Terry.89 komentáře u knih
Z počátku mě příběh nijak zvlášť nezaujal, ale autorká má skvěle čtivý styl, proto mi neděla lo potíče pokračovat ve čtení. Příběh je plný záhad a když na první z nich narazíte, pohltí vás natolik, že se nemůžete dočkat, až budete číst dál. Navíc je v knize obsaženo mnoho vtipných frácí a obratů. Už od začátku je jasné, že se před Tamarou skrývá nějaké velké rodinné tajemství, ale takovéhle rozuzlení by mě opravdu nenapadlo. Knihu jsem doslova hltala, jako vždy Cecelia nezklamala! :)
Na můj vkus bylo v knize až příliš nepodstatných popisků. Trvalo mi, než jsem se zorientovala v ději. Námět byl celkem zajímavý, ale na to, jak dlouho trvalo vbec se k něčemu podstatnému dobrat, tak příběh najednou bez žádného většího rouzlení jednoduše skončil. Jako plus musím uznat, že v textu bylo dost vtipných hlášek a příměrů.
Mohlo by se zdát, že jde jen o další knihu na téma Holocaustu, ale není tomu tak. Tentokrát jde o příběh židovské dívky, žijící přímo v samotném Německu Margot je nejprve odtržena od rodiny a následně se rozhodne skrývat. Paradoxně najde pomoc u naprosto cizích lidí nikoli u vlastní rodiny. Autorka popisuje všechny strasti a nesnáze, které musela podstoupit, aby dokázala přežít. V druhé polovině knihy se pak dozvíme, jaké podmínky panovaly v Terezíně a jak obtížné bylo se po válce znovu vrátit k běžnému životu. Jak najít znovu své místo ve světě, který už nikdy nebude stejný.
Člověk musí už od začátku počítat s tím, že čte knihu pro náctiletí, nikoliv Hemingwayie. Je to oddechové čtení, je pravda, že děj je malinko předvídatelný, ale téměř vždy čtenář něco "tuší". Jazyk je čtivý a pokaždě, když jsem se do knihy začetla, neodložila jsem ji dřív, než po pár dalších kapitolách. V budoucnu se chystám i na druhý díl, který na mě zatím čeká v mé hnihovně. Já dávám palec nahoru. :)
Moc krásná a emotivní kniha. Od filmu se samozřejmě liší, jak jen je to možné, ale to hlavní je ve filmovém snímku přeci jen zachyceno. je to takové malé a milé počtení. Libí se mi autorův styl, takže nevylučuji, že bych si od něj v budoucnu mohla přečíst ještě něco dalšího.
Abych řekla pravdu, tak mě s touto knihou Meg velice zklamala, vůbec jsem se do ní nemohla začíst a dokonce jsem ji na čas odložila. Přijde mi, že oprozi ostatním jejím knihám je Nenasytná psána "horkou jehlou". Co se jazyku týče, je kniha psána celkem čtivě, ale přijde mi zbytečně rozvláčná a zdlouhavá, už jsem se vážně nemohla dočkat konce. Hlavní postavy téměř po celou knihu o něco usilují, ale během posledních pár kapitol naprosto otočí a udělají přesně pravý opak nebo se zachovají jako hlupci. Abych řekla pravdu, tak mě to celkem otrávilo, protože mi přijde, že tento obrat vznikl pouze za účelem sepsání dalšího dílu. Osobně po druhém díle sáhnu jen v případě, že bych neměla co ke čtení, což v mém případě naprosto nehrozí, možná, kdyby se mi dostal do ruky v elektronické podobě, kupovat knihu však v žádném přápadě nebudu.
Mě se kniha moc líbila, musím ale popravdě přiznat, že jsem ji četla ještě na základní škole, což už je pěkná řádka let. Tenkrát jsem si ji při suplované hodině půjčila od kamarádky, a tak jsem se začetla, že mi ji maminka musela hned druhý den koupit. :) Možná kdybych ji četla teď, tak už by mě taky tolik nezaujala, ale tenkrát mě naprosto okouzlila.
Souhlasím! Je to jedna z nejlepších knih o kresbě lidského těla, jaká se mi dostala do rukou. Navíc jde o kolektiv autorů, takže je zde mnoho specifických stylů kresby.
