TessaJean komentáře u knih
Nejprve jsem viděla film a o knize jsem neměla ani tušení že vůbec existuje. Film je tedy neskutečná kravina a hrozná nuda, takže ten kdo nepřečte knihu to možná ani nepochopí. Nicméně co se týče knihy, tak ta mě moc bavila. Atmosféra tam byla vykreslená skvěle a i když je příběh opravdu hodně psychologický a moc akce tam opravdu není, stejně jsem byla napnutá a musela vědět jak to bude dál. Musím ještě podotknout že kniha má opravdu nádhernou obálku se zlatavým nádechem.
Kniha se mi moc líbila, akorát mě mrzí, že na mě byla moc krátká. Autorčin styl psaní je velice čtivý, takže knihu má člověk přečtenou během víkendu a pak ho mrzí, že to má tak rychle za sebou. Stejně jako u knihy Nesejdeš z cesty bych i u této snesla klidně i o 100 stran navíc. Moc se mi v tomto ohledu líbila kniha Nemusíš!, ze které jsem měla mnohem větší požitek, protože jsem ji četla o mnoho déle. Tím víc jsem deprimovanější když vím, že už teď netrpělivě čekám na další výtvor... někdy je to jako droga.
Smysl instagramu nechápu, možná proto mi kniha nepřišla až tak skvělá a s hlavní hrdinkou jsem se nedokázala ztotožnit. Když jsem si přečetla konec a zjistila jsem kdo vlastně celou dobu Audrey sledoval, překvapená jsem vůbec nebyla. V knize se nic moc neděje ale autorka má velice čtivý styl psaní takže jsem se nenudila. Jako celek se mi kniha líbila, nicméně se nemůžu ubránit dojmu, že je cílená spíš na mladší generaci.
Styl psaní Johna Marrse je pořád stejně čtivý, nicméně musím říct, že tahle jeho kniha mě vůbec nebavila. Vše mi přišlo hrozně nereálné, těžko uvěřitelné a někdy i lehce přitažené za vlasy. V jistých momentech jsem měla chuť knihu odložit, protože jsem si říkala co je tohle sakra za kravinu...... Celé to na mě působilo tak, jakoby autor chtěl za každou cenu napsat knihu, ale netušil o čem vlastně pořádně bude, a tak vařil z vody. tolik jsem se těšila, ale nakonec jsem zklamaná, protože předchozí autorovo knihy byly napínavé a měly tzv. hlavu a patu.
Typický styl psaní Patrika Hartla, který mám tak ráda a díky kterému se jeho knihy čtou úplně samy. Nicméně i když se to četlo rychle, stejně si myslím, že příběh mohl být kratší. Ačkoliv mám autorovo knihy ráda, tuhle hodnotím jako nejslabší...nevím, jakoby mi chyběla nějaká větší zápletka, když už má kniha tolik stran. Konec byl ale moc hezký :)
Celá tato série nasadila tak vysokou laťku, že teď budu mít hodně velký problém číst další knihy. Dlouho se mi nestalo abych takto obsáhlou knihu přečetla během dvou dnů, ale bylo tak neuvěřitelně čtivé, že mě to doslova přikovalo k židli a já jsem se do příběhu ponořila takovým způsobem, jako bych tam sama byla. Styl psaní pana autora mi hodně připomíná styl Chrise Cartera.. ta temně vykreslená atmosféra, krátké kapitoly, neuvěřitelná čtivost a napětí.... tomu říkám talent. V knize je spousta překlepů v textu, což mě místy docela iritovalo. Příběh je opravdu obsáhlý, takže jsem se někdy i mírně ztrácela a ještě mi vrtá hlavou pár věcí, které dle mě nebyly dovysvětleny. Nicméně i tak jsem nesmírně spokojená.
Tak tohle byla naprostá bomba! Čtvrtá opice mě moc nenadchla.. vyšetřování mi tam tehdy přišlo hrozně zdlouhavé, zato vrahův deník jsem hltala. V této knize mi přijde, že je zde daleko víc akce, napětí a zvratů. Četla jsem ji v době kdy jsem byla nemocná a i přesto, že mi nebylo zrovna nejlíp, tak jsem se od knihy absolutně nedokázala odtrhnout a musela vědět jak se bude příběh dál vyvíjet. Je tomu tak i díky krátkým kapitolám. Určitě si ji někdy v budoucnu přečtu znovu...
