ThomasRuhe komentáře u knih
Zhruba 60% hodnocení naznačuje, že kniha asi není nic moc. Ale nakonec to vůbec nebylo tak slabé. Vyšetřování nehod výtahů probíhá docela komplexně, přičemž k odhalení pachatele a jeho motivu dochází jako ve správné detektivce až v závěrečném finále. Příběh se odehrává z pohledu několika klíčových postav. Když se nad tím zamyslím, tak vlastně nemám ke knize nějaké velké výhrady a proto mé hodnocení bude na 80%.
Nikdy jsem od Kotlety nic nečetl, ale chtěl jsem to zkusit. Námět se mi zdál dobrý, upíři bojující v bitvě u Stalingradu. Četlo se to snadno, protože kniha se nesnaží předávat nějaké hlubokomyslné myšlenky, tohle nemá vůbec v plánu.
Stalingrad má vcelku vysoké hodnocení, takže se Kotleta trefil čtenářům do vkusu a má dost fanoušků.
Já jeho knihy číst pravidelně nebudu, ale když bude chuť a nálada na něco lehčího, tak proč ne...
Z tvorby Agathy Christie moc nemusím případy se slečnou Marplovou, vždycky mi přišla jako otravná a vlezlá bába. Tady ale tolik není, hlavní díl vyšetřování padá na inspektora Craddocka. Jinak příběh samotný je dobře napsaný, vyšetřování mě bavilo, takže knihu celkově hodnotím 4/5.
Opět musím ocenit Connollyho styl, i když je tempo pomalejší tak příběh vůbec nenudí. Kombinace nadpřirozena s odhalováním minulosti dokonale sedí. Co musím vyzdvihnout, je, že i na 250 stránce jsem neodhadnul jak to může skončit, těch možností bylo stále několik. Závěr se mi také líbil, tak bych to tedy viděl na nějakých 85%.
Pacient nula je výborná kniha a skvěle se četla. Trefila se mi do vkusu. Použít zombie nákazu jako zbraň teroristů byl neotřelý nápad. Fandil jsem i hlavní postavě Joe Ledgerovi. Místy pěkný nářez, přesto příběh není pouhá střílečka, je mnohem víc rafinovaný. Právě pasáže bez přímého boje mě bavily nejvíc, kvůli dobré atmosféře. K něčemu mám lehké výhrady, ale to nepadá na váhu...
Proto tedy přesnější hodnocení 90%.
Co Koontz zvládá, je chytit čtenáře začátky svých knih, ale někdy se mu atraktivní zápletka nakonec rozplyne v šedém průměru... Tady se tak nestalo, děj pokračuje soubojem o přežití odvážné Chyny s psychopatickým vrahem Vessem.
Autor se detailně věnuje psychologickému rozboru postav, jejich pohnutek a motivů, a to se mi taky líbilo.Napínavý střet trvá až do závěru, takže se nekoná žádná hluchá pasáž.
Intenzita si tak zaslouží 4 hvězdy.
Hodně se mi líbil začátek s přistávajícím letadlem, který skvěle rozjíždí zápletku. Dobrý nápad je střídání kapitol z pohledu Chálila a protiteroristické jednotky v podání Johna Coreyho. Rozdíl v textu je okamžitě patrný. Bavil mě Coreyho frajerský ironický humor a spousta vtipných hlášek. Pasáže s Chálilem jsou svým pojetím jiné, působí nebezpečně a sebevědomě. Z textu je to doslova cítit.
Se samotným závěrem jsem také spokojen, takže knihu bych klidně doporučil a její procenta vidím někde kolem 85%.
V Galerii mrtvých je vše co jsem očekával, a co dělá tuto sérii tak úspěšnou a atraktivní pro čtenáře. Svižné tempo, bizarní vraždy se vzkazy, nad kterými si Hunter s Garciou lámají hlavu. Změnou je nucená spolupráce s FBI. Poměrně vydařený je i samotný závěr. No a v úplném konci možný náznak budoucího dílu.
Carterovi do galerie zasazuji 80%.
Zloba se od předchozích románů svou koncepcí dost liší. Příběhově zde Carter nabízí děj, který silně připomíná Mlčení jehňátek.