Kniha je nádherně napsaná a já ji mohu vřele doporučit. A to nejen těm, kteří se zajímají o 2. sv. v. a téma holocaustu, ale i těm, kteří mají rádi silné příběhy prodchnuté emocemi. Líbilo se mi podání příběhu a styl autorčina psaní. Knížka je velice čtivá, poutavá, dojemná a v neposlední řadě i poučná. Autorka se opírá o historické události z druhé světové války, do kterých vsadila část svého příběhu. Myslím, že spoustě z vás, ukápné při čtení nejedna slzička, stejně, jako tomu bylo u mě. Kniha byla rovněž zfilmována a podle mého názoru velmi úspěšně.
* Likvidátorčina dcera - Meg Cabot
jde o první povídku a přiznám se, že mě nijak zvlášť nenadchla. Meg má přitom urřitě na víc, což v žánru fantasy předvedla sériií Mediátor
* Kytička na ruku - Lauren Myracle
od autorky jsem zatím nic jiného nečetla, ale pokud se mi ta možnost v budoucnu naskytně, nebudu váhat. Povídka je opravdu moc vydařená, jemně strašidelná a člověka při jejím přečtení příjemně zamrazí. Je to jedna z nejlepších povídek z celé knihy.
* Madison Averyová a smrťák - Kim Harrison
ze začátku mě povídka nijak zvlášť nezaujala, potom se ale příjemně rozvinula a nakonec jsem byla celkem zklamaná, že už je konec. Možná kdyby autorka pokračovala dál, mohl z krátké povídky vzniknout zajímavý fantysy román
* Přísně tajné - Michele Jaffe
vážně moc pěkná povídka, já osobně ji považuji za druhou nejlepší v celé knize. jen mě zklamalo, že už se nedozvím, jak to bylo s Mirandou dál, zaujalo mě to :)
* Peklo na zemi - Stephenie Meyer
všemi opěvovaná autorka fantasy ságy Twilight, se dle mého názoru moc nepředvedla. Povídka mě niajk zvlášť nezaujala, dokonce mi přišla celkem nudná.
Celkový dojem:
Přestože se mi zdá, že ani Meg Cabot a ani Stephenie Meyer se nijak zvlášť nevyznamenaly, kniha přesto určitš za přečtení stojí. a jak už jsem se zmiňovala jednoznačně u mě vedou povídky od Lauren Myracle a Michele Jaffe.
Všemi opěvovaný první díl ze série Andělé, který je považována za jeden ze současných bestsellerů ve světe fantasy knih, mě osobně nijak nezaujala. Kniha je velmi populární jak u čtenářů tak u kritiků a dokonce by se podle ní snad měl natočit film.
Mě osobně kniha nijak nenadchla, přišla mi i celkem nudná. .Pokud se mi do ruky dostanou knihy ve formě e-booku nebo opravdu levně, je tu šance, že bych si je někdy v budoucnu přečetla. Ala dalším přírůstkem mé knihovny se asi opravdu nestanou.
Druhý díl mě ani zdaleka neuchvátil tak, jako ten první. Nebo alespoň zpočátku. Dělalo mi trochu potíže prokousat se přes prvních pár kapitol, protože jak napínavě skončil první díl, tak jeho druhý "bratříček" naopak nudně začal. Ale vytrvala jsem a vyplatilo se mi to :)
Druhý díl je plný hádanek, autorka vlastně nikdy doopravdy nepotvrdí, zda je Finn pravým princem nebojak to dopadne se samotným Inkarceronem.
Kniha mě celkem překvapila pohybuje se na pomezí fantasy a sci-fi, proto se dle mého názoru hodí pro milovníky obou žánrů. Z počátku jsem byla trochu zmatená, protože hned na prvních stránkách vás kniha vrhne do spletitého děje dvou od sebe oddělených světů, které se přesto vzájemně prolínají. Je to napínavé čtení, plné zvratů a tajemství, které vás pohltí a vtáhne do sebe. Sami se ocitnete v Inkarceronu a jediná šance na "Únik" je přečíst knihu až do poslední stránky. Ale Inkarceron se tak snadno nevzdává a "Únik" je jen zdání, protože na nás ještě čeká druhý díl série, takže ještě není všemu konec. :)
Další díl z jakékoliv série většinou nečtu hned po dočtení toho prvního, obvykle je to způsobeno tím, že změním žánr a přečtu si něco z jiného soudku nebo i tím, že další díl prostě ještě nevyšel. Ale Inkarceron mě tak napnul, že se prostě hned musím dát do čtení druhého dílu, protože mě opravdu velice zajímá, jak to s vězením a "Únikem" jeho chovanců nakonec dopadne. Protože zatím se zdá, že žádná další cesta ven není.