Po knize Útočiště, která pro mě byla alespoň do poloviny knihy nesmírně nudná a na konci zase až moc překombinovaná, jsem si vzala na paškál i Obra z mlhy, od kterého jsem neměla příliš velká očekávání, avšak velice mile mě překvapil. Příběh je velice napínavý, s vysoce temnou atmosférou, kterou autor dokáže vykreslit opravdu skvěle. Já osobně jsem se nemohla od čtení odtrhnout a otáčela jsem strany dál a dál i když už bylo pozdě v noci a mě se už zavíraly oči. Na konci bylo rozuzlení, které jsem nečekala a všechno do sebe tak nádherně zapadlo, že jsem byla příběhem naprosto uchvácena. Nic překombinovaného a přesto to dávalo smysl.
Nebylo to špatné, dobře se to četlo, ale žádná hitparáda to teda nebyla.. za mě jen obyčejné rodinné drama, které hodně brzy zapomenu. Neustále jsem čekala až se tam začne něco dít, ale stalo se tak jen v určitých částech knihy.. spíš mi přišlo, že autorka vařila z vody....
Já osobně se považuji za celkem pomalého čtenáře, ale knihy od tohoto autora vždy nedokážu odložit a knihu mám tak přečtenou během několika dnů. U tohoto příběhu jsem měla občas problém se zorientovat v postavách, protože jich tu bylo spousta a příběh byl vzájemně propletený. Nicméně to na kvalitě knihy vůbec neubralo a zápletka, která je tu opět do detailu promyšlená mi doslova vzala dech. Fitzek má neskutečný talent.
Jedna velká nuda. Překombinované a předvídatelné.... občas mi přišlo, že ani sama autorka už neví co psát aby knihu udělala zajímavější. Bohužel je to ale hodně na sílu bez většího nápadu. Čekala jsem víc už jenom proto, že Matčina hra byla naprosto super.
Já jsem z knihy opravdu nadšená!!!! Za mě naprosto originální příběh, který je sice o dost depresivnější, než v autorčině předchozí knize, musím ale uznat, že paní autorka umí velice dobře vykreslit postavy i jejich pocity a já měla celou dobu pocit jak kdybych v příběhu byla také a vše sledovala zpovzdálí. Pořád jsem si říkala, jaké asi muselo být s něčím takovým žít a jednání hlavní hrdinky se dalo vzhledem k okolnostem pochopit.... avšak člověk musel vědět...
Velmi poutavý styl psaní, kniha mě moc bavila... za mě spokojenost:)
Kniha je oproti telenovele mnohem svižnější a možná proto se i dobře čte. Nicméně serial byl v tomto ohledu lepší....vlastně jsem ji přečetla jen ze zajímavosti, abych mohla porovnat...
Kniha se velmi dobře četla takže už jen to jí přidává plusové body... v hodně pasážích jsem viděla i sama sebe, takže bylo příjemné číst o něčem co si prožil i někdo další. Myslím, že poselstvím této knihy není mít vše totalne u zadku, ale mít to u zadku tím způsobem, že nedovolíme stresu aby ovládl náš život.
Tohle mě teda vůbec nebavilo. Hlavní postavy nesympatické, jak ona tak on. Nečte se to zle, ale opravdu mě nebavilo v jedné kapitole číst z pohledu Karolíny a pak v druhé kapitole úplně to samé akorát z pohledu Marka. Děj byl neustále opakovaný...nuda
Ze začátku mě děj vůbec nebavil a knihu jsem chtěla odložit. Něco mě ale nutilo číst dál a udělala jsem dobře. Zhruba od poloviny se to rozběhlo tak, že jsem naopak nemohla přestat číst. V knize je dokonale popsaná atmosféra, prostředí a spousta dalšího. Byly chvíle, kdy jsem si říkala, proč tam ty lidi sakra jsou?! Čtení ale místy není vůbec lehké, někdy mi to dokonce připomínalo koncentrák....
Velká oddechovka! Kniha je velice dobře napsaná, kapitoly jsou krátké a tudíž děj hrozně rychle ubíhá. Normálně nemám ve zvyku číst knihy, které mají tolik stránek, ale tato mě bavila natolik, že jsem četla neustále.
Ze začátku to byla celkem nuda. Některé scény se často opakovaly... byt, střecha.. atd.. Nicméně poté se děj docela rychle rozběhl a musela jsem to dočíst až do konce, abych věděla jak to skončí. Film byl hodně slabý a vůbec mě nebavil, v tomhle případě je lepší přečíst si knihu.
Kniha je taková lehká a velice vtipná jednohubka, která se dá přečíst za večer aniž by se člověk odtrhl. Přesto že zde figuruje spíše depresivní téma, paní autorka má velice dobrý smysl pro humor a vše je napsáno tak aby se nad tím čtenář spíše pobavil. Já se teda smála dost často. Doporučuji k přečtení.