ThomasRuhe komentáře u knih
K přečtení mě inspiroval námět knihy. Tahle historická tajemství spojená s nacisty mě vždy přišla jako velmi atraktivní zdroj pro knižní romány...
Celková úroveň příběhu je dobrá. Většinu informací, které mi autor servíruje tak nějak beru ( s přimhouřeným jedním okem) a nemám s dějem problém. Snad kromě závěru. Tam se Berrymu fikce trochu splašila pod rukama a za mě to už trochu přehnal. Přes tohle drobné faux pas byla Císařova past fajn a možná tak někdy zkusím i jinou autorovu knihu.
Smrt favorita jsem už četl několikrát a patří mezi moje nejoblíbenější knihy od Francise. Důležitým faktorem je hlavně, že je zde žokej detektivem, k tomu pak výborný popis celkového dění kolem dostihů. Mým ,, favoritem'' je asi prvních třicet stránek, kde je skvěle popsaný dostih při kterém má Admirál fatální pád s Billem Davidsonem v sedle... tahle krátká pasáž dokonale navodí závodní atmosféru a ukáže Francisovu znalost dostihového sportu.
Hlavní hrdina Alan York je možná až moc dokonalý charakterem, nějaká ta chybička by mu neuškodila, ale to mi zase tolik nevadilo.
V závěru neschází ani celkem překvapující identita osoby, co tahá za nitky...
Bez kompromisů 5/5.
Myslel jsem, že to bude výrazně lepší. Hodně suchopárný autorův projev docela slušně zabíjí celý příběh. Dokonce i dramatické situace se tímhle stylem stávají nudnými, prostě se to stalo a tím to taky končí. Za mě je to slabý odvar.
Celkově mi přišel obsah zmatený, čtení mě vlastně vůbec nebavilo a mnohé části textu jsem i přeskakoval, abych zjistil, že ani později nenacházím prakticky nic, co by bylo alespoň trochu zajímavé.
Román je inspirován skutečnými událostmi. Přesto jsou podrobnosti dějové linky smyšlené, autor se nesnaží o přesnou rekonstrukci osudů jednotlivých postav.
Příběh se odehrává v době nelegální výroby a pašování alkoholu. Kniha mě bavila, i když jsem si jí v knihovně půjčil vlastně jen kvůli názvu.
Jak už název napovídá, celá kniha je o vztahu alkohol versus Bukowski. Jde o soubor všeho možného, od několika dopisů přátelům, básně, úryvků z próz z jiných knih, otázek a odpovědí z besed, kterých se Bukowski zúčastnil. Celkově mi četba nabídla zhruba to co jsem očekával, mnohé jsem si pamatoval už z jiných knížek, takže to bylo takové malé opáčko.
Výsledek beru jako dobrý, tak na 70%.
Romány tohoto žánru nejsou moje obvyklé čtivo, ale tenhle mě docela bavil, dokonce jsem se těšil na další vývoj událostí. Žádné výhrady k ději vlastně nemám, proto výsledek hodnotím velmi pozitivně. Dokonce si myslím, že si knihu může přečíst i člověk který politicko- špionážní romány úplně běžně nečte. 4/5.
Zpracování knihy je velice zdařilé. Průběh událostí sledujeme jak z pohledu vrahů tak policie. U vraždících maniaků tím získáme lepší představu o jejich smýšlení a pohnutkách, které je vedli k těmto vraždám. U policie je to zejména dlouho trvající bezradnost s těmito zločiny, kdy vrahům přálo i neuvěřitelné štěstí.
Výsledný obsah považuji za velice komplexní a neváhám udělit 4 hvězdy, a knihu doporučit.
Hlavním tématem je kontrolní audit k připravované fúzi dvou společností. K tomu trocha té staré dobré průmyslové špionáže. Nechybí ani akce. Nějaké ohromující čtení to nebylo, ale kniha se mi četla dobře, takže s konečným výsledkem jsem spokojený.
HŘÍCHY OTCŮ
Zde otec zavražděné dívky požádá Scuddera, aby mu zjistil co nejvíce o jeho dceři. O samotný zločin mu v zásadě nejde, ten se totiž zdá být jasný, ale rád by věděl jaká jeho dcera byla a jak žila v posledních letech, protože s ní ztratil kontakt a vzájemně se odcizili.
Tenhle případ může čtenářům připadat trochu nudný a bez šťávy, ale já mám případy s Mattem Scudderem rád, a tento byl takový typický, bez výrazné akce, pouze chození a vyptávání. To jsem obdržel a s výsledkem jsem spokojený. 3/5.
ČAS VRAŽDIT A TVOŘIT
Mnohem atraktivnější zápletka. Vyděrač Spinner předá Scudderovi obálku, kterou má v případě jeho smrti otevřít. Uvnitř pak nalezne tři jména lidí, které Spinner vydíral...
Líbilo se mi , jak se Scudder převtělil do role vyděrače, aby zjistil, kdo z těch tří Spinnera zabil. Stěžejním dějem jsou následné rozhovory Scuddera s vydíranými oběťmi,kdy sám riskuje možný útok na svou osobu...
Tohle jsem přečetl s chutí. Hodnotím 4/5.
UPROSTŘED SMRTI
Tady Matt Scudder pomáhá policajtovi, který donáší na policejní sbor a je obviněn z vraždy prostitutky. Scudder ho sice nemá rád, ale věří v jeho nevinu.
