tessinfinity komentáře u knih
,Nyní vyvolává někdo číslo naší roty, je to podle hlasu velitel roty, vyvázl tedy, jeho ruka je v pásce. Přistoupíme k němu a já poznávám Kata a Alberta, postavíme se dohromady, opřeme se druh o druha a díváme se na sebe. A ještě jednou a ještě jednou slyšíme volat své číslo. Může dlouho volat, v lazaretech a jámách ho neuslyší.
Ještě jednou: ,,Druhá rota sem!"
A potom tišeji: ,,Už nikdo z druhé roty?"
Mlčí a trochu chraptí, když se zeptá: ,,To jsou všichni?" a poroučí: ,,Odpočívat!"
Ráno je šedé, bylo ještě léto, když jsme vyrazili, a bylo nás sto padesát mužů. Teď ,mrzneme, je podzim, listí chrastí, hlasy unaveně přeskakují: ,,Jeden, dva, tři, čtyři" a při dvaatřiceti umlknout. A dlouho je ticho, než se hlas zeptá: ,,Ještě někdo?" a čeká a pak řekne tiše: ,,Po četách" a přece se zlomí a může jenom dokončit: ,,Druhá roto," namáhavě: ,,Druhá roto, bez kroku v chod!"
Řada, krátká řada tápe do rána.
Dvaatřicet mužů.
Po dočtení knihy jsem měla skoro pocit, jako bych válku prožila s nimi.
,,Santiago namáhavě vstal a ještě jednou pohlédl k pyramidám. Pyramidy se na něho usmály a on se srdcem plným štěstí jim ten úsměv oplatil. Našel poklad.''
Kniha ukazuje, že nejdůležitější hodnotou v životě není bohatství nebo sláva, ale láska. Líbí se mi, že Santiago se jako člověk necítí oproti svým ovcím nadřazeně a ,,rozmlouvá'' se světem. Celkově je to podle mě příběh, ze kterého by se každý měl aspoň trochu poučit.
Začnete číst a příběh vás pohltí na tolik, že čtete a čtete dlouho do noci a jen těžká víčka vás donutí knihu odložit a tahle rutina se opakuje až do samého konce knížky, kdy jednoduše musíte vyhledat další díl.
Přesně tohle očekávám od dobré knížky a přesně tohle tato kniha splnila.
Skvělá poezie. Anejvíce se mi líbí básně, kde jsou zmíněné různé kouty Brna.
Why is a raven like a writing desk?
Armáda je kolem tebe, nad tebou, pod tebou a uvnitř tebe. Když jí zkusíš podvést, podvádí ona tebe.