Opět se to čte dobře, ale tradiční skoro dokonalé úrovně tato kniha nedosahuje. Asi největší problém jsem měl s až absurdně dokonalým plánováním pachatele. Pak mi ještě vadilo jedno překvapivé zhmotnění jedné postavy, ale to se na konci celkem obstojně vysvětlí.
Konečný dojem 70%.
Líbil se mi hned úvodní popis střelby a poté postupné odhalování pravdy. Když k tomu přičtu, že organizace pana Zeca od začátku působí velice schopně, tak jsem se těšil, až dojde ke konfrontaci jeho mužů s Reacherem.
Celá kniha se četla dobře a skoro dvě třetiny příběhu jsou vlastně detektivní. 4/5.
Opět výborně napsané. Brutalitu zločinů posouvá Carter na úplně novou úroveň. Závěrečné rozuzlení je chytře vymyšlené a překvapivé.
Vytvořená hororová atmosféra na mne valný dojem neudělala. Hlavní hrdina se bojí prakticky všeho a celý úvod působí dost komplikovaně a místo děsu je spíše matoucí.
Naopak detektivní pátrání v minulosti se povedlo. Od závěru jsem čekal nějaké lepší vysvětlení a taky zakončení. 50%.
Vlk v pasti obsahuje vše co mám na Connollyho knihách rád. Je zde samozřejmě Charlie Parker, dále jeho zabijáčtí přátelé Louis a Angel, trochu mystické městečko kde se děje něco zlého...
K tomu zajímavě vystavěný příběh, který mě bavil, takže zaslouženě 4/5.
Odpočívej v pokoji je taková klasika v této sérii. Reacher vystoupí z vlaku v městečku, které je pouhou tečkou na mapě, a než se rozkouká, už lítá v průseru. Fór je, že se tak stane vlastně z počátku omylem a později díky jeho přirozené zvídavosti. Ovšem hrozba nebezpečí se k němu tentokrát plíží velice zvolna a nenápadně. Dlouho není jasné co se děje a proč.
Fandy série tenhle díl rozhodně nezklame, protože i po tolika dílech se Childovi daří držet Reachera v kondici. Stejně tak úplné nováčky by mohla tato kniha zaujmout.
Tohle je moje první dílo od Franze Kafky.Proces jsem si zvolil kvůli námětu, který se mi zdál vcelku zajímavý.Záčátek ujde, K. je obviněn a zatčen, ale pak už je to celé o ničem, protože poté už se vůbec, ale vůbec nic nestane. K. se snaží zjistit co se děje, ale nic se nedoví, zbytek knihy je prostě na palici.
Ani Kafkův styl mi neseděl.Na přebalu je napsáno, že se jedná o absurdní román, tak to teda jo, protože absurdní to bylo, a jak.
No a závěr...nebudu prozrazovat,ale ten tomu nasadil korunu.
Pro mě jednoznačně nejlepší Hunterova kniha.Navíc je zajímavé, že jí napsal na začátku své spisovatelské kariéry, kde bych čekal, že nebude ještě tak vypsaný.
Všechny případy, kde se vyskytuje Hluchý jsou vždy ještě o něco lepší, než už tak vysoký standard McBainových příběhů o 87.revíru.Ani zde to není vyjímkou.
Tuhle knihu jsem četl znovu nedávno a celkem se mi líbila, zejména první polovina, kdy se seznamujeme se všemi aktéry. A ještě jeden dovětek, ačkoli to Karel May určitě nezamýšlel, tak mně osobně byl Petrolejový princ sympatický a fandil jsem mu, aby mu to vyšlo.
Velmi dobré jsou oba případy, jak ten z mrtvou jeptiškou tak i pátrání po lupiči Cukrářovi. Oba skončí trochu netradičně. V ohrožení života je taky Steve Carella... Jinak je to taková klasika, kde McBain zručně popisuje své město jako by to byl živý organismus... pohodlných 80%.
Řešený případ je dobrý. Jeho konečné vyřešení není ani tak dílem chytré detektivní práce, ale spíše dílem náhody. Příběh je tentokrát bez Carelly, který si užívá na svatební cestě. Prostor tak dostanou detektivové Willis, Meyer, Havilland a tady ještě pochůzkář Kling.