustracemi, ale "nedotažená" do konce. Opět jedna z těch knih, co má potenciál říct pěknou myšlenku (kterou mi dospělí pochopíme), ale je hold napsaná stylem, kdy ta myšlenka, která by měla na konci sama pro děti vyplynout, prostě naopak vyšumí a dítě ji v tom věku (pro který je kniha určena) moc nepobere. Znám opravdu lepší.
Hezká kniha, také si ale myslím, že je v ní špatně zvolené písmo. Pro práci s malými čtenáři trochu nevhodná. Ale obrázky jsou super!
Moc pěkná kniha pro děti! Paní Pospíšilovou mám moc ráda, její knihy pro děti dýchají onou jakousi "zdravou" atmosférou a příběhovostí :-)