Není to nijak ohromující vyšetřování, ani rozuzlení případu není bombastické. je to taková klidná klasika od Blocka, ale i zde odvedl kus solidní poctivé práce. 3/5.
Hlavním pocitem při čtení bylo, že jsem se v tom vůbec nevyznal. Nevěděl jsem jestli agent FBI Lemmy Caution říká pravdu nebo lže, jestli ostatní postavy lžou nebo ne, a zdali jim to Caution věří nebo ne.. jestli jsou ty postavy těmi za které se vydávají nebo ne... prostě pořádný guláš...co je vlastně pravdou, tak na to jsem si musel počkat až na závěr. Celkový dojem je za tři.
Název knihy je trochu zavádějící, protože ve skutečnosti obsahuje hned čtyři epizody. Ty sice nejsou označeny názvy, ale podle tv seriálu jsou to:
Starý pes se novým kouskům nenaučí
Na dva pokusy
Kde končí džungle
Zabiják s dlouhou rukou
Jsou relativně krátké, zhruba kolem 45 stránek. Proto děj plyne rychle. Výsledek je slušný, tak za 60%.
Nečekejte bůhví jakou literaturu. O tohle se Peter Cheyney vůbec nesnaží, jeho styl je jednoduchý a přímočarý, kdy se v ději rychle posouvá vpřed. Naopak se soustředí na dialogy postav. Ty zabírají velkou část knihy. Prim zde pak hraje jeho hlavní postava agent FBI Lemmy Caution, ten používá za všech okolností svérázný chlapácký humor, kterým komentuje veškeré dění. Jemu pak zdatně sekundují všichni gangsteři, kteří se proti němu postaví.
Příběh se odehrává za 2. sv. války v Anglii. Případ je docela zamotaný, takže jsem postupně upustil od svého bádání o skutečné pravdě a nechal jsem se pouze unášet textem...
Do čtení jsem šel s určitým ( nijak přehnaným očekáváním) a to jsem taky dostal, výsledek tak vidím na pohodovou trojku.
Případ má neobvyklé prostředí, odehrává se totiž skoro celý na svatbě, a to svatbě Carellovy sestry. To co zpočátku vypadá jako hloupý žert, se rychle změní v nebezpečí pro Carellova budoucího švagra.
Celkový vývoj událostí je spíše tragikomický, je to série epizod, které se na sebe nabalují a směřují do závěrečného finále...
Nechci prozrazovat, ale vrcholem je pak rvačka Cottona Hawese v podkroví jednoho domu. Tady se McBain úplně vyřádil při barvitém popisu této bitky, ta byla skvěle, skoro až lyricky popsaná.
Původně jsem chtěl dát za tři, ale závěr mě dost bavil, protože při něm je Steve Carella doslova na roztrhání...tak zvyšuji na zasloužené čtyři hvězdy.
Dobrý návod jak stoupat po politickém žebříčku. Urquhart působí navenek jako naprosto solidní a loajální člen strany, ať uvnitř strany tak směrem k médiím. Pravdivý bude nejspíš i tlak od bohatých podnikatelů, kteří také působí v zákulisí politického dění. Kniha je nejspíš aktuální i dnes. 60%.
Další velmi nadprůměrný díl. Bosch řeší hned dva případy najednou, každý je úplně jiný, jeden je politicky citlivý a druhý patří do kategorie nevyřešených. Do obou se Harry pořádně obuje, tak jak to dovede. Průběh i zakončení případů zvládl Connolly bravurně, je pro mě obtížné po tolika přečtených dílech vypíchnout něco zbrusu nového, spíše je z podivem, že si autor stále zachovává vysokou kvalitu svých románů.
I tenhle případ má vcelku originálního pachatele. Jak případ běží mám celkem jasno jak to bude, jenže to by nebyl Deaver aby si nepřipravil nějaký ten překvapivý a nečekaný zvrat, který vše totálně překope...
Noční návštěvník mě bavil, i když paf z něho úplně nejsem, protože podobné zápletky v různých obměnách už tu byly, ale je to samozřejmě 15 díl, takže se není čemu divit.
Překupník má tradiční dobrou kvalitu. Ať již průběhem případu, dialogy či popisem města v předvánočním čase. Tím navíc je pak třeba účast syna poručíka Byrnese nebo ohrožení Steva Carelly..
Chronologicky je tohle třetí díl o 87. revíru, a právě proto je velice zajímavý a překvapivý McBainův doslov, ve kterém vysvětluje, že původně měla tato kniha skončit jinak, ale na nátlak agenta ho nakonec pozměnil... no a udělal dobře.
Zdařilý přebal knihy a anotace mě zaujaly natolik, že jsem si Mapu času půjčil. Bohužel, to ale nebylo takové jaké jsem si to představoval.
Příběh lze rozdělit na tři části, které se vzájemně trochu překrývají. Některé pasáže jsou vcelku dobré, to nepopírám, ale z celku jsem byl zklamaný. Své spokojené čtenáře si kniha určitě najde, ale já to nejsem. V procentech je na úrovni kolem 50%.
Knížku jsem zahlédl v knihovně a námět mě zaujal, tak jsem si jí půjčil. Příběh má dvě roviny, tu detektivní a blížící se globální katastrofu s koncem světa. Vylíčená atmosféra takového světa je dobře napsaná, možná se autor ještě držel zpátky... detektivní vyšetřování podezřelé sebevraždy taky ujde, vypadá to jako jasná záležitost a pátrání se jeví jako zbytečné... Postava detektiva Palace taky není špatná. Celkový výsledek vidím tak za tři.