Tesset
komentáře u knih
Zatracený
Rachel Van Dyken
No, co k tomu říct. Téhle sérii asi na chuť nepřijdu. Přeslazené, naprosto nereálné dialogy, které působí uměle a někdy až trapně. Dvě hlavní postavy se viděly tak třikrát, kdy se k sobě ani nechovaly nijak hezky a najednou jim doje, jak se moc milujou. Konec naprosto mimo. A to nemluvím o té povídce - jako uvažovala jsem, jestli to je myšleno jako vtip a mám se smát nebo brečet, protože to autorka myslela vážně.
S láskou, Lukov
Mariana Zapata
Četlo se to jedna báseň. Chvilku mi trvalo si zvyknout na svéráznou hlavní hrdinku, ale pak jsem si ji oblíbila. I když musím říct, že mi přijde, že Zapata má ty postavy dost podobné - no, uvidíme, co přinesou další její knihy. Dost mi tady chyběl pohled Lukova, pasoval by tu přesně. Taky by možná nebylo na škodu knihu rozdělit na dva díly a trochu se podívat i na to, jak byli spolu, takhle to bylo bum prásk a byl konec. A z nějakého důvodu mi jméno Ivan vůbec k postavě nesedělo.
Můj nejmilejší suvenýr
Vi Keeland
Knížky od těchto autorek miluju, ale tady mi něco málo chybělo. Možná jsem čekala víc z jejich dobrodružné cesty, možná jsem chtěla, aby se dali dohromady dřív, nevím. Závěr byl poměrně rychlý, ale to už mi ani tak nevadilo.
Trhni si, Ethane
Whitney G. (p)
Tahle mi teda přišla oproti ostatním dost slabá. Nějak mi ten jejich příběh nedával smysl. Navíc Rachel působila jako dost velká zoufalka a to její hledání kamarádů mi připadalo celkem patetické. Naproti tomu Ethan byl borec největší. Nevím, tuhle si už určitě znovu nepřečtu.
Van
Melanie Moreland
Další skvělý díl do série. Trochu jiné drama než v předchozích dílech, což bylo osvěžující. Postavy, humor - vše jak má být. Plusem je, že se objevují i postavy z dřívějších příběhů. Za mě doporučuji, věřím, že je to na nejedno čtení.
Když jsme se skrývali
Sarina Bowen
Peckovní. Já tyhle knížky miluju. Sarina podobně jako Elle Kennedy patří k mým nejoblíbenějším spisovatelkám a je pro mě záruka kvality. Humor, sympatické postavy, je tam všechno. Těším se na další díl ze série.
Nikdykde
Neil Gaiman
Tak nevím, vysoké hodnocení, ale mě tohle nezaujalo. Přišlo mi to jako slabý odvar Pratchetta a Aaronovitche (tyhle jsem četla dříve, tak je to možná tím). Určitě to není pro každého a jak se ukázalo, není to pro mě. Ani jednou jsem si neřekla, že to je geniální a wow-efekt se prostě nekonal.
Výzva
Elle Kennedy
Knihu jsem přečetla cca za 6 hodin. To asi mluví za vše, ne? Elle je moje oblíbená spisovatelka a zatím jsem z žádné její knihy nebyla zklamaná. Briar U i Off-Campus mi fakt sedly a byla bych ráda, kdyby se autorka do tohohle prostředí ještě vrátila. Příběh už klasický v úrovni krásné oddechovky s přesahem na vážnější témata. Doufám, že Briar ještě navštívíme, protože jsme se nedočkali chvíle, kdy hokejový tým dostal svého maskota - a to si myslím, že by teprve byla paráda.
Květ železného stromu
Laurie Forest
Povedené pokračování Černé čarodějky. Konečně se nám odhalily některé věci, které byly vždy jen nakousnuty. Závěr láká na další pokračování, doufám, že bude. Nejsem úplně cílová skupina, ale i tak mě to bavilo, i když bych sérii doporučila spíše mladším.
Černá čarodějka
Laurie Forest
Fajn fantasy s spoustou různých ras a kultur, což občas bylo trochu matoucí, ale postupně se do toho člověk dostal. Hlavní postava, no, trochu naivní a moc ubrečená. Zatím žádný velký posun. Za mě fajn, těším se na další díly.
Takový hněv
Cara Hunter
Detektivky moc nečtu, tuhle jsem vyhrála v soutěži a když už jsem ji měla doma, rozhodla jsem si ji přečíst. Vzhledem k tomu, že jsem nečetla předchozí díly, jsem se ze začátku trochu ztrácela v množství postav a v některých scénách jsem si nebyla jistá, jestli jen odkazují na předchozí děj nebo jsou to teprv náznaky, které budou rozepsány. Velice zvláštní bylo střídání ich a er formy, ale dalo se na to zvyknou. Celkově hodnotím jako hodně povedené, číst i předchozí díly, patrně bych neměla co vytknout.