Původně jsem si myslela, že mě závěrečný díl této trilogie nijak zvlášť nenadchne. Ale bylo tomu přesně naopak. Hltala jsem každé slovo a z knihy jsem ukusovala rovnou po sto stranách a stále jsem se ji nemohla nabažit. její přečtení mi trvalo jen 3 dnya bývylo by to mohlo být i mnohem kratší údobí. Příběh si i v závěrečném dílu udržel všechny své původní aspekty a tak ani zde nebyla nouze o směsici napětí, lásky a vášní. jedinou výtku snad mám k tomu, jak rychle se hrdinům podařilo získat zbývající díly elementálního kříže. Šlo jim to možná až příliš rychla av celku i snadno. Ale úžasnou představivost autorky, to nijak neomezilo. A opět mi ukápla i nějaká ta slza.
Úžasná a dokonalá kniha. Krásně napsaná a čtivá fantasy romance. Knížka se čte jedním dechem, jakmile začnete číst, už se neodtrhnete, dokud se nedostanete až na konec. ještě jsem neměla dočtený první díl a už jsem si běžela pro druhý :D. vřele doporučuji!!
I do druhého dílu jsem se zamilovala stejně, jako do toho předchozího. Čte se jedním dechem, jsem příliš zvědavá, než abych ji dokázala odložit! Zhltala jsem ji za jediný den a míru oblíbenosti podporuje i fakt, že si zítra před prací ještě zaskočím koupit třetí díl :) .
Serie je pěkně psaní, čtivá a vtipná. Snad v každé kapitole narazím alespoň na jednu větu, která mě pobaví, Sophie je zkrátka úžasně sarkastická.
A mimochodem, Lara se mi nezdála už od začítku, byla podezřele sladká!
Možná byste řekli, že je to kniha spíše pro náctileté, popravdě to tak nejspíš bude, ale k náctiletým už já pár let nepatřím a i tak jsem se do knihy zamilovala. Není to žádný velký trhák, ale je to milé a pěkné čtení. Sophie mi sice občas přišla celkem naivní, ale je jí teprve 16 let, tak se možná ani nelze tolik divit. Trvalo mi celé dva dny knihu přečíst, i když je vcelku dost tenká, ale to bylo způsobeno povinnostmi, které jsem doma musela splnit. Já osobně knihu doporučuji všem faninkám fantasy literatury a kouzel. Moje nadšení z této knihy dokonale vystihuje to, že už jsem si zakoupila druhý díl a nebýt rezečtených knih ( v současnosti jich je jen asi 6) už bycj jej také dávno zhltla. Tak jen do toho! :)
Nikdy jsem si nedovedla představit, jak by mohla vypadat kniha, který je dílem dvou autorů. Je vůbec možné, aby dva jedinci dokázali skloubit svou fantazii do jediného celku?
Nádherné bytosti jsou toho zářným příkladem. Ač pochází z pera dvou autorek, stále je to kvalitní dílo v oblasti fantasy literatury. Možná sami autorky jsou tak trochu zaklínačky. :D
Kniha vás vtáhne do děje a nabídne vám nepřeberné množství požitků. Já osobně jsem si chvíli musela zvykat na hovorový jazyk, kterým je kniha psána, ale ani v nejmenším mě to neodradilo.
Jde o milostný fantasy příběh. Ethan a Lena jsou cizinci ve městě Gathlin, ve kterém žijí, a to i přes to, že jeden z nich se v něm narodil. Oba se snaží najít si své místo v životě, brzy si však uvědomí, že jejich místo je po boku toho druhého.
Z knihy vyplývá i jedno ponaučení: "Bez ohledu na to, jak se člověk rozhodne, vždy musí něco ztratit, aby mohl získat něco jiného."
Kniha je krásná a já ji vřele doporučuji, ale pozor, pokud vás vtáhne do děje, nepustí vás, dokud nedočtete poslední stránku! :)