Bohyně osudu ze Salonu d'Amour
Anna Jansson
Kniha mě moc nenadchla. Nevím, jestli to bylo autorčiným stylem nebo čím, ale za mě celkem o ničem. Zdálo se mi, že se dost přeskakuje z jednoho na druhé, něco mi ani nedávala smysl, postavy mi nebyly sympatické a chovaly se až trapně. No, čekala jsem něco jiného. Další díly už nemusím ani vidět.
Gump – pes, který naučil lidi žít
Filip Rožek
Kniha Gump je svým rozsahem, obsahem i stylem vyprávění vhodná i pro lidi, kteří moc nečtou. Doporučila bych ji všem, kteří mají rádi příběhy ze života a těm, kteří v knihách hledají přidanou hodnotu - u téhle knihy opravdu nebudete muset hloubat, co tím chtěl asi autor říct, poselství je poměrně jasné. Překvapivě pro mě nejsilnější moment knihy nebyly popisy týrání ani množíren apod., ale moment, kdy se Gump po dlouhé cestě autem počůral a cítil se ponížený, protože se mu zatím nic takového nestalo. Snad po přečtení někteří lidé změní svůj postoj k domácím mazlíčkům a nebudou je brát jako doplněk. S tímto je vhodné začít už u dětí.
Na Chesilské pláži
Ian McEwan
(SPOILER) Upřímně, nevím, co si o tom myslet a ani co jsem od toho vlastně čekala. O čem to bylo? I přes dovětek si nejsem jistá. Vzala jsem si z toho to, že i když se lidé upřímně milují, nikdy neznají toho druhého úplně. Stejnou situaci mohou vnímat naprosto odlišně a dělat si starosti s něčím, co ve výsledku pro toho druhého vlastně vůbec není problém, a naopak jim uniká to, co toho druhého opravdu trápí. Řešení - upřímná komunikace, která je ale spíš unikátním jevem. Druhá věc pro mě bylo bilancování života - to, co nám zamlada přišlo tak a tak, ve stáří vnímáme úplně jinak a s životními zkušenostmi bychom se rozhodli jinak. Přišlo mi, že krach vztahu je zde připisován spíše Florence, která za to ani nemohla. Náznak zneužívání v dětství nebo nevědomost a nezkušenost, kdo ví... třeba to chtělo jen čas. Shrnuto pro mě taková knížka neknížka, hrozně zvláštní.
Život ve dvou
Nicholas Sparks
Sparksovy knihy mám moc ráda, nejsou většinou přeslazené a takové ze života, ale tahle byla slabá - ne příběh, ten byl fajn, ale hlavní hrdina Russ byl pro mě nesnesitelný. Choval se jako otloukánek a měkota. Vím, v tomto příběhu by nemohl být žádný alfasamec, to by nefungovalo, ale trochu víc mužnější být mohl. Taky Vivien byla taková záhada a nebylo úplně jasné její chování - že by z pocitu viny? Posledních cca 70 stran bylo náročných, ale bavily mě nejvíc, ani Russ mi tady tak nevadil. Škoda že taková nebyla celá kniha.
Studie kouzel
Maria V. Snyder
Opět skvělá. Možná méně akční než první díl, ale to vůbec nevadilo. Příběh se zase posunul o kousek dál a jsem zvědavá, co přinesou další díly. Doufám tedy, že u nás vyjdou. Jediná třešnička na dortu, která mi tam chyběla, bylo moc málo Valeka, Ariho a Janka. To trochu vyvážila Kiki s Topazem (jablíčko?), ale radši bych je tam měla. Jinak rada pro Cooboo - investujte do korektora, protože ty chyby ve vašich knihách jsou šílené, když přímo bijou do očí při běžném čtení.
Ve tvých očích
Nicholas Sparks
Od Sparkse jsem četla i lepší, toto je spíše takový průměr. Celkem mě mrzelo, že tam víc nebyl řešen vztah Colina s jeho rodiči a Maria mi chvilkama přišla i hysterická. Jinak ale fajn.
Idol
Kristen Callihan
Ze začátku to vypadalo dobře, ale pak už se mi to moc nelíbilo. Hlavně teda proto, že mi ty postavy přišly takové ufňukané. Samé sladké řečičky, jaké by nikdo normalně nepoužil. Za mě se tahle řadí spíš k těm slabým, které znovu číst nebudu.
Důvodné pochybnosti
Whitney G. (p)
Četla se dobře, ne že ne, ale něco mi tam chybělo. V podstatě vše bylo nahrnuto až na konci, což beru jako mínus. Fajn, ale žádná extratřída.
Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
Kniha mě hrozně dlouho lákala a když jsem ji začala číst, říkala jsem si: Hm, to bude blbost. Teprve s blížícím se koncem mě tak chytla, že jsem si ji rozhodla nechat v knihovničce, protože se k ní v budoucnu určitě vrátím. Byla velmi realistická, opravdu jsem byla chvílemi zmatená, jestli tahle skupina skutečně existovala nebo ne.